Diskuse Elektrika.cz

Mám sieť TN-C, do pivnice mi ide 3-žilový kábel 3Cx2,5 na zásuvku 230V. V podružnom rozvádzači sú vodiče PE aj N pripojené na jednu zbernicu. Plánujem dať do pivnice bojlér 230V/2000W. Môžem dať na toto vedenie do rozvádzača FI a vodič PE v pivnici pripojiť na kovovú rúru zo studne?

#112#

Pokud chcete použít proudový chránič v TN-C, tak musíte rozdělit PEN na N a PE. A v místě kde se rozdělují se to musí uzemněnit. Přes chranič pak půjde fáza a N vodič, zatímco PE půjde mimo chranič.

ale možná sem špatně pochopil otázku

Já bych se zeptal,co se stane,když přizemním PE někde v rozvodech,pár metrů za rozdělením PEN na PE a N?
Asi nic.
Ještě vylepším provozovateli uzemnění soustavy.

Proud tekoucí vodičem N do bodu rozdělení poteče částí do PEN a částí po PE do nového přizemnění. Jak velká část to bude záleží na kvalitě uzemnění. Pokud je hlavní uzemnění uděláno dobře, ničemu to nevadí.

Občas procházím body přizemnění s klešťovým ampérmetrem a je zajímavé, jaké proudy kde bloudí.

To Ralbovský:

Píšete, že v podružném rozvaděči máte PE a N kabelu připojenou na jednu sběrnici. Předpokládám tedy, že v té rozvodnici je ta společná sběrnice sběrnice PEN (TN-C).

V tom případě doporučuji následující řešení:

1) Do podružného rozvaděče umístěte, jak píšete, za bojlerový jistič ještě ten chránič. Nebo nejlepší by byl jističochránič . Předpokládám, že zapojení jističo-chrániče je vám známo (na primární svorky jističochránič e přivedete  "L" vodič a "N" vodič napojený z vaší sběrny PEN). Na sekundární svorky pak připojíte vývody ke kabelu k bojleru L+N´. (N´mám na mysli N za chráničem). A konečně PE kabelu připojíte normálně k PEN sběrnici v podr. rozvaděči.

2) Od sběrnice PEN podr. rozvaděče veďte samostatný uzemňovací vodič k nejbližšímu uzemnění.

3) Rouru ze studny byste měl mít na místě hned po vstupu do objektu rovněž připojenu k uzemňovací soustavě v rámci ochranného pospojování (to je z hlediska ČSN povinné)

Odpověď na váš hlavní dotaz, jestli můžete uzemnit sběrnici PE i jinde než v hl. rozvaděči tedy zní ANO.

A zde je pár citací z ČSN 33-2000-4-41 ed.2 na danou problematiku:

411.3.1.2 Ochranné pospojování
V každé budově musejí být do tzv. ochranného pospojování vzájemně spojeny ochranný vodič, uzemňovací přívod a níže uvedené vodivé části:
– kovová potrubí uvnitř budovy pro zásobování např. plynem, vodou;
– konstrukční kovové části, pokud jsou při normálním použití dosažitelné, kovové ústřední topení a klimatizace;
– kovová konstrukční výztuž betonu v případech, kdy je tato výztuž přístupná a spolehlivě propojená.

Jsou-li takové části přiváděny do budovy zvenku, musí být pospojovány, pokud možno, co nejblíže k místu, kde vstupují do budovy.

Dále pak:

411.4.2 Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn.
.
.
.
POZNÁMKA 1 Jestliže existuje jiné účinné spojení se zemí, doporučuje se, aby ochranné vodiče byly s tímto bodem spojeny, kdekoliv je to možné. Uzemnění u doplňujících bodů rozložené pokud možno co nejrovnoměrněj i může být zapotřebí, aby se zajistilo, že potenciály ochranných vodičů zůstanou v případě poruchy co nejblíže k potenciálu země.


Tolik citace z platné ČSN (předpokládám, že na Slovensku je to stejné).
Hezký večer.

V novém,satelitním ,venkově není problém pospojit potrubí vstupující do objektu na téměř jednom místě.Ale je zde ještě stará zástavba.Délka mezi místy vstupu potrubí vody,vody ze studny,plynu je i 15metrů.Páskov ý zemnič v základech neexistuje.Ekv ipotenciální svorkovnice-kdo ji za 1.republiky znal?Síť TN-C.Jediné místo na ochrané pospojení-nulový můstek v rozvaděči na stěně objektu.
Z nulového můstku vedu vodič na vodovodní potrubí,do koupelny atd.Jaký minimální průřez Cu vodiče při takových vzdálenostech použít?