Diskuse Elektrika.cz

Je třeba zapojit zásuvku 3f 32A 400V umístěnou venku pod přístřeškem a jištěnou pojistkami 16A proudovým chráničem.

Venkovní zásuvky do 20A mají být dle normy chráničem vybaveny, určuje se toto vzhledem k typu zásuvky nebo vzhledem k jejímu jištění?

Doba odpojení má být 5s nebo 0,4s.

Áno, treba. Vzťahuje sa to na istenie. Tých 20A je udávane kôli výkonu spotrebiča. Väčšie spotrebiče môžu mať unikajúci prúd väčší ako je prípustný vypínací prúd 30mA chrániča a tento by ho mohol vypínať aj keď je spotrebič v poriadku. Doba odpojenia je 0,4s (teda vlastne do 0,3s - prúdový chránič).

Proudový chránič být nemusí !! pokud připojíme zásuvku na síť TNC kabelem 4Bx10 a použijeme zásuvku čtyřkolík 400V/32A....

To: Moravec
Nevím, kdo tady balamutí.
Můžete citací normy zdůvodnit, proč by zásuvka 32A, 4-pólová, bez proudového chrániče neprošla revizí?
Dotaz byl, zda musí, ne co si myslíme.

Pokud zásuvka nemá přesně určené jednoúčelové použití, což se předpokládá hlavně v průmyslových provozovnách, musí být 5ti kolíková.

To samé platí i pro použití chrániče, pokud se předpokládá připojení různých předem nedefinovaných spotřebičů a manipulace laiky, musí být pro venkovní prostředí použitý chránič 30mA.

To: Moravec
Vůbec se mě to nedotklo, jen jsem si položil otázku, čím bych při revizi, v úvodu popsané zásuvky, zdůvodnil, že zařízení nevyhovuje.
To: Beláň
Až do poslední novely ČSN 332200 nesměly pracovní stroje používat střední vodič. Právě v průmyslu byly 5ti pólové zásuvky přepychem.

TO: Fuksa

Používání 4p. zásuvek v průmyslových provozovnách bylo vždy doplněno o zvýšenou ochranu pospojováním připojovaného zařízení. Řešení 4p. nebo 5p. zásuvek bylo již v ČSN 34 1010.

O zákazu používání středního vodiče u strojů nic nevím? Nebo jste se chybně vyjádřil? Všechny stroje a spotřebiče musely mít přívodní vodič PEN rozdělený na vstupních svorkách na PE a N.

ČSN 33 20004-47, čl. 471.2.3 říká: "Tam, kde je ochrana zajištěna samočinným odpojením od zdroje napájení, musí být pro ochranu zásuvek se jmenovitým proudem nepřekračující m 20A ve venkovním prostředía pro ochranu zásuvek..." I když je použita zásuvka 32A/400V, díky použitému jističi nelze ze zásuvky "dostat" více než těch 16A. Takže tato ČSN platí na tuto situaci. Proto je nutné použít chránič a zásuvka být s pěti póly. Pokud by se použil jistič 25A, pak chránič již být nemusí - ale je to o ochraně použitých spotřebičů. V domku obvykle nebývají spotřebiče o vyšším výkonu. Kde potom je jištění drobných zařízení - jištění několinásobně převyšuje jmenovitý proud připojeného zařízení. Někdy i 16A jistič je velký, ale je to stále lepší než těch 25A.

Pane Klinský, dodnes jsem si myslel, že jmenovitý proud zásuvky je odvozen od konstrukce zásuvky a ne od toho, čím je ta zásuvka jištěna. Pokud to tak je, tak podle zmíněného článku být chránič nemusí, ať je jištění jakékoli.

Také bych přispěl svou troškou do mlýna : ČSN 33 2000-4-47 El. předpisy Oddíl 471: Opatření k zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem, čl. 1.2.3 požaduje u zásuvke do In = 20A proudový chránič s Id max. 30mA. Dále ČSN EN 60439-4/A1 rozvaděče nn - Část 4: Zvláštní požadavky pro staveništní rozvaděče, čl. 9.3.3 požaduje pro zásuvky do 32A proudový chránič s Id max. 30 mA. O počtu kolíků v zásuvkách se tam nic nepíše. To vyplývá z toho, že v síti TN-C se proudový chránič nepoužívá (obecně). Pokud jsme u těch kolíků - pokud provedu výměnu čtyřkolíkové zásuvky, protože stávající je již vadná, to mohu. Namontovat novou bych ale již neměl. Takže nový pouze pětikolík.

To: Beláň
ČSN 332200 z 10.1995 čl. 5.1.
Co se týče průmyslových provozoven si teď nejsem jist zda je pospojování předepsáno obecně, mám zato, že pouze v prostorách zvláště nebezpečných dle ČSN 332000-3. Pokud jsem něco přehlédl, poraďte.

To: Klinský
I 4-pólovou zásuvku lze zapojit přes chránič.

To Karvánek a Moravec:
Neříkám, že to není bastl, nikomu bych nedoporučoval zásuvku 32 A jistit 16 A. Jenom chci odpovědět na celkem jednoznačnou otázku pana Šebesty.

Když budu mít robustní zařízení s vidlicí 32 A a budu ho napájet jističem o hodnotě nižší, ale s charakteristik ou C nebo D, tak třeba ani nebude vypadávat jistič ( a zařízení třeba nepojede na plný výkon ). To ale nevylučuje vysoké unikající proudy. Pan Moravec má samozřejmě pravdu v tom, že je nesmysl ustanovení obejít výměnou zásuvek a vidlic, ale to už je moc přitažené za vlasy.

Jinak co se týče odpojovacích dob, tak pro zásuvky vždy platí 0,4 s nebo kratší (ČSN 33 2000-4-481).

1) Použití chrániče pro zásuvky do 20A pro venkovní prostory uvádí ČSN 33 2000-4-47 čl. 471.2.3.

2) Použití chrániče pro zásuvky pro venkovní prostory na staveništích uvádí ČSN 33 2000-7-704.

A mohl bych pokračovat v dalším výčtu předpisů, které uvádí použití chráničů pro venkovní prostory - atrakce, filmaři, fontány, parkovací místa .... atd.

Nejzákladnější m předpisem při uvažování, zda chránič ano či ne,  je ČSN 33 2000-3. Podle změny Z2,  poznámky 1),  v tabulce 32-NM3 - Prostory zvlášť nebezpečné, mohou být posuzovány venkovní prostory s vlivy AD2, AD3, AD4 ,  jako prostory (jen!) nebezpečné, když se zařízením nemanipulují osoby bez odborné kvalifikace.

Proto pro elektrická zařízení určená laikům ve venkovních prostorách, musí být použitá zvýšená ochrana, a v těchto případech (venkovní zásuvky) si myslím, jako jediné vhodné řešení, kombinace ochran podle ČSN 33 2000-4-41 tab. 41.NR  bod 1c),  ochrana samočinným odpojením od zdroje a chráničem 30mA.

To: Beláň
S tím lze jen souhlasit. Otázkou jen zůstává, jak pohlížet na těch 32 A. Kdyby šlo o staveniště, tak tam je to do 32 A včetně. Ale staveniště v dotazu nebylo. A i z článku 704.471 je zřejmé, že autor textu měl na mysli jmenovitý proud zásuvky, eventuelně jmenovitý proud připojeného zařízení. Nikde se ale nepíše o jmenovitém proudu jistícího prvku. Kdybych byl projektant, tak bych takové řešení určitě nenavrhnul. Kdybych to ale někde náhodou viděl jako revizní technik, tak nevím, jaký článek normy bych měl uvést u závady.

To Strycharski: Souhlasím s kolegou Beláněm. Venku + el. nekvalifikovan á obsluha = ochrana zvýšená to jest u zásuvek chránič vždy bez ohledu na jmenovitý proud.

A pokud se jedná o zásuvky vevnitř, pak je to jedno, ale já chrániče u 3f. zásuvek navrhuji automaticky všude. Příklad: mám prům. provozovnu s jednou 3f záuvkou uvnitř. Podle ČSN uvnitř nemusím mít chránič, ale kdo mi zaručí, že si svářeč nenatáhne prodlužku ven? Nikdo.

Kde je předpoklad, že na zásuvku, ač instalovanou uvnitř, by mohl být napojen el. spotřebič zvenku, musí být tato zásuvka opatřena chráničem! Typický příklad - garáž či dílna rod. domku - podle mne zásuvky tam musí mít proudový chránič.

Stycharski: pokud se odkazujete na kombinaci zásuvka 32A/jištění 16(10)A, pak asi žádný článek v normě který by toto zakazoval nenajdete.
Tato varianta je asi tak nejblíže onomu nedefinovateln ému sporu - bastlení versus profesionalita .

Jinak řečeno sice to není zakázáno, ale proč bych to měl dělat? (Když už bych chtěl aby mi říkali elektrikář)Viz diskuze zásuvky - nula vpravo nebo vlevo?

To Fasulis:
Ano, zásuvky instalované venku musí mít proudový chránič, nebo zásuvky vevnitř, u kterých je předpoklad, že by mohli napájet něco venku taky. Ale točíme se jen kolem těch ampér. Když navrhnete chránič i pro vyšší proudové hodnoty, máte k tomu svůj důvod a může to být v pořádku. Co když ale chránič bude lítat v důsledku vysokých unikajících proudů? Proto ta úleva v normě.

Když ten chránič bude lítat, znamená to použít jinou kombinaci zvýšené ochrany podle ČSN 33 2000-4-41. Zvýšené ochraně se nelze vyhnout.

Případy, kdy je nutné použít jinou kombinaci ochran, nelze v  domácnostech takřka předpokládat a uplatnit. Potom už funguje "min. osoba poučená",  a z toho další možné úlevy, které je možné uplatnit jen u firem  a v  průmyslových provozovnách.

P.S. Kolik lidí v domácnosti potřebuje zásuvku na více jak 20A?

To: Ryšavý

Je to věc projektanta. Můžete např. naprojektovat chránič v koupelně pro boiler a nic se dít nebude. Když bude pak chránič vypadávat, tak ho jednoduše odpojíte a nic dál už neděláte (pospojování tam je tak jako tak). Projektant má vždycky možnost udělat zařízení nad rámec norem a taky se to tak dělá a je to v pořádku. Nikdo nechce vyrábět paskvily. Ale revizní technik by měl vždycky znát spodní mez, aby se rozhodl je-není schopno bezpečného provozu. Může se sice vyjádřit v tom smyslu, že je to paskvil, avšak zcela nezávazně.

Myslím že tento problém začíná u amatérských zařízení, kdy se na přívodní kabel dá co je zrovna k mání. A pak v RD je nutnost mít nejlépe 4poly i 5poly ve všech řadách od 16 až do 63A a nebo redukce. Je to sice hrůzný stav, ale bohužel z praxe. Laikovi zasahujícímu do instalace je docela jedno co vezme do ruky, hlavně že to chodí.
ČSN řeší kde je nutné chránič použít, ale jak píše p. Fasulis, mate jako odborníci uvážit nebezpečí a podle toho rozhodnout o použití proud. chrániče. Nebo chcete, aby na každý dům byla vlastní ČSN, která za vás tento problém rozhodne? Při dnešních cenách. Ale to už je jiná diskuse....... ...