Diskuse Elektrika.cz

Mám 3f motor Y380/D220V,
Při jakém zapojení, má motor vyšší výkon a nižší spotřebu el.energie?

Při vyšším napětí (400V). Ale to jen z toho důvodu, že vám vzniknou menší ztráty na vedení. Jinak je to motoru jedno. Ale je to stejně irelevantní otázka, protože takový motor můžete (předpokládám, že doma) zapojit jen na hvězdu, teda pokud nemáte doma motorgenerátor 3x230V  ;).

Motorgenerátor nemám,ale mám autotrafo vstup 3x400V - výstup 3x230V.
Potom tedy nechápu, nač má tento motor  zapojení do D, když jeho výkon, je v tomto zapojení stejný a spotřeba el.energie vyšší než při zapojení do Y.

Na zapojení YD se můžete dívat ze dvou úhlů:

1) Z hlediska přípustněho napětí na cívkách. U motoru 230/400V D/Y můžete motor zapojit na 3x400V do hvězdy nebo na 3x230V do trojúhelníka. Výkon v tomto případě bude stejný. U zapojení 3x230V vám potečou větší proudy, počítejte s většíma ztrátama.

2) Z hlediska změny výkonu motoru. U motoru 400/690V D/Y můžete zapojit motor na 3x400V do hvězdy a jeho výkon bude třetinový oproti 3x400V do trojúhelníka. Používá se pro rozběh velkých motorů.

Pokud nepoužíváte rozběh Y/D, zapojte motor podle napětí 400V (230V/400V do Y nebo 400V/690V do D). Použití trafa je nesmyslné.

Pozn.: Zapojení 3x230V D se používá za frekvenčním měničem s jednofázovým napájením.

Doplněno: Ve vašem případě zapojte motor do Y na 400V. Nezapomeňte na správně odjištění.

Děkuji panu Svejkovskému za odpověd ze které i laik pochopí co znamenají značky na štítku motoru.

Motor nemá větší spotřebu el. energie, ale v D je větší proud při menším napětí. Uvedené autotrafo převede sdružené napětí z 400V na 230V a výstupní proud bude ke vstupnímu v opačném poměru, než napětí. Výkon před trafem a za trafem musí být stejný, pokud zanedbám jeho ztráty. Zařazením transformátoru byste pouze spotřeboval nějakou energii na krytí jeho ztrát, ale spotřeba motoru by byla stejná.
Zkuste si výkon přepočítat podle štítku svého motoru:
trojuhelník (D): P=1,73x230xId  ...Id je proud v trojuhelníku,
hvězda (Y): P=1,73x400xIy  ...Iy je proud v hvězdě.

Obávám se, že to by byla právě ta chyba. A v případě nějakého menšího motoru by tyto ztráty byly určitě větší, než bezvýznamné. První ztráta by vznikla na trafu 400/230 a druhá na vedení a cívkách motoru. Vždyť nám přece rostou se čtvercem proudu, ne? Jestli je proud 1,73x větší, budou ztráty díky úbytku napětí 3x větší.
A to se (ne)vyplatí!

Tak motor už je zapojen, ale mám ještě jednu otázku.
Jsem začínající elektrikář (praxe 1 rok) a chci se vás zeptat na proudový chránič, néena jeho funkci, tu znám. Ale stala se mi taková věc, spojil jsem  tělem fázi a zem v zásuvce v koupelně, zásuvka je jištěná chráničem a byla asi tak 3 hod. před tím, než jsem to zkoušel kontrolovaná revizním technikem.
Atalo se mi to, že chranič obvod nerozpojil a normálně to kopalo. Zkoušel jsem to i v jiných budovách po revizi a dělá to všude, normálně to kope. Jak je to možné?

Právě jste se prohřešil proti pravidlům fóra - nový dotaz, nové vlákno. Momentálně tu probíhá jistý (r)evoluční proces, tak vám to asi projde.

Testovat zásuvku vlastním tělem je docela hazard. Jako elektrikář byste to měl vědět.

Ubezpečuju vás, že 30mA po dobu několik desítek ms je pořádná šupa. Jenom by vás to nemělo zabít.

Pokud ani takto chránič nevypadne, zkuste ho testovacím tlačítkem. Je to rozhodně bezpečnější.

Chránič vypíná většinou při proudu kolem 22mA. Pokud ovšem necháte přes své tělo protékat např. 15 mA tak chránič nevybaví ale vaše tělo to bude už dosti bolestivě vnímat a citlivému jedinci to dokáže i vážně ublížit (např.horší srdíčko a je průšvih). Pokud chcete zažívat hřejivé pocity od elektřiny doporučuji 9V baterii přímo na jazyk. Bolí to taky ale nezabije vás to.

Znamená to tedy,že malě dítě může zásuvka jištěná chráničem klidně zabít?

Hodnoty do 30mA a čas vypnutí do 200ms byly zvoleny tak, aby zásah tímto proudem přežila co největší skupina lidí (více jak 90%).

Problém s tím mohou mít lidé s onemocněním srdce a právě malé děti.

Jestli se vám doma batolí nějaké to škvrně, je lepší používat zásuvky s clonkama nebo dokoupit do zásuvek plastové "špunty",  aby malý nezbeda nemohl do zásuvky něco vrazit.

Ano může i když je pravděpodobnos t značně snížena.

Kdysi jsem si tohle někde zkopíroval, je to zjednodušené ale pro představu to snad stačí.

Diskuse o chrániči se tady vede v trochu nebezpečném duchu! Vyplývá z ní tak trochu, že chránič nás, kdykoliv se dostaneme do styku s el. proudem v chráněném obvodu, spasí. Ale tak tomu není

Proudový chránič 30mA totiž neslouží jako ZÁKLADNÍ OCHRANA před nebezpečným dotykem ŽIVÝCH ČÁSTÍ! V tomto smyslu (dle ČSN 332000-4-41) slouží chránič POUZE jako DOPLŇKOVÁ ochrana! Proto jakékoliv hazardování s elektrikou v tomto smyslu je VELMI NEBEZPEČNÉ a je hazardováním s lidským životem.

Nebezpečný dotyk s živou částí:
Myslet si, že když mám obvody koupelny chráněné chráničem, tak se mi nic nemůže stát, je fatální OMYL laiků!
Chránič při dotyku osoby s živou částí, jako ochrana doplňková pouze zvyšuje pravděpodobnos t přežití tím, že rychle vypne a vy, když máte štěstí, že se el. zásah časově netrefí do určité fáze cyklu vašeho srdce, můžete přežít.   

V žádném případě ale nevylučuje smrtelný účinek takového zásahu proudem! Proto se z tohoto hlediska považuje chránič pouze jako doplňková ochrana. - To je, co se týká nebezpečného dotyku s živými částmi.

Nebezpečný dotyk s neživou částí:
A před nebezpečným dotykem s neživou částí je smyslem proudového chrániče včas vybavit obvod při poruše,  když ostatní prvky pro samočinné odpojení (jističe nebo pojistky) selžou nebo ani zafungovat nemohou - např. při velké impedanční smyčce.

Pro laiky:

Nebezpečný dotyk s ŽIVOU části znamená dotyk s holým vodičem el.proudu - např. když se dotknete vodiče v zásuvce (např. tím, že tam strčíte holou rukou hřebík) nebo klasický spadnutý el. spotřebič (rádio, fen atd.) při koupání do vany apod.  V tomto případě CHRÁNIČ pouze zvyšuje pravděpodobnos t přežití, ale nezajišťuje ho!

Nebezpečný dotyk s NEŽIVOU částí znamená situaci, kdy dojde na el. zařízení k poruše - to je, když se lidově řečeno na "kostru" (kostra je kovový kryt nějákého předmětu - třeba kovový kryt sekačky trávy nebo cirkulárky apod.)  dostane napětí při porušení izolace uvnitř spotřebiče. Chránič má v tomto případě za úkol odepnout el. obvod ihned při vzniku poruchy.

Klasický příklad nepostradateln osti proudového chrániče u venkovních zásuvek (nebo zásuvek, u kterých předpokládáme napojení venkovních spotřebičů) - většinou používáme v těchto případech dlouhé prodlužovácí šňůry nebo dlouhý přívodní kabel (el. sekačka na trávu). Dlouhý přívod má velký odpor vodičů a při poruše (zkratu na kostru) neprotéká obvodem dostatečný proud, který by mi vypnul jistič nebo pojistku obvodu. V tomto případě má chránič nezastupitelné místo. Laici nevědí, že dlouhý přívod je při poruše nebezpečný, proto jsou pro zásuvky, kde se dlouhé přívody a prodlužky předpokládájí (např. taky stavební rozvaděče),  předepsány proudové chrániče.

Nezaměňujte proto funkce chrániče a hlavně, nepřeceňujte jeho možnosti!