Diskuse Elektrika.cz

.
U rodinného domu se chystám vybudovat novou ele. přípojku (původní je vzduchem),  kdy svým kabelem budu v zemi křížit optický kabel Telecomu. Mohli by jste mi říct zda budu potřebovat od Telecomu nějaké povolení a jaký odstup musí byt mezi křížícími se kabely. A nebo zda když bude dodržena určitá vzdálenost mezi křížícími se kabely nebudu od Telecomu žádné povolení potřebovat?

Prostorová ČSN 736005 praví, že sdělovací vedení je v hloubce -40 až -60cm pod KÚT. Abyste dodržel odstup bez nějakých opatření musíte křížit kabel nn min 30cm od Telecomu, což je buď méně jak -10 cm pod povrchem (je nesmysl) a nebo hlouběji než -90cm, kde však můžete zase křižovat plynovod, vn kabely a pod. Co když ale Telecom je jen -40 pod povrchem ?  Pak byste mohl jít  v -70 cm. Mimo to optická síť je páteřní nebo dálkový rozvod a s ním si není radno hrát. V normě jsem žádné úlevy kromě pro optiku RZ nic nenašel (jakoby ČSN neznala optiku Telecomu a považovala je za sdělovací metalické kabely).
 
Proto v každém případě požádejte o vyjádření všech síťařů (nejen Telecom, ale i vodárny, RZ, kab.TV a pod),  sítě si pak nechte vytýčit, pozvete síťaře ke kontrole před záhozem. Ke všemu dávají síťaři písemný protokol, kterým jste krytý do budoucna.

Ještě ke křižování: Můžete jít až na 10cm, ale vedení musí být v betonové chráničce. Bohužel (telefonicky ověřeno) trubky Kopoflex ani Arot nejsou ekvivalentem betonové chráničky.

Pokud tam máte nějaký korektní povrch, tak též oslovte místního správce komunikace. Jsou správci, kteří požadují odstupňovanou obnovu povrchů.

Jen mala technicka poznamka: z elektrickeho hlediska se sitovy kabel s optikou nikterak nerusi, ani neovlivnuji. Vrele Vam ale doporucuji postup, ktery naznacil pan Dolezal, at uz odstupy, tak i jednani s dotcenymi institucemi, vcetne jejich prevzeti pred zasypanim vykopu. Opravdu si usetrite mnoho problemu, ktere by mohli nastat pri dalsich vykopech.

Hezky den.

Pan Mužík má ohledně rušení pravdu. Nechtěl jsem to rozvádět, jednak, že křížení není tak nebezpečné jako souběhy a optika se z principu nezaruší. Ale požadavek na betonovou chráničku naznačuje, že "sdělováci" mají strach z prohoření zkratu až na své kabely.

Nedávno jsme šli s přípojkou v souběhu s optikou,telefonním kabelem a kabelovou televizí. Od spojařů byl ve vyjádření přímo uveden požadavek osobní konzultace ještě před výkopem a přítomnost technika před záhozem. Ten nám písemně potvrdil neporušení sdělovacích vedení. Ještě pro sichr jsme si stav zdokumentovali fotografiemi. Nutno ještě podotknout, že zakreslení trasy v projetu ne vždy souhlasí se skutečným stavem a také si spojaři vymínili výkop provádět ručně. Nevím, do jaké míry si mohou diktovat podmínky, ale je snad lepší jim vyhovět. Pokud tedy nejde "tlustý do tenkýho".

To Doležal:
Osobne som projektoval miesto betonových chráničiek  KOPOFLEX, resp. KOPODUR a nemal som problém so spojármi. Prosím vás o informáciu, kde je požiadavka na beton. PREDSA EšTE MEDZI SLABOPRúD A SILNOPRúD KáBLAMI JE 10 CM ZEMINY, RESP, PIESKU čo na oblúk pri skrate musí stačiť. Pri križovaní však oba káble dávam do chráničky. Jestvujúci do žľabu. Priestorová norma a ani elektronormy pre uloženie nehovoria o betóne. Betonové chráničky sa dávali kvôli mechanickej pevnosti a nekorodovaniu, nakoľko iné do zeminy predtým neboli. Teraz však sú aj  z PVC mechanicky odolné aspoň tak ako betonové.

V ČSN 736005, tab.A.2, kabel 1kV kontra sdělovací kabel 10 cm s pozn. 5),  což je ve vysvětlivkách technický kanál nebo betonová chránička.
Při křižování i souběhu 30cm a výše, pak bez zvláštní ochrany.
Mě se ten požadavek taky zdá divný a přemrštěný, tím spíše, že v době vzniku normy již plastové chráničky s vysokou pevností existovaly.
Bohužel nemám čas, ani sílu žádat zpracovatele normy a ČNI, o vysvětlení.

To Doležal: Je to tak, aj zmena Z4/1992 STN-ČSN 736005 hovorí o "betonových chráničkách". Osobne som si to už ani neuvedomoval a bral som poz.5 len ako "chráničku". Tak PVC nechám obetonovať ako pri krížení s cestami a bude to aj podľa normy.

Je to řešení, které používá i naše firma. Je to schůdné při křižování. Při těsných soubězích je to problematické, zvláště ve městě s hustými sítěmi. Ale taky asi záleží, v jakém rajónu Telecomu se pohybujeme. Někteří mohou být benevolentnějš í (viz první věta vašeho příspěvku 1.10.05).

Zaujala ma debata na tému "Betónové chráničky - áno alebo nie?" Pretože vo svojej praxi som sa s takouto rigoróznou požiadavkou zo strany Slovenských telekomunikáci í nestretol, obrátil som sa s týmto problémom na viacerých kolegov (špecialistov slaboprúdarov),  ktorí sa zaoberajú nielen projektovaním ale aj realizáciou a zhodne mi potvrdili jedno - použitie chráničiek HD-PE je v tomto prípade bežným štandartom bez akejkoľvek dodatočnej úpravy.

Zdá sa mi, že vysvetlenie ponúka samotná STN (ČSN) 73 6005. Vysvetlivka 5) pod tab. 2 totiž hovorí: "V kanálu nebo betónových chráničkách podle ČSN 34 1100". Ak si teda nalistujeme STN (ČSN) 33 3300, ktorá nahrádza neplatnú ČSN 34 1100, tak v čl. 6.34 sa o. i. dočítame: "Jsou-li sdělovací nebo silové kabely chráněny před mechanickým a tepelným poškozením (např. zděným kanálem, cementovou trubkou a pod.) a přesahuje-li tato ochrana..."

Teda norma 73 6005 sa odvoláva na normu 34 1100 (33 3300),  ktorá použitie betónovej chráničky uvádza iba ako príklad a nie slovami "musí sa" použiť... Ako iste všetci vieme, iba formulácia typu "musí sa" je v norme záväzná a treba ju rešpektovať. Vyjadrenie typu "napr." je nezáväzné, informatívne a požitie takto označeného prvku je iba jednou z možností!

V tejto súvislosti si zvláštnu pozornosť zasluhuje uvedená cementová trubka. Pod týmto označením treba zrejme rozumieť  azbestocemento vú rúru, ktorej použitie sa tešilo veľkej obľube ešte niekedy v 70. rokoch minulého storočia. Dnes sa už nevyrába, lebo bolo zistené, že vdychovanie azbestovej prachovej substancie pri mechanickom obrábaní (pílení, vŕtaní, sekaní a pod.) spôsobuje rakovinu.

Myslím si, že treba rešpektovať najmä požiadavku "...chráněny před mechanickým a tepelným poškozením...". No a túto požiadavku spoľahlivo splnia aj korugované HD-PE chráničky, ktoré sa vyznačujú mimoriadnou mechanickou a aj tepelnou odolnosťou (sú bezhalogénové, vyrobené podľa STN (ČSN) EN 50086 a sú teda samozhášavé a nešíria plameň a sú odolné voči tlaku, ktorý môže byť vyšší ako 500 N). Výrobcami sú jednoznačne určené na ochranu všetkých druhov energetických a telekomunikačn ých vedení.

Neviem teda ako v Čechách, ale na Slovensku (pokiaľ je mi známe) sa použitie betónových chráničiek jednoducho nevyžaduje a pri použití HD-PE chráničiek netreba uvažovať s dodatočným obetónovaním!

(Týmto chcem "potešiť" napr. aj pána Selezana)

Spomenul som si ešte na jeden detail, ktorý som zabudol vo svojom predchádzajúco m príspevku uviesť. Skúsený odborník sa nad mojím ďalším vysvetlením síce iba pousmeje, ale stretol som sa už aj s tým, že "starý fachman" bol na rozpakoch, ako prakticky riešiť "problém",  ktorý chcem teraz spomenúť.

O čo ide? Predstavte si, že kábel nn je uložený so slaboprúdovým káblom v spoločnom káblovom výkope a medzi nimi je dovolená odstupová vzdialenosť 30 cm. V trase jeden z týchto káblov musí odbočiť a križuje druhý kábel. Pretože pri krížení nebude možné dodržať predpísanú odstupovú vzdialenosť 30 cm, pri ktorej nie je potrebné použiť chráničku, použitie chráničky bude teda nevyhnutné. Pri použití chráničky však chránička musí presahovať aspoň 1 m na každú stranu od kábla, ktorý je križovaný. V danom prípade je však z jednej strany k dispozícii iba 30 cm. Čo s tým?

Jeden z kolegov (projektant),  ktorý rozhodne nepatrí k začiatočníkom a má dlhoročnú odbornú prax, sa vyjadril, že to jednoducho nejde! Pritom riešenie je až elementárne jednoduché: namiesto odbočujúceho kábla do chráničky uložiť kábel, ktorý pokračuje v priamej trase! Pritom nezáleží, ktorý z káblov je silnoprúdový a ktorý slaboprúdový. (Pozri znenie čl. 6.34 STN 33 3300 v mojom predchádzajúco m príspevku). V prípade, že do chráničky treba uložiť už jestvujúci kábel, je samozrejmé, že namiesto rúrovej chráničky použijeme káblový betónový žľab s vrchnou krycou doskou.

Viem, pre niekoho tieto "múdrosti" sú samozrejmé a zbytočné, ale ako som už uviedol, niekomu tieto "múdrosti" môžu pomôcť "rozšíriť jeho obzor"...

Abychom nebyli "ve při". Se vším souhlas, ale pozor:
1. Ne všechna sdělovací vedení (až na moderní optiku) jsou uložena v HDPE.
2. Vedení nn si dost dobře neumím představit v HDPE
3. A proto někdy ten beton, resp. alikvotní náhrada.
4. ČSN neřeší, které vedení má být uloženo do "betonu". Proto, když odbočující kabel nn křižuje sdělovací vedení, budu toto vedení chránit betonovým žlabem "vzhůru nohama".
5. Můj názor: pokud se jedná o sdělovací kabely starší generace bez ochrany, musí se ctít bod 3. a 4.

To: Doležal

Môžete mi, prosím, vysvetliť, prečo si nedokážete predstaviť vedenie nn v chráničke HD-PE?

Napr. podľa platnej smernice ZSE možno na ochranu káblov nn v distribučných rozvodoch energetiky používať výlučne iba korugované chráničky HD-PE (prednostne typ FXKVS - dodávajú sa kusovo v dĺžke 6 m resp. typ FXKVR - dodávajú sa v kotúčoch 25 resp. 50 m so zaťahovacou šnúrou od fy Univolt.) Inak mi PD jednoducho neschvália! 

Přiznám se, že se mi nechtělo hledat v katalozích, měl jsem na mysli ty tenké, zafukovací chráničky, které používá kabelová TV a Telecom.
Dávám si za úkol mrknout se do katalogů.

Neviem, či sa neistím až veľmi, ale pri križovaní slabo a nn káblov, ako som už spomínal chránim oboje. Pri nových rozvodoch keď riešim oboje, tak do rúr HDPE, keď jeden je jestvujúci, tak ten do žľabu 100/100 od Koposu. Bol som tak naučený za mlada a dodržiam to. Myslím si, že je to praktické a tých 100-200 korún naviac nikomu neublíži. Osobne aj mňa ten betón zarazil ako anachronizmus, nakoľko som ho prestal špecifikovať dávno a problém som nemal. Pri križovaní s cestou obbetonovanie však dávam pre udržanie smeru kríženia a ani nie tak kvôli mechanickej pevnosti.

Vše je jasné, akorát výrobce to má trochu nejasně psáno. Výraz HDPE je použit jednou ve významu označení chráničky pro optiku a podruhé jako typ materiálu pro chráničky Kopoflex a Kopodur.
Ale i když je takováto trubka samozhášivá, tak beton není ani zapálitelný.  
A na svou čest prohlašuji, že mám vyjádření od Telecomu, že..."V místě křížení s kabely VO, je nutné uložit tel.kabely do betonových chrániček přesahující místo křížení min. 0,5 m na každou stranu do pevného podloží...". Oni jako správci sítě si dávají přísnější požadavky, než stanoví norma (namisto HDPE beton)
Mám strach, že když to nedodržím a nepřesvědčím technika Telecomu při kontrole před zásypem, že mi tento zhatí případnou kolaudaci stavby.
Ale možná jiný kraj, jiný mrav.

To: Selezan

Nuž, ochrana oboch krížiacich sa káblových vedení samostatnými chráničkami síce nie je na škodu, ale podľa môjho názoru je to predsa len trochu "predimenzované".

Čo sa týka klasického obbetónovania rúrovej chráničky HD-PE kvôli udržaniu smeru kríženia - no neviem, neviem. Doporučený a v praxi bežne používaný spôsob ukladania chráničky HD-PE do výkopu je na cementopieskov é lôžko hr. cca 10 cm s rovnako hrubou zásypovou vrstvou nad chráničkou. Vplyvom zemnej vlhkosti vznikne monolit, ktorý navyše vytvára aj akúsi dodatočnú mechanickú (aj protipožiarnu) ochranu HD-PE rúry.

To: Doležal

Súhlasím s Vami, že správcovia sietí si dávajú vlastné požiadavky na ochranu svojich vedení a ťažko sa brániť voči ich požiadavkám. Iba ma udivuje, že na jednej strane sú prísnejší ako stanovuje norma (čo sa týka použitia betónových chráničiek) no na druhej strane sú až príliš benevolentní voči požiadavke technickej normy, keď požadujú min. vzdialenosť iba 0,5 m na každú stranu od miesta kríženia (podľa normy chránička musí presahovať aspoň 1 m na každú stranu od kábla, ktorý je križovaný).

Čo sa týka tepelnej ochrany, myslím si, že cementopieskov é lôžko hr. 10 cm okolo HD-PE chráničky je dostatočnou protipožiarnou zárukou a uvedený celok spoľahlivým ekvivalentom betónovej chráničky.

Tak, a nech sa v tom teraz čert vyzná...

K těm přesahům si myslím, že dle ČSN by asi šlo o 2 ks 1m chrániček. Pak hrozí známé nebezpečí při poklesu jedné z nich, např nekvalitní podbetonování. Pokud ustoupili na přesah 0,5 m na obě strany, pak se to odbude jednou chráničkou, plynule průchozí, bez "rantlu".

,
 (poklona)  vám všem za vaše rady. Podle kat. map Telecomu je kabel uložen v hloubce 1,2 m, takže by neměl být problém. Případně doufám že až přijde technik Telecomu vyznačit trasu kabelu řekne mi, zda bude třeba chráničky a jaké když, budu kabel nn ukládat do hloubky cca 0,8 m. I když asi bude lepší uložit kabel nn v místě křížení raději do betonového žlabu, aby si to náhodou při záhozu nerozmyslel a já musel shánět na poslední chvíli betonový žlab i když jej původně nepožadoval.

Ale já bych se pane Strigler s tím betonem neukvapoval. Až si budete psát o vyjádření, tak situaci popište a třeba tento požadavek "váš" Telecom nebude mít. Kontrolní technik musí ctít vyjádření a nemůže chtít něco dodatečně.

Myslím, že za prvé by jste měl navštívit příslušný stavební úřad, neboť přípojka je jednoduchou stavbou a podléhá stavebnímu řízení. Na jednoduchou stavbu se vydává stavebnímu povolení, jemuž předchází se žádostí o staveb. povolení předložení projektu se všemi potřebnými vyjádřeními, vč. dotčeného Č. Telecomu. Ve vyjádření ČTc vám budou sděleny podmínky křížení s jejím opt. kabelem. Podotýkám, že poškození opt. kabelu je velmi drahé, jak materiálově, tak i následnými škodami (neuskutečněné spojení - tržby) a bez stavebního povolení bych se neodvážil kopat.