Diskuse Elektrika.cz

Chtěl bych se zeptat na věc okolo zapojení např. počítačové učebny, nebo administrativy (místnosti s více PC). V PC se používají spínané zdroje, které poměrně hodně "znečišťují síť" různými harmonickými. Špička proudu při zapnutí může dosáhnout až v řádech desetinásobky jmenovitého proudu.
Všechny PC zdroje jsou v součastné době ATX, tzn. že při výpadku el. energie vypnou a při opětovném zapnutí sítě všechny v jeden okamžik naskočí. Při větším počtu PC se občas stane, že vypne jistič.
Většinou při návrhu vůbec neznáte parametry těchto PC zdrojů, které se zde objeví až po realizaci.

Jak řešit jištění v takovéto místnosti. Řešili jste někdy tuto situaci např. pomocí lokálních LC filtrů, které by omezily proudové špičky (osazené až po konkrétním změření poměrů v této části sítě).
Toto řešení se určitě hlavně z finančních důvodů asi moc nepoužívá, ale jde mi o to, jak situaci řešit jinak, než např. osadit na jeden jističový vývod jen omezený počet PC (např. 4),  nebo osadit jistič s charakteristik ou D (kvůli velikosti impedanční smyčky se podstatně zkrátí max. délka přívodu) apod.

Ano, kalsický příklad proč je potřeba projektovou dokumentaci. Ta to musí řešit. I když nevíme konkrétní typy PC, můžeme při návrhu vycházet ze známých typů na trhu. A způsob navržení rozvodů PC pracovny se tomu podřídí, jedna z možností je omezený počet PC na jeden jistič, nebo charakteristik a jističe, nejlépe však kombinace obého, spolu s výpočtem impedance v závislosti na délce jednotlivých větví.

Pokud nejsou již všechny zásuvky prosmyčkovány v jedné lajně, pak je tu ještě možnost spínat je po sekcích s krátkým časovým zpožděním - zmenší se tím při zapnutí i riziko vybavení předchozího hlavního jištění.
Taky důvod, proč je třeba napřed projekt, aby ty zásuvky již nebyly možná v jednom okruhu a v rozvaděči bylo dost místa...

Má zkušenost - jeden jistič 16 A s charakteristik ou C udržel 6 - 7 počítačů v počítačové učebně.
V případě vyššího počtu bylo nutno použít jističe pomalejší. Pokud nevyjdou požadavky na vypínací časy, provést doplňující pospojování (ČSN 33 2000-4-41 ed.2 čl.411.3.2.6).

Možná, že se na zařízení pro zpracování dat vztahuje ČSN 33 2000-7-707 z hlediska unikajících proudů. pokud mají hodnotu vyšší než 10 mA, pak lze řešit mimo jiné samostatným ochranným vodičem 10 mm2.
Norma je poměrně stručná. Přesto bych uvítal výklad. Máte někdo s uvedeným předpisem zkušenost?

Objeveno kolegou Kamilem Novákem v :
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,5708.0.html

To je ale dnes, víme kde budou počítače za 10 let? Instalace má předpokládanou delší životnost, a není to tak dávno, kdy jeden PC krmil zdroj o výkonu úctihodných a pouhých 200W :)

V praxi připojujeme cca 4 zásuvkové vývody na 1 okruh, přičemž se uvažuje, že co vývod, to pracoviště, tedy PC a monitor.

V případě, že je lejzrová tiskárna či kopírka, je třeba zohlednit i toto, tyto spotřebiče mají při náběhu běžně nad 1000W.

Při řešení výše popsaném nám jističe 16/B1 nedělají žádné problémy i při hromadném zapnutí.

P.S. Jedná - li se o školství, doplnit proud. chráničem a zásuvky dodat s clonkama.

TO:Červený
Podle které normy ve školství musí být u zásuvek pro PC p. chránič a clonky na zásuvkách?
Ve školství se moc nepohybuji ale viděl jsem to už bez chrániče i clonek!!

Necitoval jsem žádnou normu, všeobecně již veškeré zásuvky přístupné laické obsluze musí být za chráničem. Vím, že je tam mimo např. zásuvek PC,  ale to považuji za opatření ke zvýšení spolehlivosti např. v kancelářích, ve výrobě, atd. Ve školství slouží počítače spíše k výuce, proto zde nepředpokládám vznik škody při výpadku napájení.
O clonkách nemá cenu ani diskutovat, je to rozdíl pár korun, o to se jistě žádná škola hádat nebude. Za nás, v době hlubokého socialismu, měly všechny zásuvky ve třídách takové ty speciální plastové špunty. Myslím si, že za ten relativní klid to stojí.

Velmi jednoduchý způsob, jak proudovému nárazu po zapnutí více PC na jednom okruhu zabránit je to, že se v BIOSu nastaví jiné chování PC po ztrátě napětí. Pokud je PC nastaven ve smyslu "Po ztrátě napájení se po obnově napájení zapni",  my musíme zvolit "Po ztrátě napájení se po obnově napájení NEzapni". BIOS je samozřejmě anglicky a konkrétní znění je BIOS od BIOSu kapku jiné. V mém stroji je např. tato volba uložena v nabídce POWER MANAGEMENT, kde v podnabídce AC BACK FUNCTION místo FULL-ON je nutno zvolit SOFT-OFF. Pak, když dojde k obnově napájecího napětí, počítače čekají až na ruční spuštění a ke zbytečnému proudovému nárazu nedojde.

To je lež jako z tiskárny.
Proudový náraz ATX zdroje při zapnutí způsobují dva obrovské kondenzátory TRVALE připojené na přes graetzův můstek na síť. Dokonce je tam přesně kvůli tomu nárazu varistor, který náraz sníží na přijatelnou úroveň. (Na dražších ATX zdrojích bývá takový pidi vypínaček, kterým se přerušuje přímo fáze, takže tento jediný vypínač je schopen zdroj skutečně vypnout, ale jednak ho zdaleka nemají všechny zdroje a druhak je stejně furt v poloze zapnuto)
Vlastní spuštění PC normálním tlačíkem na bedně žádný zásadní náraz nezpůsobí, tudíž to nic neřeší.

Pravda je samozřejmě někde uprostřed. Navrhované opatření (BIOS setup...) nesníží amplitudu té proudové špičky, ale sníží její délku trvání. A to, v kombinaci s jističem char. C, situaci s vypadáváním výrazně zlepší.
Hodinky jako holinky, obojí se natahuje, že? Termistor, resistor, tyristor nebo varistor, všechno jedna pakáž   :D