Diskuse Elektrika.cz

Můžete mi odborně vysvětlit rozdíl mezi těmito dvěma prístroji?

Stykač slouží ke spínání silových obvodů (velké proudy),  relé ke spínání ovládacích obvodů (malé proudy). Jinak je princip přibližně stejný.

Hlavní rozdíl je ve spínaném proudu. Relé je primárně určené pro spínání malých proudů, stykače obvykle pracují s podstatně většími proudy.
Na první pohled je také rozdíl ve velikosti. Relé je obvykle podstatně menší než stykač.

Tiež býva relé tichšie, máva viac kontaktov, i prepínacích resp. rozpínacích, má menšiu spotrebu ovládacej cievky.

Rozdíl je v "držení" kontaktů. Stykač když sepne, musí jeho cívkou trvale procházet proud. Kdežto do relé stačí pustit proud mžikově a přestaví se. Přítlačná síla pak umožňuje přenášet buď velké (stykač),  nebo jen malé proudy (relé).

Tak to prrr! To je pouze u impulzních relé. Normální relé se chová stejně jako stykač.

Relé je obecnější termín, jako stykač bývají označována relé pro velké spínané proudy.

A teď dotaz: od jakého proudu už to považujete za stykač?

Rozdíl není jenom v proudech. Je to především v provedení kontaktů - stykač (většinou) mívá 3 hlavní kontakty dimenzované na záběrové proudy (AC3) a pomocné pro ovládací obvody. Hlavní kontakty mají vyřešeny zhasínání oblouku při vypnutí.
Relé má jeden až několik většinou přepínacích kontaktů. Ty jsou uzpůsobeny pro spínání velmi malých proudů (pozlacené nebo jinak upravené dotykové plochy). Se zhášením oblouků se moc nepočítá, proto je krok velmi krátký a relé je schopno sepnout řádově v desítkách ms.
Jedná se opravdu o různé prvky určené k odlišnému účelu.

Podle proudu je to sporné. Např. tzv. autorelé se dělají řádově na 30 až 40 Amper stejnosměrných .

Něco velmi málo:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_rel%C3%A9

http://cs.wikipedia.org/wiki/Styka%C4%8D

Hlavní rozdíl bych viděl v konstrukci.

Možná to trochu rozlišme:

Elektrikář rozumí pod pojmem RELÉ víceméně slaboproudé relé. Pod pojmem stykač rozumí výkonové relé, schopné spínat a také rozpínat proudy v řádu desítek ampér, při napětí 230 V a více, včetně zhášení oblouku mezi rozepínajícími kontakty apod.

Ostatní veřejnost rozumí pod pojmem RELÉ zařízení, které pomocí magnetického pole buzeného cívkou ovládá elektrické kontakty. Vynalezeno bylo 1835 Josefem Henrym. viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_rel%C3%A9

Zde je citace z Technického slovníku naučného, vydaného Encyklopedický m domem Praha:

1. Relé
Elmech. součástka složená z elektromagnetu a jednoho či několika kontaktů, z nichž některé jsou zapínací nebo vypínací (kontaktní svazek). Ovládá se spínacím stejnosměrným nebo střídavým proudem, který vyvolá přitažení kotvy elektromagnetu nebo změnu polohy trvalého magnetu. Tím se sepnou spínací kontakty a rozepnou vypínací kontakty. Spínáním a vypínáním se spínají nebo vypínají elektrické proudy ovládaných el. obvodů. El. proud spínaných obvodů je podstatně větší než ovládací proud relé. Elmech.relé jsou nahrazována tyristory, triaky a výkonovými tranzistory. Relé plní řadu funkcí, jsou např. ochranná relé nadproudová, přepěťová, podpěťová, wattmetrická. Poprvé bylo použito roku 1837 v telegrafii k zapínání silného el. proudu místní baterie v rytmu slabého el. proudu telegrafních signálů.

2. Stykač
Spínač schopný spojovat nebo přerušovat el. obvody bez zatížení i při zatížení, jeho jedna poloha (obvykle poloha zapnutí) je nestálá. V této poloze musí být pohyblivá část spínače držena vnější silou jakkoli vyvozenou a přejde z této polohy do jiné (stálé) polohy (obv. polohy vypnutí),  jakmile tato síla přestane působit. Reverzační s. je dvojice s. zapojených tak, že reverzují (otáčejí) přívod stejnosměrného nebo trojfázového střídavého napětí. Aby nedošlo k současnému sepnutí obou s. a ke zkratu, je zapnutí každého s. blokováno rozpínacím kontaktem druhého stykače. Kromě toho je provedeno vzáj. mech. blokování obou stykačů.

3. Už jen stručně elektromagneti cký stykač
Stykač, u něhož je pohyblivá část držena v nestálé poloze tahem elektromagnetu .

Ony ty slovníkové definice jsou někdy docela úsměvné. Podle citovaného slovníku by i zvonkové tlačítko bylo stykačem  :)
Ale máte bod!

 (poklona)  všem za vyčerpávající odpovědi, ale nějak jsem se do toho více zamotal...může mi nějaký "odborník" toto výše uvedené přeložit do jedné věty?    (poklona) ...

Z mého pohledu bych to viděl asi takto:
RELÉ je technické zařízení které spíná, nebo rozpíná požadovaný obvod přes jistou mechanickou část přímo pomocí elektromagneti ckého pole ,  které vyvolá jiný elektrický obvod ,  který může mít jiné elektrické hodnoty ( ss nebo st proud) než obvod ovládaný.
Naproti tomu STYKAČ je v uvozovkách to samé zařízení, ale tu jistou "mechanickou část" může přímo ovládat jiné médium (třeba vstlačený vzduch, kapalina, nebo i ta slavná elektrika).
Sice jsem se nevešel do jedné věty, ale snad je to dostačující.
To Fuk Tomáš:
I ten palec (přiložený na tlačítku zvonku ) ční toto tlačítko v danou chvilku stykačem. Relé by mu jistě neslušelo. 8)

Stykač je stykač, relé je relé, pokud je takto nazve výrobce.   ;)

A co pomocný stykač nebo třeba výkonové relé? Ať je v tom trošku chaos  :).
Jednou větou bych to zhruba rozdělil takto:
Stykač slouží ke spínání zátěže, relé se používá k ovládání.

Dle mě je stykač a relé to samé

-  tedy dálkově ovládaný vypínač /případně přepínač/

-  všeobecně se udává, že stykač je pro výkonové zařízení a relé pro       
   ovládací a pomocné obvody, tedy bych to viděl, tak že stykač bude mít
   lepší mechanické (spínací) vlastnosti, zhášecí komory... /s proudovou
   hranicí pro určení názvu jsem se zatím nesetkal, proto je např.   In=16A u
   stykač i relé/
-  Většina těchto zařízení pracuje ve funkci , ,  zesilovače,,  tedy, že malým
    proudem ovládám vetší proud

Typické provedení stykače (http://katalog.schneider-electric.cz/dsmapp/data/photos/TL1/103279_1.gif)

Typické provedení relé (http://tbn0.google.com/images?q=tbn:4a_8RsDsjnZScM:http://www.hw-group.com/images/products/Relays_DIN_600085_800.jpg)

Připomínám, že relé mohou být i velmi sofistikovaná zařízení, například časová relé nebo relé pro bezpečnostní aplikace (http://www.olympus-controls.com/img/Safety%20Relay.jpg). Zvláštní skupinou jsou programovateln á relé (PLC),  to jsou už ale spíš mal (http://tbn0.google.com/images?q=tbn:P4KqpNrvkQbfzM:http://eolsurplus.com/images/SiemensLogoPLC.jpg).

Abych to ještě trošku zkomplikoval - existují pomocná relé, sloužící k rozmnožení kontaktů stykačů (pro spínání zátěže)   ;)   Viz např. Elko VS316K.

Jak říká p@n Doležal - když to výrobce nazve stykač, tak je to stykač, a když to nazve relé, tak je to relé.

Já mám největší mentální problém s tím, kdy tomuhle říkat relé a kdy stykač.

Moeller to nazývá instalační relé a je to v podstatě jednopólový stykač  :-\

No právě  :D  A pak tady někdo chce jednovětnou, výstižnou a univerzální definici  ::)

Rozdil mezi relatkem ,  at vykonovým nebo pomocným a stykačem citim hlavně u použitých kontaktů.
Stykač ma silové a pomocné ¨kontakty
Rele ma pouze kontakty stejne hodnoty.
Otazka je¨,  jakou elektrickou pevnost ma rele a jakou stykač.

Já definici těchto dvou termínů znám, vnímám a používám jako kolega Svejkovský (počínaje jeho první reakcí).
To, že někteří výrobci vyrábějí "instalační silová relé" a "pomocné stykače" přikládám mentální nedostatečnost i jejich marketingových oddělení.
Ale což, svět chce být klamán. čím v tom bude větší zmatek, tím lépe. Ti kteří se v oboru pohybují a udržují si přehled vědí své a ti méně bystří a laici ať se v tom klidně topí. Takový už je dnešní svět.

Hlavní rozdíl bych viděl v tom, že:

1) U relé se mechanická pohyblivá část magnetického obvodu nejčastěji pohybuje po kružnici,  u stykače po přímce

2) U stykače se proud spíná v každém obvodu dvakrát - pro každý obvod je pár kontaktů. U relé se proud přerušuje jen v jednom místě, proto je možná jednoduché provedení přepínacího kontaktu.

Z toho vyplývá i možná vyšší spínací schopnost stykače jak napěťová tak i proudová, ale pravidlem to není.
U stykače se daleko lépe vyrábí nuceně vedené kontakty, většina moderních stykačů je má. Proto se také používá termín pomocný ministykač - to je malý stykač s kontakty výkonově na úrovni relé, ale proud  je spínaný párem kontaktů a většinou nuceně vedených kontaktů. To znamená možnost použití ministykače v bezpečnostních obvodech zastavení strojů kategorie 0 a podobně. (To už si rozmyslíte, jakým prvkem spínat proud 3A do pneumatického ventilu Herion spouštějícího spojku 1600 tunového kovacího lisu, pod jehož beran se vejde půlka člověka)

Dnes se konstrukce a názvosloví v oblasti proudů 1-80A stírá, mnoho instalačních stykačů jsou vlastně výkonová relé, polovodičová SSR (solid state relay) či polovodičové stykače nejsou ani stykače, ani relé ale obecně prvky malým příkonem spínající příkon velký.
Pokrok a tím zmatek v názvosloví nezastavíš.


 

 (poklona) p@ne kolego Kurko  :)

TO: Kurka  (jednicka)

Přiznávám, že mne tento základní a faktický rozdíl nikdy nenapadl.  :'( (poklona)

potřebuji z 12V DC obvodu ovládat obvod 230V AC (spínat čerpadlo apodob),  dejme tomu max 25A -> bude tedy lepší SRR relé a nebo nějaký stykač, nebo je to šumák, protože jde jen o názvosloví, ale prakticky to vyjde pro takovou hodnotu proudu nastejno?  - asi si stále pletu pojmy ovládání a spínání a co je potom slaboproud a co už ne ve světě SSR relé...

Nechci zakladat nove tema, muj dotaz sem docela pasuje: tusite jaka je bezna vnitrni konstrukce toho, co vyrobci nazyvaji "instalační relé" ? Abych predesel zmatku, jde mi hlavne nn do 10A. Videl jsem jedno takove, k memu uzasu tam v krabicce byl plosny spoj, na nem obycejne uzke SMD relatko, ovladaci svorkovnice  pouze pres nejake odpory do ovladaci civky, a k tomu pres odpor LEDka na indikaci.

Muzete sem pripadne dat nejakou fotku (+presne oznaceni),  jestli mate nejake rozebrane?

Cekal jsem neco sofistikovanej siho, alespon nejaky L/C obvod na nn casti.

A důvod vašeho očekávání?
Přece čím jednodušší, tím levnější a spolehlivější.

V principu se dnes uvnitř používají relé se stejnosměrnou cívkou, kvůli tiššímu provozu relé (nevrní) Tedy se před cívku zařadí nějaký odpor a dioda (zjednodušeně pro představu). Takové relé pak trošku více topí (vidět krásně termokamerou). Nic víc se od toho nedá očekávat.
Taková relé nerozebíráme a neopravujeme. Ta se rovnou vyměňují a vyhazují do elektroodpadu.

Cekal jsem neco sofistikovaněj siho......

Pokud přečtěte celou diskusi  na toto téma od roku 2008
tak zjistíte, že lepší odpovědí nejsou ani na Wiki, ani v odborných učebnicích.

Dneska většina "instalačních relé" do 16A  na 230V AC jsou uváděná v katalozích jako relé.
Některá mají více "elektroniky v sobě," ale to je podle účelu použití. A je jedno zdá jsou na konektory, anebo přímo do DPS. Anerbo v provedení SMD....

Zásadní rozdíl mezi stykačem a relém vysvětlil zde v této diskusi Martin Kurka.
Proto je Diskuse zde na Elektrice dobrým zdrojem informací....

Jaké LC obvody očekáváte v nn části ?
To jsou obvykle již vysokofrekvenč ní záležitosti. Neměl jste na mysli RC obvody?
Mnohé filtry mají LC obvody, ale to je mimo relátka.
A pokud chcete vidět něco uvnitř, tak rozeberte na příklad instalační časové rele,
nebo proudové diferenciální relé ( chránič)....ale k čemu vám to bude? To již napsal kolega Honza Franěk.

Safra, nedaří se mě vložit foto trelé, akorát je ve velikosti 1kg balení cukru. :(

Taksnad teď.

Není to relé, které se používalo např. v automatizaci v železniční dopravě? Ve staničních releových zařízeních, na přejezdech, v liniových zabezpečovacíc h zařízeních /živák v lokomotivě/ apod.?
Tato relé měla vždy zaručený odpad /těžká kotva/,  nespékavé kontakty a dle způsobu použití i svůj cyklus kontrol v opravnách kde se kontrolovalo opálení kontaktů, jejich kontakty byly justovány..... .

Ano.
Takzvané gravitační relé. Možná se už dnes nepoužívá.
Safra nedaří se mě vložit výrobní štítek.
Na tom VŠ je uvedeno :
TESLA ROŽNOV, k.p.
ZÁV. OPOČNO
NMŠM - 1500 T
výr.č./rok  119/91