Diskuse Elektrika.cz

Rad by som sa informoval ako je presne definovana energeticka trieda istica (udavana vacsinou s max. skratovym prudom ) a ake su medzi jednotlivymi triedami rozdiely?

Nejsem si jist, na co se ptáte. Pokud máte na mysli velká písmena A, B, C, D tak ty se vyskytují v označení energetických tříd u spotřebičů, ale také ve vypínacích charakteristik ách jističů.
Můžete to upřesnit ?

Třída spotřebičů označena ABCD......... u jističu nejde aplikovat, protože jistič není spotřebič, tudíž el. energii nespotřebovává ale jistí. Jnak co do něj přijde - to zněj odejde, pokud to co odchází není větší hodnoty než jmenovitá hodnota jističe. Pak jistič vybaví a neprochází nic. A pravě ta zkratová odolnnost jističe je hodnota zkratového proudu, který tím jističem muže maximálně procházet. Zkratový proud je proud, který teče vedním při zkratu, takže je ovlivnován impedací vedení před zkratem. A z toho lze vypočítat jakou hodnotu musíte použít.
Pokud hodnota zkratového proudu přesahne zkratovou odolnost jističe, nelze zaručit spravnou funkci jističe. Mužete jej i zničit.  :P
Jistič jako jistící prvek chrání nejen před přetížením ale i před zkratem na vedení za jističem.

TO: Homoly

Hlavní rozdíl jističů pro domácnost a podobné účely, a pro průmyslové provozovny, je v tom, že se vyrábějí "levné" jističe se sníženou zkratovou odolnosti, většinou 6 kA a někdy také jen 4,5 kA.

Tyto "levné" jističe nemusí být konstrukčně uzpůsobené pro různé doplňky, které se používají při průmyslových aplikacích a jsou proto jejich standardem.

Proto by se každý, kdo chce použít tyto "levné" jističe, předem poradit s projektantem nebo revizním technikem, který posoudí, zda budou tyto jističe vyhovovat v daném místě. : ::)

Na tento pojem som narazil v knihe  Klaus Tkotz a kolektiv: Prirucka pro Elektrotechnik a od vyd. Europa a zjavne je tato kniha preklad z nemeckej predlohy. Ako priklad na str.229 sa udava stitok s udajom maximalny prud 6000A ( co je evidentne max. skratovy prud ktory je istic schopny bezpecne prerusit ) a je pridany udaj energeticka trieda 3.

Jediny relevantny udaj sa mi podarilo vypatrat cez Google zadanim retazca "Energy class 3 circuit breaker",  kde naslo Energy limiting class 3 co suvisi zrejme s maximalnou hodnotou absorbovanej energie pocas vypinania ( tento udaj bol vacsinou priradeny k nejakej hodnote spickoveho skratoveho prudu ) a pouzity pri isticoch obmedzujucich skratovy prud.

Vzhladom k tomu ze v knihe nebola ziadna vysvetlivka k ceskemu vyrazu "energeticka trida 3",  predpokladal som,ze tento vyraz bude zrejmy pre niekoho kto sa zaobera problematikou domovych instalacii a istenia vseobecne ( co nie je moj pripad, mna to zaujima len kvoli vseobecnemu rozhladu  :) ). Dalej mi nie je jasne ci sa takto daju klasifikovat vsetky istice ( max. absorbovana energia aj bez obmedzenia ) ,  alebo to plati len pre istice obmedzujuce skratovy prud.

Ak si dobre pamatam tato trieda bolo odkazovana na normu EN ktora riesi vseobecne poziadavky na istice ( skusim najst neskor konkretne cislo )

Já v mám v té knize výraz " třída omezení proudu",  nikoliv "energetická třída".
Asi je v té terminologii nepořádek, protože viz:
http://elektrika.cz/data/clanky/dddmzs040322
a tam je to zase jinak, nicméně je to, co hledáte  ;)

Poznámka: na str.229 mám číslicovou techniku, ta třída je uvedena na str.90. A je to kniha Klaus Tkotz a kolektiv: Prirucka pro Elektrotechnik a od vyd. EUROPA-SOBOTÁLES cz, vydání červen 2002, překlad RNDr.Handlíř. Jak to, že se lišíme ?

Energetickou triedou sú označované spotrebiče pre domácnosti.
p.Doležal má pravdu. Len dodám, že každý výrobca (neviem prečo) to nazval po svojom: trieda obmedzenia prúdu, trieda obmedzenia energie, dokonca aj trieda selektivity.
Je uvedená číslom v štvorčeku, najčastejšie pod údajom vypínacej schopnosti ističa a napomáha správne stanoviť selektivitu.
Čo sa týka noriem, čosi nájdete v STN  EN 60898, ale myslím že tam je len povinnosť výrobcu uviesť tento údaj na výrobku

Dakujem p. Dolezalovo a Hubovi, je to ( myslim  :) ) to co hladam.  Ja som tu knihu kupoval asi pred pol rokom z BENu a ak si dobre pamatam, je to druhe doplnene vydanie ( pripadne oskenujem a poslem tu stranku na forum ),  tam je uvedeny pojem "energeticka trida 3".

Z mé knihy:
P.S. po Homoly: Já to vyfotil hlavně kvůli té terminologii

To: Peter Dolezal, v mojej knihe je to tiez uvedene pod vypinacimi charakteristik ami B,C,D ale urcite to nie je 6000A/3 na zltom podklade, ale ak si dobre pamatam podklad je v mojom pripade ruzovy alebo modry. Zajtra skusim poslat sken z mojej knihy. Knihu nemam momentalne u seba ale pamatam si ze je pod tym obrazkom 6000A/3 je este veta o tom ze velkost absorbovanej energie zavisi od velkosti prudu a dobe vypinania istica, .... Predpokladam ze ja mam zrejme novsie vydanie.

Bohuzial z prace sa mi nepodarilo pripojit sken k prispevku. Ku knihe :Ide o piate originalne vydanie a druhy cesky predklad z roku 2006 ( druhe doplnene a upravene vydanie ). Pojem vypinacia schopnost je mi tiez sympatickejsi ako maximalny prud pouzity v tejto knihe, takze konkretne tato uprava sa asi velmi nevydarila  :(.

Alebo je mozne ze vy mate specialne vydanie urcene pre konstrukterov ...  ;)

Vážení diskutující, energetická třída jističe je parametr přesně definovaný v normě ČSN EN 60898 pro testování a certifikaci jističů. Třída definuje velikost nežádoucí energie v průběhu zkratu. Zjednodušeně lze říct, že čím menší energie vznikne v průběhu zkratu, tím menší je nebezpečí poškození připojených zařízení a vedení.  

Vysoká vypovídací schopnost o kvalitě jističe
Jedná se u veřejnosti o často opomíjenou, avšak velmi podstatnou vlastnost jističe,   protože kvalita ochrany pomocí jističe je také daná velikostí energie, která "protéká" jističem v průběhu zkratu. Její velikost je dána vztahem: E =  I².t. Jak z uvedeného vztahu vyplývá (proud na druhou x rychlost vypnutí),  například unikátní rychlost vypnutí jističů BONEGA® P-E-P pod 5 ms (doposud nejlepší světové časy byly nad 10 ms) snižuje i tuto nežádoucí energii (viz. grafy na http://www.bonega.cz/jistice  -> Zvýšená bezpečnost -> (1) Mimořádně vysoká rychlost vypnutí)

Třídy omezení energie dle ČSN
Norma ČSN 60898+A1/A11 přesně stanovuje limity energie, na základě kterých jsou jističům přiřazeny jednotlivé třídy. Na jističi je třída podle normy označena v rámečku pod vypínací schopností.

Jističe BONEGA (http://www.bonega.cz/jistice) i kombinované jističe DPN (jistič + vypínač v jednom modulu: http://www.bonega.cz/go.asp?odkaz=elektro/pep_dpn.htm) bez problémů dosahují limitů 3. (nejvyšší možné) třídy omezení energie podle ČSN 60898+A1/A11, a to i u jmenovité 10 kA vypínací schopnosti.

Na stránce http://www.bonega.cz/jistice -> Zvýšená bezpečnost -> (3) Snížení nežádoucí energie v průběhu zkratu naleznete požadavky normy pro jističe do 16A a nad 16A až do 32A včetně, a to při různých jmenovitých zkratových schopnostech. Všimněte si prosím jak tyto hodnoty narůstají geometerickou řadou a to jak ve vztahu k vypínací jmenovité schopnosti (existuje i provozní) a také v charakteristik ách.

Srovnání jističů
Při přípravě srovnání modulových jističů v ČR (http://www.bonega.cz/srovnani) jsme narazili na zajímavé nesrovnalosti u některých výrobců. Na samotných jističích lze nalézt téměř vždy třídu 3 (viz obrázek),  přitom v oficiálním katalogu je uvedeno něco jiného. Že by omyl při potisku?

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za osvětlení nejasností. Ale potom je definice Energetická třída jističe zavadějicí. Energetická třida je u el. spotřebiču, tato třida určuje vlastně učinnost spotřebiče.
U jističe je tedy Třida omezení energie.
Vedení to beru, ale zařzení? Jak zkrat zničí zařízení, když proud jde nejkratším směrem ke zdroji.
Možna by stalo za polemiku vypinací čas jak uvadite, jste držitele světoveho rekordu ve vypinaní zkratoveho proudu. Otazka zní, zda již hranice 10ms neni dostačujici pro bezpečný provoz.
Většiniu byva něco pro něco. spiše mne zajima, co je to za energie, ktera v podobě tepla vystupuje z jističe pokud je zatížen na hranici sve charakteristik y. Neni toto pravě ta energetická třída :-D

Dakujem vsetkym diskutujucim za ich prispevky. Pre moje potreby je to vysvetlene az, az .... :D. Tymto problemom by sa dalo predist, keby taketo knihy redigoval aj niekto z fachu kto sa stretava s tymito pojmami aj v praxi (norm).

,  jsem rád, že se podařilo zodpovědět Vaši otázku. Problém je právě v malém povědomí (i u lidí v praxi) o důležitosti rychlosti vypnutí a třídy omezení energie, což jsou dva parametry, které mají zásadní vliv na hlavní účel jističe = chránit vedení a zařízení. Rád bych proto ještě reagoval na výše uvedené poznámky ohledně rychlosti vypnutí. Právě ta má největší vliv na snížení destruktivní energie, která způsobuje poškození vedení a zařízení (ano, i zařízení mohou být následně poškozena, pokud zkrat nastane přímo v nich).

Jen příklad výše uvedeného matematického vzorce E =  I².t dokazuje, že:

• a) když bude v okamžiku zkratu I jen 4.000A pak při t = 0,005 s bude E= 80.000
• b) když bude v okamžiku zkratu I jen 4.000A pak při t = 0,01 s bude E= 160.000  tedy dvojnásobná destruktivní energie
• c) když bude v okamžiku zkratu I jen 4.000A pak při t = 0,025 s bude E= 400.000  tedy až pětinásobná destruktivní energie 

Jak jsem již uvedl, u jističů BONEGA je mimořádně vysoká rychlost vypnutí od okamžiku zkratu až do jeho ukončení maximálně 5 ms (při maximálním zatížení). Jiní výrobci se obvykle pohybují v hodnotách minimálně 2 x až 5 x vyšších. Cílem každého výrobce jističů je tedy z hlediska ochrany dosažení co nejvyšší rychlost vypnutí.

U jističů BONEGA® P-E-P to není něco za něco, protože vysoké rychlosti vypnutí není dosaženo na úkor vyššího obloukového napětí, které velmi zvyšuje riziko poškození jištěných zařízení (např. motorů). Obloukové napětí je ve srovnání s jinými jističi shodné, spíše ještě nižší.

Celková rychlost vypnutí se skládá ze tří etap:

• etapa 1 - rozpojení kontaktů 
• etapa 2 - běh oblouku do komory 
• etapa 3 - ukončení hoření oblouku

Zásadní výhoda jističů BONEGA je v mimořádně vysoké rychlosti v prvních dvou etapách. Třetí etapa je taktéž sice velmi rychlá, ale sama o sobě je velmi krátká a v celkové rychlosti není tak zásadní. Podstatnější v této poslední etapě je to, že komora je natolik precizní, že oblouk u jističů BONEGA "nevyskakuje" vůbec žádným směrem z komory ven (především se vůbec nevrací na kontakty).

Takřka učebnicový průběh zkratového procesu je způsoben mimo jiné také vhodným dimenzováním přítlaku kontaktů, které se vlivem aerodynamickýc h sil neodchylují (jak je patrné i z grafů: http://www.bonega.cz/go.asp?odkaz=elektro/pep_jistice_63a_graf.htm ).

Všimněte si: Někteří výrobci uvádějí místo celkové rychlosti vypnutí (doba od počátku zkratu do jeho úplného ukončení) jen rychlost rozpojení kontaktů (což je teprve první etapa). V okamžiku rozpojení kontaktů však obvodem stále prochází energie (napětí i proud) a to díky vytvořenému oblouku. V této fázi jistič ještě obvod nepřerušil!

Závěr:

• podle odborníků je charakteristik a průběhu vypnutí jističů BONEGA zcela unikátní a v podstatě učebnicová (příklad toho, jak by měl jistič chránit)
• z výše uvedeného jasně vyplývá, že mimořádně vysoká rychlost vypnutí nebude ohrožovat spotřebiče, ale naopak je bude více chránit
• uvedená mimořádná rychlost vypnutí je jedním z hlavních faktorů, díky kterým jističe BONEGA® P-E-P zajišťují velmi citlivou ochranu lidských životů, elektrických zařízení v obvodu i samotné elektroinstala ce.

Více informací: oscilogramy a grafy charakteristik: http://www.bonega.cz/go.asp?odkaz=elektro/pep_jistice_63a_graf.htm