Diskuse Elektrika.cz

Proč při prasknutí žárovky vypadne až hlavní jistič objektu a ne  pouze daného okruhu?
Dá se tomu zabránit?
Selektivia je dodržena.

Málo informací.
Záleží na jističích - charakteristik a, výrobce - stejný nebo jsou jističe od různých výrobců?
Záleží na stáří a z toho plynoucí stav jističe
Záleží na impedanci smyčky na konci vedení, u okruhového jističe, u hlavního jističe,...
Záleží na tom, jak je v okamžiku nadproudu v jednom okruhu jistič, který vypadne, zatížen proudem jiných okruhů...

A možná někoho napadnou i další maličkosti, které to mohou ovlivnit

Slovy Mirečka z Básníků: "Některá vypnutí jsou holt normální". Ale teď vážně. Toto je opakované téma, zkuste vyhledávač. Jen stručně:
1. Pokud vám nevypne i jistič osvětlení, je vadný
2. Selektivita nespočívá jen v odstupňování jmenovitých proudů, ta je dodržena jen v oblasti přetížení, v oblasti zkratů obě charakteristik y splývají. Jinými slovy pro oba jističe je to zkrat a oba vypnou. Hovořím o jističích MCB, řádově neodstupňovaný ch a o tvrdší síti.
3. Selektivita se obecně dosahuje časovým zpožděním, což ale MCB neumožńují.
4. Žárovky prasknou výlučně při zapnutí (nárazový proud chladného vlákna, závity vlákna jsou mechanicky namáhány, mají snahu přiskočit k sobě)
5. Teoretická řešení:
5a. nainstalovat stmívače, které žárovku zapínají z minima do maxima
5b. do svídidel či do krabice, ev. pod vypínač namontovat trubičkové pojistky
5c. hlavní jistič časově zpozdit, ale to by chtělo nějaký Modeion s elektronickou, časově stavitelnou spouští. Většinou je to ale neschůdná cesta
5d. vyměnit žárovky za úsporky
5e. obrnit se trpělivostí a chodit zapínat i hlavní jistič

Proč vypadne jistič.
Je sice pravdou že vlákno žárovky má za studena podstatně menší odpor než za provozu. To však není důvod vybavení jističe. Myslím že ani sem tam "mezizávitový zkrat" není důvodem k tomu aby jistič vypnul.
Žárovka při zapnutí dostane na zlomek vteřiny záhul. Až ji to přestane bavit, tak se vlákno někde přepálí. K přepálení dojde skutečně v převážné většině při zapnutí.
Ale teď důvod vypadnutí jističe: Je to moje domněnka. V místě přepálení vznikne oblouk (nebo snad ionizace ?) a nastane zkrat mezi přívodními dráty.

Asi jsem se špatně vyjádřil. Ty přitahující se závity, viz školní pokus zavěšená pružina pod napětím dotýkající se rtuti, nezpůsobí mezizávitový zkrat, ale jsou příčinou přetrhnutí.
Teď už to snad bude jasné, jak jsem to myslel.

A jaký je váš názor na ten oblouk? S pozdravem, Z.K.

Ten tam evidentně je. Zvukový doprovod, nezřídka exploze baňky a jen vláknem, byť poletujícím, by asi zkrat tak lehce nevznikl.

Proč již víme.
A jak tomu zabránit?
Použij stmívač. Při zapnutí se bude vlákno žárovky postupně ohřívat...
Mám to osobně doma na veškerém osvětlení (relativně krátce 4 roky) a žárovky? Ani jedna zatim neodešla. Mam nastaveno postupný náběh na 1sec 0až100%. Totéž při vypnutí. To je ale jen kosmetické.

Hlavný istič vypadne jednoducho preto, že vypínacia schopnosť ističa vo svetelnom okruhu je nižšia ako vypínacia schopnosť hlavného ističa. Pri prasknutí v podstate dochádza v žiarovke ku pomerne tvrdému skratu pravdepodobne v dôsledku pôsobenia elektrodynamic kých síl na vlákno.
Predpokladám, že máte vo svetelnom obvode pomerne nízku impedanciu vypínacej slučky.   

Dolac, docela mě "pobaví",  když někdo v nějaké diskusi problematiku podrobně a téměř vyčerpávajícím způsobem fundovaně rozebere, viz zde pan Doležal a pak někdo další si to ani nepřečte a přijde stručně s novou Amerikou, ještě k tomu dost mimo. Vypínací schopnost zkratového proudu a selektivita ve zpoždění vypínacího prvku není totéž. Ale mám za to, že jste to měl tak nějak na mysli, jen jste ty termíny spojil v jednu funkci. ...?...

Možná by stálo za to, takový obvod znázornit. Použiji program SICHR 7.
Předpokládám, že jistič před elektroměrem je LSN 25B a světelný obvod LSN 10C. Podle přiloženého obrázku je takové odjištění selektivní do 95A. Pokud ionizovaný plyn v žárovce způsobí zkrat, pak proud při tomto zkratu a při impedanci plusmínusautob us 1Ohm bude cca 230A (bez koeficientů),  tedy výrazně víc, než oněch 95A. V tomto případě vypne dřív ten jistič, kterému to vyjde v loterii.

2 Radek G: Mohl byste prosímpěkně napsat přesný typ stmívače, který  používáte? Osobní zkušenost je přeci jenom lepší než se hrabat v katalogu....

Jen aby ten zkrat pak neodpálil ten stmívač.Zatím mám tu zkušenost,že ke zkratům při přepálení žárovky dochází jenkdyž přívodní drátky k vláknu se sbíhají směrem nahoru,tj žárovka je v poloze závitem nahoru.Oblouk se teplem nahrbí nahoru a při nějaké délce se neuddrží a zhasne.Ale když se může směrem nahoru plazit po elektrodách,které se navíc ještě sbíhají,vzroste proud téměř ke zkratové hodnotě.

A proto se do obvodu stmivace doporucuje zapojit sklenena trubickova pojistka 1-2A. Nektere vyrobky uz ji v sobe maji obsazenou, pro ty ostatni jsou zde pojistkova pouzdra v provedeni 1 modul DIN.

Pojistka je dostatecne rychla aby utnula rodici se zkratovy oblouk a ochranila tak nejen dalsi jistice po trase, ale i elektroniku stmivace...

Vážený pane Skalko,
nejjednodušší řešení je používat žárovky s vestavěným tavným můstkem, je to taková trubičková pojistka vestavěná na přívodních drátech ještě v oblasti nečerpané tlusté skleněné trubky do které jsou zataveny přívodní vodiče.
Tesla Holešovice ony tavné můstky mívala standardně dokonce pouzdřené ve zvláštní skleněné trubičče. Díval jsem se, že Tungsram boduje na tlustý nosníkový drát tenké vodiče, což by mohlo také pomoci omezit zkratový proud.
Jenže na trhu jsou nejvíce co nejlevnější žárovky, kde jsou v celé délce jen tlusté přívodní nosníkové dráty dobře přenášející zkratový proud vzniklý na oblouku při přetržení vlákna.
Snad někdo poradí, který výrobce žárovek má dnes tuto jednoduchou a účinnou ochranu.