Diskuse Elektrika.cz

Ako na uzemnenie bodu rozpojenia TN-C na TS-S v byte (starý bytový dom, spoločné RE v pivnici, byt na 2. poschodí. Perličková vaňa vyžaduje inštaláciu  chrániča, otázne je, ako uzemniť bod rozpojenia sústav.

Je nutné přivést samostatný vodič CY-10 mm2 z hlavní přípojnice ochranného pospojování objektu (tzv. HOP). ;)

PS: Jakým kabelem (vodiči) je napojený bytový rozvááděč?

Ještě kdyby jste napsal číslo normy, podle které to má být provedeno. Tak jak to RT dělají do RZ.  Díky Souček

S tím vodičem 10 mm je to nesmysl a žádná norma to nevyžaduje,to by se muselo táhnout i ke každé zásuvce s chráničem v síti TN-C. Přečtěte si článek na http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3849&h=294&pl=42.

Paní jana Nová si plete elektrotechnic ké předpisy s "novinami" značky Blesk. Stačí si přečísti v ČSN 33 2000-4-41 ed.2 čl.. 411.3.1.2 a v ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 čl. 544.1. případně 543.4.1. Neveřte paní také všemu, co je ve vámi doporučovaném článku napsáno.

Pane Beláni, jste si jist, že v domě např. ze třicátých let nebo, nedejbože, z přelomu 19. a 20. století a ještě po několika zpravidla částečných rekonstrukcích najdete cosi jako "hlavní přípojnici ochranného pospojování objektu"....?  ;)
Pokud myslíte že ano, zajímalo by mě, jak taková věc vypadá. Ale ještě nikdy jsem neviděl, aby se při částěčných rekonstrukcích v bytech (které už musí být v TN-S) tahal z bytové rozvodnice samostatný vodič někam dolů.....

Milý pane Beláni,takže když mám namontovány v panelákovém bytě
síť TN-C samozřejmě zásuvky s chrániči,chybí mi tam váš 10 mm CY vodič ?
o))))).

Paní Nová, máte opravdu přehled, co je TN-C, TN-S a jak fungují chrániče? Eventuelně, jak se vám šlo montování zásuvek s vestavným chráničem do mnohde mělkých instalačních krabic a připojování tlustých Al kabelů? Nicméně, pan Beláň tu nic nepsal o zavádění CY 10 do jednotlivých zásuvek, měl na mysli uzemění bodu rozdělení TN-C-S v novém rozvaděči a případné pospojování neživých kovových konstrukcí v okolí s tímto bodem.

Nová Jana: Koukám, že si někdo plete zásuvku v síti TN-C a bod rozdělení PEN. Na každou eventualitu se vztahuje jiná norma, ju?  o:-)
A taky je to "vo něčem jiným"

Tak nevím, ale pokud instaluji zásuvku s chráničem na síť TNC, tak výstupem zásuvky je síť TN-S. V návodu k použití je i možnost na svorky této zásuvky připojit i další obyčejnou zásuvku (která bude chráněna chráničem v první zásuvce) a ta je tedy zcela jasně na sítí TN-S. Bod rozdělení je tedy někde uvnitř v první zásuvce s chráničem. A zde asi směřovaly myšlenky paní Jany, kam se připojí ta CY 10.

Přesně tak,z hledika fyziky je to naprosto stejné jako rozdělení PEN na
N a PE v bytovém rozvaděči při stejných rizicích při přerušení PEN.
A jedno je "košér" a druhé potřebuje CY 10 mm . Pěkná hloupost.

1) TO: Jirka Š. « Odpověď #5 kdy: Dnes v 10:39 »

V dřívějších dobách bylo naprosto běžné a provádělo se propojení všech elektroměrovýc h rozvaděčů vodičem FeZn 10mm.
Také v pozdějších dobách, při výstavbě panelových domů, se v instalačních šachtách v bytových jádrech ukládal vodič FeZn 10 mm. ;)

2) TO: Nová « Odpověď #3 kdy: Dnes v 09:21 »  (poklona)

Asi byste si měla ujasnit co je to "síť". Poradím vám, že odpověď najdete v ČSN 33 2000-3.  ::)
A co se týče zmiňovaného chrániče, to v té normě také najdete, ve změně 2/1997, v poznámce pod obrázkem  nn.1 - Síť TN-C b),  c).  (doh)

Ona vlastně i každá zásuvka 230V, zapojená v síti TN-C, tedy dvěma vodiči, je místem rozdělení PEN. Ze žádné zásuvky nelze připojit PEN.
Požadavek na CY 10 má smysl u nových instalací nebo u celkové rekonstrukce, ale v podstatě ani tam ne, protože u nové instalace musí být TN-S.
Výměna jedné zásuvky za druhou (třeba i s  chráničem) je v podstatě jen oprava, není to rekonstrukce a není vyloženě nutné aplikovat nové předpisy.
Druhou věcí je ovšem to, že zásuvkou se zabudovaným chráničem, připojenou na TN-C si nijak nepomůžete v případě přerušení přívodního PEN. Fáze se přes spotřebič dostane na kostru a chránič nebude reagovat.  
O tomto jsme u dříve diskutovali a osobně to považuji za dost nebezpečnou věc. Přizemnění místa rozdělení PEN v tomto případě situaci jednoznačně zlepšuje.

to Hasala
dle pana Miroše (pokud si to dobře pamatuji) viz
http://diskuse.elektrika.cz/index.php?PHPSESSID=b0b99c858321a17614147a8b8d71a94f&topic=6386.30
chránič v zásuvce vypne, protože je FI(ne DI)

Myslel jsem chránič 30mA po dotyku na tu kostru pod napětím......(aby bylo zcela jasno)

Je to přesně jako všechna podobná témata zde - jasného vysvětlení
se nikdo nedočká,jeden je pro CY10,druhý jen při rekonstrukci,třetí
by jej nedal do starých instalací atd. Je to proto,protože v tom milionu norem a zejména jejich provázanosti se nikdo pořádně nevyzná ( ani to nejde,protože norma na vše nepamatuje a někdo musí někdy použít dokonce mozek),a tak takováto témata jdou do ztracena resp.to moderátor
utne, když vidí,že to nikam nevede. A měl by to vyřešit projektant - jenže ten je na tom úplně stejně. Proto je praxe od té teorie tak odlišná a troufnu si tvrdit,že v 90% rekonstrukcí bytů žádné přizemnění bytové
rozvodnice nebude (narozdíl od třeba pospojování,které běžní elektrikáři
alespoň v koupelně udělají).

Principy vyrovnání potenciálů, vedení poruchového proudu a "pojištění" vodiče PEN dalším zelenožlutým drátem nám problémy nedělá, v tom ani celkem hokej není. Spíše nám malinko uniká, na co se vlastně ptáte. Původní dotaz byl směrován na rozvaděč a bod TN-C-S. Proč se sem dostaly ty zásuvky?

Původní dotaz byl na bod rozdělení TN-C na TN-S v bytě ve 2. patře před chráničem perličkové vany (ty mají odběr obvykle 0,75 - 1,5kW, pokud nejsou instalována přídavná čerpadla nebo přitápění). RE je ve sklepě.

Měl jsem zato, že rozvody v bytě jsou nové, tedy v TN-S, zatímco zbytek objektu, pivnice v 1. patře a pochopitelně RE je v TN-C. Nějak mi ta perličková vana ve staré, nerekonstruova né koupelně nešla dohromady. Pokud to tedy lze, tak bych vodič HOP přivedl do krabice KO 100, kde bych na EPS (ekvipotenciáln í svorkovnici) provedl pospojování trubek a PEN vodičů v dosahu koupelny. Do EPS se CY 10 z HOP již dá zapojit. Krabici bych umístil někde skrytě, avšak přístupně - např. za pračku.

S tím průřezem co je zde diskuze se jedná se o záměnu hlavního pospojování a místního pospojování. Hlavní pospojování se provádí vodičem o stejném průřezu jako je přívod. nejméně však 6mm a max. 25mm. U místního pokud je chráněno proti mechanickému pospojení stačí 2,5. (Průšvih je, že u nových norem ed.2 mám pocit že to max. 25mm vypadlo. Ale nevím přesně, doma nemám normy, v práci nemám internet. nemohu to tedy normou a článkem doložit.

TO Štefan Beláň:
Nerad bych odváděl diskusi od tématu, ale tazatel může mít podobně provedenou elektroinstala ci jako v tomto případě:

Cihlový předválečný dům, hlavní přívod původně vzduchem. V 60. letech kabelem z druhé strany domu (nový plechový rozvaděč u paty domu),  připojeno na původní stoupačky. Elektroměry přendány z dřevěných "budníků" ve zdi na dřevěné rozvodné desky umístěné na zdi (tyto desky později zaměněny za plastové). V každém patře dvoužilová odbočka ze stoupaček k elektroměru. Elektroměrové desky určitě nejsou s ničím jiným propojeny, tedy ani Vámi uvedeným páskem FeZn. Od elektroměrů opět dvouvodičově vedeno k bytovým rozvodnicím (uvnitř bytu) - původně se jednalo také o dřevěné desky, na kterých byly 2 - 3 jističe (60. léta). Při rekonstrukci bytu se tato deska vyměnila za standardní rozvodnici s jističi, kde se i rozdělila TN-C na TN-C-S (koupelna, kuchyň - nová instalace) a TN-C (ostatní místnosti - původní).

Tak, a teď mi prosímpěkně řekněte, pane Beláni, kde mám hledat to HOP a jestli by se k tomu měl vést další samostatný vodič z bytové rozvodnice.... ..? Upozorňuji, že na elektroinstala ci bytu mám platnou revizní zprávu.

P.S. Opravdu mě zajímá názor odborníka(ů),  nechci, aby to z mé strany vypadalo jako šťourání  :)