Diskuse Elektrika.cz

Je někde dáno, jakým způsobem číslovat (označovat) jednotlivé rozvaděče? Nebo je to jen na libovůli projektanta, či zadavatele. Například 1,2,3.../R1, R2, R3.../A,B,C.../K1.1,K1.2,K2.1... nebo třeba Pepík, Karel, Adam? "Okruh osvětlení strojů přízemí se vypíná v rozvaděči Karel". Vím, vypadá to divně, ale tuto otázku myslím zcela vážně a nevím jestli ji nějaká norma řeší.

Budu vděčný za konkrétní odpovědi, odkazy na projektanta nepotřebuji.

Velké firmy mají obvykle svůj systém označování, nejen rozvaděčů.
Pokud vím tak žádný předpis toto neřeší.
Čili je to tak trochu na dohodě projektanta a provozovatele a místních zvyklostech.
RS - rozvaděč světelný
RVO - rozvaděč veřejného osvětlení
a podobně

To, že má rozvaděč na dveřích poďobaný lak sice evokuje označení Beruška, ale namyslím si, že je to ideál. To že pro vás je to snáze zapamatovateln é neznamená že se v tom po vás ještě někdo vyzná.  :) ;) :D

Je to dáno normou (za boha ji právě teď nemůžu najít). Ale jelikož normy nejsou závazné, označují si projektanti často rozvaděče a jejich vývody v jednodušších případech po svém (jako já),  pakliže zadavatel nepožaduje jinak. Nebo se ve stávajících objektech chytáme zaběhnutého značení. Čili označení určuje projektant.
Pepik, Karel apod. se mi moc líbí, kdyby se chodby nebo podlaží v objektech pojmenovaly jako ulice a rozvaděče dle slavných osobností elektrotechnic ích :D 8) Takže třeba Křižíkův (nebo Křížův) rozvaděč na Žižkově chodbě :P v něm by mohl být Hudečkův hlavní jistič a Hájkův svodič bleskových proudů ;) A nějaký úplně maličký vypínač bych možná pojmenoval po sobě... :D

Bureš: Tu normu, na kterou si taky nemůžu vzpomenout, nám - pokud si to s něčím nepletu - zrušili.
Ale ze setrvačnosti to pořád jede

to Hynek Bureš:
Křižíkův rozvaděč na Žižkově chodbě, to se mi líbí   ;D  ;D  ;D velmi pěkné

U označování serverů v počítačových sítích se takovéto veselé názvy používají už dávno. Já jsem měl na mysli spíš jednodušší značení, ze kterého by vyplývalo na jakém je rovaděč patře, ve které budově a tak (D4.2).

Ta osobní jména jsem myslel spíš jako extrémní příklad, ačkoliv sdělení "to bude Hudečkův jistič v Křižíkově rozvaděči na Hájkově chodbě" má něco do sebe  :) Je to lepší než: "v Roubalově lampě, zase praskla žárovka" a to raději nemluvím o vyhořelém rozvaděči K. Gotwalda  :)

Viděl jsem rzačení třeba 2RMS14 - ale to je šíleně dlouhý, ta dvojka na začátku znamená podlaží. Číslo za tečnou obvykle určuje hierarchii podružnosti rozvaděčů.

Kdysi jsem si pořídil knížečku "Kreskení a čtení el. schémat v sil. el." P.Kaláb. Tam se uvádí některá označení dle ČSN 013306 - ta už vážně neexistuje, ale ta písmenka se mi líbí a stále je používám. Stejně tak jako označování spínacích a jistících prvků (mám radši "KM1" než třeba SVO - stykač ventilátoru odtahu).
Je to další paradox evropské normalizace, sjednocují se různé požadavky, i méně důležité, ale zrovna písmenné označení a schématické značky nám nějak visí ve vzduchu. škoda.

D4.2 bylo myšleno jako budova/sekce D, 4. patro, druhý rozvaděč na patře.

Pokud jde o označování stykačů, tak já tu mám akorát DIN 6779-2, kde jde o třídu Q - řízení toku energie, signálu nebo toku materiálu

V energetice nebo ve větších technologickýc h provozech (hutě apod.) se můžete setkat s tzv. systémem značení KKS.

Je to jednotný systém značení a správně ho vytvořit není vůbec jednoduché. Pokud to provoz nezvládne, panuje mu v tomto značení pak ještě větší chaos než měli před KKS. :-)

Za to, když se to zvládne, má každý stykač, každá svorka, každý šroubek v celé fabrice naprosto jedinečné alfanumerické označení a hlavně je tak tp které zařízení přesně dohledatelné.

Má to i své nevýhody - dlouhé kódy a nepřehlednost. Značení je dáno naprosto přesně písmeny a číslicemi a jejich pořadím (na kterém místě stojí).

Příklad: Všechny rozvaděče vn začínají písmenem "B",  nn rozvaděče "C",  transformátory "T" apod. Druhé a třetí písmeno pak znamenají hierarchii - např. BAA, BAB, BAC, BAD - to jsou typické názvy 6kV rozvaděčů. Za písmeny pak pokračují číselná pořadí. Např. BAC4.
Když je systém dostatečně velký, setkáte se i s kouzelnými názvy rozvaděčů jako je BLB, ale jinak nuda. Osobně bych si to pořád pletl:
"Běž mi vypnout rozvaděč CBC4".
 A za chvíli už váhám: "sakra říkal CBC4 nebo CCB4 ?"  :D

U menších provozů byl nepsaný zvyk, že rozvaděče motorické byly RM. Světelné RS a hybridní RMS. Naprostá většina rozvaděčů se proto jmenuje RM1 nebo RMS1.  :D

Jednou jsem byl nucen označit relé v elektrárně označením "KSČ" a provoz z toho byl trošku nervózní - psal se rok 1992.  ;D

Ale vysvětlil jsem jim to - byla to speciélní součtová relé, která sčítala impulsy v systému měření el. energií na elektrárně a součet vstupů posílala dál do systému.
Obecně je relé "K",   fakt, že se jedná o součtové relé, jsem vyřešil písmenem "S" jako suma.
No a pak jsem musel už jen nějak rozlišit relátka sčítající činnou energii a ta, která sčítala impulsy jalových energií a tak vznikla má relé KSČ a KSJ.  :)

KKS je jistě propracovaný sytém (http://www.sa1960.cz/index6.htm). U rozvaděčů jsem se často setkal s označením R1, R2, R3.... a pro hlavní RH. Z takového označení se nepozná, kde rozvaděč hledat. Jenže systém značení s patry a budovami taky nemusí být každému jasný. Až bude rozvaděč natolik komplikovaný, že bude mít své vrtochy, možná si pak zaslouží nějaké jméno  :).

Podle DIN 6779-2 (2004) i DIN 40719-2 (1978) se relé označují písmenem K a stykače (i tranzistory, tyristory) písmenem Q. Další písmeno udává podtřídu, např QA spínání a řízení, QB rozpojování, QC uzemňování, QD přemosťování.

Máte pravdu, je to trochu chaos, ale pokud je k disposici proj. dokumentace, což většinou nebývá, není s tím problém. Jako příklad: RS- rozv. světelný, ale i stoupačkový, společných prostor atd.

Ano, systém značení KKS je kouzelný. rozvaděč A1BLB je skutečně rozvaděč 0,4kV~ na dozorně bloku A1 (mimochodem, v místosti J1UCA20 R_011A). Sám v tom občas dost plavu.
Jinak, je snaha přejít na značení dle ČSN EN 61 346 "Průmyslové systémy, instalace a zařízení a průmyslové produkty - Zásady strukturování a referenční označování". Označení jednotlivých prvků je rozděleno do bloků Celek/Funkce/Umístění/Přístroj/Referenční označení. Pokud vím, ČEZ takto začal označovat zařízení při rekonstrukci vodních elektráren.
Já osobně to vidím takto:
1) Provoz o malém rozsahu: pojmenujte si rozvaděče, jak vám to vyhovuje. Já používám systém RH - hlavní, RM - motorový, RS - světla,zásuvky atd.
2) Provoz kde je nějaká zvyklost - podřídím se.
3) Nový provoz, kde chtějí soulad s ČSN nebo KKS - hodně štěstí  8).

Ono říct: "vypněte BLBa má taky něco do sebe"  :)

Co třeba dát rozvaděči krátký R4.6 a dlouhý název R4.6-D2, což by znamenalo podružný rozvaděč č.6, napájený z rozvaděče č.4 v druhém podlaží (1. patře) budovy D. Odkazovalo by se na něj R4.6 a tam kde je potřeba uvést celý název v závorce.

Pokud jde o RS, RM, RH, jak je to u elektroměrovéh o rozvaděče, RE?

Podobný systém by se mohl vyskytnout u označení kabelů mezi rozvaděči: R4.6:12.L1 (kabel vede do rozvaděče 4.6, má číslo 12 a jde o druhou fázi). Ovšem předpokládám, že označování kabelů už předepsáno je, asi nás to i kdysi učili ve škole.

RE - rozvaděč elektroměrový, RP - rozvaděč podružný.
Číslování:
1) Málo rozvaděčů - RS1, RS2 ...
2) Složitější rozvody, číslovat např. podle pater: 2-RS1 - první rozvaděč v 2. NP.
Kabely se obecně značí W. Může (ale nemusí) následovat písmeno WL - silový, WS - ovládací. Alespoň podle starší zvyklosti. Pokud máte očíslované vývody nebo okruhy, je vhodné označit kabel stejným číslem. Například: vývod č. 11: WL11 - silový, WL11.1 a WL11.2 dva ovládací.
V systému dle ČSN nebo KKS je to podobné, i když dost striktně dané.
Znovu opakuji, jedná se o značení dle zvyklostí, ne dle ČSN. Myslím, že nikdo nebude v tomto případě trvat na znění normy, pokud bude označení provedeno alespoň trošku logicky. Navržené "Pepa",  "Franta" už by určité potíže způsobit mohlo :))

Vážení, značení rozvaděčů je důležité, ale nedůležitější je když se dělají změny a dostavby dodržet původní značení a to nejen rozvaděčů.
Nedávno jsem prováděl revizi na dvou administrativn ích budovách a zjistil jsem, že část je popsána se systémem popisu jednotlivých podlaží  S-1P-2P-3P-4P-5P a část 1PP-1NP-2NP-3NP-4NP-5NP-6NP. A popis v rozvaděči pokud byl, tak vypadal: klimatizace 2p - a skutečně se nacházela někdy v 1 a někdy ve 2 patře. (zle)

Ano, člověk který vymyslel, že 2. nadzemní podlaží =1. patro by měl být vypátrán, veřejně odsouzen a úředně zbaven svéprávnosti. S tímto problémem se potýkám často, napříč profesemi.
Na to je jedna rada: Držím se značení ze stavařiny. Co tam zedníci namastí, to tam mám taky a nemůžem se seknout.

Nevím kdo takové značení vymyslel, ale podlaží je od slova podlaha, takže 1. nadzemní podlaha je přízemí. Dá se to pěkně zkracovat (NP, PP),  zatímco sklep, suterén, přízemí, mezzanin, patro, podkroví, půda... se tak dobře zkracovat nedají.

Souhlasím, že oba způsoby značení (patra/podlaží) by se neměly kombinovat.

Někde jsem kdysi četl, že jakmile je podlaha v objektu výš nad venkovním terénem než (a teď už nevím kolik) metrů, tak se již nejedná o přízemí, ale o I.NP.
To by asi nejspíš věděli kolegové projektanti.

Záleží na terénu a zvolení nadmořské výšky pro tzv."0". Je to velice důležité pro další stavební činnosti. Vše co je pod je PP a vše co je nad je NP. ;)

Jistě správná úvaha, ze které plyne, že kromě přímořských měst budou mít všude jinde i sklep v 1 nadzemním (nadmořským) podlaží, zatímco v přímořských městech budou mít sklep vždy s vnějším vlivem AD7 nebo AD8.  ;)

Odpovědi se posunuly trochu jiným směrem od původního dotazu, ale doplním Štefana Beláně.
Stanovit 1NP nemusí být v některých případech jednoduché. V normě ČSN 73 0802 v čl.5.2 jsou popsána podlaží a jejich určení. Ve svažitém terénu dle této normy může může být i několik 1NP v jedné budově. Záleží na projektantovi jak to určí.

Moc této reakci nerozumím?  :'(

Stanovení tzv. "0" není úvaha, ale fakt, který se používá ve stavebnictví.
A právě u staveb na svahu je velice důležité stanovení "0" z hlediska stavebního povolení a dalších vyjádření stavebního úřadu. (!)

V označení rozvaděčů není možné používat pomlčky,  jak tu bylo v kterémsi příspěvku uvedeno - viz např. 2-RS1 nebo R4.6-D2 - protože pak se dostanete do křížku s normou pro referenční označování (EN 61346, která řeší identifikátory předmětů).

Podle této normy jsou značení = pro funkci, + pro umístění, - pro produkt

Zjednodušeně: označím-li technologický celek =W, v něm bude rozvaděč označený jako +RM4 a v tomto rozvaděči bude hlavní jistič označený +Q1, pak celý název tohoto hlavního jističe dle uvedené normy je =W+RM4-Q1.

Budu-li mít v názvu rozvaděče pomlčku, pak mi vznikne paskvil =W+2-RS1-Q1, protože tu mám dvě pomlčky a pomlčka má dle EN 61346 označovat produkt (např. prvek v rozvaděči),  což -RS1 není.

+Q1 překlep ?
mělo by být -Q1

Vidíte to ... -Q1 ... překlep
 (poklona)

Už jsem psal, že navržený způsob není "dle ČSN". V případě této normy bych se opřel o její nezávaznost. Zezávaznit jí může pouze smluvní vztah se zákazníkem. Neznám jiný předpis, který by mě k tomu nutil. S ignorací této normy nemám problém.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že označování rozvaděčů se většinou řídí místními zvyklostmi. Snad jen je důležité, aby se při výměnách technogií v továrná nepotkávaly rozvaděče označené stejně. Zvláště RM 1 je u projektantů oblíbená.