Diskuse Elektrika.cz

Pročetl jsem zdejší diskuze na téma hromosvod, uzemnění antén, atd ... došel jsem k tomu, že teoereticky se dostávám se stožárkem do ochranného pásma jímače hromosvodu, takže bych teoreticky nemusel mít stožár uzemněn, tedy galvanicky spojen s hromosvodem. Toto mě ovšem odporuje jiným myšlenkám, které mluví o tom, že vše na střeše má být elektricky spojeno s hromosvodem a stát se tak vlastně součástí hromosvodu.

Teď jsem z toho lehce zmaten a nevím kudy kam ... elektrické spojení mě příliš nevyhovuje, protože při zachování směru vedení ze zhora dolů by mě čekal kus cesty protože jsem cca 1,5 metru pod hromosvodem, který ovšem má svody na opačnou stranu než já potřebuji.

Teoretické ochranné pásmo jsem vypočetl dle výška x 1,5, kde mě vyjde poloměr kužele.

A doplňující dotaz, jak je řešeno uzemnění střešních oken, které jsou kovové, na střeše a při tom se to neřeší, to odporuje normě, nebo je to nějak jinak ?

Pokud chci něco od hromosvodu oddálit a tudíž to k němu nepřipojit, měl bych toto zařízení mít jednak v ochranném prostoru hromosvodu a i zároveň ve vzdálenosti větší než je vypočítaná dostatečná vzdálenost. To platí o čemkoliv, lhostejno zda se jedná o stožárek či střešní okno. Připojení na ekvipotenciáln í vyrovnání objektu ( HEP) je důležité z jinýých důvodů než je blesk.
Vzhledem k tomu, že vše odpovídá fyzikálním zákonům, je to v pořádku podle nové i staré normy.

Jiný případ by bylo ono zmiňované střešní okno, které by se nenacházelo v ochranném prostoru jímací soustavy, pak by se jeho připojení mělo provést nahoře i dole. Fotografii toho co se stane když pouze nahoře mám v přednášce. :-)

Moc díky za reakci, tedy chápu správně ... pokud možno připojit.

A teď poddotaz, stožár bude cca 1.3 metru (výškově) od hřebene střechy, po kterém je vedeno vedení hromosvodu od jímacích tyčí, napojení by bylo vcelku logické v horní části mého stožáru, čímž by vlastně jakoby bylo zvětšeno to ochranné pásmo, které vznikne vlastně na spodní části toho stožáru.

Lze to tímto způsobem řešit?? Tedy připojit stožár antény v horní části a antény vložit vlastně až pod tento spoj? Logika mě říká, že pro vyrovnání objektu (HEP) bude naplněno a pro případ zásahu blesku by tento měl volit cestu po spoji s hromosvodem a do země, tedy za předpokladu funkčního, dle norem realizovaného zapojení hromosvodu a celého vedení.

Je to správně, nebo bych v tomto případě něco podcenil?

Situace viz obrázek ... (http://img253.imageshack.us/img253/7930/strechaac6.gif)

K obrázku, v textu popisuji verzi A, tedy tato mě zní správně a je i nejsnáze realizovatelná, jde jen o to jestli je i provozně správně a tedy v rámci možností bezpečná.

No možná jsem se vyjádřil ne moc jasně, ale rozhodně bych volil variantu C.
Stožár bych nepřipojoval k jímací soustavě, pokud by byl problém s ochranným prostorem jímače, raději bych ho trochu zvednul, jen abych ho stožár nemusel připojovat k hromosvodu, poku není materiál střechy vodivý.
Výhoda nepřipojení je hlavně finanční i praktická, svodič/e bleskových proudů pro koax je rozhodně dražší, než jímací tyč. V případě  připojení stožárku, by byl svodič bleskových proudů potřeba. Více se o této problematice dozvíte v KníŠce, link na stažení zdarma je dole.

Aha, skutečně jsem to pochopil nepřesně ... teď procházím avizovanou publikaci a patrně by neměl být problém umístit stožár do ochranného pásma. Chápu to tak, že obytný dům je v kategorii III. dle ČSN EN 62305, tedy úhel je 90°oproti původní normě s úhlem 112°. Díky střeše, která má sama sklon 42° tak vlastně získávám ochranné pásmo nad střechou tak vysoké jako je jímací tyč umístěná nad stožárem.

Pro splnění předpokladu správného zapojení je ještě třeba samotný stožár "uzemnit",  respektive vyrovnat potenciál, chápu to správně že je třeba stožár vodivě spojit s domovním rozvodem, respektive se zemí?? Chápu, nicméně přesně nechápu jak toto v případě domovního rozvodu docílit, předpokládám že pouhé využití "kolíku" se zásuvky je nedostatečné, minimálně z pohledu průžezu vodiče, dále využití lokálního ústředního topení také patrně není řešení, takže skutečně v tomto bodě netuším.

A poslední bod, pro splnění všech funkcí by bylo třeba instalovat svodiče předpětí, které by měly eliminovat případné poškození pro případ indukovaného napětí.

Popis situace viz obrázek ...
(http://img180.imageshack.us/img180/2609/beznazvu2xq8.gif)

Dodatek, k bodu A z přechozího obrázku, chápu to tak že z pohledu bezpečnosti objektu je to OK, nicméně platí viz cituji "Pouhé připojení stožáru ke hromosvodu sice dokáže blesk svést celkem spolehlivě do země, ovšem elektronika může být vzhledem k rozdělení bleskového proudu
stejně poškozena." (PRVNÍ ELEKTRONICKÁ KNÍŠKA O OCHRANĚ PŘED BLESKEM Strana 55). Chápu to správně že objekt je chráněn, nicméně pro ochranu svodů by bylo třeba ještě instalovat svodič bleskových proudů, který ovšem představuje nutnost přivedení země v dostatečném průřezu, proto je toto řešení méně vhodné a pokud možno se nahrazuje řešením s ochranným pásmem?

Tak je to ok, , ,přizemnění,,  stožárku na zeleno/žlutý přivedený spolu s napájením je to opravdové minimum, které se provede v případě ochránění anténu a stožárku ochranným prostorem jímací soustavy. Pro vylepšení funkce svodičů přepětí je lepší vyrovnat co nejblíže zásuvky potenciál ještě třeba připojením na zmiňované topení či jinou vodivou a pospojovanou konstrukci. Ideálem by bylo přivedení ještě jednoho zž drátu co nejpřímější cestou od HEP. Tímto , ,bypassem,,  se zlepší funkce nasazených svodičů přepětí. V tomto případě není třeba nasazovat svodiče bleskových proudů, protože metoda oddálení hromosvodu nám bleskový proud do stožárku nezavleče. V KníŠce 1.0 chybí cenové srovnání, které bude ve verzi 2.0 a bude zřetelně vidět, že při větším počtu koaxiálních vodičů (nejjednodušší varianta už při dvou) je oddálení levnější, než varianta s připojením stožáru a vyrovnáním potenciálu za pomoci svodičů bleskových proudů.   

 (poklona)  za navedení vhodným směrem ...

Rád bych využil tohoto vlákna a připojil se s podobným problémem, má situace je vcelku podobná s tím rozdílem, že nad mým stožárem není k dispozici jímací tyč, ta je v jednom směru 6m a v druhém 9m, špička stožáru bude výškově v úrovni jímacího vedení, nicméně díky sklonu střechy 45°je tam vzdálenost cca 1,3m ve vodorovném směru.

Vůči diskutovanému problému jsem tedy v situaci, kdy mě patrně nekryje jímač (není nad stožárem, ale mimo),  který je nad stožárem a co víc, technicky je dokonce takové řešení nerealizovatel né, respektive povolení k zásahu do hřebene nezískám.

Otázka tedy zní, v adekvátních normách se hovoří o efektu kulového blesku /pro výpočet vzdáleností/,  platí tento vztah i v případě dvou jímačů vzdálených od sebe celkově 15m? Nebo jakým způsobem podobnou věc počítat.

Z uvedených odpovědí jsem pochopil, že řešení, které je avizované v příspěvku ze 12.08.2007, 22:46 pod písmenem A na obrázku je sice reálné, nicméně předpokládá využití svodičů bleskového proudu, které jak je zmíněno nejsou patrně z nejlevnějších. Tyto jsou nutné pro ochranu objektu a osob, či pro ochranu připojených zařízení ? Z názvu bohužel usuzuji na to první :-( Jde to nějak řešit jinak, jednoduše?

Bohužel nemám možnost zasáhnout do hřebene, tedy vytvořit ochranné pásmo vlastní jímací tyčí, podobně nemohu využít krásného řešení, kdy na vlastní stožár umístím další jímací tyč, která se stane součástí jímacího řešení a vytvoří pro stožír ochranné pásmo, toto nemohu realizovat z důvodu problaematické ho uchycení stožáru, který je již teď na pokraji svých možností, prodloužení by znamenalo daleko větší námahu na patku stožáru, která drží pouze v krovu.

díky předem za každou radu, nápad ...

Pro odpověď bych potřeboval vidět nákres střechy. Jinak pro určení ochranného prostoru jímací soustavy lze samozřejmě využít metodu valivé bleskové koule, která má pro RD zatříděné v LPL III poloměr 45 m. Pro LPL II je poloměr 30 m. Pokud po , ,navalení,,  této koule na objekt se dotýká pouze jímací soustavy tzn. nedotkne se VAší antény a jejího stožárku je to ok.
Myslím si, že umístění jímače na vrcholu střechy bude daleko méně komplikované, než přivést dobrou zem k nasazeným svodičům bleskových proudů.
Více je v kapitole KníŠky o ochraně antén.

 (poklona)  vás pane Hájku,

pokusil jsem se nějak nastínit situaci na přiloženém obrázku, předpokládám že jako bytový dům spadáme do kategorie LPL III tedy pro poloměr 45m, nicméně u metody valivé koule patrně nelze pracovat jen ve 2D /vždyť je to taky koule/,  takže situace je asi mylně nakreslena, uvažoval jsem o kruhu, teď nevím co je vlastně tím dalším bodem kde se může koule dotknout, je to ten plechový žlab, který je spolu s okapem na spodní části střechy ? Jestli ano, tak jsem zcela mimo ochranné pásmo a v podstatě i pootevřené okno je takřka ohroženo :-(.

Je mě jasné, že ideálem by bylo nad můj stožár umístit další jímací tyč, tuto spojit se současnou soustavou a hotovo, nicméně toto je pro mě neprůchodné ... poměry v domě toto neumožní. Navíc mě stejně není zcela jasné, jak je možné, že dům je čerstvě rekonstruován a má dva svody, byť jsou spojeny na jednom vedení, dle literatury to není zcela OK, nebo jsem to špatně pochopil?

Takže ten nákresek:(http://img128.imageshack.us/img128/2893/situacepa3.jpg)

Napadá někoho kde je vlastně ten třetí bod pro výpočet valivé bleskové koule ? Je to jímač 1, jímač 2 a třetí bod je ? Nebo v tomto případě nelze tento výpočet využít a je nutno pracovat s úhly, tedy 90°pro objekt typu LPL III ? viz předchozí obrázek

Tím třetím bodem, o který se blesková koule opře je ve Vašem případě spíš okap, U některých budov to  bývá i povrch zemně.
Co vidím jako problematické je Vaše informace, že oplechování a okap, které jsou spojeny s hromosvodem (v místě svodu) , ,visí,,  ve vzduchu, tedy že se jedná o slepý svod i z hlediska prastaré ČSN 34 1390, která podobná slepá ukončení nepřipouští (je to prostě proti fyzice).

Ono vám stejně nic jiného, než na střechu do osy antény umístit jímací tyč a celý stožárek schovat.
Pokud byste chtěl tento stožárekvyužít jako jímací tyč,byloby potřeba instalovat další svod v místě okapové roury, zpoza okapu vést drát a od stožárku vést na něj svod. Navíc byste musel dovést cca 25 mm2  zeleno/žlutého drátu do místa vstupu koaxu pod střechu a tam také umístit svodiče bleskových proudů. Takže tyč do hřebenu bude opravdu nejlevnější varianta.   

Honzo, jestli je ČSN 34 1390 prastará,  tak co jsme potom my?
Vždyť je to naše vrstevnice (+/-) !  (ssur)

A tím samozřejmě nemyslím čáru na mapě, spojující pomyslné body v terénu ve stejné nadmořské výšce.  ;)

A SAFRA, to sem si naběhl  :D ,  výraz prastará uvádím hlavně v případech, kdy jí chválím. Všem starším než 1969 se tímto omlouvám.  :'( 

Bál jsem se toho, nicmně když to tak pročítám, hledám tak je to vždy vlastně úplně nejlevnější varianta, takže další jímací tyč v hřebeni bude cesta, kterou se vydám. Doplním ještě dotaz, je někde zakotveno v normách či v jiné literatuře na jaký vodič (průřez) je třeba připojit svodič předpětí ? Jde mě o 3 svodiče, které budou na vstupu koaxiálů do budovy, 1x pro TV pásmo, 1x pro 2,4 GHz a 1x pro 5GHz, což patrně nemá vliv, nicméně raději to uvádím, nebo ještě lépe tip na nějaký funkční, ověřený svodič/svodiče v uvedeném provedení, které jsou dostupné i v maloobchodní síti?

Pro Tv rozvody je určen svodič přepětí DEHNgate DGA FF TV 909703
s frekvenčním rozsahem DC, 5-3000 MHz. s F- konektorem.http://dehn.de/TDatenblatt2PDF/pdbpdf2?familyid=194&identnr=40570&prod=yl&artnr=909703&lang=en&pub=true (http://dehn.de/TDatenblatt2PDF/pdbpdf2?familyid=194&identnr=40570&prod=yl&artnr=909703&lang=en&pub=true) Připojení na místní EP (v místě instalace) by mělo být alespoň vodičem 4 mm2.
Pro frekvenční rozsah do 5GHz je použitelný DEHNgate DGA G 929 044 http://dehn.de/TDatenblatt2PDF/pdbpdf2?familyid=194&identnr=41922&prod=yl&artnr=929044&lang=en&pub=true (http://dehn.de/TDatenblatt2PDF/pdbpdf2?familyid=194&identnr=41922&prod=yl&artnr=929044&lang=en&pub=true) s N-konektorem pro frekv. rozsah DC-5,8 GHz. Zde je doporučen průřez 16mm2.
Takže pokud použijete 16mm2 je to ok.
S těmito obj. čísly vám je bezproblémů dodá každý velkoobchod elektro.

 (poklona)  ...