Diskuse Elektrika.cz

Finský domek, dvě poloviny, společná plechová střecha.. Majitelka jedné chce nový hromosvod. Druhá nechce.
Jak tohle vyřešit?

Půlblesk neexistuje, vždy to bude blesk ve společném vlastnictví.
Investorka musí zatlačit slzu a nechat udělat ochranu proti blesku pro celý objekt za svoje peníze.
Pokud bude do objektu společný přívod elektrické energie, budou asi ze strany odmítající spolumajitelky komplikace s povolením nezbytných stavebních úprav pro instalaci přepěťových ochran a MET svorkovnice .
Bez naprojektování a vytvoření kompletní ochrany LPS je nový hromosvod v podstatě jen pocitová, nikoliv skutečná ochrana proti zavlečení nebezpečného přepětí do elektroinstala ce. A u plechové střechy je i velké nebezpečí propálení plechu a zapálení finského domku (který je dobře hořlavý).

Odmítající spolumajitelce by bylo dobré ukázat pár fotek z propálené plechové střechy a zapáleného krovu, popřípadě i s následky interiéru po hašení požáru.  Jirka Hájek bude mít ve své nekončící databázi takových fotek povícero.
I když to asi spolumajitelku o nezbytnosti jejího podílu na investici nepřesvědčí, třeba alespoň strpí nezbytné stavební úpravy.
Ona stačí i fotka požáru iniciovaná propálením plechování eternitové střechy na objektu se starým  typem hromosvodu.

Pokud se majitelé obou částí dvojdomku neumí dohodnout na společném díle a jeho financování, tak je nejlepší poděkovat za důvěru zájemci o hromosvod a odejít. Následné potíže při realisaci a zejména po dokončení prací nestojí za jakýkoliv výdělek.

Jen pro pořádek...Honz a Hájek (DEHN)

Soukromé a osobní vlastnictví je údajně nedotknutelné, což ovšem nemusí být vždy tak jednoznačné.
Výkon vlastnického práva nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem, ani nesmí nepřiměřeně omezovat práva druhých (např. sousedská práva).

Jedná se o společnou střechu, která v případě ochrany před účinky blesku musí být celoplošně ochráněna.
Pokud dokladově vyjde....a to vyjde....že musí být objekt chráněn, sousedce to bude prokazatelně sděleno (datová schránka nebo písemnost do vlastních rukou s převzetím na základě podpisu),  pak v případě jakékoli škodné události půjde vše za ní. To bych ji jako soused sdělil, doručil a argumenty a zkušenostmi bych ji rovněž řádně vystrašil.
A strašák v podobě toho co se může stát s doložením skutečných případů opravdu funguje.

Moc se Honzovi Hájkovi omlouvám za zkomolení jména, já měl spolužáka Jirku Hájka a tak mi při jménu Hájek vždy naskočí do spojení automaticky Jirka.

Zejména plechová společná střecha není žádná sranda při navrhování hromosvodu jen na její polovinu ! (box)

Technicky neřešitelné, počkejte až se dámy dohodnou.
Resp.utečte (dance)
Např.obdivuji kolegy, kteří mají trpělivost něco dělat pro SVJ (neříkám že je to tak vždy),  sejde se stádo štěken a chudák řemeslník  je tam jak odsouzený před porotou s intervalem rozsudku řádně odměnit....... ...oběsit (dance)

Řemeslník, který vstupuje mezi stádo štěken v SVJ jen tak na zavolání je nerozvážný muž. Řemeslník má počkat, až se stádo štěken nejlépe na schůzi SVJ dohádá, výsledek se napíše do zápisu a stádo pověří šéfa SVJ s ním uzavřít smlouvu nebo vystavit objednávku, kde bude uvedeno kde, co, od kdy do kdy a za kolik. Pak mu mohou být štěkny u........

A k tomu hromosvodu - z praxe vím, že sousedé odmítají vynucené úpravy většinou z finančních důvodů a příslib finanční úhrady v nějaké nesymbolické výši negativní stanovisko zlomí. Pokud ovšem jsou důvody jiné nebo na to majitelka nebude slyšet, tak bohužel asi zbývá jen soud, nevěřím, že nějaké fotografie hořících střech pomohou, protože "žiju tady 50 let a nikdy tu do ničeho neprásklo". Ale stejně - ani vítězství soudní neuvolní finance, které nejsou, jen pomůže v dalších krocích

Nemohu souhlasit.
Vždy záleží na tom, jak to kdo umí podat.
Je to jako s pojišťováky. Neschopný bez nenásilného přesvědčovacíh o umění jde většinou dělat něco jiného. Schopný obchodník dokáže i židovi prodat nos mezi očima.
Tak to bylo a je již od pradávna.
Proto ne každý může podnikat. Ono nestačí být jen fyzicky zručný. Bez patřičné vyřídilky zůstává i ten nejšikovnější borec většinou "jen" zaměstnancem.

Dobře. Ale otázka zní "jde zhotovit hromosvod na polovině RD". Čili předpokládejme, že jedna polovina domu hromosvod chce, druhá ne a tím komunikace končí. Finský domek je v podstatě malý model běžné řadové zástavby ve městě. Tam se běžně vyskytují domy s hromosvody navazující na domy bez hromosvodů. A i tam, kde se na sousední hromosvod navazuje, se nedá očekávat s ohledem na jiný právní subjekt nějaká kontinuita v komunikaci, dokumentacích, údržbě a revizích.

Já bych do návrhu 1/2 domu nikdy nešel. Buď se baby dohodnou a nebo si najdou nějakého střelce, který jim tam navrhne jen polovinu.
Ani projektant, ani montážník a ani revizní technik nic netratí. Pořád na tom bude špatně jen zákazník, který se nedokáže a nebo nemůže domluvit se sousedem. Je to smutné, ale je to tak.

Pokud autor finským domkem myslel ten klasický z 50. let, tak to byla dřevostavba dvojdomku dřevěné rámové konstrukce venku opláštěná palubkami, vycpaná vatou s parozábranou thérovým papírem a uvnitř obložená sololitem bez požárního oddělení obou polovin. Za těch 70 let bude dřevo nosné rámové konstrukce vyschlé na troud a pokud zahoří, bude mžikem v plamenech celý objekt.

Naproti tomu stará řadová zástavba ve městech je většinou zděná s nespalitelnou krytinou, střední zeď z cihel je u každého domu samostatná a často bývá vytažena až nad střechu. Každý dům je proto samostatným požárním úsekem.

Tak jsem to pochroupal přes BLESKOTIX ...

Co tedy víme?
- rodinný dvojdomek / „finský domek“
- dvě vlastnické části
- společná plechová střecha
- jedna investorka LPS požaduje
- druhá jej odmítá
- potenciálně dřevěná konstrukce


A k tomu abychom udělali závěr nám ještě chybí:
- Původní projektová dokumentace domu a skutečné konstrukční rozdělení obou polovin.
- Požárně bezpečnostní řešení, tedy zda a jak jsou poloviny požárně oddělené.
- Přesná skladba a materiál nosné konstrukce.
- Materiál, tloušťka, spojitost a způsob spojení plechové krytiny.
- Geometrie střechy a objektu.
- Existující LPS, pokud nějaký je, jeho stáří a stav.
- Existující zemniče a jejich vzájemné vztahy (sci-fi).
- Vedení elektrických a dalších metalických instalací mezi oběma polovinami.
- Samostatnost versus propojení elektrických přípojek a hlavního pospojování.
- Výpočet a posouzení rizika podle ČSN EN IEC 62305-2 ed. 3.
- Požadovaná třída LPS, pokud z posouzení vyplyne potřeba ochrany.
- Návrh jímací soustavy a svodů podle konkrétní geometrie.
- Řešení dostatečné vzdálenosti a nebezpečného jiskření.
- Koordinace SPD a vnitřních ochranných opatření.
- Přesný právní stav nemovitosti a zda jde o spoluvlastnict ví jedné věci, jednotky, dvě samostatné stavby/parcely apod.
- Rozsah společných konstrukcí podle právních dokumentů.
- Stanovisko projektanta požární bezpečnosti, pokud je relevantní.
- Fotodokumentac e střechy, půdy, rozhraní polovin a přípojek.

A tak jsme zase u toho projektu, bez kterého to nelze rozhodnout. Docela by mě zajímalo řešení těch, kteří stále vzývají starou ČSN 34 1390. Zda ta by to řešila, když byla tak skvělá.  (dance)

váš dotaz by měl být podle mého názoru položen spíše na právnickém fóru než zde na technickém. Z právního hlediska jde totiž o podstatně složitější a obtížněji řešitelný případ než z hlediska technického a normativního.
Z technického hlediska je prvním krokem zpracování analýzy rizik dle aktuální ČSN EN IEC 62305-2, v rámci které se posoudí, zda je ochrana před bleskem nutná pouze pro jednu polovinu objektu, nebo pro objekt jako celek. Důležitou roli zde hraje zejména skutečnost, zda jsou obě poloviny objektu odděleny požárně odolnou stěnou s požární odolností 120 minut. Pokud tomu tak není, je potřeba řešit ochranu před bleskem oba.

A právě zde začíná právní „inferno“,  které by se v podmínkách České republiky možná podařilo dokončit až potomkům toho, kdo spor zahájil. Bylo by totiž nutné prokázat potřebu ochrany před bleskem, nezbytnost spolupráce sousedního vlastníka a případně se soudní cestou domoci toho, aby mu tato spolupráce byla nařízena. Zde by patrně bylo možné využít některá ustanovení občanského zákoníku, například v oblasti služebností nebo spoluvlastnict ví. Rozhodně by to byl zajímavý námět na doktorskou práci.

V obdobných případech osobně doporučuji nechat zpracovat analýzu rizik pro vlastní část objektu a následně také návrh ochrany před bleskem pro tuto část. Poté bych souseda písemně a prokazatelně seznámil se závěry analýzy rizik, poskytl mu příslušnou dokumentaci a vyzval ho, aby rovněž přijal potřebná opatření. Současně bych mu nabídl součinnost při hledání vhodného řešení.

Následně bych realizoval ochranu před bleskem alespoň na své části objektu a veškeré podklady, komunikaci a dokumentaci pečlivě uchoval, mimo jiné i pro případné jednání s pojišťovnou. Pokud by například po zásahu bleskem do sousední části objektu vznikla škoda i na mé části, byly by tyto podklady důležité pro posouzení odpovědnosti a případné vymáhání náhrady škody.

Pokud bych chtěl postupovat bezpečněji pro mne, navrhl bych svou část jímací soustavy tak, aby její ochranný prostor v rámci technických možností pokryl co největší část sousedního objektu. Cílem by bylo zpomalit šíření případného požáru a získat co nejvíce času na zásah nebo vyklizení svých věcí.

Toto opatření by bylo možné dále doplnit například mřížovým stíněním na společné stěně a důsledným řešením ochrany za pomoci svodičů bleskových proudů.

Jak však uvádím výše, jde pouze o mnou doporučovaný praktický postup. Z právního hlediska se samozřejmě nic nevyrovná pravomocnému rozhodnutí soudu a je jen otázkou, zda se ho dočkají ještě účastníci sporu, nebo až jejich vnoučata.