Diskuse Elektrika.cz

Prosím, potřebuju poradit  ohledně nejasnosti - v čl. 9.4.1 se uvádí, že:

„pro F_W a F_Z se v každé zóně stanoví pouze jedna hodnota každého příslušného parametru; je-li možné použít více než jednu, zvolí se nejvyšší“.

Současně čl. 8.2 stanovuje způsob zohlednění jednotlivých vedení při výpočtu rizika a vede k součtu příspěvků jednotlivých vedení. Obdobně jsou ve vzorcích (12)–(15) jednotlivé příspěvky četnosti škod vztaženy ke konkrétním zdrojům a podmínkám.

Není však zřejmé, jak má být postupováno při stanovení jediné hodnoty F_W a F_Z pro jednu zónu rizika, pokud je do této zóny zaústěno nebo připojeno více vedení, pro která lze stanovit rozdílné hodnoty příslušných veličin.

Prosím o upřesnění:

1. Mají se při výpočtu F_W a F_Z v jedné zóně sečíst příspěvky všech relevantních vedení, tedy například ve tvaru

F_W = suma[(N_L + N_DJ) × P_W × P_e]

a obdobně pro F_Z,

nebo se má podle poslední části čl. 9.4.1 vybrat pouze nejvyšší hodnota příslušného parametru z jednotlivých vedení?

2. Pokud se použije nejvyšší hodnota, podle jakého principu se má tato hodnota vybrat ve vztahu k jednotlivým vedením a jejich příslušným N, P_W, resp. P_Z?

3. Má být pro tento případ použito stejné pravidlo agregace jako při stanovení příslušných složek rizika podle čl. 8.2, nebo je pro četnost škod podle kapitoly 9 zamýšlen jiný postup?

Jde mi zejména o jednoznačné určení postupu pro případ, kdy například jedna zóna obsahuje dvě nebo více vedení s rozdílnou četností úderů nebo rozdílnými hodnotami P_W či P_Z.

F_W četnost škod způsobených údery blesku do vedení (zdroj S3)   viz kap.9.1
F_Z  četnost škod způsobených údery blesku v blízkosti vedení (zdroj S4)   viz kap.9.1

Přišla mi odpověď od TNK22  prostřednictví m Ing. Vojíka z odd elektrotechnik y Agentury ČAS:

Ve snaze vám pomoci se nám podařilo zajistit stanovisko vybraných expertů z TNK 22 Elektrotechnic ké předpisy k této problematice:

kapitola 9 skutečněnemá protějšek čl. 8.2 a množinu vedení výslovně nedefinuje – jde o reálnou mezeru v textu normy. Z textu lze ale odvodit konzistentní odpověď -Rozhodující je připojení k posuzovanému vnitřnímu systému, nikoli pouhé připojení vedení ke stavbě. Opora v textu:
 9.1: četnosti FW a FZ se vztahují k „poruše vnitřních systémů způsobené přepětímipřene senými z přívodních vedení“ – přenos předpokládá elektrickou cestu k posuzovanému systému;
9.1 POZNÁMKA 3 a čl. 9.3: F se hodnotípro vnitřní systémy nebo zařízení, která chce vlastník chránit ,  v zóně, kde jsou umístěna. Objektem hodnocení F je tedy konkrétní systém/zařízení – na rozdíl od kapitoly 8, kde je objektem stavba jako celek (proto poznámky v čl. 6.2.3/6.2.4 požadují všechna vedení připojená ke stavbě);
9.4.1 POZNÁMKA 1: vnitřní systém nemusí být připojen přímo – počítá se i připojení přes datovou linku apod. Naopak vedení oddělené izolačním rozhraním má podle tabulky B.9 CLD = CLI = 0, takže jeho příspěvek k PW/PZ je nulový – norma tak „vyřazení“ nepřipojeného vedení řeší nulovou pravděpodobnos tí, nikoli definicí množiny vedení.
aplikace na příklad z dotazu: V zóně Z1 se pro FW/FZ uplatní parametry vedení, která mají galvanickou (příp. induktivně nezanedbatelno u) cestu k posuzovanému vnitřnímu systému v Z1 – tedy L1, a L2 jen tehdy, existuje-li od L2 k tomuto systému vodivá cesta (např. přes společný rozvaděč – pak přepětí z L2 systém zasáhne, i když z něj není „napájen“). Je-li systém v Z1 od L2 zcela oddělen (izolační rozhraní, žádná společná cesta),  L2 se neuplatní, protože jeho CLD/CLI = 0 → PW/PZ = 0. V zóně Z2, kde jsou systémy připojeny k L1 i L2, se podle čl. 9.4.1 vezme pro každý parametr nejvyšší hodnota z obou vedení (viz dotaz 1);
– rozhodující je přítomnost posuzovaného vnitřního systému a existence přenosové cesty od vedení k němu; množina vedení se nepřebírá nezávisle podle kapitoly 8. Kapitola 8 chrání stavbu (proto všechna vedení),  kapitola 9 chrání konkrétní systém/zařízení (proto jen vedení, z nichž se na něj přepětí může přenést);

– jedná se o interpretaci odvozenou z čl. 9.1, 9.3 a logiky koeficientů CLD/CLI – explicitní věta v normě chybí.