|
Název: Myslíš, že patříš k hromosvodářům, srdcařům? Přispěvatel: Jan Hájek 06.06.2026, 08:02 Hromosvodář, být, či nebýt ...
Hromosvod není jen drát na střeše a svorka v zemi. Ochrana před bleskem stojí hlavně na správném rozhodnutí, ověřeném postupu a pochopení rizika. Jenže co když největší problém není neznalost, ale sebejistota bez důkazu? V době, kdy se rady berou z diskusí i umělé inteligence, musí hromosvodář poznat rozdíl mezi normou, fyzikou a dojmem. Odpovědnost nezačíná montáží, ale schopností říct: tohle vím, tohle ověřím a tohle musím konzultovat. Související ... ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/hromosvodar-byt-ci-nebyt) ... zdroj s podrobnostmi videoklipu zde! (https://elektrika.tv/video/2025/25-h4-hromosvodar-byt.fhd.mp4) Jak byste reagovali na tuto související otázku vy? Myslíš, že patříš k hromosvodářům, srdcařům? Název: Re: Myslíš, že patříš k hromosvodářům, srdcařům? Přispěvatel: pegas100 06.06.2026, 09:32 Myslím si, že každý člověk v České republice je srdcařem, protože máme hromosvodů v republice nejvíce na světě. Na opačné straně stojí Německo, protože tam nenajdete skoro na žádné budově hromosvod. Ale, abych odpověděl na otázku, tak nejsem srdcařem, protože tento násilný lobbing mě postavil na opačnou stranu stupnice.
Název: Re: Myslíš, že patříš k hromosvodářům, srdcařům? Přispěvatel: Jan Hájek 06.06.2026, 11:32 Tak na našem území může za rozšíření Marie Terezie, která pověřila polního podmaršálka Leopolda Freiherrna von Unterbergera nejenom modernizací výzbroje armády, ale i zavedením ochrany před bleskem. Na toho se pak nabalili Josef Stepling, Prokop Diviš, Josef Tadeáš Klinkoš, Antonín Renner a mnozí další. Pokračovaly v tom o století později firmy jako Deckert a Homolka, která podporovala Karla Václava Zengera (ten oproti předpisům protlačil na vysokou školu Františka. Křižíka, i když neměl maturitu), pak štafetu převzali Ladislav Vojtěch Říhánek, František Běhounek, Josef Postránecký, František Popolanský, Jozef Eliáš, Jaromír Nováček, Zdeněk Rous a pak od druhé poloviny 90. let posledního století minulého tisíciletí už to každý zná.
Zatímco jinde po světě se propagátoři ochrany před bleskem stali prezidenty, v našich podmínkách je vrcholem památníček v průjezdu, okno Národního muzea, posluchárna na ČVUT, trafostanice nebo adoptovaný hrob na Olšanech :-). Na opačné straně stojí Německo, protože tam nenajdete skoro na žádné budově hromosvod. Záleží na spolkové zemi, spíše je málo hromosvodů vidět v Itálii,Španělsku,či Řecku ale zase mají narvané rozvaděče svodiči. |