Diskuse Elektrika.cz

Co může udělat sám elektrotechnik pro zvýšení hodnoty své profese
    Elektrotechnik si může pomoct i sám. Ne tím, že bude mluvit vznešeně, ale tím, že bude dělat dobrou práci, stát si za cenou a umět zákazníkovi normálně vysvětlit, za co platí. Proč by měl odborník na bezpečné zapojení, měření a dokumentaci vystupovat jako levná výpomoc? Přijde včas, pracuje čistě, předá jasné podklady a neshazuje vlastní obor, lidé ho začnou brát jinak. A od toho se mění i postavení celé profese.
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/co-muze-udelat-sam-elektrotechnik-pro-zvyseni-hodnoty-sve-profese)
   



           

Je to dnes těžké. Většina elektrikářů by se měla řídit projektovou dokumentací. Ale víc a víc vidím problém v neodbornosti projektantů. Elektrikář provede vše dle zadání a na závěr vše zkontroluje Revizní technik. Kdo zodpovídá za paskvil když  se dostatečná odbornost nepotká ani v jednom zmíněném?
Když se na pochybení přijde při revizy bývají opravy nákladné. 
Vinu vždy nese ten kdo elektroinstala ci provedl a na jeho náklady by se měli vady opravit.
Tlak na odbornost je veliký správně by měl elektrikář upozornit na chyby nebo nedostatky v projektové dokumentaci, zkontrolovat existenci a soulad s protokolem o určení vnějších vlivů,  s PBŘ atd.
Pokud na chyby neupozorní a instalaci provede tak je to už jen jeho zodpovědnost.

Osobně mi velmi dlouho trvalo si být svými znalostmi natolik jistý abych projektantům oponoval. Projektant, revizní technik a kolegové kteří v oboru byli již dlouhé léta pro mě byli vždy přirozená autorita a zpochybňovat co nakreslili nebo řekli že je v pořádku a co ne jsem si nikdy netroufl.

Nezávidím žádnému kolegovi který chce dělat vše správně a vinou přirozených autorit bastlí.

Myslím, že my poslední "ze začátku světa" jsme byli k "bastlení" všichni dotlačeni "nemožnostmi doby". Paradoxní je to, že dnes, kdy je možné všechno se upínáme zase k jinému bastlení :-)
Ale k věci.

Nějak mi mi tento obor dán do vínku a přes všechny okolnosti, co se mi v životě staly, stále se jej držím jako svého DNA. Je to něco jako životní mise, kdy chci dokončit poznání elektrotechnik a, kterého nenaučí jen školní teorie a komerční praxe sama o sobě. Je to zkoumání, bádání, hledání souvislostí a občas to konečně zajiskří objevem, pochopením.

Než na obor, jsem na všechny ty, kterými se obklopuji, protože mi pomáhají dojít k zamýšleným cílům a tiše doufám, že jim to vracím svými výsledky.
That's all ...  (poklona)

V jádru jsem Čech a elektrikář! I když jsem zkoušel utéct v zahraničí do jiného oboru, zůstávám stále při svém. A jak tak koukám, silně vymíráme.

Můj osobní vodo, plyno instalatér mi hrdě oznámil, že končí, protože chodí do školy na elektrikáře.
To je pro mě tragédie!
Takový měl krásný život, a teď se utopí v normách. Třeba bude hrdý, že je elektrikář!

Ano, jsem. O0

To je hezký prohlášení, ale na co konkrétně jseš hrdý, jestli na sebe OK, ale dle otázky na řemeslo?

Řemeslo?
Nic moc. :(

Za sebe to mám obdobně, taknějak jsem u elektra uvíznul a čas na změnu třebas k vodařům propásnul.

Na změnu už je pozdě.
Nedávno jsem dávál foto jedné "elektroinstalc e".
Díval ses?

Já mám něco podobného....P rotože otec byl elektrikář, chodil často lidem montovat,dříve bylo málo lidí z tohoto oboru,byl o něj zájem jak si pamatuji veliký, tak nějak z " nutnosti zachovat se u oboru".. (dance)
Ale dnes, jak to vidím, asi nejvíce se musíme vzdělávat ze všech oborů ,     vydávání nových předpisů,jejich nových edicí jako na pásu..... (norm)
Hodně mě v mládí bavila elektronika... ..silnoproud  moc ne....ale skončilo to obráceně!
Hold jsem se silnoproudu věnoval až do důchodu! (drinks)

Jako maldík jsem si myslel, že budu následovat svého dědu i otce a budu truhlářem.
Pak jsem ale stoje bos na holé zemi utahoval žárovku ve "starožitné" mosazno keramické objímce
kde byla fáze na závitu a následná křeč v ruce měla důsledek v propálení malíčku až na kost.
Kupodivu jsem přežil (jen díky tomu, máma věděla jak vypnout hl. jistič) a tak jsem si řekl, že tu bestii
elektrickou musím zkrotit. No a pokouším se o to už zhruba 50let.
A abych řekl s Cimrmanem " Mě to baví".

Otec zedník, strýc elektrikář. Když jsem byl malý, jezdil jsem "pomáhat" na stavby RD našeho příbuzenstva a vždy jsem obdivoval strýce, jak si tyká s těmi černými kabýlky a jak je parádní, když to vše narve do rozvaděče, zapojí a vše funguje.
Pravda, v té době jsem měl rozum a sílu tak na to, abych uvezl na kolečku pět cihel (panel Lorenc, uvezu to?),  ale obdiv vůči řemeslu elektro už tam byl veliký.
A ten mi zůstal dodnes.
Mám rád výzvy a naše řemeslo mi jich neustále přináší více než dost.
Ano, jsem hrdý na to, že mohu být součástí našeho řemesla a oboru a jsem hrdý na to, kam se vše technicky posouvá. Méně hrdý jsem na normotvůrce a zákonodárce, kteří to tak nějak dost kazí.