Diskuse Elektrika.cz

Dvě tváře jističe
    Pojistka vypadne a je po ní. Jistič vypadne, páčku zvednete a jedete dál. Z toho plyne zdánlivě jasný závěr: jistič je lepší. Jenže tohle zjednodušení má v sobě háček, který může mít vážné důsledky. Při tvrdém zkratu záleží na zkratové odolnosti a jistič ji nemá vždy srovnatelnou s pojistkou. Proto se v praxi oba prvky někdy kombinují. Glosa ukazuje, kde jistič vyniká, kde má své hranice a proč správná volba závisí na konkrétním místě instalace, ne na zvyku nebo pohodlí.
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/dve-tvare-jistice)
   



           

Třeba v HDS je pojistka nenahraditelná .

Dnes to víme a respektujeme. Na konci 70. let a v létech 80. bývalo v některých oblastech zvykem používat skříňky SIL osazené jističem ITV 3x25A místo pojistek. V místech s vyšším vnitřním odporem sítě jistič nějakou dobu vydržel. Tam, kde byly sítě modernější, rekonstruované nabo nové a v blízkosti DT jistič odešel po několika zkratech. Ještě kolem roku 2000 jsem se s touto úpravou setkal a bylo nutné osadit pojistky.

Ještě v jednom případě bych se "vyhnul" jističi

V zapojení T u přepěťově ochrany pokud se před ní dá jako předjištění jistič místo pojistky, ta cívečka v jističi zdegraduje funkci stupně T1

No já jsem vůbec nepochopil, jak je možné do větvě se svodičem instalovat jakékoliv jištění. Jaký smysl pak ta přepěťovka má ?

Ta pojistka nestihne vybavit během bleskové proudové vlny. Slouží k tomu, aby přerušila následný zkratový proud.

SPD je zařízení těsně před zkratem, proto to jištění.

No jo, no, ale pak už je to bez přepěťovky až do její výměny i s pojistkami. Nebo k tomu dojde i během jedné události. Já bych to tam rozhodně nechtěl. Místo toho pojistky do přívodu, to dává dobrý smysl (a ten zkratový proud to vypne také).

Např.potřebuje š přívod za poj."400"A, ale svodič zvládne max.300A, tak mu v T zapojení dopřeješ předjištění.

Pravděpodobnos t, že k tomu dojde dvakrát během jedné bouřky, asi nebude moc velká. A prozíravý provozovatel jistě má náhradní pojistky a moduly SPD někde poblíž :-)

Při těchto proudech se dá předpokládat, že svodič zemře a tím to vyřeší...

"doma" to není třeba řešit, tam je zpravidla dostatečně nízké jištění
Použije se to u rozvaděčů jako máme v práci na důležitém provozu, kde je jištění rozvaděče vyšší než je maximum pro použitou přepěťovku, aby v případě, že špička spustí moc tvrdý "zkrat" se přerušila pojistka dřív, než přepěťovka zdevastuje rozvaděč
a na pojistce je signalizace že je třeba v rozvaděči něco zkontrolovat, řešit...

Svodič ve zkratu dokáže divy, to ví každý.
Pojistka se postará o dvě věci. Jednak v sobě zmaří část energie a dá svodiči trochu času navíc a druhak zajistí to, že BFU si s hromničkou dojde nahodit jistič a při troše štěstí bude svítit, místo shánění elektrikáře na vymetení sazí z rozvaděče.
Kdybyste viděl, jak dlouho a intenzivně umí hořet ventilová bleskojistka když nezavře a jaké napáchá škody, nedivil byste se.

Dejme tomu, že máme před svodičem v serii dvě pojistky (T zapojení),  přičemž první je namáhaná pracovním proudem objektu 150A+zkratovým proudem z jiskřiště, no a druhá jen zkratem z jiskřiště, hodnota pojistek bude třebas 400 a 300A, stejné charakteristik y.
Která vybaví dříve při impedanci na svodiči 0,05 Ohm?