Diskuse Elektrika.cz

Pracuji v domově důchodců kde máme vlastní veřejné osvětlení.
Sloupy jsou vysoké cca 3 metry a v nich jsou 70W sodíkové výbojky.
Bohužel svítidla už jsou v dezolátním stavu.
Zvažuji koupi led osvětlení.
Jaký výkon byste doporučili?
Osvětluji jenom komunikace v objektu.

Nedoporučuji nákup osvětlovacích těles bez znalosti parametru provedení reflektoru, kterým je dán  směr vyzařování světla a jeho rozptyl. Důrazně doporučuji nechat si provést orientační výpočet, který je vždy doložen grafickým rozložením vyřazovaného světla.
Při výběru je třeba se řídit světelným tokem (lumeny - lm),  nikoliv pouze watty, protože LED jsou mnohem efektivnější.
Náhrada za sodík 70W je v LED cca 30W, chromatičnost 2700K až 3000K, světelný tok cca 4000lm.

Výpočet vám zhotoví projektant elektro nebo zdarma přímo výrobce osvětlení (Modus, Trevos, Philips přejmenovaný na Signify...)

Z mé praxe při rozhodování o typu svítidel jsou důležité i třeba takové "maličkosti" jako jsou křižovatky, vchody do budov, běžná místní silnice, chodník a další aspekty!
Může být jeden vyhovující typ svítidla a na chodník 10W, silnici kde je provoz 20W, na místní křižovatku 30W...(každý jiná watáž).. o:-)
Ve firmě- v obci ,městě je to podobné... O0

Dobré zkušenosti s osvětlováním malých prostorů, parků mám se svítidly Bellatrix 25 a Kitalpha 27 od dodavatele Elron.cz

V úvodu norem pro osvětlení je uvedeno:

Optimální výška sloupu veřejného osvětlení se nejčastěji pohybuje mezi 6 až 12 metrů, s použitím na typu komunikace: pro obytné zóny a parky jsou nižší sloupy (4–6 m),  zatímco pro hlavní silnice a dálnice se používají vyšší (8–12 mi více) pro zajištění rovnoměrného rozptylu světla.

Tak jak píše zkušený projektant Pavel Horský.
Bez výpočtu a analyzy problému jsou to "výkřiky do tmy".
Osvětlení i chodníků vyžaduje propracovaný projekt.

Když jsem jako mladý průmyslovak pracoval v projekční kanceláři elektro, tak jsme kromě ČSN a katalogů měli pro osvětlení extra Manuál. Návrh osvětlení není až tak jednoduchá záležitost. Několikráte jsem prováděl revizi osvětlení podzemních garáží po výměně osvětlení za LED a většinou intenzita osvětlení nevyhověla normám.

3 m sloupy na chodníky mohou vyjít, ale na komunikaci vám to nevyjde.....

Ano, je to přesně tak jak píše Honza Bocek.
Běžně se stává, že se vedení vsi/města rozhodne k výměně stávajících sodíkových svítidel za LED a zaúkoluje svého správce VO. Ten "něco" nakoupí a nainstaluje. Rázem je "tma". Díky jiné optice pak svítidlo svítí jen několik metrů kolem sebe a mezi svítidly kde bylo světlo je teď tma. LED vzájemné vzdálenosti na 7m stožárech prostě neusvítí.
Při avizované výšce 3m na tom budete uplně stejně, ale jen odhaduji, neboť neznám vaše vzdálenosti a situaci.

Ještě si dovolím panu Pekarovi doporučit, pokud by si chtěl s výpočtem osvětlení hrát, skvělý software WILS, v základní verzi zdarma.

Dá se v tom základy naučit za večer nebo dva a aspoň základní informaci o (ne)plnění norem, dostatečném osvětlení pro práci, kde svítím zbytečně do zdi, kde to bude oslňovat, že jsou rozdíly mezi zdánlivě stejně vypadajícími tělesy apod. to dá.

Přiznám se, že mě práce s tím velice bavila - hledat, jak vylepšit situaci kolikrát jen posunutím nebo změnou výšky svítidla, je dobrá detektivka.

S ohľadom na miestne podmienky nemusí byť projekt predmetného osvetlenia nijako zložitý: rozsah asi nebude veľký, podmienky nejako extrémne komplikované a najmä: osvetlenie tam už existuje. Je celkom možné, že vhodná voľba svietidiel v spojení s vyššou svietivosťou LED povedie k úspore zopár svietidiel voči aktuálnemu stavu a investícia do projektu sa vráti prakticky okamžite.

Ak nechcete projekt, pojmite to ako "opravu" a každé existujúce svietidlo nahraďte LED svietidlom s rovnakou alebo mierne vyššou svietivosťou, porovnateľným uhlom vyžarovania. Hodnotu chromatickosti sodíkových výbojok snáď striktne replikovať netreba, na tom sa snáď zhodneme.

Oprava je soubor úkonů, jimiž se opotřebovaná nebo poškozená věc vrací do původního či provozuschopné ho stavu. Zahrnuje výměnu dílů, opravu povrchů či funkční obnovu, přičemž cílem je odstranit následky poškození bez technického zhodnocení (navýšení hodnoty/změny parametrů).

A protože zde jde o technické zhodnocení, opravou to v ČR nazvat NELZE.

Výměna svítidla za jiný typ se nedá pojmout jako oprava.

Z pohledu: vyměním nějaký díl osvětlovacího stožáru (svítidlo, svorkovnici, kabeláž....)za nové s obdobnými parametry bych  v tom opravu našel.
Definice uvedená Pavlem je taková prapodivná, v podstatě pokud něco projde opravou vždy dojde ke zhodnocení, pak by institut opravy popíral sám sebe.
Pavle odkud ta def.je?

Našel jsem ji někde na netu. Přesný zdroj už nevím. Je to úryvek z nějaké právní definice.
A já si myslím, že je celkem logický.
Čím dojde díky opravě ke zhodnocení dané věci? Opravou ji nezhodnotím, ale "pouze" udržím na živu (koupím do ni nový světelný zdroj stejných parametrů, koupím do ni novou tlumivku, nový zapalovač...). Pokud ale nahradím celé svítidlo za nové s novou modernější technologií, s garantovanou delší dobou funkčnosti, lepšími světelnými podmínkami atd. atd.,  pak jde již o zhodnocení a o opravě mluvit již nemůžeme.
Ale to už se opět pomalu dostáváme do právnické mluvy a to bych tedy rád nechal jiným odborníkům.
Popisuji jen svůj pohled, v kterém vidím jistou logiku  (drinks)

500/2002, §47, odst.(2),  písm.a)
Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopné ho stavu. Uvedením do provozuschopné ho stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.

Souhlasím, s ohledem na vývoj (nové prvky, noví výrobci) nelze opravu mnohdy provést shodnými (původními) díly, protože již nejsou dostupné. Vadná může být maličkost, ale též větší celek. Tyto definice a posouzení situace jsou velmi individuální a definici Pavla Horského bych viděl jako použitelnou, pokud by se  tímto způsobem "opravovalo" VO jako celek v obci. Pokud se jedná o výměnu jedné nebo omezeného počtu stožárů, tak lze posoudit i výměnu hlavy stožáru za novější, modernější, technologicky vyspělejší jako opravu. Já bych vedle těchto právnických kliček raději poukázal na potřebu defektologické kontroly stožárů, zda nehrozí jejich selhání v okamžiku nějakých extrémních meteorologický ch situací - např. silný vítr.

Ten problém není právní, ale účetní. Pokud mohu provedení díla zařadit jako opravu, mohu ji dát do nákladů. Pokud je technickým zhodnocením, navyšuje mi účetní hodnotu zhodnoceného majetku a musím investici odepisovat ročně v dílech stanovených podle odpisové skupiny (u TZ veřejného osvětlení ve třetí skupině 10 let, ale třeba u budov v šesté až 50). Takže stát má eminentní zájem na tom, aby co nejvíce oprav nebylo z účetního hlediska opravami, ale TZ.

Výměna výložníku za výložník či sloupu za sloup se stejnými parametry je oprava.Výměna zářiče za zářič stejné svítivosti, podobné spotřeby a stejného způsobu přeměny elektrické energie na světlo je opravou. Jako oprava se dá zařadit i osazení staršího zářivkového tělesa výrobcem určenou LED trubicí, protože neměním svítidlo ani jeho světelné parametry. Ale výměna celé sodíkové lampy (či zářivkového tělesa) za LED opravou není, protože LED svítidlo je technicky kvalitnější než sodiková výbojka. Podobně pokud vyměním shořelý IJV za retrofit, jde o opravu, pokud ovšem vyhodím všechna IJVčka (včetně funkčních) a dám plošně nové jističe nebo i vyměním bednu, jde o rekonstrukci nebo modernizaci (obojí TZ).

Jsou tam ještě i finanční limity a další podmínky, které si investor musí hlídat, protože z hlediska podnikového účetnictví jde o zásadní dělení a při kontrole finanční úřad velmi zajímá

Filozofom a špekulantom dávam do pozornosti "paradox Théseovej lode",  len tak, zo zábavy. Na Wikipédii ale doporúčam anglickú verziu, "Ship of Theseus paradox",  tá česká je príliš zjednodušená. Anglická ponúka hneď 5 možných riešení.

 (mimo)