Diskuse Elektrika.cz

EH#: Měření a kontrola zemního odporu
    Staré terénní texty vracejí měření na zem. Ukazují, že rozhoduje vodivost půdy, přechodový odpor zemniče a rozložení potenciálu, ne jen schéma zapojení. Vysvětlují, proč se zemní odpor v praxi láme na rušení, špatně zvolených sondách a cizích elektrických polích, a proč má údržba pečlivě ověřovat uzemňovací soustavu vedle izolačního odporu. Není to právě ten rozdíl mezi obsluhou přístroje a technikem, který rozumí dotykovému napětí a ví, kdy je výsledek nevěrohodný?
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/eh-mereni-a-kontrola-zemniho-odporu)
   



           

Vzpomínka na starého mistra který nás šikanoval ve jménu socialistické morálky a nechal nás čistit měřicí kolíky kartáčkem na zuby jako posvátné artefakty měření. To byl hrozný straník. Než řekl něco technického vypadly mu z úst dvě rudé hvězdy.

Když už někoho napadne měřit zemní odpor sondami, tak u toho zapomene na podmínku 3 až 5 násobku diagonály obvodového zemniče pro vzdálenost proudové sondy a rázem je po nápadu. 

Ve škole nám to ukázali...

A první měření v praxi?
- tady ty sondy nedávej, tady je to uzemnění co chceme změřit...
- tady kolem kolejí to netahej, to ti naměří nesmysly...
- to snad nemyslíš vážně, tady přes cestu, až něco pojede, urve ti to...

V městských aglomeracích je měření pomocí sond v zemi dnes nereálné....Vš ude beton, asfalt a další vymoženosti... (box)

Pěkný rodinný domek s velkou zahradou tam je to už reálnější... (dance)

Jak tě kdysi učili měřit zemní odpor?

Myslím, že na tuto vzpomínku má každý z nás jinou zkušenost, která je závislá na době a na osobnosti učitele a také na úhlu vnímání každého z nás.

Podstatné je, že jsme poznávali měřící přístroj a měřící metody. Jsou to a byly to začátky naší Školy měření, která nás doprovází celý život.

Terromet jsme po prvé viděl v laboratoři učiliště v létech 1955-1958. Učitel jej tehdy předváděl jako "nejnovější měřící přistroj" z továrny Ericha Roučky z Blanska.
Byl vyrobený v roce 1953 pod hlavičkou již Metry Blansko.

Pro moji praxi při příležitostnýc h instalacích přípojek RD mi vystačil dalších 40 roků.
Teprve, když jsem v roce 2000 odešel do důchodu a začal jsem intenzivnějí provádět revizní činnost, postupně jsem zakládal do velkého šanonu poznatky  o měřících přístrojích zemních odporů, o měřících metodách a také o veškeré literatuře  a ČSN z řady 5-54 ( V.Novotný, Utemnění a jeho měření) a také 61557-5 a 62305-1 až 4 a mnoho článku i z Elektroprůmysl u.

A velkou část "šanonů" vytvořily vlastní protokoly o měření jak jednoduchých tak i velice složitých zemních soustav.

Megmet i Terromet byly unikátní měřící přístroje v robustním provedení, nepotřebovaly žádné zdroje a jejich řešení bylo opravdu unikátní.

Dnes při výchozích revizích, pokud nejste přítomen v průběhu stavby, tak je měření opravdu obtížné a při periodické revizi někdy skoro nemožné. A zde je to kouzlo hledat metody, jak to alespoň "slušně" zhodnotit. Ale to je již jiné téma.

Na počátku byl Terromet a sondy.....a co to je vůbec zemní odpor.

Dobrá, mějme osamocený zemnič.
1.budem měřit zde probíranou metodou
2.budeme měřit smyčkovou metodou oproti referenční zemi (řekněme že to bude přizemněný PEN ve vvkopu vzdálen třebas 20m od naší "tyče"
Budou výsledky stejné, jak moc rozdílné, kde bude pravda a k čemu nám to vše bude bez znalostí souvislostí, resp.chceme dosáhnout řekněme v podstatě jen místniho uzemnění nebo co nejnižšiho odporu k referenční zemi?

Když před léty prásklo do stožáru ve Stodu, kontroloval jsem uzemnění.
- přes "nesprávně zapojené" anténní svody jsem měl na stožáru i zem od radiostanice, klapnul jsem tam dvoje kleště, hezké 3 Ohmy
Pak jsem to rozpojil:
- přitáhl jsem prodlužovačku, změřil impedanci, spočítal polovinu, pak jsem změřil impedanci uzemnění proti fázi, odečetl tu polovinu z přívodu a bylo tam cca 2,5 Ohmu
- pak jsem roztahal sondy 20 a 40 metrů a kupodivu až na nějaké setinky stejné hodnota
- ještě jsem zkusil dát sondy jinak, aby to s měřeným uzemněním tvořilo trojúhelník (v   literatuře se dá setkat s označením trigonometrick á metoda),  přehazoval jsem napěťovou a proudovou svorku a žádná výrazná změna

Ale netvrdím, že to tak je vždy

Můžeme Milane zkusit měření (i když už jsme jednou srovnávali různé měřící přístroje) zemnění během spojky. Můžeme zvolit různé měřící přístroje, různé metody a dělat i pokusy s různě umístěnými sondami a podobně. Máme na to během Spojky prakticky celý den  (drinks)

Takových blbů jsem také pár znal a byli to obvykle vojáci. Čistit podlahu na chodbě víc jak 100 m² také chtěli kartáčkem na zuby. Zemní kolíky jako posvátné artefakty? Marxismus - leninismus je také náboženství, takže proč ne.


On se i ve městě najde nějaký prostor s povrchem měkkým, zatravněným, kde se dá pomocný zemní kolík zatlouci, jenže problém jsou vzdálenosti a velká frekvence pohybujících se osob.  Ještě větší problém je velké množství vodivých potrubí a zemnících pásů ve vozovkách a chodnících, které měření ovlivňují daleko nejvíce.

Předpokládám zemniče sítě, dejme tomu na konci.
Samotný zemnič vyjde 5 ohm na sondy, ale na smyčku (kleště) se sečte nejbližší zemnič a masa hlíny mezi nimi.
Když na tom samém místě změřím na sondy RB, s odpojeným zemničem, změřím kolik mám odpor hlíny k nejbližšímu
 dalšímu zemniči sítě, třeba 200m, a těžko se dostanu pod 2 ohm. Stejně se to bude chovat i náhradní metodou.
Když budu měřit s připojeným posledním zemničem, dostanu se pod 2 ohmy.
Takže mohu zkoumat kondici zemniče a pak podle jeho účelu (odvedení bleskoproudu do země, dosažení RB, nebo udržení UTP na požadované úrovni) a rezistivity v okolí to vyhodnotit jako celek.

Změřit uzemnění je jednoduchá věc, ale nějak moc často se setkávám s tím, že i drahým klešťákem v rukou blba je to neřešitelný.
A tahat dráty, to je pro ně moc práce.  (zle)
 

Ne vždy to musí být "blb"...
'
Měřil jsem uzemnění antény na jednom radiovém bodu, kde byla jako napájení přivedena soustava IT z nedalekého přejezdu...
Tam jiná možnost kromě tahání přívodů k sondám není

Mám na mysli případy, kdy měří propojený zemnič a raduje se, jak krásně to vyšlo, nebo absolutní ignorace měřicích svorek, nepochopení principu měření kleštěmi a ti nejlepší dokážou změřit smyčku zemniče a napíšou 0,3 ohm do RZ, přičemž v zemi je 20 metrů pásku. O těch píšu a bohužel vím osobně o čtyřech takových.
Jedna věc je naměřit, druhá dokázat vyhodnotit, k tomu je důležité znát principy přístroje, stejně jako vnímat místo měření. A jak píšu výš, kleště fungují dobře, ale předpoklad je dostatečně blízké, jednou stranou propojené kvalitní uzemnění a pokud takové není, bez drátů to nejde.

Tento omyl často vidím nejen v PRZ ale i ve VRZ, kdy si RT pletou přechodový odpor smyčky mezi dvěma propojenými svody a mezi zemním odporem. Hodnoty 0,1-0,5 ohmů  svědčí o tomto omylu. Po rozpojení svorek naměříme obvykle hodnoty v jednotkách až desítkách ohmů. A někdy i nekonečno, protože zemnič je uhnilý.

Při měření ve škole nás na průmyslovce učili nakreslit vždy schéma obvodů, který měříme. Prostě v protokolu byl požadavek nakreslit schéma měřeného obvodu. Pokud nemá tuto edukaci RT vžitou, tak něco naměří, něco napíše do RZ, ale jsou to fantasnumera.

Měření přechodových odporů smyčky je velice důležité, protože když naměříte jednotky až desítky ohmů, svědčí to o vadných spojích na střeše. Obvykle již za 10 roků je nutno spoje vyměnit a ošetřit.

Ale my máme změřit zemní odpor ....jsou různé metody i finty jak toho dosáhnout. Prostě měření uzemnění je extra kategorie, které je nutno se naučit a v praxi provést Školu měření.
Pak se snadno zamění cíl s prostředky. 

Na počátku byl Terromet a sondy.....a co to je vůbec zemní odpor.

Při pohledu na schéma Terrometu jsem si vzpomněl na svoji maturitu z předmětu Elektrické měření na průmyslovce v Brně, Leninova ul. 40. Jak jsem si celý svaťak chystal taháky a pak jsem je vlastně nepotřeboval.