Diskuse Elektrika.cz

Potřebovala bych poradit ohledně vhodného způsobu spínání oběhového čerpadla krbu v zapojení dle přiloženého schéma. Byla jsem upozorněna, že spínání termostatem na základě teploty v krbové vložce může způsobit, že když bude akumulační nádrž natopena na vyšší teplotu a já přestanu topit čerpadlo se nevypne a akumulačka se bude vybíjet zpátky do krbové vložky. Prý je potřeba hlídat také teplotu spalin, aby čerpadlo neběželo, když se netopí. To ale nevím, jak lze jednoduše provést.

Ještě jsem nalezla jako variantu rozdílový termostat RJ402, který by měl umět hlídat rozdíl teplot v akumulačce a v krbové vložce a spouštět čerpadlo, jenom když je teplota vložky o zadanou hodnotu vyšší.

Co je lepší řešení? Případně doporučíte ještě něco jiné?

Bohužel jste k dotazu přiložila topenářské schema  instalace  kde jsou rozvodu vody, ventily, akumulační nadrž atd ale chybí elektrické schéma navrhovaného zařízení, Předpokládám že termostatů je tam víc.

Obraťe se na projektanta MaR nebo elektro. Vyřeší to.
Pokud už projekt máte, tak ho sem nahrejte, podíváme se na to.
Pokud chcete zdarma návrh řízení, bez projektu, není to dobrý nápad.

Koexistence ručně ovládaných krbových kamen s vložkou pro ohřev vody a dalších tepelných zdrojů není z hlediska regulace žádná jednoduchá záležitost. A ve spoustě návrhů - a i ve vašem - je hrubě podceněna.
Kromě energetických a ekonomických požadavků na regulaci je zde i významná bezpečnostní otázka.

Zejména je kritický okamžik, kdy těsně před plným natopením akumulační nádoby je malý odběr tepla do podlahového topení a zároveň někdo krb plně naloží dřevem. Nebo když selže napájení, nebo funkce oběhového čerpadla krbu či topení.
Pak záleží už jen na pojistných zařízeních, jak situaci přetopení vodního okruhu vyřeší.
V mnoha teplovodních krbových vložkách je druhá vychlazovací havarijní smyčka napojená na  rozvod městské vody. Při přehřátí krbové vložky těsně pod teplotu varu mechanický termostat tuto smyčku otevře a chladná voda z vodovodu protéká krbovou vložkou a ohřátá se vypouští na kanál a situace je zachráněna.
Ve vašem případě, se pouze otevře pojistný ventil za krbem a topná voda z celého okruhu a pára vyletí do místnosti a výlevkou za krbem do odpadu. Důsledkem přetopení je vypuštění vody z topného okruhu (nic už  nebude topit ani na elektokotel),   zničení topné vložky přehřátím (zkroucení či protavení).
Pojistný ventil pouze zabrání výbuchu nejslabšího místa otopné soustavy, který by měl fatální následky - dost často požár od párou rozmetaného paliva po výbuchu krbu do místnosti.

Mimo jiné z těchto důvodů je důležité regulaci krbu již ve stadiu návrhu pojmout jako jeden ucelený řídící systém s regulací celé topné soustavy. A nikoliv jako u vás mít navržený jediný regulátor pro topení elektrokotlem a nezávislé řízení topného okruhu krbu.
Je to i mnohem ekonomičtější varianta, protože informace od senzorů obou okruhů mohou být sdíleny pro řízení krbu i pro řízení elektrokotle a řízení nabíjení a vybíjení akumulační nádrže.
Firem, které mají vyšešeno soustavu obdobnou vaší mnoho není, ale jsou. A umí i řídit vícezdrojové soustavy (k vaší navíc s tepelnými čerpadly, s termosolárním ohřevem apod.). Ona i ta vaše není jednoduchá pro kombinovaný zásobník teplé vody nabíjený buď elektrokotlem, krbem, nebo vlastním elektrickou vložkou (Otázka legionely, zpětného toku tepla z boileru do akumulační nádrže apod.)

U krbové vložky musí regulace umět vyřešit výše zmíněnou bezpečnost provozu proti přehřátí, zapnutí průtoku až při dosažení teploty spalin a teploty vody nad teplotu rosení vložky a vámi zmíněný zpětný tok tepla  A zároveň musí regulace vytápění spolupracovat s regulací spalování (Timpex apod.) aby uměla ztlumit plamen před přetopením soustavy. A to vše i při výpadku napájení ze sítě.

Ano, budovat takový systém a neosadit pořádnou automatickou regulaci je totální úplná a absolutní kravina. Je to podobné jako si pořídit Ferrari a místo volantu do něj dát páku s kličkou.
Dobrá automatika u krbu bude hlídat roztápění i průběh spalování:
- klesne spotřeba dřeva - výrazně!
- zvýší se celková účinnost - výrazně!
- zvýší se životnost zařízení - výrazně!
- zvýší se teplotní komfort v místnosti - výrazně!
- správné spalování + správná teplota = méně údržby krbu

Na stavbách jsem v dřívějších dobách viděl různá zařízení, bohužel často připomínající spíše amatérský bastl, než profi výrobek. Některé hlídají teplotu spalin, některé mají i čidlo na dvířkách, takže automatika ví, že se přiložilo takže přidá vzduch atp. Současnou situaci na trhu neznám. Já používám regulaci od TATAREK. Při dohořívání nehlídá teplotu spalin, ale teplotu ve výměníku: sleduje, jak reaguje, když otevře vzduchovou klapku. Pokud již nereaguje, ani při otevření na 100%,  tak pozná, že krb již vyhasl a zastaví čerpadlo.

Pár poznámek:
Dvě nádrže šitky. Za čas budete vyměňovat obě. Místo toho osadit jednu, nerezevou, topnou spirálu dát přímo do ní, na užitkovou teplou vodu žádný zásobník, lepší je "hygienická" spirála uvnitř nádrže. Vše v jednom ale pořádné.

Pouze jeden přetlakový ventil, málo.

Odvzdušňovače. Mám místo toho automatické "separátory". Aktivně sbírají mikrobublinky v systému a vypouští pryč. Tím zvyšují účinnost přenosu tepla až o 80 %. Předchází korozi, hlučnosti, zavzdušňování radiátorů a chrání čerpadlo před chodem na sucho. Jsou dražší, prý po čase odejdou, mě to zatím bezúdržbově, t.j. nemusím na nic sáhnout, funguje cca 10 let (podlahovka cca 600m).

Krb. Aby krb s vložkou dobře fungoval, musí topit někde kolem svého jmenovitého výkonu. Nějaké jedno dvě polohořící polénka v něm NEMAJÍ ŽÁDNÝ SMYSL. Jenže, jakmile v současném novém zatepleném domě rozpálíte krb na správnou teplotu, tak se za 30 minut upečete!!
Proto je v dnešních novostavbách jediná možnost: krb musí být obezděný na způsob pece tak, aby v místnosti nebyl malý předmět s vysokou povrchovou teplotou, ale velký předmět s nízkou povrchovovu teplotou. Navíc mi bylo vysvětleno, že sice krásné malinkaté rozpálené krby vypadají super, ale vysoká povrchová teplota také super přepaluje kvanta umělých chemických částic prachu ze všeho možného v bytě a výsledný prach je pak karcinogenní.

Elektrický kotel 9kW - proboha k čemu? Další krám na údržbu a opravy. Stačí jedna nádrž a jedna patrona. Mám 100 let starý dům, nezateplený (ale okna trojskla + VZT s rekuperací) a na teplou vodu + topení nám bohatě stačí jedna patrona v jedné nádrži 9kW + v zimně dotop krbem, bydlím na severu v 650 m.n.m.

No a potom komín :) Všechny automatiky světa jsou úplně k ničemu, když nemá komín správný tah. Ne malý a ne moc velký. Než jsem to seřídil pomocí automatické regulační klapky, tak jsem vždycky naložil dřevo, to během chvilky zmizlo  (dance) a jen se stihla ohřát voda v krbu, do nádrže se neposlal ani litr  :(

Takže: potřebujete, aby si celý systém topení a regulace vzal pod své křídlo nejlépe jeden zkušený člověk, který to správně navrhne a potom doladí.

Výsledná efektivita bohatě vynahradí investice. Budete sedět hezky doma, popíjet kapučínko, protože jedna sklápěčka dřeba vám vydrží na dva - tři roky. A budete pozorovat sousedy, jak celé léto štípou dřevo....  (dance)

Ad přehřátí:
bylo mi řečeno odborníky, že ochlazovací smyčka (druhé potrubí ve výměníku, do kterého v případě přehřátí pustí automatický ventil studenou vodu z řádu, ta se vypouští se do odpadu) v mém skvělém krbu je k ničemu  :( Protože po pár letech bezpečnostní ventil zatuhne, v případě přehřátí se neotevře a vložka se pak může velmi rychle zničit přehřátím.

Takže k čerpadlu a samozřejmě k celé automatice dobrý záložní zdroj - nejlepší řešení.