Diskuse Elektrika.cz

Jaké všechny zkoušky provádíte při revizích UPS? Jen unikající proud, spojitost PE, neporušenost krytu?
A hodnotíte taky stav baterií? (SoH, SoC, stav elektrolytu...?)

Setkal jsem se s názorem RT, že stav baterií se vůbec neřeší...

Dobrý článek je zde na elektrice před 10 léty:
https://elektrika.cz/data/clanky/postup-pri-revizi-zalozniho-zdroje-ups

Ale polopaticky, revidujeme jako každý pevně připojený spotřebič.

1. není UPS jako UPS, ale měla by mít návod k obsluze a údržbě.
2. také má mít provozní dokumentaci a součásti budou protokoly podle NV 378
3. Většina UPS má dobrý SW k diagnostice. Často je nutno nastudovat Návod
4. Je nutno připravit UPS do režimu STB a pak do OPR a sledovat hodnoty, anebo měřit
5. Pokud není Software ( obvykle UPS Tools) tak manuálně zjistit kapacitu baterie
6. Při cyklu revizí za 5 roků mají obvykle baterie pod 50% kapacity a musí se měnit
7. Mnozí provozovatele mají smluvní servis na UPS a pak je předmětem revize jen ten základ
8. Do revizi jsem ale vždy kromě el. měření, uváděl údaje s displeje a výsledek funkční zkoušky

 (poklona)  za zajímavý článek a informace.

Já pracuji ve firmě, kde spravujeme IT pro různé zákazníky. Běžně baterie měníme preventivně po 2-3 letech, ale z praxe pozoruji, že jsou lidé, kteří baterku nevyměnili 10 a více let. O riziku požáru vůbec netuší a pokud jde na revizi RT, změří tak akorát unikající proud (pokud vůbec) a spojitost PE. Pod kryt nelezou, baterku nekontrolují vůbec.
Dokumentace se k těmto zařízením nedělají (určitě ne ajťáky),   maximálně tak návod od výrobce.
Jedinkrát po mě RT chtěl prohlášení od výrobce, a to kvůli Schuko zásuvkám.

Pokud budu mluvit o těch lepších UPSkách (třeba Cyberpower OLS1000),   mají (mohou mít) managementovou kartu a člověk dostane do ruky třeba i nějaký log z kolísání napětí, UPS provádí pravidelné testy baterií a posílá o tom emaily / logy.

Kapacita akumulátoru mne jako RT nezajímá a tedy ji neměřím. Za mne je to provozní záležitost a ne bezpečnostní. Nicméně součástí revize ji i kontrola funkčnosti, tak pokud mi to je umožněno během činnosti, tak provedu test funkčnosti - jak dlouho UPS vydrží při provozu na baterii. Pokud s tím má provozovatel problém (jako většinou) napíšu do poznámek že test neproběhl a je to jen na provozovateli. Pokud proběhne, tak napíšu čas a když je v provozních podmínkách (místní předpis) určen čas minimálního náhradního chodu, tak i výsledek jestli vyhovuje, nebo ne.

Výměna a měření kapacity ACCU není předmětem revize UPS.
Měření a výměna ACCU je předmětem profilaktickýc h kontrol UPS.Tu dělají odborně vyškolení (většinou v zahraničí u výrobce) pracovníci servisu.To je další kontrola s písemným dokladem.
Provozovatel musí mít seznam těchto profilaktickýc h kontrol písemně a podle nich postupovat.MPB P
Jak by měl RT znát stovky druhů UPS a jejich vnitřní zapojení ? (zle)

Výměnu nemusí dělat RT a při revizi se to od něj neočekává. Ale při nízké kapacitě vzniká riziko přehřívání a vzniku požáru. Tedy měl by asi uvést do RZ, že neprovedl kontrolu kapacity a nenese odpovědnost za rizika s tím spojená.

Skutečně si nedokážu představit, že někdo bude zasílat UPS k výrobci, aby mu vyměnil baterku (dobře, asi většina z nich to má v uživatelském návodu). Když to navrhnu zákazníkovi, bude na mě koukat jako na pitomce - od toho tam přeci má toho správce sítě. Každý výrobce přímo počítá s tím, že se baterie mění (správně za originální podle modelu UPS),  ale většina UPS má i normované kapacity, napětí a fyzické rozměry baterií právě proto, aby se to dalo jednoduše vyměnit.

Některé modely a výrobci (třeba APC Back-UPS BE500G2-FR) má přímo postup v uživatelském návodu pro výměnu a dokonce i kryt uzpůsobený tak, že se uživatel ani nepřijde nikde do kontaktu s vnitřními rozvody, na výměnu nepotřebuje ani šroubovák.


Třeba jeden nejmenovaný obecní úřad určitě nemá provozní předpis na profilaxe zařízení, ani o tom nevede písemný záznam. Je nějaká norma, která předepisuje povinnost vedení záznamů o kontrolách a výměnách baterií?


To určitě ne. Vnitřní funkčnost obvodů RT určitě studovat nebude, předpokládá se, že je funkční (podobně jako třeba jistič - netestuje se, bere se, že je OK). Ale právě proto se také ptám, co vše RT kontroluje u těch UPS, aby řekl, že zařízení je bezpečné.

------
Jak ale může opakovaně přes několik revizí projít UPS, která má 10 let nevyměněnou baterii, ze které už prasklým deformovaným krytem baterie teče elektrolyt, má zoxidované a očouzené svorky a přesto "funkční zkouškou obstála",  protože minutu udrží výkyvy sítě? Unikající proud neměla, chránič nevybavoval, jen se to tak trošku víc zahřívalo...
Já když to viděl, tak jsem ji okamžitě odstavil a to na to nemám kulaté razítko, ani školení výrobce...

To určitě ano, ale když se mění baterie, servis vždy nastavuje nebo koriguje proud a napětí dobíjení....a další věci.Kolikrát se stalo, že baterie byli přebíjeny a vydržely 1 rok-pak budete obviňovat RT?? (zle)
To snad nechcete po RT?? :(

Není tu řeč o mini UPS třeba ve vícezásuvkách (pes)...

Na to nepotřebujete kulaté razítko ! Ani školení výrobce pokud za to sám budete zodpovídat a něco se stane.
Kontroly spotřebičů může dnes provádět elektrotechnik,žádný revizní technik -UPS není VTZ už od roku 2021!
Pouze stačí přezkoušení z Vyhl. 194/2022 Sb.

Smyslem té diskuze je to, jak může RT "přehlédnout" stav baterie, absolutně ji ignorovat a říci, že zařízení je bezpečné pro provoz? A že ho stav baterie vůbec nezajímá? Co vše musí kontrolovat, aby mohl prohlásit, že je zařízení bezpečné?
Proto se také ptám (a zatím jsem se to vlastně - krom p. Bocka - zde v diskuzi nedozvěděl),  jaké konkrétně všechny testy se provádí na UPSkách.


Nabyl jste dojmu, že tu neřešíme mini-UPS? Já tedy nejsem v diskuzi vyhrazen na nějakou část upsek, mluvím o UPS obecně.

Určitě se nechci hádat nebo dělat zlou krev. :-) Jde mi skutečně o to, proč RT kašlou na baterie (a že jsem to viděl u vícero RT) a co jmenovitě vše třeba vy - nebo i další RT zde - děláte v praxi při kontrolách UPS, případně co uvedete do RZ.

(S tím, co píšete o kontrolách souhlasím, já třeba mám §7 194/2022.)

Myslím, že RT by neokecal u soudu, že vznikl požár od UPS v důsledku vadné baterie, protože nedávno uznal UPS při revizi jako bezpečnou a "o baterky mu nejde"...

Proč tak agresivně?

Revizák neodpovídá za vnitřní stav baterie, ale odpovídá za to, že nepřehlédne zjevnou nebezpečnou závadu a jasně vymezí rozsah revize v zprávě.

Ta tučnost a podtržení nebylo z agresivity, ale pro vypíchnutí toho důležitého, nač se ptám...  (drinks)

Není nízký stav SoH baterie (vede k přehřívání),  nebo její opálené / zoxidovatělé kontakty, prasklý kryt, vyteklý elektrolyt důvodem domnívat se, že je zjevná nebezpečná závada?

Test SoH je celkem jednoduchý, neinvazivní. Přesto jsem potkal i RT, kteří ani neotevřeli kryt k baterii (aniž by porušili nějakou záruční pečeť),  kde by i pouhým pohledem takové závady vidět mohli. A přesto ve své RZ uvádí, že zařízení je bezpečné.


Ještě prosím o info, zda nějaká norma / předpis uvádí nutnost evidence kontrol, jak zmiňoval p. Šohajda?


Co by tedy měla obnášet kontrola (ať už ji udělá kdokoliv s NV 194)? Kontrola krytu a neporušenosti kabelu, kontrola funkce (kompenzuje když je bez přívodu a pak se dobíjí),  kontrola varovné indikace? U těch lepších nahlídnout do logů v softwaru?
Kdo má tu odpovědnost za stav baterií, když to nekontroluje RT?

Odpovědnost má vždy provozovatel.  (norm)

Každý provozovatel musí dělat pravidelné revize a z pozice zaměstnavatele i kontroly a revize spotřebičů, nebo el. nářadí. V každé firmě je osoba zodpovědná za el zařízení (i spotřebiče) a krom místního bezpečnostního předpisu, by měl mít zpracovány i lhůty kontrol a revizí. Lhůty se určují například dle toho, kde jsou používány, zda se berou do ruky a tak podobně. \

Osobně bych tedy zpracoval nějaký provozní řád pro UPS, kde by se řešily nejen termíny kontrol, ale i termíny výměny baterií v UPSkách. Pokud jde o tato zařízení, je nesmyslem nechávat baterie v UPSce až do konce, ale musí se pravidelně (preventivně) měnit. Podle důležitosti se pak mohou tyto lhůty i lišit mezi jednotlivými UPS. Klidně od 0,5 roku, po cca 2 roky. Kvalita baterií je za mne celkem obstojná a nepamatuji moc baterií (vlastně asi žádnou),    které by odešly nečekaně brzo. Nebo jinak. Pokud přežily první týden, pak spolehlivě fungovaly po celou očekávanou dobu provozu.

Nemůžete po běžném RT vyžadovat znalost technologie jednotlivých typů baterií a vybavení k jejich měření, testovacímu zatěžování a tak podobně. To je velice specializovaná činnost kterou si objednejte u specialistů. Jako RT se v případě požáru  UPS od přehřáté baterie nebudu ani bát případného soudu. Ve zprávě budou pouze prováděné činnosti a výsledky prováděných měření a za těmi si prostě budu stát. Nehledě k tomu že baterie může být během testu v pořádku, ale už druhý den může u ní nastat vnitřní problém a vzniknout požár. Není náhoda že na drtivou většinu akumulátorů nedostanu delší záruku než 6 měsíců.

RT provádí revizi dle předpisů kde jsou stanoveny jednotlivé úkony, od prohlídky po měření a vyhodnocení. Baterie v UPSce ale nespadá pod běžnou kontrolu RT. Jinými slovy RT garantuje že zařízení nepředstavuje pro uživatele zvýšenou míru rizika, především z pohledu úrazu el. proudem.  (zjednodušeně)

Proč/jak má RT kontrolovat/ručit třebas za baterii v hodinách sporáku/ trouby........ .?
Holt se na její výměnu provozovatel vy....,  ať má husu spálenou.

K tomu stavu baterie:

Pokud je to menší UPS jako jeden kompaktní celek, který se dá vnímat jako spotřebič, a je tvrdě preferován bezvýpadkový provoz, moc možností pro nějakou kontrolu a ověření kvality tam není
Já se dost setkávám s "vyšším levelem",  kdy je poměrně velká AKU baterie dobíjena nějakým zdrojem a k tomu je osazen střídač, často má přivedený i ByPass
Tam už je co kontrolovat, stává se, že AKU baterie nese stopy mírného nafouknutí, vyjímečně se AKU baterie i hřeje, netěsní ideálně vývody a začne oxidovat svorka, atd...

Dobře, pokud vezeme na příklad malou kancelářskou UPS od stolního počítače. To většinou lze odpojit.
I kdyby RT neměřil SoH, přeci pozná prasklý kryt baterie, opálené kontakty a další zjevné poruchy baterie. Na to nemusí mít certifikaci výrobce a specializované vybavení.

Pro zákazníka je to zkrácení intervalu mezi kontrolami (které často ani nejsou, revize je jediná příležitost to zjistit),  pro RT klidnější spaní, může se předejít nehodě - a to by přece mělo být smyslem každé revize, proto se dělají.
Nikdy nedokážeme vyvarovat se úplně všech příčin, ale vlézt pod kryt (je-li to možné) a podívat se, by mělo být součástí revize. Zvlášť u zařízení co už mají pár let provozu za sebou...

Většina nehod asi nenastane ze dne na den, má to vývoj, často evidentní zanedbání.

---
Myslím, že naše diskuze se asi pomalu chýlí ke konci, dostal jsem od vás dost podnětů k zamyšlení i pohledy z revizácké strany. Díky za trpělivost a účast.  (drinks)

Trochu to otočím. Kolik by tedy stála "revize" dle vaší teorie? 100Kč/ks? Asi ne. To už by si mohl provozovatel rovnou koupit novou a se zárukou... Výrobce v návodu k obsluze musí říct co je vyžadováno.
UPS mají m.j. i signalizaci stavu. To už je povinnost provozovatele toto trvale sledovat...

Zdá se, že jsme vyčerpali otázky a odpovědi na dané téma. Proto jen malé zamyšlení.



Myslím, že diskuse opravdu není o malých UPS, které jsou v kategorií elektrických spotřebičů. Zde elektro technik přistupuje k provedení objednané revize podle známých předpisů.
A zde opravdu záleží na formě objednávky, co vlastně chce odpovědná osoba zrevidovat.

A nejen co chce zrevidovat, ale v jakém rozsahu. Je rozdíl, zdá máte revidovat UPS velkou jako PC nebo tiskárnu, prostě spotřebič, který má odpojitelný přívod na 230 V, anebo UPS, která je v elektrické rozvodně, kde dříve stával diesel agregát.
A je tam UPS, která je složitá jako "mlátička na cibuli".  A zase to není nic moc složitého pokud je řádná dokumentace a Návod na obsluhu a údržbu, kde výrobce stanovil co kontrolovat při ročních kontrolách podle NV 378  a revidovat v zákonných lhůtách.

A jsme zase u provozovatele co objednává. A protože zákazník je náš pán, jak doporučuje norma ISO, tak pokud objedná roční kontrolu spojenou s revizí, proč mu nevyhovět. Pokud objedná technickou pomoc na zmapování EZ a vytvoření lhůtníku EZ ve firmě, proč mu nevyhovět. Pak neřeším, zdá mám kontrolovat baterky, anebo zajistit jejich výměnu. Je to již nad rámec revize a spadá to do objednávky technické pomoci.

Opravdu provozovatel je ten, kdo to objednává a kdo to platí.
Vyplatí se provádět revize EZ pro moudré provozovatele.
Opravdu není UPS jako UPS.
A je nutno rozlišovat kontroly a preventivní údržbu v minimálním rozsahu NV
378  a revize EZ v zákonném rozsahu a lhůtách.

Další věc,na kterou nesmíme zapomenout (dance)

Když by chtěl externí RT pomoci provozovateli může, ale jen v základních podmínkách.
Nejvíce působí na baterie vnější vliv teploty.Pokud bude i malá UPS v laboratoři v nemocnici ,kde je stále více jak 25 C pro stabilitu polovodičů u automatů na vyšetření tak taková životnost baterie podle mých zkušeností je i 1 rok!! (poklona)
Pokud to neurčí provozovatel tak externí RT může dělat jen ty měření, co určují normy a čas opakování je na provozovateli. U velkých UPS tam jsou klimy,tam je situace zase jiná....(Velké zkratové proudy a podobné "ptákoviny"... (drinks) A vypnutí větších UPS je pro běžného (neznalého) RT hodně složité,aby ji neodpálil!

PS: V normách o revizích a kontrolách spotřebičů nenaleznete revizi (kontrolu,měření) zdroje  (baterií) !

ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání

3.1.2
revize elektrického spotřebiče
souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou, měřením a zkoušením zjišťuje stav spotřebiče z hlediska bezpečnosti; součástí revize spotřebiče je vypracování dokladu o revizi.

3.1.3
prohlídka elektrického spotřebiče
pohledové posouzení stavu elektrického spotřebiče z hlediska bezpečnosti před úrazem elektrickým proudem

3.1.4
měření elektrického spotřebiče
ověření elektrických parametrů z hlediska bezpečnosti před úrazem elektrickým proudem měřením

3.1.5
zkouška chodu
ověření funkce ovládacích prvků a poslechové posouzení hlučnosti

---

Zajímá revizního technika, jestli je příklep vrtačky řádně promazaný?
Nebo jestli není moc obroušený brusný kotouč na ruční brusce?
Nebo zda svit LED žárovky v lampičce není již jejím stářím slabý?
Nebo jakou kapacitu má nebo nemá vestavěná baterie v UPS?

Nezajímá.

ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání

Máte naprostou pravdu, pokud UPS zařadíte mezi spotřebiče.
Pak nepotřebujete ani oprávnění RT a stačí elektrotechnic ké vzdělání s praxi
( elektro technická kvalifikace podle zákona)

Pokud je UPS vyšší váhy a je pevně připojená a má pevný rozvod, pak to není již
kategorie přenosných spotřebičů, ale elektrické zařízení VTEZ a k revizi potřebujete
kvalifikaci RT a znalost zákonů a norem pro provedení revize.

Jen trochu off-topic: při revizi instalace kaneláří je vždy obejdu s dotazem "Máte všichni funkční UPS,
budu zkoušet chrániče a budou krátké výpadky.  Joo, všechno je OK. Jen cvakne první chráníč
v kancelářích to krátce pískne a po chvíli ticha řev-zase je všechna práce v p....
Jinak k životnosti akumulátorů v malých UPS: velmi záleží na výrobci, tam je rozdíl opravdu mezi
1 až 5 lety.

Točíme se v kole, protože se bavíme pouze ve všeobecné rovině.

Můžeme se bavit prakticky i o střídačích FVE a jejich bateriovém úložišti. Funguje to obdobně, ale jsou tam o poznání jiná pravidla a jiná rizika. Prostě to všechno nedokážeme stěsnat do jednoho pravidla. Zrovna tak se to bude zásadně lišit u akumulátorovny spojené s dieslgenerátor em a podobně. Tazatel by měl být konkrétnější ve svém dotazu. O jaký se jedná provoz, velikost UPS a další podrobnosti okolo.

Přesto trvám na tom že běžná činnost RT se baterek "běžných" UPS rozhodně netýká. Pokud při kontrole nebo revizi UPS uvidím "nafouklej" nebo jinak poškozenej akumulátor, případně si všimnu že více hřeje a podobně, samozřejmě na to upozorním i ve své zprávě. Ale pokud nedojde k vzájemné dohodě (dodatku k objednané činnosti) mezi objednatelem a RT, nebude Rt provádět žádnou činnost navíc a brát na sebe další možná rizika.  

Už zde zaznělo mnoho citací, názorů a když se na to podíváte, tak se jich naprostá většina více méně shoduje. Baterky nepatří k běžné činnosti RT

Dobře, upřesním. Běžný kancelářský provoz, malá firma o pár lidech, běžná malá UPS od počítače řadového pracovníka. UPS starší, APC Back-UPS. Dlouhá léta zde neprobíhal žádný proaktivní servis IT, řešilo se jen "občasně to nejnutnější". RT chodil na koncová zařízení pravidelně (asi po dvou letech). Rozsah revize byl na něm, měl důvěru od zákazníka, věřil, že to dělá dobře.
Ta baterka nebyla 10 let vyměněna.
Nastoupila jiná IT firma, začala z gruntu, výměny baterek, atd. Otevřou se 4 šroubky krytu UPS, z baterky teče elektrolyt, prasklý kryt akumulátoru, kontakty opálené, zoxidované. Údržnost UPS už dlouho byla tak minutu (podle té paní),  takže běžné zakolísání sítě ustála. Baterka rozpálená tak, že se nedala v ruce udržet ani po 10 minutách chladnutí.

Řekněte mi - tohle je podle vás skutečně zařízení, které je bezpečné a způsobilé pro provoz? A vadná baterie nemůže ohrozit ani zdraví těch lidí (i úrazem elektřinou)?
Sorry, ale tohle je havarijní stav, zařízení, od kterého reálně hrozil požár každým okamžikem a RT se pod to podepisuje.

Kdyby RT alespoň při poslední prohlídce oddělal ty čtyři šroubky, hned by viděl průšvih a uvedl to do RZ, nebo to zařízení hned odstavil. Nota bene, když má tu UPS v klidu odpojenou a má klid na práci. Takové zdržení to zase není.


Zákazník žil v domnění, že po revizi nemá důvod se bát zásadních průšvihů. - Ano, můžete namítat, že má zajistit pravidelný servis těch zařízení. Žil v domnění, že ho zajišťuje těmi revizemi, že je vše v pořádku a není nic třeba řešit, protože na to nebyl nikým upozorněn. A poučení z návodu výrobce před 10 lety skutečně nikdo v hlavě nenosí.

(pokračování)
Ještě si dovolím upozornit - to, že se "naprostá většina více méně shoduje",  ještě neznamená, že je to tak správně.
Trochu mě děsí, kolik takových časovaných UPS čeká na svou příležitost, protože RT to nepovažují za svou povinnost a slovíčkaří mezi "servis",  "kontrola" a "revize". Revize je právě proto vyhrazená odborníkům a ne kdejakému Lojzovi, aby tu bezpečnost dělali odborně. Dělají se proto, aby se předcházelo evidentním závadám a průšvihům na dosah. Jsou pravidelně povinné proto, aby se dělaly. A jsou tam sankce, aby se neodflakovaly.

Je to podobné, jako kdybych dělal profylaxi počítače a fouknul pusou do větráčku, otřel to prachovkou a řekl "dobrý. Já pod kryt nemůžu, tam za to ručí výrobce, to musí být v pořádku. A jestli ne, tak za to může provozovatel, protože jsme si neřekli, že to mám foukat kompresorem i zevnitř."


Jsem rád, že se najde aspoň někdo, kdo si něčeho všimne, tak na to upozorní. Ale mrzí mě, že o stav baterek někteří vůbec nejeví zájem a myjou si nad tím ruce.

Teď jsem možná píchl do vosího hnízda a dostanu ban. Ale omlouvám se všem, kteří se snaží své řemeslo dělat poctivě. Jistě je tu řada z vás zkušených odborníků s dlouholetou praxí a vážím se práce RT. Skutečně není účelem kohokoliv z vás urazit, jen mi to stále nebere selský rozum někoho, kdo má o obor RT zájem a chce bojovat i za dobro svého zákazníka.

No a jsme u toho, kolem toho zde píšeme pořád dokola .....!
Provozovatel se o své věci nestaral!   (box) A potom to chce "hodit" na RTE!

Tak znova. To nepatří pod kontrolu revizním technikem. Je to provozní záležitost. PRoč by měl RT zadarmo dělat něco navíc a ještě k tomu to co nemá předepsané. Četl jste co sem vložili kolegové o těch revizích?
Mnoho zařízení je zdrojem různých rizik a přitom se to nekontroluje. Třeba bojler se sice měří a testují se na něm termostaty, nebo těleso. ALe také je to tlaková nádoba a kolikrát jste si pozval  na kontrolu nějakého technika? Stačí nefunkční (zarostlý) pojišťovací ventil a průser je na světě. Z praxe známe mnoho případů kdy příliš horlivý revizák testoval ten pojistný ventil (nepatří do jeho činnosti) V mnoha případech byla pak potřeba jeho výměna, protože začal velmi téct. Někteří RT pak platili za způsobené škody a dokonce výměnu těch ventilů. Přitom by to měli pravidelně dělat sami provozovatelé. Za dobrotu na žebrotu zde platí dvojnásob. Už to chápete?

V zájmu provozovatele je prostě připravit vlastní předpis dle které by se pravidelně testovala výdrž UPSek. Zkrácení doby výdrže je jasnou známkou významného snižení kapacity UPSky a důvod k povolání servisu/výměny baterie. Nebo rovnou zaplacení nějaké firmě za pravidelnou údržbu UPSek. SOučástí té smlouvy mohou být i ty kontroly/revize

Prostě to berte tak že RT nic nezanedbal. Chyba je na straně provozovatele

Každý příspěvek jsem četl důsledně a několikrát. Dohledával jsem si informace i z norem a NV, nakolik bylo možné se k tomu dostat.


Líbí se mi, co třeba píše Lázeňská veverka:

Kde máte tvrzeno, že pohledové posouzení je jen na povrchu a netýká se pohledu pod kryt - zvlášť třeba i u těch, které ho mají uživatelsky otevřitelný bez jakýchkoliv šroubků?
Jak chcete garantovat bezpečnost podle 3.1.2, když ta baterka je evidentně vadná?

Nemám problém uznat váš pohled, ale prosím zkuste to podložit třeba dalším výtažkem z normy. To je totiž něco, co jako jediné dokáže rozseknout takový spor a je objektivně obhájitelné i před zákazníkem. Díky. :-)

Pokud tedy pominu, že 19 z 20 typů běžně malých kancelářských UPS je prodáváno včetně předinstalovan ého SW průběžně sledujících kondici aku. s predikcí doby provozu právě připojeného zatížení v případě výpadku proudu, a že je pouze chybou uživatele že si nepřipojil USB kabel k UPS přiložený, ale radostně si ho odtáhl si ho z práce domů jako myslivec si nosí z lesa trofej.
...
Pane Kafko, každý, věci znalý provozovatel je VELMI rád že Revizní technik nehodnotí stav aku. vloženého v UPS protože, revizní zpráva je právní dokument, zcela běžně předkládaný ke kontrolám PO a BOZP.
 A situace, kdy revizní technik napíše: Spotřebič NEVYHOVUJE,  naměřená kapacita výměnného aku. je pouze 98,5% výrobcem deklarované hodnoty, ta je noční můrou každého správce budovy. První kontrolor BOZP popatří-li obdobnou zprávu radostně  zvolá:
 Ale mě vůbec nezajímá co a proč a jak mě zajímá pouze vyhovuje/nevyhovuje. A zde vidím NEVYHOVUJE. Takže to máme v první fázi za 20kKč. A protože ta vaše kancelář je součástí budovy nad 200osob, požárníky na vás samozřejmě upozornit musím, a také vás zapíši na náš červený seznam, to se teď tedy s námi a kolegy požárníky uvidíte podstatně častěji.
...
A právě proto si žádný soudný uživatel nepřeje, aby revizní technik v rámci běžné kontroly-revize el. spotřebičů řešil kondici aku. právě vloženého UPS, aku. elektrického ručního nářadí, aku. firemního elektromobilu občas nabíjeného z firemní zásuvky, popř. intenzitu ultrafialového svitu unikajícího z kancelářské kopírky, sílu větru vyluzovaného kancelářským ventilátorem apod.

Vadná baterie neznamená ohrožení bezpečnosti! Musí tam být její ochrana.
To pak můžete kontrolovat každý spoj UPS, jestli se nezahřívá....a možná někdy nezpůsobí požár. (dance) :(
Údržba baterií vždy byla a je úkolem servisu ,nebo u malých UPS údržby ne RT!
Nebudete přeci  čekat na RTE jednou za x let na kontrolu baterií! Za rok jsou někde ventilátory UPS totálně zanesené a nepohyblivé!!A tam je to horší na požár jak nějaké nafouklá baterie!! NE?? Nebo se budete stále vymlouvat na RTE že to měl před 5 lety vyčistit? (box)

Přidám další úhel pohledu.
Dnes se provádí kontrola spotřebiče a revize spotřebiče.
Kontrola UPS je 1x za 2 roky. Nemusí provést RT.
Revize UPS je 1x za 8 let. Musí provést RT.
8 let může být velmi často i lhůta životnosti takového spotřebiče. jinými slovy, než se k tomu dostane RT, už takové zařízení nemusí existovat.
Podle vás tedy "obyčejný elektrikář" při kontrole 1x za 2 roky má provádět vámi uváděné úkony?

Proč revizák?

V některých případech vadná baterie je velké ohrožení. Pokud je součástí požárně bezpečnostního systému. Měla by se kontrolovat i kapacita. Jakým způsobem to kontrolovat udává výrobce.

Asi mi něco uniklo
Můžeš napsat z čeho plyne těch 8 let?

Např. skupina E   Ostatní nepřipevněný spotřebič

ČSN 33 1600 ed.2 Z2   lhůta revize 96 měsíců   
ČSN EN 50699       lhůta opakované zkoušky 24 měsíců

Bavíme se o běžných spotřebičích.

A co třeba ČSN 50849.

Nevsázel bych na to, že všichni provozovatelé jsou tak znalí věci (ale asi by měli být). Díky za dobré informace, aspoň trochu z jiného pohledu osvětluje, proč to RT v praxi nedělají.


Tak to bych rozhodně netvrdil. A nemyslím, že by výrobce pamatoval na vše.



Dobře, díky za další podnětnou informaci. Ty roky se mi nějak nezdají, ale to nebudu rozporovat, nejsem znalec norem.
Ano, podle mě by to při kontrole mělo proběhnout. Kdo jiný by to tedy měl dělat, když to RT nechce dělat a obyč elektrikář asi tedy taky ne?

(Předpokládám tedy, že přístup k baterii neruší žádnou záruční pečeť, ztrátu záruky, není to zataveno, nemusí se nic devastujícím způsobem ničit... V takových případech bych to samozřejmě chápal a nedělal taky.)
Nicméně - pokud to nekontroluje, měl by to napsat do zprávy, že to nedělal.



Já netvrdím, že to RT má hned automaticky něco čistit nebo měnit, to se od něj nečeká. Tvrdím, že se má pohledově podívat i na baterii. A pokud uvidí evidentní problém (jako třeba opálené kontakty, prasklý kryt baterie...),  má upozornit. Stejně jako u toho větráku - je-li zanešený, nebo se UPS hřeje, měl by na to taky upozornit. Zákazník si pak na základě toho může zajistit mimořádnou nápravu (třeba v autorizovaném servise).

TO H.Kafka:
Kolegové už se vám to tady snažili vysvětlit vícekrát, ale vy evidentně zaměňujete pojmy nějaké obecné "bezpečnosti" a "elektrická bezpečnost". A právě ta druhá je záležitost pro RT.

RT musí posuzovat, jestli je el. zařízení bezpečné z hlediska úrazu el. proudem!
Konkrétně v ČSN 33 1500 + Zm.1 + Zm.2 + Z3 + Z4 je hned v čl.1 uvedeno :

Pravdu budete mít vy, když si odpovíte 2x ANO na následující 2 otázky :
1) může vada (jakákoli) akumulátoru (bavíme se stále o "běžné UPS" a ne např. o EV) způsobit úraz el. proudem?
2) je v některé normě (ale i dalších relevantních předpisech) uvedeno, že při revizi elektrických zařízení s vnitřním zdrojem energie se musí posuzovat i stav akumulátorů?

Jestliže ale bude výsledek NE+NE, pak je zapotřebí hledat jiného viníka, než RT nebo jiného "kontrolora"...

Jenom malá připomínka. Nebezpečí úrazu elektrickým proudem je jenom jedna část elektrické bezpečnosti. Dalším je např. nebezpečí požáru, což lze s trochou představivosti vztáhnout i na baterie. Je tedy otázkou, zda případný požár bude způsobený elektřinou.

Ano to jistě ale u VTZ a pokud tomu RT nerozumí,má si pozvat odborníka na tyto věci! (POžární prostupy a další požární věci)
Ale spotřebiče už nějakou dobu nejsou VTZ!!Tam žádná představivost není. (dance)
Bavíme se o spotřebiči.

Z lidského hlediska zas tazateli rozumím ve smyslu, že na opravdu viditelný problém by technik upozornit mohl, neplést pro další debatu s musí.
Celkem ocením přesah nasmlouvaného ve smyslu např.kominíka "šefe komín je cajk, ale chtělo by to podlepit hřebenáč....
Takový řemeslník má "hnedka vyděláno".

A nějaký konkrétní odkaz, nejlépe v ČSN 33 1600, ČSN EN 50699 nebo v 33 1500, případně  33 2000-6 (v platném znění) by nebyl?

A co kdyz je revize ČSN 331600 je součástí revize.  A revize je komplexnější a kapacita AKU je hlavní údaj revizní zprávy.

Ona je ta problematika širší. Záleží na více faktorech, díky nimž může mít nefunkčnost UPS  různé důsledky. A to vůbec nezáleží na velikosti UPS.

V podstatě by měl mít provozovatel UPS vypracovánu analýzu rizik a podle ní stanovenu periodicitu a rozsah kontrol, prohlídek a testů. Uvedu pár příkladů:

Malá UPS od APC u kancelářského PC:
 - analýza rizik říká, že nefunkčnost akumulátoru je periodicky testována firmwarem UPS (krátkodobý test vybíjením a sledování rychlost poklesu napětí akumulátorovéh o packu),     pokud je baterie NOK, UPS pípá a je povinností akumulátor vyměnit.  
- riziko nefunkčnosti nízké - ekonomické ztráty z rozpracované práce na PC.


Ta samá malá UPS od APC u posuvných dveří supermarketu pro otevření při požáru a při blackoutu:
 - analýza rizik říká, že nefunkčnost akumulátoru je periodicky testována firmwarem UPS (krátkodobý test vybíjením a sledování rychlost poklesu napětí akumulátorovéh o packu),     pokud je baterie NOK, UPS pípá a je nutné tento stav přenést na pult dálkového dohledu.   Zároveň předepsána periodická měsíční kontrola funkce, fyzická kontrola stavu akupacku a periodická preventivní roční výměna akupacku s testem po výměně.
Předepsáno umístění UPS nad úrovní možného zaplavení prodejny.
-vysoké riziko ztráty životů při panice, jde o jednu z kritických infrastruktur prodejny  

(skutečná událost - zablokované automatické dveře velkoprodejny potraviny Frýdlant při bleskové povodni, zákazníci v panice šplhali na prodejní regály, protože je dveře nepustily ven)


Ta samá malá UPS od APC u technologie přepínání sítě na záložní zdroj - kogeneraci - zimního stadiónu:
 - analýza rizik říká, že nefunkčnost akumulátoru je periodicky testována firmwarem UPS (krátkodobý test vybíjením a sledování rychlost poklesu napětí akumulátorovéh o packu),     pokud je baterie NOK, UPS pípá a je a je nutné tento stav přenést na pult velína dálkového dohledu stadiónu a jeho ochranky.  Zároveň předepsána periodická měsíční kontrola funkce, fyzická kontrola stavu akupacku a periodická preventivní roční výměna akupacku s testem po výměně a povinnost držet jednu celou UPS v záloze.
Předepsáno umístění UPS nad úrovní možného zaplavení rozvodny a provozní předpis o provedení výměny mezi hlavní a záložní UPS.
-vysoké riziko ztráty životů při panice, jde o jednu z kritických infrastruktur stadiónu  
pokračování...

pokračování...

(skutečná událost - nefunkční UPS při výpadku sítě během ligového hokejového zápasu s důsledkem nanaběhnutí pohonů motorového záskoku deonů ani nenaběhnutí startovací elektroniky kogenerace. Zpruzení fanoušci na neosvětleném stadiónu zdemolovali vybavení, nenapájené nezálohované opakovače GSM signálu znemožnily přivolání záchranných složek a koordinaci pořadatelů uvnitř stadiónu ani domluvu rozvodných mezi dvěma vzdálenými rozvodnami - čímž byla znemožněna ruční manipulace. Hodně nouzových světel nesvítilo a napájení stadiónu nešlo nahodit ani po obnově napájení ze sítě. Naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech. )

Velká UPS u technologie zálohování evakuačního výtahu a nuceného požárního odvětrávání domu s pečovatelskou službou:
 - analýza rizik je součástí projektu objektu a říká, že nefunkčnost akumulátoru je periodicky testována firmwarem UPS (krátkodobý test vybíjením a sledování rychlost poklesu napětí jednotlivých bloků akumulátorů),          pokud je baterie mimo toleranci, je stav přenášen na pult dálkového dohledu.  Zároveň předepsána periodická měsíční kontrola funkce, fyzická kontrola stavu akupacku odbornou firmou, která má nad UPS on-line dohled 24/7. Kabeláž musí být provedena dle projektu s požární odolností atd.
-vysoké riziko ztráty životů při požáru a ohrožení, jde o jednu z kritických infrastruktur sociálního zařízení


Dalo by se říci, že bez analýzy rizik, revizní technik nezná rozsah potřebné prohlídky UPS a měření na ní a tak se může pohybovat rozsah revize od pouhého proměření spojitosti ochranného obvodu až po plné funkční testy a zátěžové testy akumulátorů.
Bez analýzy rizik může revizní technik dávat jen doporučení a psát, co nebylo předmětem revize a funkční zkoušky.

(Je to hodně podobné problematice všech zařízení akumulujících energii - například boiler a jeho vadný termostat provozní a proklemovaný havarijní a přisedlý pojišťovák. Neblahé důsledky a zdůvodnění rozsahu kontrol viz soudní případ Oharka)
 
A mimochodem dnes hodně solárních instalací s akumulátory zároveň slouží jako zálohovací UPS. A tam stačí mít špatně nastavený parametr minimální úrovně nabití baterie pro backup režim a je to stejné jako mít baterii UPS v nepořádku.
A co s tím má udělat revizák, studovat nastavení měniče? Nebo vyžadovat předložení periodické kontroly odbornou firmou dle litery analýzy rizik?

Přesně tak!  O0
A jen pro úplnost lze dodat, že ani jedna z uvedených sekundárních škod nespadá pod "elektrickou bezpečnost",   kterou posuzuje RT.
Kromě příkladu 1) jde hlavně o PBŘ, které RT elektro nejen že nemůže, ale ani nesmí posuzovat. Když tedy není zároveň technik PO nebo OZO...

Co má provádět uživatel podle ČSN 33 1600 ed. 2:

5 Provádění kontrol a revizí elektrických spotřebičů během jejich používání

5.1 Kontroly nepřipevněných elektrických spotřebičů (podle 6.1) provádí jejich uživatel před jejich použitím.

Termín „před použitím” se u spotřebičů skupiny D vztahuje na zahájení činnosti (např. výuky ve škole atp.) nebo před poskytnutím dalšímu uživateli (např. dalšímu hostu v hotelovém pokoji atp.).
K tomu, jak tuto činnost provádět, musí být uživatel poučen (poučení se nevztahuje na hotelové a ubytované hosty, nemocniční pacienty atp.).
POZNÁMKA K tomuto poučení slouží ve smyslu nařízení vlády č. 378/2001 Sb.,  návod výrobce nebo dodavatele obsažený v jeho průvodní dokumentaci nebo místní provozní bezpečnostní předpis.

6.1 Rozsah kontrol elektrických spotřebičů
Postup kontrol elektrických spotřebičů je stanoven v rozsahu:
1) prohlídka podle 6.3.1;
2) zkouška chodu podle 6.9.

6.3.1 Prohlídka při kontrole elektrického spotřebiče (uživatelem před použitím!)
a) kryty, držadla, ovládací prvky apod. nesmějí být poškozeny tak, aby byla snížena ochrana před úrazem elektrickým proudem;
b) pohyblivé přívody nesmí mít poškozenou, zpuchřelou nebo nadměrně ztvrdlou izolaci; u vstupu do spotřebiče musí být přívod opatřen ochrannou návlačkou a musí být zajištěn proti vytržení, vidlice, nástrčka a pohyblivá zásuvka nebo přívodka nesmějí být poškozené;
c) pevně připojený pohyblivý přívod u elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů třídy ochrany II a III musí být neoddělitelně spojen s vidlicí;
d) větrací otvory nesmějí být zaprášené nebo zakryt6.9 Zkouška chodu
Elektrický spotřebič se připojí na jmenovité napětí. Musí být ověřeno, zda ovládací a bezpečnostní prvky plní spolehlivě (aniž by jejich ovládání bylo ztíženo příliš velkými mechanickými odpory) svoji funkci. V případě spotřebiče vybaveného motorem musí být jeho chod pravidelný, bez nadměrného hluku a jiskření na komutátoru.
Zjistí se, zda spotřebič funguje, jak má.

pokračování...

Jak píší kolegové. Za celkovou bezpečnost, vhodné používání, vhodnou údržbu.... svého zařízení odpovídá jeho provozovatel. Proto by měl mít zpracované ono MPBP. Může to být mnohastránkový dokument a kromě mnoha jiných termínů kontrol, prohlídek, zkoušek, údržby... bude na jednom řádku také například: jednou ročně provést revizi a kontrolu spotřebiče (elektrikář, revizní technik)

Ale protože je provozovatel bordelář, tak MPBP nemá a spoléhá se jen na revizního technika. Za mě je jednoznačně správně, když se revizní technik stará jen o to o co má a vše ostatní nechává správně na provozovateli. Paradoxně horší může být pro provozovatele "aktivní" RT, který nabídne že by se mohlo provést ještě to či ono... ale prostě bez pořádného MPBP to nikdy nebude všechno, akorát tím bude provozovatele mást, že to má super. Nemá.

Ano, při revizi může být otevřen kryt, ale pořád jde o princip a tím je elektrická bezpečnost.

Takže - brečíte správně  O0 dobré téma  O0 ale na špatném hrobě  (norm)
Že jsou UPS v nepořádku vyhubujte provozovatelům, ne revizním technikům :)

O0 O0

Dobře, uznávám, z těch všech Vašich příspěvků je to už jasnější a zřejmě jsem to pochopil, a z toho, jak to tu vysvětlujete, tak budete mít pravdu a já žil v omylu.  (poklona)


Zkusím to ještě bodově zrekapitulovat:

1) RT se týká pouze ta část bezpečnosti, která souvisí s úrazem elektřinou (třeba prasklý kryt). Že od baterky může vzniknout požár (ikdyž reálně) nemůže odborně tvrdit/vyvrátit (nedělá požární bezpečnost) a tudíž to nemůže posuzovat.

2) Baterka nemůže vytvořit elektrické přepětí nebo cokoliv jiného, co by na výstupu UPS mělo za následek úraz elektřinou, protože výrobce by proti tomu měl mít zavedenou nějakou vnitřní ochranu.
Pokud by tam nějaký nebezpečný elektrický stav už nastal a nefungovala ochrana výrobce, mělo by to být ale odhalitelné v rámci měření.
=> co konkrétně u takové malé UPS se kontroluje v rámci měření? Spojitost PE, unikající proud (izolační stav asi ne s ohledem na elektroniku),  dotykové napětí při vodivém krytu, přechodové odpory jednotlivých vodičů L, N, PE mezi vstupem a výstupem, výstupní napětí? Ještě něco?

3) Stav baterie by měl garantovat softwarem / diodou výrobce.

4) pokud není místním předpisem stanoveno, že při revizi se musí kontrolovat stav baterií, není to součástí revize.

5) Prohlídka v rámci revize zahrnuje kontrolu přívodního kabelu a krytu, ventilátor z venkovní strany (...a další z 6.3.1). Totéž by měl před každým uvedením do provozu provést i uživatel, takže třeba paní v kanceláři každý den ráno před zapnutím PC.

6) ne vždy je dobré uvést vše co je nad rámec povinností RT do zprávy (s ohledem na komplikace provozovateli).


Teď už to tedy chápu správně?

Viz definice v příloze ČSN 33 1500:

Bezpečnost elektrického zařízení schopnost elektrického zařízení neohrožovat lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.
Tento pojem zahrnuje i požární bezpečnost z hlediska možného vzniku požáru působením proudu, napětí nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.

Je ale pravdou, že normy pro ověřování bezpečnosti spotřebičů během používání se týkají hlavně samotného nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

Z ČSN EN 50699 jsou navíc UPS vyjmuty z rozsahu platnosti.