Diskuse Elektrika.cz

EH#: Odpory (1905)
    Odpor je běžná součást, která omezuje proud a část energie mění na teplo. V praxi rozhoduje materiál, délka, průřez, tvar spirály, uchycení a chlazení. Proč je předřadný odpor nejpřímočařejš í způsob, jak udržet rozběh motoru i obloukovou lampu v bezpečných mezích? Reostat vyžaduje čistý, pevný jezdec a dobrý dotyk; zanedbaný kontakt vede k lokálnímu ohřevu a poruše. Derivační (shunt) zapojení rozděluje proud bez skoků, ale odpor musí být správně dimenzován a chráněn vůči teplu i izolaci.
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/eh-odpory-1905-1)
   



           

Předně miluji tyto staré elektrotechnic ké publikace.
Hlavně názorné "obrázky" a schémata zapojení.
Dobrý obrázek je někdy více než text.

Když jsem nastoupil do učení na obor elektromontér v roce 1955 na školu SPZ Ostrava-Vítkovice, tak jsme měli ve staré škole zřízenou ve 20. létech dobře vybavenou laboratoř. Byly tam motory jak AC tak DC, motor-generátory, rotační zesilovače a spoustu odporů, spouštěčů a reostatů, vypínačů, kontrolerů.... .a tak jsme poznávali na živo všechny ty komponenty v průmyslu. V III. ročníku jsme ve škole měli předmět Laboratoře a tam jsme zažívali první výbuchy a zkraty. Měli jsme učitele, který ve válce byl nasazený ve firmě AEG jako inženýr. A měl znalostí a dovedl naučit. Také z jeho popudu jsme si museli koupit knihu Přehled elektrotechnik y od Trůnečka. I tam se tyhle "malůvky" objevovaly. Ještě v 60. létech byly pohony z 80% stejnosměrné. Hlavně těžké jeřáby v hutích a ocelárně. Každý elektrikář měl osobní knihu schémat, kde bylo 150 zapojení jeřábů. Formát A5 ,  aby se vešel do brašny.
Válcovna se zprovoznila v roce 1910 a tak spousta výkresů bylo kresleno tímto způsobem, jak upozorňuje kolega pan František Tuček.

A v učení jsme museli umět počítat odporové děliče, na průmyslovce spočítat odporové spouštěče. V předmětech Elektrická měření byla extra lekce na měření hodně malých odporů, pak středních odporů a nakonec odporů vysokých hodnot. A také měření zemních odporů....
a to všemi možnými metodami měření, nejen pomocí přístrojů."Mezbrika"  a Megmet byl ale nedílnou součástí udržbaře, jako Lampy- zkoušečka" a "tyceho" kleště.

Reostat byl součástí pomůcek ve fyzice v období se probírala elektřina a to už na základní škole někdy okolo 7 třídy. Alespoň tak si to pamatuji. Včetně počítání odporů v zapojení do série, paralelně i v různých kombinacích zapojení. 

Nicméně jsem kdysi párkrát viděl velký výkonový reostat v malém kinosále, určený samozřejmě ke stmívání osvětlení. Dnes jsou žárovky nahrazeny LEDkami a odporové stmívače elektronikou.
Jeden školní reostat bych asi našel v "bordelu" v dílně. Jedná se o skříň plnou krámů které většinou někdo vyhodil, mě jich bylo líto a chci si s nimi hrát až bude více času. Třeba v důchodu.  o:-) tak přemýšlím že vlastně už ani nevím co všechno tam mám za "poklady".

Reostaty (lineární) velkého provedení a výkonu vyráběla Metra Blansko. Bývaly ve školních kabinetech fyziky jak na základních, tak na středních a odborných školách.

V trvalém použití v praxi jsem se s ním setkal také v  regulaci osvětlení v sále, nikoliv však kina, ale poloprofesioná lního loutkového divadla, kde jsem více jak 10 let působil jako osvětlovač a zvukař. Velké ponaučení byla jeho náhrada triakovým regulátorem. Na začátku 80. let přišel tehdejší elektrikář KD, kde divadélko působilo s tím, že se reostat nahradí elektronickou regulací. Přinesl malou modrošedou skříňku vyráběnou v přidružené výrobě JZD Slušovice obsahující 10A síťový regulátor s triakem Tesla a demontoval reostat a zapojil do obvodu tuto vymoženost. Nenapadlo ho, že bude problém, jako regulace světel to pracovalo krásně.
Ale audiotechnika vyhrávala nesnesitelné rušení, jak tehdá pronesl režisér a umělecký šéf divadla "zvuky jak z vesmíru". Naštěstí se na to přišlo při pravidelné večerní páteční zkoušce, takže před dvěma odpoleními sobotními představeními s platícími diváky už byl na panelu zase starý bezproblémový reostat, který jsem tam namontoval zpět. Reostat reguloval spolehlivě mnoho let dále a na modrošedou skříňku se vesele prášilo v polici v technickém zázemí divadla. Elektrikář nebyl pochválen, dostal držkovou hned dvakrát. Od režiséra divadla a dokonce i od ředitele celého KD.

Obrázek na konci článku mi připomíná řídící přístroj  "Steuergerat" pro řízení válcovacích motorů a těžních klecí. DC motor velkého výkonu ( megawaty) byl řízen Ward - Leonardovou kaskádou.
Řídící přístroj měl 30 až 50 poloh, kde velká část zapojených odporů byla v obvodu buzení dynama a další menší část v buzení motoru.
Byla to speciální mechanická konstrukce, kde pevnou část kontaktu tvořily měděné "měsíčky" a pohyblivý běžec byl uhlíkový. Kontakty se mazaly speciální "leteckou" bílou vazelinou.
Tento "řadič" se do 70 let nazýval německy "Steuergerat" a měl velkou ovládací páku.
Později tento řadič ovládal stykače, na které byly zapojené odpory.
Na jeřábech měly tyto řadiče-kontroléry k ovládání velké kolo. Čím větší pohon, tím větší průměr ovládacího kola. V podstatě to vše byly reostaty, ale na velké proudy,,   řadově stovky ampérů.