Diskuse Elektrika.cz

Konkrétní sitauce k otázce:
vybudovaná výrobní hala s vestavěnou vlastní rovodnou 22kV. Rozvodna obsahuje cca 8 výstupů pro transformátory 22/0,4kV a 22/069kV.

Uzavřené rozvaděče Siemens NXAIR C, kabely pod podlahou. Vypínače jsou primárně ovládány elektricky tlačítky na panelu v horní části rozvaděče.

Otázkou je, je-li možné pověřit ovládáním rozvodny i elektrotechnik a (§6) s omezením napětí do 1000V, avšak ve smyslu NV 194/2022 §4, odst. 4/a, kdy "může osoba poučená vykonávat samostatnou obsluhu el.zařízení bez omezení napětí".

Rozvodny se nyní dokončují a řešíme právě budoucí případnou provozní manipulaci - předpokládáme obnovení provozu po výpadku napájení (vypínače mají podpěťové spouště).

Pro práce na vn straně budeme najímat externí firmy.

Zákon a NV vám to umožňuje. Jen je zapotřebí naplnit literu zákona....

ad.1 Před zahájením jakékoliv obsluhy i práce na EZ musí být provedeno hodnocení elektrického rozika. Neboli provedená analýzy rizika  a jeho vyhodnocení. To je uvedeno v normě živitelce ČSN EN 50110-1 a v bývalé ČSN 34 3100

ad.2 Před uvedením do provozu musíte vytvořit Řád pro obsluhu a údržbu danných rozvoden, neboli strušně řečeno "zajistit bezpečné pracovníé prostředí a zavést bezpečné pracovní postupy vzhledem k rizikům vyplyvajícím z dané konfigurace EZ. Mělo by to být součást projektové dokumentace.

ad.3 Odpovědná osoba za elektrická zařízení má znát normy elektrické bezpečnosti na pracovišti. Na příklad EN 61482, EN 50110-1 případně NFPA 70E ( 2015)

ad.4 Otázka: čím projketant zdůvodňuje podpěťové ochrany ve vypínačích?
PS Nedovedu si představit fabriku, kde je 5 rozvoden vn a cca 40 vývodu s podpěťovými ochranami. I při krátkodobém výpadku EE bude obnovení provozu s místním ovládáním trvat celou směnu.....

Na dané zařízení by měl být zpracovaný Místní provozní a bezpečnostní předpis (NV 378/2001 Sb).

Q: Je možné obsluhovat vn osobou znalou?
A: §6 tvoří dobrý základ a dobré řešení

V podstatě jsou dvě možnosti pro pověření obsluhy vn ( i když trochu paradoxní...)

ad.1 Pracovník má §6 na nn do 1kV. Na vn bude mít §4 s kvalifikací pracovník poučený. Přesto musíte vytvořit Místní provozní bezpečnostní předpis,  kde bude detailně popsán rozsah činnosti tak, aby mohla vykonávat samostatnou obsluhu EZ na straně vn

ad.2 Pracovníka s §6 začlenit do procesu výstavby a montáže zařízení vn, zajistit při práci dohled na dobu 1 roku osobou znalou. ( Aby získal jedno roční praxi na vn). Tím do doby uvá  dění do provozu získá dokonaly  přehed o elektrické instalaci, bude rozumět blokovému schéma napájení a stane se kvalifikovaným pracovníkem pro obsluhu a (správce) zařízení vn. Bude spolupracovat na tvorbě MPBP a další provozní dokumentaci. Bude nedílnou součásti zkoušek a uvádění do provozu. A vy mu ( jako odpovědná osoba za EZ) udělíte statut elektrotechnik a s §6 pro nn a vn. Bude také spolupracovat s externími firmami při případné údržbě.

Z hlediska provozního i sociálního je lepší, když má pracovník §6 i pro vn. Můžete narazit na ortodoxního pracovníka PaM ( práce a mzdy) a máte problém, jak takové důležité pracovní místo odměnit. Klockner-Moeller již před sto léty hlásal heslo: zabuduj a zapomeň. A není to platné jen pro ten hardware, ale i pro personál.Zvláš tě tam, kde jsou roztroušené rozvodny s místním ovladáním a není centrální energetický velín. 

P.S.1 Dohled není dozor, ale je to partner, patron s kterým může pověřený pracovník mnohé záležitosti konzultovat. Vždy jsem pověřoval osobu "znalou s vyšší kvalifikaci",  kteerá má ve firmě letitou praxi, ale také určitou autoritu a dveře otevřené k odpovědné osobě za EZ. To vše umožňuje provozovateli NV 194.

P.S.2 NV378/2001 Sb.,  jen nařízuje roční kontrolu technického zařízení, kde je nutné provozní dokumentaci zkontrolovat, zdá je ještě aktuální. Jinými slovy předpokládá již 25 roků, že statutař firmy zajistil vytvoření MPBP a uchování všech dokumentačních náležitosti pro dané technické zařízení. Ale kolega JK to hezký napsal : Na dané TZ " by měl být zpracovaný MPBP" kéž by.....

Jsem velmi vděčný za všechny odpovědi.

Provozní řád je v současnosti v řešení a velmi rád bych do něj začlenil i vymezení obsluhy tak. Jen jsem si nebyl jist, zda se nenachází ještě nějaká další překážka.

Situace v konečeném důsledku bude tak, jak popisoval p.Boček: s kvalifikací dle §6 nebo §7 po celé fabrice, ale do vn jen s §4 pro obsluhu.

Možnost zúčastnit se i v průběhhu výstavby nebylo nikterak možné - nejdřív se staví a až potom se nabírají zaměstnanci.


Důvod proč jsou instalovány podpěťové spouště jsem se zatím nedozvěděl. Zhruba se mohu nyní domnívat, že jde o standard německé mateřské firmy. Pokud se odpověď dozvím, rád ji sem doplním

Akce pro Wacker u K. Varů?
Z "22/069kV" bych usuzoval že tam jsou vývody na motory, u kterých není žádoucí po výpadku napájení jejich samovolné/nekontrolované rozběhnutí, proto ta podpěťovka. Pokud podpěťovka není žádoucí, tak se dá aretačním šroubkem vyřadit z provozu.

Ano,
pokud je vn spínač "hlavním vypínačem" pro spotřebič, pak má podpěťovka svůj význam.
Pokud je ale vypínač určený pro "distribuci",  tak podpěťovku nelze standardizovat, pokud není centrální ovládání rozvodny.

V některých aplikacích se U< cívka používá i v obvodech tlačítek nouzového vypnutí.

Miloslav Stehno: správný tip.

Je to spíše jako jeden z kaskády ochran. rozvaděč 690V je vybaven také podpěťovkou.

Zatím jsem se neprokousal k celkovému konceptu, nemohu tak potvrdit ani vyvrátit.