Diskuse Elektrika.cz

LOTO není loterie. Víte, oč jde?
    LOTO není loterie. Je to zkratka Lockout Tagout = "zamkni a označ! Jde o jednoduchý způsob, jak při práci na elektroinstala ci zamezit opětovnému zapnutí zařízení, na kterém se pracuje. Základem je vypnout zdroj energie, fyzicky ho zajistit proti zapnutí (např. blokádou jističe) a přidat ...
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/loto-neni-loterie-vite-oc-jde/@@eview)
   



           

Pro mě zásadní úkon! Ve fabrice to musím často "někde" vypnout. Zabezpečit! A pak jdu "někam" kde mohu s jistotou pracovat na zařízení. Ale stejně si tam pro sichr přívodní fázi spojuju se zemí. To kdyby moje LOTO chtěl nějaký "jánošík" ondstranit.

Ano, je to zásadní a základní úkon.
Zamkni a označ
LOTO se začalo objevovat v normách po roce 2000.

V USA například agentura OSHA (Occupational Safety and Health Administration) vydala v roce 1989 standardy pro kontrolu nebezpečné energie, které formálně definovaly a požadovaly LOTO postupy pro určité průmyslové sektory.

Dnes je LOTO považováno za základní bezpečnostní postup v mnoha odvětvích po celém světě. Jeho význam a potřeba je uznávána nejen z hlediska ochrany pracovníků, ale také z hlediska efektivity a produktivity zejména v průmyslu.

Procházeje mnohými průmyslovými firmami, kde mají ještě i svoji elektroúdržbu, tak systém LOTO je vidět jak v dílně elektro, tak na zajištěných pracovištích. A kde berou normu živitelku pro bezpečnou práci na EZ vážně, tak odpojování a zkratování vedení proti "Jánošíkům" je rutinnou práci starých borců v elektrotechnic e. A odpovědná osoba za EZ to má školit a kontrolovat.

Bezpečnost osob i za cenu hmotných ztrát.
To bylo heslo na dílně elektro v ocelárně v roce 1958, kde jsem po vyučení nastoupil jako čerstvý elektrotechnik .

No,  nejraději si pokud se jedná o větší akci prostě odpojím z jističe odvodní vodič (v případě více elektropart v objektu ho přelepím nálepkou) a mám klid, práce na půl minuty.
Zámky používám spíše u drobných zásahů typ.výměna zásuvky a pod.
Nejnebezpečněj ší tvor na těchto akcích je vždy přechytralý starý účetní s touhou naklonit si mladou kolegyni přes "opravu její zásuvky".
 

LOTO je jen takový základ : zamkni hlavní vypínač a přidej informaci s jménem, datem a časem a přidej kontakt na sebe.

Je to  základní bezpečnostní opatření pro všechny profese pro práce na technickém zařízení.
¨
Jenže pro elektrikáře platí EN ČSN 50 110-1  Práce na EZ a zvláště práce na živých i když vypnutých částech. A najdeme tam části o používání zkratovací soupravy co nejblíže pracoviště.
Při velkých zkratových výkonech platila zásada, aby pracovník na zkratovačku viděl.

Po vyučení v roce 1958 platila ČSN 34 3100. "Místo LOTA" jsem obdržel uvedenou 34 3100 tehdy v červeném přebalu se svým jménem a jménem patrona. A k tomu jsem dostal malou a velkou tabulku z prešpanu, kde byl červený nápis Nezapínat na elektrickém zařízení se  pracuje a další část bylo uvedeno moje jméno a telefonní číslo. Křídou se jen dopsal čas vypnutí. To byla informace jak pro obsluhu, tak i pro další elektrikáře. Ale pro Sicher jsme vedení zkratovali na vhodném místě. Jako mlaďoch jsem často pracoval na opravě utržených trolejí. Měli jsme na válcovně a ocelárně přes 500 jeřábů. Zkratovačky na přívodu trolejového vedení bylo samozřejmosti kromě těch ceduli na přívodu. Prostě LOTO je vypni a zajistí, informuj a pro elektrikáře ještě zkratuj.

Zapnutí přívodu třeba do rozvaděče je velké riziko pro bezpečnou práci.Tak si vzpomínám na jednoho, co jsem znal (pracoval u EZ Brno) a zapojoval nový rozvaděč na stavbě.Jenže o nějaké patro níže jeho kolega také zapojoval hl. rozvaděč budovy.Chtěl to odzkoušet (byl první hotov) a jak to zapnul bylo nahoře u rozvaděče zle! Ten u hořejšího rozvaděče zahynul na místě!Dodnes si na to vzpomenu když vidím jeho bývalou ženu a jeho dítě.....(Už je to delší čas,je znova vdaná.....)

Ono se to vždy vypnout bezpečně nedalo.
Vzpomínám si, že na Vysokých pecích ve Vítkovicích jsme prozvoňovali (taky EZ Brno) ovládací kabely na velíně první pece. Jokari, zdrhovačky, sluchátka a bužírky ... byly to houštiny vodičů ... při odpláštění a odizolovaní konců vodičů OK, izolované nářadí. Pak jeden seděl na rozvodně, jiný běhal. Ten, kdo seděl na rozvodně čekal na smluveném kabelu zvukem na modrém a zeleno/žlutém.

Nevzpomínám si, že by nám někdy někdo dával instrukce jak to dělat. Ale asi intuitivně jsme před dotykem vždy brnkli žilou o zemnící šínu. Rozvaděčová pole kde jsme zvonili nebyla pod napětím ale co kdyby. A jednou to Láďovi Dobiášovi (starý ostřílený montér) prsklo! Seděli jsme v jeho blízkosti a dost nás to všechny znervóznili, tedy až na Láďu samotného. "To se stává, smrt číhá v každém vodiči",  řekl. Byl velice opatrný a na bezpečnosti si zakládal. Ale pak umřel na cukrovku.