Diskuse Elektrika.cz

Angličtina starého elektromontéra
    Zaměřeno na všechny, kteří se chtějí v práci domluvit anglicky. Pro elektrikáře, kteří chtějí pracovat v zahraničí, je angličtina stejně nezbytná jako nářadí v kufru. Nemusíš ovládat dokonalou gramatiku, stačí pár jednoduchých vět a správná odborná slova, aby tě kolegové hned brali mezi sebe. Uč se každý den po malých krocích, z katalogů, norem, krátkých frází ze stavby a neboj se mluvit, i když s chybami. Právě odvaha začít a vytrvat je to, co po roce udělá z nesmělých pokusů jistotu, že se domluvíš u rozvaděče i v hospodě.
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/anglictina-stareho-elektromontera)
   



           

Ja som začal s angličtinou, aby som porozumel textom mojich obľúbených metalových kapiel.
V práci priša potreba čítať manuály  frekvenčným meničom, ktoré neboli v slovenčine alebo češtine dostupné. tak som využíval slovník.
Potom som začal navštevovať jazykovú školu, ale spôsob výučby mi nesedel, tak som to nakoniec nechal tak.
Začal som čítať zjednodušené knihy z vydavateľstva Penguin Readers a čokoľvek odborné (elektro) na internete.
Nakoniec som musel aj nejaký ten návod vytvoriť v angličtine alebo preložiť z angličtiny. Tu mi veľmi pomohol online prekladač.
Verdikt? Dohodnem sa jednoduchou angličtinou a rozumiem písaným textom. No trvalo to cez 30 rokov malými krokmi. 

BTW, tým metalovým kapelám nerozumiem im doteraz.  (dance)

Cizí jazyk z nebe nepadá. On to pak není cizí jazyk. Nejlépe jsou na tom dvojjazyčné děti. Tím ovšem nemyslím děti, co se učí cizí jazyk v mateřské školce. Tam jsem se setkal u známých, že mají problém, že dítě hovoří oběma jazyky dohromady. To není dobré, zejména pokud rodiče neumí (dnes obvykle tu angličtinu) dostatečně. Nejlepší je, když se děti učí dva jazyky od různojazyčných rodičů. Znal jsem rodinu, kde on byl Ital, ona Češka a děti mluvily prvotřídně oběma jazyky, ale nepletly se, nekombinovaly jazyky, uvědomovaly si, že jsou to dva rozdílné jazyky a oddělovaly je.

Já a angličtina má dlouhou historii, učit jsem se začal v šesté třídě. Tehdá za hluboké totality byl zájemce o angličtinu podezřelý, mnohokrát jsem byl nařčen z přílišné sympatie k anglicky mluvícímu světu a angličtině samotné. Co si budeme povídat, bylo to tak, člověk se musel trochu krotit a nedávat to příliš najevo (za to ruština, ta mě ...,  už jenom ty jejich bukvice).

to kol. Revús: Z toho, že nerozumíte textům písniček, z toho si nic nedělejte, já osobně mám občas problém i s českými texty. Ono, nejen u toho metalu, jsou texty mnohdy jenom výkřiky, hesla bez kontextu, a to potom při zpěvu nemusí být vůbec k rozluštění i v mateřštině.

Souhlasím ve všem s kolegou Václavem Třetím. Angličtinu jsem měl na střední a vysoké. Asi nějak mluvím i rozumím ale nijak to neřeším. Nemusím přednášet a prezentovat. Mám tedy angličtinu tak nějak pro osobní použití. Je to ale lenost a žádná motivace ji zlepšovat. Tak ji flákám a zabíjím. Když jazyk nepoužíváte tak přestává být tak aktivní, jak by člověk očekával. Brácha si svou francouštinu pečlivě udržuje. V tom ho obdivuji a chápu, ale pro mě francouština je to stejné co maďarština :-)
Jinak k tomu článku, učil jsem se odborné výrazy nejdříve z katalogů a pak ze slovníků, které vychzely v ČSN. Dnes má lnost dosahuje nejvyšší míry protože  k překladu používám chat gpt. Ten totiž ne, že umí překládat ale i gramatiku vysvětlit a vygenerovat i několik dalších alternativ.

Ale ať se někdo nenechá zmást nekonečnými pomůckami! To nejdůležitější je s někým komunikovat. Perfektní znalost gramatiky je naprd. Pokud nemáte ativní slovní zásobu a neslyšíte!

A na stavbách v zahraničí? Byl jsem na pěti ale krátkodobě. Míra znalostí byla různá. Většinou se všichni drželi minima basic english, což bylo rozumné, protože na někoho spustit second conditional I would work if I knew how. Tak v obou případech nedopadnu dobře!  (dance)

Proto platí "méně znamená více". Ale úplně na cizí jaky srát není rozumné. A dnes se basic english naučí díky tolika možnostem i cvičená opice.

Angličtinu jsem se začal učit až od 18 let na vysoké a moc jsem tomu nedal. Byl jsem tehdy rád, že jsem dal klasifikovaný zápočet za "dobře" (za lidovku, jak se říkalo). Pak jsem měl problém při studiu k diplomce. Načež jsem, už jako zaměstnanec, utratil dost peněz za různé kursy, takže dnes docela rozumím psanému textu, ale mluvený mě dělá problémy. I kvůli blbě fungujícímu "sluchovému procesoru" v mé hlavě. Takže Face-to-face jakž takž, ale telefonicky bídně.
S těma písničkama - když mám kvalitní nahrávku Beatles a podobně dobře artikulované britské angličtiny, tak docela rozumím, na několikátý poslech už dobře.

Tak to jsem na tom podobně! Písničky jen ty u který znám, mám načtený lyrics. Řekl bych, že čtu, píšu i mluvím, jen, když slyším Bbc tak se musím hodně domýšlet. Ale je pravda, že bez an bych bycl už v háji. Němčina mě minula a ruštinu jsem dobrovolně zapomenul. Asi si v tomto životě s an vystačím :-)

Nojo, já jsem na jazyky dost tupý. Na rozdíl od mojí dcery, která maturovala z němčiny a angličtiny a promovala v angličtině.
Německy si umí říct akorát o pivo.
Angličtinu (přes velkou snahu se doučit) ovládám jenom pasivně. Nemám problém s anglickým textem, ale žbletnout neumím.
Jednou jsem překládal dokumentaci do ruštiny (do Abcházie). Nejhorší na tom bylo, že podklady chodily v angličtině, ale z Německa přeložené nějakým překladačem. Peklo na zemi. S ruštinou mi pomáhala ukrajinská manželka mého kámoše. Ale zase si nikdo nestěžoval :)

Nejde nepřipomenout slavnou filmovou hlášku "I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále"
S angličtinou jsem začal až po škole, v práci kde to prostě bez angličtiny moc nešlo. Čtení dokumentů, norem a psaní testreportů.  Internet v plenkách a strojový překlad v bodě nula. Maximálně  vícejazyčný slovník jako program v dosovém okně. Domluvím se v o oboru bez problémů ale na čtení Shakespeara nebo O. Wlidea, abych si užíval krásu jeho jazyka to fakt není. První je ale chtít a druhé se pokoušet v tom jazyce přemýšlet.

na čtení Shakespeara nebo O. Wlidea, abych si užíval krásu jeho jazyka to fakt nenfakt nešlo. A pak ještě Stařec a moře od Hemingwaye, ale to mě v půlce začalo nudit. Tak nedočteno.

Z neznalosti textov piesní so nič nerobím. Hudbu počúvam ako pozadie pri akejkoľvek činnosti.
Skúšal som podcasty v angličtine za volantom, ale to je pre mňa nebezpečné, sústreďoval som pozornosť na podcast a šoférovanie sa prepínalo do režimu autopilot.

K tej Alenke: začal som čítať Alice in wonderland, ale nebavila ma. Jej zrozumiteľnosť je fajn, je písaná pre deti.

Najradšej som počúval podcasty Learning English od Voice of America počas chôdze. Vtedy mi autopilot nevadil :-)