Diskuse Elektrika.cz

Pracovní zóna => -B- 30 denní zóna dostupných diskusí => Téma založeno: Tým Elektrika 23.09.2025, 08:02



Název: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Tým Elektrika 23.09.2025, 08:02
Slabé místo digitalizace, kvalita materiálu!
    Slabé místo digitalizace, kvalita materiálu! Výpadek 4. července 2025 zasáhl milion odběrných míst v ČR. Spadl vodič vysokonapěťové linky V411, i když vedení nebylo přetížené. Následovalo kaskádní selhání, odpojil se blok elektrárny Ledvice (~300MW),  devět z 45 velkých rozvoden a další vedení. Postiženy byly domácnosti, průmysl i ...
   
(https://elektrika.cz/data/bleskovky/slabe-misto-digitalizace-kvalita-materialu/image) (https://elektrika.cz/data/bleskovky/slabe-misto-digitalizace-kvalita-materialu/@@eview)

    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/slabe-misto-digitalizace-kvalita-materialu/@@eview)
   



   
Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   
Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
   


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Jiří_Hrubý 23.09.2025, 08:46
Stará linka, skrytá závada. To se prostě může stát. Přenosovka je poněkud oslabená vlivem rekonstrukci, jenže rekonstrukce bez odstávky nelze a když se neudělá, nebo odloží, bude zase panika jako S V411.
Osobně bych nejraděj viděl podklady kolik bylo v provozu rotačních zdrojů a kolik statických a parametry na které reagoval dispečing před odstavením.
Setrvačnost rotačních zdrojů, je pro stabilitu sítě důležitá, fyziku ojebat nelze.


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Václav Třetí 23.09.2025, 11:04
Pěkný obrázek namalovala AI (až na ty principiální chyby). Ale máme tam identifikované ho skutečného viníka.

Ten brouček to vedení překousl, je to drátožrout vysokonapěťový

                                       (dabel)


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Martin Kurka 23.09.2025, 12:32
Linka V411 se prý přetrhla z úplně jiného důvodu :-)


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Vojtěch Běhunčík 27.09.2025, 17:01
Obrázek v úvodu není přesný. Spadl opravdu jen jeden vodič z trojsvazku (je to v prezentaci ČEPS).
---
Také na mapce v prezentaci není dostatečně vidět, že rozvodna Hradec u Kadaně (východ) je koncovým bodem vedení 445/446 z německého Röhrsdorfu. V rozvodně Hradec jsou také dva PST transformátory (2x850 MVA). Přeshraniční tok v tomto místě byl v době havarie 1658 MW (plánovaný 616 MW).


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Vlado Konrád 27.09.2025, 18:54
Nechcem byť uštipačný ( hnidopich) ale táto verzia sa nemohla stať ani len náhodou. Alebo sa urval kotevný reťazec ( čo by sa stalo 1.x v histórii 400kV vedení) alebo je to bluf. A tá fotka je asi vytvorená AI, ktorá netuší, že tri vodiče 400kV vedení sú prepojené preponkami do trojuholníka  v celej trase vedenia a polí. Teda alebo padne všetko, alebo nepadne nič, lebo ostane visieť na preponkách .  Toto s materiálmi nemá spoločné  nič. Kamufluje sa príčina ,  až tak, že je to podozrivé a nastupuje otázka. Prečo ? Prebytok výkonu ? odovzdanie riadenia pretokov do nemecka? Prečo nezafungovali trafá s fázovým riadením ?  ... Otázok je hafo, odpoveď žiadna


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Vojtěch Běhunčík 27.09.2025, 19:46
To je oficiální fotka ČEPSu (viz související prezentace). Napadáte jejich podklady?
Tyto konkrétní přeponky jsou od sebe poměrně daleko a propojují vždy dva a dva vodiče, ne všechny tři.
Nechcem byť uštipačný ( hnidopich) ale táto verzia sa nemohla stať ani len náhodou. Alebo sa urval kotevný reťazec ( čo by sa stalo 1.x v histórii 400kV vedení) alebo je to bluf. A tá fotka je asi vytvorená AI, ktorá netuší, že tri vodiče 400kV vedení sú prepojené preponkami do trojuholníka  v celej trase vedenia a polí. Teda alebo padne všetko, alebo nepadne nič, lebo ostane visieť na preponkách .  Toto s materiálmi nemá spoločné  nič. Kamufluje sa príčina ,    až tak, že je to podozrivé a nastupuje otázka. Prečo ? Prebytok výkonu ? odovzdanie riadenia pretokov do nemecka? Prečo nezafungovali trafá s fázovým riadením ?  ... Otázok je hafo, odpoveď žiadna


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Vlado Konrád 28.09.2025, 06:17
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/07/V477_V478_Aug2016corner.jpg

Spájajú všetky tri vodiče. Musia. Nič nespochybňujem ,  len mi to nie je jasné. Prvá verzia bola spadnutý vodič v rozvodni, fotka ktorú ste priložili je z vonkajšieho vedenia ,  nejakého zvláštneho . Ako keby to bolo 200kV s prikresleným jedným vodičom .


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Václav Třetí 28.09.2025, 06:46
Ta fotografie není zrovna dobře "vzatá".  Obecně okolo toho black-outu jsou některé informace nejasné.


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Miloslav Stehno 28.09.2025, 10:14
To je zrovna transpoziční stožár, že?


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Jiří_Hrubý 28.09.2025, 10:45
To je zrovna transpoziční stožár, že?
Je to trojdřík v rohu, bez transpozice.

Tyto konkrétní přeponky jsou od sebe poměrně daleko a propojují vždy dva a dva vodiče, ne všechny tři.
Kosti tam dávali až při opravách, jinak tam byly delty. Ty spojují všechny tři a rozhodně neunesou váhu vodiče. Proto se vytrhly a některé zůstaly na vodičích nahoře a pár na tom spadlém. Kdyby tam byly moderní kosti, jaké se používají jen na přetazích rozvoden, kvůli hmotnosti, možná by ho udržely, ale rozpětí by stejně nezaručilo, že by nelehl na zem.
. Alebo sa urval kotevný reťazec ( čo by sa stalo 1.x v histórii 400kV vedení) alebo je to bluf. A tá fotka je asi vytvorená AI, ktorá netuší, že tri vodiče 400kV vedení sú prepojené preponkami do trojuholníka  v celej trase vedenia a polí. Teda alebo padne všetko, alebo nepadne nič, lebo ostane visieť na preponkách .  Toto s materiálmi nemá spoločné  nič.
Pokud pod rozpěrkou nebo ve spojce přehnije duše, stane se přesně to,  co se stalo. A protože tisíce kilometrů linek nikdo nemá jak zrentgenovat, není moc možností, jak na to přijít včas.

Co se stalo mechanicky, je celkem jednoduché, jak píšu výše, zajímaly by mě spíš data o tocích a zapojených zdrojích.


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Václav Třetí 28.09.2025, 11:09
V rozvodně Hradec jsou také dva PST transformátory (2x850 MVA). Přeshraniční tok v tomto místě byl v době havarie 1658 MW (plánovaný 616 MW).

Už pouze tato čísla ukazují, že bylo něco špatně a narušený vodič byl pouze špičkou ledovce, ale zřejmě zafungoval jako rozbuška.


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Vlado Konrád 28.09.2025, 13:07
To Jiří_Hrubý
.... Pokud pod rozpěrkou nebo ve spojce přehnije duše, stane se přesně to,  co se stalo. A protože tisíce kilometrů linek nikdo nemá jak zrentgenovat, není moc možností, jak na to přijít včas.

Mne to príde ako zahmlievanie . Aj keby lano Fe vnútri odišlo, stalo sa to v čase, keď zaťaženie lana bolo maximálne, 1/4 voči -5 a námrazku a AL to s prehľadom udrží . Nie v zime s námrazou ale v lete, keď je lano sotva zaťažené vlastnou hmotnosťou .Laná sú spojené do trojuholníka a tak dva ďalšie odľahčujú to tretie ,  čo sa vraj pretrhlo. Rozperky sú umiestnené vo vzdialenostiac h  tak, aby sa toto nestalo a jeden vodič nespadol na zem  . Utrhlo sa to vraj práve v kotevnej svorke . Pretok bol podľa vašich odborníkov 3x vyšší ako by PTS mali prepustiť. Riadenie PTS bolo odovzdané nemcom. Toľko náhod sa nemôže stať . A ak sa stalo, zodpovedné osoby by sa mali spovedať. Ten výpadok nebol zadarmo a stál vás požehnane peňazí.


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Jiří_Hrubý 28.09.2025, 13:53
Jenže neexistuje fotka roztrženého závěsu. Na jedné straně trojdřík a vodič visící od pistole na zem, na druhé straně portál a opět vodič až na zem. Na portálu byly lodičky.
Pak existuje fotka, kde je vidět rozpěrka na svěšeném vodiči. Je to delta s plastovým uložením, ta to zkrátka neudrží.
Co se únosnosti samotného pláště lana týče, vyhnilá duše nezpůsobí pád hned. Protože se objeví obvykle v místech poškození pláště mechanicky, nebo bleskem, drží se v prostoru duše vlhkost a hliník se začne postupně rozsolovat a ač to díky slitině trvá déle než u čistého Al, najednou se roztrhne.
U spojek je to záludnější v tom, že dojde-li už z nějakého důvodu ke korozi spojovače duše, je následně vysmeknuti z proudového spojovače jen otázkou času.
Mimo mrazu je častějším zatěžovatelem vítr, který mimo síly, působí i vibracemi.
Sám jistě víte, že stačí aby trochu foukalo a kam až lana vybočuji a jaké zvuky vydávají.
S mechanickou závadou problém nemám, spíše s vysvětlením řetězení výpadku.


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Vlado Konrád 28.09.2025, 14:38
My to nevyriešime. Všetko sú to dohady a tápanie. Len tých náhod je nejako moc. Nepravdepodobn ých . A to je zvláštné.


Název: Re: Jak si ve skutečnosti hlídáme kvalitu materiálu vedení?
Přispěvatel: Vojtěch Běhunčík 28.09.2025, 17:06
Pokud to máte někdo blízko, můžete se kouknout na místo. Vodič spadl mezi stožáry 35/36 u Kličína na Žatecku.
To je zrovna transpoziční stožár, že?