Diskuse Elektrika.cz

Jak zatěžovat vodiče světelných obvodů
    Správná volba průřezu vodičů je zásadní pro bezpečný provoz obvodů na malé napětí. Při návrhu je nutné vycházet z proudové zatížitelnosti, minimálních průřezů a mechanické pevnosti vodičů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat úbytku napětí, který nesmí překročit 5%,  aby nedošlo ke snížení světelného toku. Délka vedení a příkon svítidel proto určují potřebný průřez vodičů, který musí zajistit jak bezpečnost, tak i spolehlivost celé osvětlovací soustavy.
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/jak-zatezovat-vodice-svetelnych-obvodu)
   



           

Prečo je dĺžka vedenia pre 12/24V pre vodič 1mm² vyššia ako pre prierezy 1,5 a 2,5mm²? Mimo tejto anomálie rastú hodnoty úmerne prierezu.

Anebo

S = (200 x L x I x ς) / ΔU  ,

kde
L je délka vedení v metrech
I je proud v Ampérech

ς  je měrný odpor;  0,0178 Ω.mm2/m  pro měď   a 0,0285  Ω.mm2/m pro hliník

ΔU je úbytek napětí v %

I když jsme se na průmyslovce učili hodnoty měrného odporu i měrné vodivosti, pamatuji si jen měrný odpor

Vodivost je převrácená hodnota měrného odporu, tedy pro Cu 0,0178 = 1/56 nebo 56 = 1/0,0178.

Z hlediska užitečnosti pamatování si různých konstant vidím jako užitečnější pamatovat si měrný odpor.

je to proto, že v tabulce se počítá s úbytky při maximální zatížitelnosti .
Ten napěťpvý úbytek 5% vede k tak dramatickému poklesu účinnosti jen při použití klasických nebo halogenových žárovek a díky relativně vysokým proudům co jsou pro tyto zdroje světla potřeba je to namístě.  LED zdroje  obsahují vlastní měnič a rozdíl ve svítivosti při změnách napětí nebývá veliký.
Nicméně obecně se na toleranci LEDkových světelných zdrojů ke změnám napětí nelze spoléhat, závisí to na konstrukci měniče. a co se týče použití tenkých vodičů, tak tam je třeba počítat s jenich nižší mechanickou odolností.
Jinak k tabulce ještě jedna poznámka - holé vodiče se hojně používaly s 12V halogenovými bodovkami a holé vedení bývalo často realizováno jako designový prvek. Nikdy však nebylo  měděné ale nerezové. A díky mizerné vodivosti nerezu byly ty tlusté vodiče skutečně namístě.

Tento článek je již trochu mimo mísu, v něm se  počítá s  halogenovými žárovkami. Článek lze použít jako teorii, praxe je dnes úplně jiná. Při použití LED zdrojů se dostáváme na podstatně menší proudy a  tudíž i menší úbytky napětí. 

Ale to "mimo mísu" je právě skvělé, protože se tím stále někdo řídí. Otázka by měla být asi, co vlastně na těch stropech chceme? Nemám namysli nějaký normativní základ do holobytu. Dnes místnosti plné senzorů a různých typů osvětlení. Kolega na stro kreslí 3Cx1,5 a vymalováno. OK. Ale já bych si tam přidal i něco navíc, no. o:-)

V úvodu téma se hovoří o osvětlení užívajícím malá napětí, t.j. 12/24V, které má svoje specifika daná úbytky napětí při výrazně vyšších provozních proudech.


S touto módní záležitosti jsem se tehdá také několikrát setkal a byl jsem "nucen" ji montovat nebo opravovat a vodiče byly měděné, povrchově upravené galvanickým niklováním nebo cínováním. Možná v některých sadách byl použit i nerez, neuvědomuji si, že bych se s ním setkal, vodič - lanko by bylo výrazně tvrdší a při manipulaci snadno rozeznatelné.

 Pro použití se síťovým napětím 230V~ je použití vodičů s průřezem 1,5mm² dané zejména požadavky na mechanické vlastnosti a obecnými požadavky norem a je z hlediska možných přenášených výkonů v běžných prostorách (byty, kanceláře i menší výrobní prostory) silně předimensované i pro klasické žárovky. Já osobně již více jak 30 let používám k přívodům osvětlovacích těles v mnoha případech CYKY 5Cx1,5 (J5x1,5),  které umožňuje různé varianty víceokruhových osvětlení popř. i se stropním ventilátorem.

P.S. V jedné developerské výstavbě jsem se setkal s rozvody osvětlovacích obvodů kabely CYSY 3Cx0,75 uloženými přímo v omítce! Tímto směrem rozhodně nedoporučuji se vydávat, byť dnešní příkony LED osvětlovacích prvků jsou mizivé.

Kolega Táborský má na mysli zřejmě kablíky pro datové rozvody, to je trochu jiná záležitost, vymykající se běžným světelným rozvodům a vhodná pro trochu jinak míněné téma.

Přidávat průřez nemá v naprosté většině případů smysl, naopak zvolit 5x1,5 smysl dává. To, proč šetření na průřezu považuji za špatnou cestu je snížení mechanické odolnosti. Stačí porovnání, jak vypadal kabel 3x1,5 před 20-30 lety,  kdy izolace byla podstatně silnější a zkoušená na 4kV s tím jak  vypadají Cyky 3x1,5 dnes.  Co se týče mechanické odolnosti, tak pradávné vodiče NG s průřezy 1mm2 a na tom zas tak zle nebyly, izolace byla odolná nicméně jádro vodiče dotažené v čokoládě pod šroubkem docela trpělo, riziko ulomení bylo veliké.

Typicky pripad, ked normy a predpisy ostali zaseknute v dobe ziaroviek s wolframovym vlaknom. Spinanemu led zdroju, ktory ma stitkove udaje 110 - 240 V je uplne jedno, aky ubytok je na privodnom vedeni. Na druhej strane vznikli nove problemy, skupina zdrojov predstavuje znacny narazovy prud v desiatkach amperov, co nici spinace, rele a stykace a moze aj vypadavat istenie char B.
K tomu kapacita subeznych vodicov a je tu zname "blikanie" vo vypnutom stave.

No bez přesné znalosti používaných světelných zdrojů a napájecího systému to může mít i určitá úskalí. Třeba výrobce dovoluje napěťový úbytek 0,2V. A důležitá je i max delka led pásku která se doporučuje napájet samostatně.