Diskuse Elektrika.cz

Slyšel jsem, že nově stanovuje vyhláška povinnost dodržení dostatečné vzdálenosti od jímací soustavy, tj. odpadá možnost pospojení s jímací soustavu v případech rekonstrukce / novostavby kdy vodivé části střechy / technologie v blízkosti umístěná se nachází ve vzdálenosti bližší.

Takže tedy jsme hromadně nuceni využívat izolovaných soustav.

Jsou nějaké vyjímky? Například okapový žlab, roura, ocel. zábrany schodiště, ocelové lávky na střeše...

Prosím o uvedení na pravou míru.

Budu trochu jízlivý: Rozviňte roli alobalu, hoďte ji na jakékoliv vedení vysokého napětí (konec držte v ruce) a předem upozorněte, že na alobal máte výjimku.

Ne, je to prostě fyzika. Pokud nedodržíte dostatečnou vzdálenost od jímací soustavy a všech částí, které jsou s ní propojeny, a provedete spojení na jímací soustavu, nebo dopustíte přeskok, musíte počítat s tím, že se bleskový proud rozdělí podle odporu (respektive impedance) jednotlivých cest směrem k zemnící soustavě. Většinou nevyhrává jímací soustava a její svody, ale vnitřní paralelní spoje na distribuční soustavu – například stringy fotovoltaiky, kovová potrubí, kovové konstrukce, armovací železa, pokovené fólie a další vodivé prvky.

Je tedy nutné počítat s tím, že pokud nevytvoříte dokonalou Faradayovu klec s důsledným nasazením svodičů bleskových proudů na každé vstupující vedení, je třeba navrhnout izolovanou jímací soustavu – ať už pomocí klasických materiálů, nebo moderních komponentů.

Výpočet přeskokové vzdálenosti "S" dle ČSN EN 62305-3 ed.2

Pokud jde o střechy z vodivého materiálu, moc hezký byl článek Jiřího Kutáče v červencovém číslo časopisu Elektroprůmysl

Omluvte prosím moji neznalost a možná i nevhodné pojmenování. Představil jsem si situaci, kdy je střecha nevodivá, od veškeré technologie je dost. vzdálenost dodržena, avšak od vodivých částí, které jsou na střeše přítomny a jenž se nikterak nepodílí na svedení svod. proudu vnitřkem objektu (tedy vodivé části jsou pouze vně objektu) by byla vzdálenost nižší a takovýto požadavek o dostatečné vzdálenosti byl také nuceně uplatněn.

Jak je to tedy v těchto případech? Lze využít stále neizolované soustavy a dané části označit jako náhodné části a provést pospojení?

Prosím o mojí korekci v daném tématu.

Neznám jediný předpis, normu ani vyhlášku, která by toto stanovovala. Na druhou stranu znám lidi, kteří toto šíří. Nejvíce se jich vyrojilo v poslední době, kdy po velkoobchodech chodí nějaká lobbistická skupina lidí, kteří toto prosazují jako jedinou možnost.

Jistě jste toto tvrzení slyšel ve spojení s montáží FVE.
Ano, požadavky na eliminaci přeskoku a dodržení dostatečné vzdálenosti jsou uvedeny v ČSN 33 2130 ed.4 čl. 9.3.9.
A jak uvádí kolega Hájek, fyzika nám doposud známá se nedá ohýbat jak se někomu hodí. Fyzikální zákony jsou jasně dané a ta bystřejší část lidstva si dovede představit, jaké následky pak přináší jejich záměrné porušování.

Poměrně často slýchám plky jako že je HVI drahé řešení a že stačí obyč instalace v "železe".
Ale ano, do doby než dojde ke škodné události, tak jistě stačí.

A vše má na svědomí pověstný český elektrikářský kolorit, který spočívá v dobrosrdečnost i hodné sestry Terezy, kdy se každý druhý elektrikář snaží bezhlavě investorovi ušetřit jeho peníze za cenu instalace nekvalitních materiálů a nekvalitních systémů.

Proč nikdo z projektantů nepřijde za investorem a neřekne mu, že mu z úsporných důvodů navrhne něco, co bude procentuálně hluboko bod bodem přijatelnosti a bude to fungovat jen při úderu bleskového miminka?
Nebo to spousta projektantů nedovede navrhovat? I na tom něco bude.

Vyhláška č. 146/2024 Sb. par. 26 odst. 4
"Pro případy podle odstavců 1 a 2 musí být navržena a provedena vhodná ochranná opatření, zejména pak ochranné prostory musí být navrženy a provedeny na základě skutečných fyzických rozměrů kovové jímací soustavy. Při návrhu a provedení ochrany před bleskem je nezbytné posoudit a dodržet dostatečnou vzdálenost nebo bezpečný odstup."

Jiskření mezi částmi eliminuje jejich vodivé pospojení, je-li provedeno správně.
Pořád mi tu chybí jasná odpověď. Mohou být vodivé části objektu, které jímací soustava míjí, u kterých není vzhledem k jejich umístění dodržena přeskoková vzdálenost a které se nepodílejí na svedení proudu vnitřkem objektu být použity jako náhodné části a spojeny s jímací soustavou?
Přijde mi jako blbost dávat HVI na střechu/objekt, kde kromě komína nic není, jen svod míjí oplechování atiky a okap. rouru s žlabem.

Můžete prosím jasně vyjmenovat vámi myšlené části objektu?

Myslím, že se tu bavíme naprosto o ničem.
Vždy a všude jde o posouzení daného objektu. Nejde paušalizovat.

Vždy jde o to, z čeho je objekt postaven, kde hrozí přeskok na vnitřní instalace, kde může dojít pod střešním pláštěm k případnému zajiskření a zahoření objektu.
Pokud budete z pozice projektanta, musíte vše výše popisované dokonale zmapovat a pak na základě výstupů provést takový návrh jímací soustavy, které maximálně eliminuje škody na objektu v případě úderu blesku.

Prosím tedy o vyjmenování vámi zamýšlených vodivých částí objektu, které se nemohou podílet na přeskoku?
A ještě prosím, z jaké pozice se ptáte?
- montér
- projektant
- revizní technik

Jak již bylo zmiňováno mnou výše. Například okapový žlab, roura, oplechování atiky, pak například zábradlí na terase... Podílet na přeskoku se samozřejmě mohou, nejsou-li připojeny k jímací soustavě a jsou-li pak vlivem svých rozměrů v blízkosti jiných vod. materiálů. 

Ptám se z pozice začínajícího projektanta, tedy teprve to vstřebávám. Takže mě to asi trochu mate. Ony vyjmenované části výše, bych všechny spojil k neizolované jímací soustavě, pokud bych ji vedl poblíž. 

Dostatečná vzdálenost u jímací soustavy je klíčovým faktorem pro zajištění elektrické izolace mezi jímací soustavou a kovovými částmi stavby. Tato vzdálenost se určuje výpočtem podle normy ČSN EN 62305-3, která stanovuje, že musí být větší než vypočtená hodnota s. Hodnota s se vypočítává pomocí koeficientů závislých na třídě LPS, tedy vrcholové hodnotě bleskového proudu, materiálu elektrické izolace a délce vedení podél jímací soustavy nebo svodu.

Je důležité si uvědomit, že pokud není izolace zajištěna vzduchem (v případě vzduchu to také není absolutní),  pak žádný izolant nemá absolutní odpor a může přenášet elektrický potenciál. To znamená, že při vrstvení různých izolačních materiálů by výsledná izolační vzdálenost měla být vyšší než u jednotného izolačního prostoru nebo materiálu.

Z hlediska testování podle TS 62561-8 atakuje napětí až téměř megavolt. Celý systém si lze zjednodušeně představit jako jiskřiště se dvěma elektrodami. Pokud mezi jímací soustavu a kovové části vložíte vodivý materiál, je nutné buď zvětšit vzdálenost, nebo zajistit, aby součet izolačních vrstev mezi těmito „elektrodami“ (jímací soustavou a vodivým předmětem) byl větší než vypočtená dostatečná vzdálenost. Jinak může dojít k přeskoku.

Můžete se stavit na našich seminářích: https://www.dehn.cz/cs/seminare (https://www.dehn.cz/cs/seminare)

Nebo využijte stále aktuální sérii webcastů: www.elektrika. cz/eDEHN (http://www.elektrika.cz/eDEHN)

Pravdepodobne ste buď súbor noriem ČSN EN 62305 nečítal alebo nepochopil.
Pokiaľ máte na škridľovej (taškové) streche plechové odkvapy, tak na streche navrhnete hrebeňovú sústavu a normálne ich spojíte so zberacou sústavou v mieste prechodu do zvodov.
Na zberaciu sústavu sa ale nepripájajú antény a kovové komínové rúry, lebo sú zvedené do vnútra domu. Tie sa dávajú do ochranného priestoru.

Použitie izolovaného bleskozvodu/hromosvodu (napr. DEHN HVI) vám iba zjednodušuje prácu.

Na téma připojení okapů jsem před lety něco napsal: JAN HÁJEK: Blesková válka č. 5 - Okapy, čekající zabijáci (https://www.kniska.eu/kniska/clanky-1/okapy_zabijaci)

Pane Révus, mockrát vám  (poklona)  za upřesnění.
Normu jsem si prohlížel, onu dostatečnou vzdálenost či přístup samotný jsem zřejmě nepochopil.

 (poklona)  Všem! =)

U střechy pokryté nevodivou krytinou je návrh jímací soustavy paráda, ale co s dnes hojně instalovaným plechem? Kouká z něj anténní stožár, sedí na něm klimajednotka, pak přijdou borci a dle PD vytvořené před lednem 2025 tam připlácnou FVE.
To je pak paráda.
Spousta projektantů ještě dnes vykřikuje, že je HVI předražení záležitost a že v pohodě stačí klasika. Pak jaksi veškeré oddálení při použití klasiky pozbývá smysl. Když tedy nebude provedena instalace na izolačních podpěrách, ale už to někdo viděl? To by si na dům nikdo nedal.
Instalace na plechu nejde bez HVI pořádně kulturně ochránit.

Nebo tu máte někdo jiný názor?

Moc jsem se nasmál, když jsem na plechové krytině viděl anténní stožár, na něm distanční tyče a oddálený jímač. Za tím musel stát opravdu velký odborník.  (drinks)

To je pohled na to, co je vidět "nad tím plechem".

Ale ono se většinou neřeší ani to, co je pod ním, co na první pohled vidět není, jak je to udělané, jak je to daleko...