Diskuse Elektrika.cz

Jedná se o rozvaděč (outdoor kabinet) pro radioamatersko u technologii, z důvodu rušení ze sítě je PE vlastní, v L a N jsou filtry. Z hlediska připojení k distribuční síti se tedy jedná o TT soustavu. Přívod odjištěn. Na vstupu hlavní filtr, přepěťová ochrana, vypínač s vyrážecí cívkou a proudový chránič. Setkal jsem se s názorem, že přepěťová ochrana musí být v TT síti až za proudovým chráničem kvůli možné poruše. Anebo ještě hůře, že proudový chránič v TT musí prý být úplně první i před vypínáním. Je to opravdu nutnost? Nevidím pro to žádný logický důvod. Přepěťovka je určena pro TT (1+1) a z hlediska bezpečnosti, pokud by se prorazil první varistor mezi L a N, tak by měl vybavit jistič a k žádnému úniku proudu do PE by nemělo dojít. Naopak pro správnou fci přepěťové ochrany by tato měla být co nejblíže k přívodu. První, hlavní filtr před proudovým chráničem je také jenom mezi L a N (a to je odjištěné),   do PE nic nemůže utíkat. Do rozvaděče nemá přístup nikdo bez elektrotechnic kého vzdělání.

Když dáte přepěťovou ochranu až za proudový chránič, měl by chránič být zpožděný.
A proč nechránit i ten chránič před přepěťovou špičkou?

Není problém setkat se s libovolným názorem (viz příloha). Podstatné je, kdo je autorem názoru a o co jej opírá.

Tak samozřejmě pokud máte rozvaděč třídy ochrany I a celý rozvaděč bez výjimky potřebujete chránit na svou vlastní zem, čili v síti TT, tak musíte už přívod do něj mimo tento rozvaděč chránit chráničem. Takže nevyhnutelně pak dojde k situaci, že je první chránič a druhá přepěťová ochrana. Pak je ještě druhá možnost, že konstrukci přívodu do rozvaděče s přepěťovou ochranou a s chráničem za ní včetně propojovacích vodičů zajistíte ve dvojité izolaci a pak to můžete mít v tom samém rozvaděči.   

Tady je v montážním návodu DEHNguard modular DG M TNC ACI 275 FM ukázka zapojení:

https://www.dehn.cz/store/f/61952438/EBA/2016_18S_0122_3011107_DG%20M%20xx%20ACI%20275%20FM_WEB.pdf (https://www.dehn.cz/store/f/61952438/EBA/2016_18S_0122_3011107_DG%20M%20xx%20ACI%20275%20FM_WEB.pdf)

Více o technologii ACI - DEHNguard ACI (https://elektrika.cz/data/clanky/novy-svodic-prepeti-dehnguard-aci/view?searchterm=ACI)

Autorem v tomto konkretním případě bývá povětšinou TT nepolíbený jedinec, který zapojuje do TT moduly v módu 2+0.

Předně díky všem za jejich reakce. Je to prostě úprava z původní TN-S na základě měření a po konzultaci se dvěma revizními techniky, ale úplně jednoznačný názor není. Jeden se vyjadřoval v podobném smyslu jako pan Strycharski. Když by se to ale vzalo ad absurdum, nesmělo by před proudovým chráničem být nic. Instalace předřadného proudového chrániče přímo do elektroměrovéh o rozvaděče by byla komplikovaná. V tom racku jsem se samozřejmě snažil dbát aby přívod měl zesílenou izolaci, tedy aby až na svorky hlavního vypínače byl kabelem (nikoliv jednotlivými vodiči),  odbočka na přepěťovku je pak v uzavřené, izolované krabici. Přívody na vstupní filtr také kabelem s izolací. Samozřejmě, dalo by se zapracovat ještě na propojce mezi vypínačem a chráničem a krátké propojce ke svodiči a také zesílit její izolaci. Všechna slaboproudá zařízení pak mají napájení přes klasiské železné a izolované oddělovací transformátory, nikoliv měniče, nebo spínané zdroje. Ve všech důležitých odjištěných dílčích okruzích jsou další podružné filtry. Přecházet zpátky na TN-S bych pokud možno nechtěl. Upřímně, někdy si zkuste mezi "nulák" ze sítě (a je úplně jedno, že distribuce ho přizemňuje) a "čisté uzemnění" zapojit osciloskop:-) čím více střídačů, měničů, el. předřadníků v distribuční síti v širokém okolí, tím je to horší...a můžete klidně protestovat, že si platíte dodávkou pouze 50 Hz :-) Ještě do budoucna čímdál více zvažuji oddělovací trafo. Každopádně ještě jednou všem moc  (poklona) .

Rozumím tomu správně, že přívod do toho rozvaděče máte v TNS a děláte z toho TT až uvnitř něj?

Přívod je z elektroměrovéh o rozvaděče (distribuční pilíř). Tedy L a N. V distribučních rozvodech je to pak samozřejmě TN-C. Ten "distribuční drát PEN" je to ale stále ten stejný i když je následně využitý jen jako N. PE je vlastní. Původní zapojení bylo rozdělení na TN-S.  Úplně původně s tím revizní technik při přechodu na TT neměl problém. Naopak říkal, že když bude tento vodič využit jako N odpadá pak podmínka na minimální průřez PEN, i když ten byl i tak dodržen.
Svodič se přidával až dodatečně, typ určený pro TT (tedy 1+1) a začal jsem to konzultovat znovu a až s přidáním svodiče začal být problém na jehož konci je tato diskuze. 

Pokud by přes to nejel vlak, TT soustava s oddělením zemí by se nedala použít a musel jsem to nakonec propojit s PEN sítě (TN-C, nebo TN-S) tak by se možná teoreticky dalo PE sítě připojit přes velkou tlumivku, aby to bylo průchodné pro 50 Hz ale pro vyšší kmitočty už ne. To je ale nevyzkoušené a jenom teoretické řešení. Navíc by vznikly další jiné problémy.

Já bych v takovém případě asi zvolil SPD na vstupu rozvaděče v provedení pro TNC.

On tam jeden problém je.
Co chceme chránit a proti čemu...

Pokud chceme chránit napájené zařízení proti špičce, která přijde po napájení, tak je jedním z řešení to, co popisuje Tomáš Fuk
Ale pokud to je napájení nějaké radioamatérské technologie, ona ta špička může přijít i od antény a prorazit se dál... Zachráníme další zařízení, pokud po jednom ta špička projde?
A také je dobré nepustit si tu špičku do celého rozvodu v objektu

Chránit chceme zařízení před předpětím ze sítě. Je to ve vyvýšenné oblasti a několikrát už tam buchlo do blízkého distribučního transformátoru . Přípojka je mimo objekt. Úplně obecně, nějaké "prudké" špičky ze sítě by asi do určité míry tlumila i délka distribučních rozvodů od transformátoru a přípojky v zemi a provedení dílčích napájecích zdrojů a traf pro zařízení. Přepěťovku tam ale ze strany sítě chci. Přecejen to zařízení nebylo úplně levné:-) Případné přepětí z antén a poškození zařízení už pak jde na mé triko a tam jsou zase jiné přepěťovky.
Ještě je možnost vrátit se k TN-S na přívodu. Do racku vést odděleně N a PE a přepěťovku zapojit jako 1+1 na přívod ze sítě. PE ze sítě by byl jenom pro přepěťovku, stejně chráním před přepětím ze sítě. Za přepěťovkou by se stavěla vlastní TT síť s oddělenou zemí. Až po proudový chránič by to tedy bylo kabely se zesílenou izolací a spoje v samostatné uzavřené krabici. Nic lepšího se asi nevymyslí a předpokládám, že k tomu směřoval i pan Fuk, když se ptal na přívod v TN-S?  Otázka je, co ten hlavní vypínač, rád bych ho nechal ještě před proudovým chráničem, ale pokud nebude zbytí, půjde až za chránič, no.

Takto vyrovnáš L a N mezi sebou, ale mezi těmito a místní zemí bude značný potenciál.
Za mne:
Na vstup Dventil 1+1, hlavní vypínač, chránič/jistič, přepěťovka T3.
Pro tazatele: svodič coby první z důvodu "přizabití" jeho možných parametrů každým předřazeným spojem (vypínačem).
Samozřejmostí je pak mohutná pospojovací soustava v místě, mnohdy jsou instalovány perfektni svodiče v kombinaci s těmi nejmizernějším i můstky na trhu.

Ten třetí stupeň bych přidat mohl, to je pravda. Tak byste 1+1 na vstupu a na oddělenou zem nechal? Současný propoj ze svodiče na kostru je cca 5 cm a šestnáctkou. Z kostry je to rovnou do uzemnění. Rack je posazen hned na zemi. Na vyrovnání potenciálů dbám důsledně i z hlediska a kvůli VF. Něco je i tlustými měděnými plechy (pásy). PE v silové části pak často zdvojená, ztrojená.
Je to ale prostě pravda, že kdyby začalo něco utíkat do PE před chráničem, průšvih to je, to bez debat. Jediná cesta ale je přes ten svodič anebo by musel např. vylítnout drát ze svorky na chrániči, nebo ten chránič / vypínač by se musel rozpadnout a jeho trosky zkratovat na kostru:-) jiná cesta jak vytvořit před chráničem poruchu asi není. Přívod do racku je kabelem 5x (je tam rezerva),  pokud by tedy musel být PE pro chránič napojen sítě tak by se PE dalo teoreticky zdvojit / ztrojit, aby se aspoň trochu vyrovnalo místnímu PE v racku... jenže pak by zase asi vadilo přeznačení fázových vodičů na zeleno/žlutý  (dance) o:-)

Pardon, PE pro svodič... ne pro chránič :-DD

Máš recht, to chce ještě čtvrté jiskřiště mezi PEN z distribuce a místní zem. Takže bych nakonec použil 4-pólový DG, jeho svorku PE dal na místní zem a svorku N dal na přívodní PEN (což je vlastně asi přesně to, co Martin1332 udělal).