Diskuse Elektrika.cz

Dělám ochranu před vnějším přepětím na RD 10x12m, sedlová střecha, LPS3, základový zemnič. Je možné použít pouze jeden svod jímacího vedení? Je to izolovaná jímací soustava vodič HVI. Vodič HVI tedy vyhovuje pro vypočtenou dostatečnou vzdálenost jímacího vedení.

Minimálně dva.
Pro jeden styk se zemí nebudete mít téměř jistě připravenou zemní soustavu tak, aby přenesla proudovou hustotu blesku v čase.

Blitzmarschal vzkazuje od moře, že může být jeden.

Na 10x16m?
To snad ne.

Tazatel uváděl 10x12m. Tak počkáme až vyplave z vln. I když ... jaká je délka HVI svodu?

Záleží na výšce hřebenu a výšce jímače a samozřejmě i na jeho provedení, ale reálné to je.

Pošlete výkresy s rozměry domu, kolega na to mrkne a vypracujeme pro vás studi.

https://elektrika.cz/data/clanky/vypracovani-studie-proveditelnosti-izolovane-jimaci-soustavy-s-vodici-hvi/view?searchterm=Studie

Takže DEHN navrhuje ochrany špatně? Protože - pouze příklad RD - 4 nepropojené jímače a každý jímač má svůj vlastní svod k uzemnění. To je stejná situace.
Myslíte, že tenký vodič HVI proudovou hustotu přenese a základový pásek-zemnič ne? V normě je napsáno, že oddálená soustava musí mít nejméně jeden svod...

Oddálený ano, je to i v referenčních ukázkách od DEHNu. Musí to být spočteno.U klasiky NE ,  tam min 2 svody.

Tady je to rozebráno podrobněji:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,49938.msg391923.html#msg391923

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,41344.msg324969.html#msg324969

Ochrana před vnějším přepětím?
Snad ochrana před bleskem.

Používám výrazy, které jsou uvedené v normě nebo jiném technickém dokumentu...

Běžně používáme výrazy vnitřní a vnější ochrana

------
U toho jednoho svodu by mě hodně moc zajímalo jak je udělané uzemnění, jak je to spojené s MET...
Asi tam bude docela rozdíl, jestli budu mít vývod pro MET blízko připojení svodu nebo "na druhé straně objektu"

Milane, nedělej pupínky.
Objekty z počátku minulého století měli jednu 4m tyč, jeden svod z 6mm CY a fungovalo to. Následky přímého úderu blesku do objektu RD vybaveného mnou popisovanou jímací soustavou...od pálený drát z připojovací svorky jímací tyče a jeho odmotání od jímače. I přes to vše blesk sjel po jednom drátu do země bez jakýchkoli škod na objekt.
To byl den před tím, než vítr rozházel 1/2 vesnice (Stebno).

Takže pokud vyhovuje "S" a požadované max. délka doporučená výrobcem, vůbec bych se nebál jednoho svodu HVI s jeho připojením na základový zemnič délky 52m (běžný rozměr RD).

Ukázka vnější ochrany technologie u dráhy ...

Provedení koncovky je mimo toto téma!

Asi si nerozumíme v termínech, tj. za neizolovaný hromosvod považuješ pouze Faraklec....?
Pak by ovšem pravidlo jednoho svodu platilo nejen pro HVI, ale i holé vodiče, pokud by u něho nehrozil přeskok.
Nebo norma považuje za izolovanou soustavu pouze HVI, ale pak by vznikla další podskupina, tj.není to izolované +není to Faraklec, ale vyhovuje dostatečná vzdálenost.

Ano, troufám si říct, že v takto definované skupině řešení tvoří HVI pouze malou část možných řešení. Je to dobře vidět na příkladu izolované jímací soustavy, která se používala před zavedením izolovaných svodů. Tehdy se pro fixaci využíval hlavně sklolaminát (GFK/GRP) a přidávaly se zesílené sloupy pro kₘ=0,5.

Vodiče HVI se používají, protože jsou rychlejší, jednodušší a ve výsledku i levnější řešení, které se využívá přibližně 10 let.



V normě se slovo "izolovaný" objevuje i ve spojení s LPS, který není ve fyzickém kontaktu s materiálem objektu, a proto není potřeba uvažovat oteplení vodiče. To je při používání slitin hliníku a mědi stejně zanedbatelné.

Pokud bych tvořil normu já a nikdo by mi do toho nezasahoval, udělal bych ji jako rodokmen se společnými částmi a následným rozdělením na izolovanou a neizolovanou cestu, doplněnou o příklady prolnutí. Současné namixování vede k chybám a nesprávným interpretacím ignorujícím fyzikální zákony.

I tak, je z hlediska vysvětlení současná norma lepší než předchozí, kterou bylo možné zcela pochopit až s příchodem současné řady norem.

Historické okénko:

Za oddálený hromosvod se považovaly do 50. let stožáry vedle objektu nebo zavěšený hromosvod, který nebyl v kontaktu s objektem a dodržoval minimální vzdálenost 3 metry (někdy 2,5 metru). Dokonce v českých normách byl zákaz vést svody po stěnách domu kde byla elektrická instalace.

Od 90. let se u nás začalo používat označení "oddálený hromosvod" pro to, co bylo dříve nazýváno "podepřeným".

Díky, hezky jsi vysvětlil včetně pohledu do minulosti.

Každopádně by si kapitola E.5.1.2 a definice na str. 13 zasloužily zásadně předělat. Pokud mám nějakou definici v čl. 3.3 a 3.4 a pak ještě jednu v E.5.1.2, tak má být u 3.3 a 3.4 odkaz na E.5.1.2. Dále by se měl LPS dělit na izolačně nezávislý na stavbě a izolačně závislý na stavbě. Nezávislý je pak automaticky izolovaný sám o sobě (oddálený mimo stavbu nebo vlastní konstrukcí izolovaný na „s“ a ten závislý buď izolovaný (hromosvod a kovové části stavby jsou pomocí izolačních materiálů stavby izolované na „s“) nebo neizolovaný (pospojování s vodivými částmi stavby s vědomím průchodu bleskového proudu). Prostě by mělo být na začátku hlavní rozdělení, aby bylo jasné, jestli si s izolací hromosvod vystačil sám (včetně třeba podpěr) anebo jestli k izolaci potřeboval nevodivé části stavby.