Diskuse Elektrika.cz

V původním projektu pro stavební povolení je uveden kabel tuším 4Bx10, v RB rozdělení na PE a N. Hlavní jistič je 25A. Podle zdejších diskuzí se mi zdá, že je lepší rozdělit PEN v RE, přizemnit bod rozdělění a vést 5C - ale jaký průřez vzhledem k hlavnímu jištění 25A? Délka propojení RB a RE je asi 2m. Dále jakým průřezem propojit bod rozdělení a zemnič (zemnící tyče)? Projekt toto neřeší.

Pane Večerko, projektant zřejmě dobře věděl co dělá, nicméně zmýlit se mohl. Vše záleží na řadě dalších okolností. Jaká je poloha HOP vzhledem k RE a RB? Je z RE napájeno ještě více rozvaděčů? Bude v RE za elektroměrem vůbec místo pro rozdělení PEN? Jsou projektovány svodiče bleskových proudů nebo se předpokládá možnost jejich dodatečné montáže?

V případě rozdělení PEN v RE za hlavním jističem 25A stačí CYKY 5Cx 4mm2, ale raději 5Cx 6mm2 s ohledem na možnost budoucího navýšení. Za dva metry to nebude takový finanční obnos.

Normy a předpisy praví co se musí a co se nesmí, mimoto má projektant řadu možností se rozhodnout co je v jaké situaci vhodnější s ohledem na řadu důležitějších i podružných faktorů. Proč se nezeptáte přímo jeho?

Posílal jste někdy mail do konference lékařů, že vás bolí břicho, jaký by vám poradili lék, že váš doktor vám předepsal dejme tomu Rennie, vám se to nějak nepozdává, máte pochybnosti? Copak by vám asi odpověděli? Byl jste někdy u lékaře specialisty? Poprvé je to pořádný výslech, při vysokém tlaku zkoumají oční pozadí, člověk by neřekl že to spolu nějak souvisí. V elektrotechnic e je to podobné. Pro někoho je lepší Rennie, pro druhého Paralen. Někdy je vhodnější rozdělit PEN v RE, jindy v RB.

Pro upřesnění: RB, RE a HOP jsou blízko sebe (na 1m²),  RE zatím není, takže se dá zvolit velikost, kde bude místo na rozdělění PEN, časem přibude jedna velmi malá RB vyvedená z RE (vzdálenost tak 4m). Svodiče bleskových proudů nejsou projektovány.

Vzhledem k těmto faktorům (zvláště možnost budoucího připojení další rozvodnice k RE, předpokládám za týmž elměrem) bych se ve Vašem případě přiklonil k rozdělení PEN v RE. A v RE v měřené nezaplombované části bych ponechal prostor pro instalaci přepěťových ochran. A nebo druhou malou rozvodnici připojit podružně do RB, PEN rozdělit v RB a tamtéž nechat rezervu pro pěpěťovky.

 (poklona)  za odpovědi. Jinak vzhledem k tomu, že stávající RB bude celkem plná, předpokládám řešení podle plánu A).

,
nechci nijak zpochybňovat úvahy pana Bureše, ale pokud zmiňované realizujete na "území" EONu, tak dle jejich připojovacích podmínek je rozdělování PEN na N a PE v RE zapovězeno a musíte jej provést až za ním. Minimální průřez vodičů do a z RE je dle téhož 6mm².
Tzn. ČSN a teorie je jedna věc a podmínky příslušného rozvodného závodu věc druhá, pozor na to!

To Vykoupil: Ještě nedávno bylo totéž zapovězeno u leckterých předchůdců ČEZu (SČE),  a přesto pokud se v RE provedou výstupní svorkovnice a rozdělení PEN v odděleném prostoru pod samostatným nezaplombovaný m krytem (třeba nahoře),  tak do toho prostoru již pravomoce rozvoďáků nezasahují. V takovém odděleném prostoru by klidně mohly být mimo rozdělení PEN třeba jističe nebo pojistky pro rozjištění vývodů a relé pro namnožení signálu HDO pro několik podružných rozvodnic za jedním měřením apod.

Skříň RE je jako celek majetkem odběratele a připojovací podmínky se týkají pouze odběrného místa - tj. prostor/kryt hl. jističů, elektroměrový panel a nulový můstek a jejich vzájemné propojení. Tento prostor musí být oddělen kompaktní prepážkou od případného dalšího zařízení ve skříni a plombovatelný kryt neměřené části nesmí zakrývat části měřené (pochopitelně aby servisní zásah do měřené části nebyl důvodem rozplombování).

Na webu www.cezdistrib uce.cz jsem našel připojovací podmínky, kde se stanoví, že minimální průřez výstupních vodičů z elektroměru je 6mm². Rozdělení PEN na PE a N v RE je možné, je tam i doporučené schéma zapojení. Jo a tady někde v diskuzi se mluvilo o barevném značení fází - prý doporučení dle ČSN je hnědá-černá-šedá, ve schématech na výše zmíněném webu má ČEZ černá-hnědá-šedá.