Diskuse Elektrika.cz

Napadá vás jednoduchý způsob měření DC proudu při nabíjení a následném vybíjení akumulátorové baterie FVE?

Jednoduše ampérmetrem. Co jiného.
Nebo hallovkou, nebo victron vyrábí docela šikovný bočník i s BT konektivitou.

Důležitá jsou slova při nabíjení a vybíjení ... klasický analogový ampérmetr bude ukazovat jenom jeden směr proudu. A vzhledem k proudům až 150A je třeba poměrně robusní bočník a ampérmetr s nulou uprostřed. Proto se ptám na nápady.  (poklona)

V dobách, kdy byla ve vozidlech používána dynama v nabíjecí soustavě, byl často na palubní desce ampermetr s nulou uprostřed. Byl zapojen tak, že zobrazoval bilanci proudu jdoucího do akku a z něho. Pouze hlavní přívod ke starteru byl zapojen přímo na baterii s ohledem na to, že proud při startování byl obvykle o řád vyšší, než běžný provozní proud soustavy. Ampermetr míval rozsah plus/minus 30 až 40A. Při provozu vozidla ukazoval A-metr mírně do kladného směru stupnice - tedy nabíjení. Některá vozidla v tomto případě neměla ani kontrolku nabíjení.

Dnes by se dal použít patřičně dimensovaný bočník a jeho výstup dále zpracovávat digitálně.  Jedinou potíž vidím v provedení bočníku a vhodném odporovém materiálu na jeho výrobu, případně jaké jsou vlastnosti průmyslově dodávaných bočníků. Firmu Victron znám, jejich bočník prozatím ne, dá se předpokládat, že bude propracovaný, stejně jako jejich ostatní výrobky.

Jen by měl tazatel upřesnit jestli trvá na mechanickém měřidle, protože digitální běžně měří obě polarity a jen u jedné doplňují znaménko mínus

Pokud by byl použit bočník, je důležité nezapomenout na to, že je to na nějakém potenciálu.
Takže spíše bych přemýšlel o nějakém principu snímání proudu jako u klešťového ampérmetru

Měření stejnosměrného proudu bezkontaktním způsobem je možné pomocí Hallovy sondy (princip používaný u stejnosměrných klešťových ampermetrů, může ale být zatížen chybou vnějších magnetických polí v okolí Hallovy sondy). Je to ovšem daleko komplikovanějš í, než použití měřícího transformátoru u měření střídavého proudu.

Obejít problém spojení A-metru s bočníkem na měřeném potenciálu není dnes tak složité. Existují měniče, které umožňují oddělit potenciály. Takové řešení pak umožní použití běžného digitálního modulu měření napětí připojeného přímo k bočníku. Ve všech případech, ať bude řešení jakékoliv, je třeba kvůli bezpečnosti uvažovat o napětí proti zemi, na jakém bude samotné měření probíhat.

Ještě jsem se nesetkal se solárním měničem, který by si proud z a do baterek neměřil interně sám. A nejen tuto hodnota proudu, ale i různá napětí, proudy a výkony. A vše jde nějak zobrazit přes datový výstup měniče.
 Pokud si jen potřebujete ověřit, jestli měnič nekecá, stačí použít běžný klešťový ampérmetr co umí i DC proud. Ten si i umí otáčet polaritu, takže je vidět jak nabíjení tak vybíjení bez změny polarity kleští.

Určitě to měří všechny údaje váš SW na FVE, máte tam i historii a podobně....Pro č to duplovat?
Možná trochu jiné parametry kalibrace..... .
Některý SW to ještě umožňuje i posílat v tabulce do emailu.

Používám rozvaděčový ampérmetr Weigel za pár korun z bazoše. Má nulu uprostřed a udávanou citlivost 60mV. Uvnitř je ještě odpor, ten jsem přemostil. Jako bočník je využit propoj z mínus baterie na mínus sběrnici, asi 50cm 50mm2. Stupnice je namalovaná nově, základní rozsah je +/- 16A, nahoře je spínač x5. Střídač sice proud měří a ukazuje, ale zvlášť odběr, zvlášť dodávku z panelů a navíc do baterky putuje ještě proud z dalšího mppt trackeru. Je to velmi názorné, jen se to nedá snadno digitalizovat/logovat.

Presne tak. Na Volge 24 s dieselovým Indenor motorom od Peugeota s nepriamym vstrekovaním skočila rúčka ampérmetra pri žhavení úplne do mínusu mimo stupnicu. Ľahký záchvev ručičky po cca 20 sekundách signalizoval "Je nažhavené, štartuj!" Po naštartovaní išla citeľne do plusu a návrat na nulu signalizoval "Je dobité!" Akákoľvek výraznejšia odchýlka od nulovej polohy potom signalizovala "Je problém!" Ampérmeter bol dostatočne citlivý, aby kmitaním rúčky spoľahlivo indikoval činosť smerovačov. Jednoduchšie a elegantnejšie to už ani byť nemohlo. Kam sa hrabú súčasné autá s nápisom "Porucha; núdzový režim. Navštívte servis."

Motor Indenor montovaný do Volh 24 měl již poměrně silný alternátor, který dával až 70A a žhavení mělo při spuštění 80A, což oboje A-metru škodilo. Ručička "létala" z minus hodnoty do plus hodnoty a narážela na dorazy, starty pro ni byly kruté, běžný provoz pak byl již v klidu, po chvíli jízdy ukazoval A-metr mírně do kladné hodnoty a reagoval pouze na změny odběru při užití spotřeblčů.

Med ma celkom slusnu zavislost odporu na teplote, nevadi to ?

Bezne sa vyrabaju obvody, ktore vnutri obsahuju Hallovu sondu a vyvedene maju silove privody velkeho prierezu, na druhej strane je bud analogy napatovy vystup alebo rovno I2C, SPI alebo nieco podobne. Do prudu 60A bezne dostupne na Aliexpresse za par dolarov (analog verzia).
Urcite sa da pohladat aj profi verzia predavana v EU. Priklad : ACS 712, rozsah +- 30A

Vůbec ne. Je to jen 4% na 10°C, větší ohřátí jsem termokamerou neviděl. Ale beru to jako indikátor, jestli 10A nebo 15A je mi jedno, potřebuji vidět, zda -15A nebo +15A.