Diskuse Elektrika.cz

Je požadavek odstavce C.2  v ČSN 332130 ed.4 uvedený v příloze týkající se hlavního domovního vedení v bytových domech obecně použitelný například  i pro průmyslové objekty?

Odpověď se v podstatě dá najít v uvedené normě na straně 3, odstavec 1 Předmět normy

Fyzika funguje všude stejně, ale v průmyslu může být situace složitější a tam bych předpokládal trochu jiný přístup, včetně měření, prostudování podkladů výrobců jednotlivých zařízení.
Např. když jsme instalovali větší napájecí zdroj, výrobce doporučoval N vodič s větším průřezem než krajní (fázové) vodiče.

Ustanovení v ČSN 33 2130 bývají obecně použitelná kdekoliv jinde už s ohledem na to, že je tato norma určena pro prostory s obsluhou osobami bez elektrotechnic ké kvalifikace. Tato problematika je řešena v kapitole 431.2 ČSN 33 2000-4-43 ed. 3 a nevyplývá z toho, že by mělo ustanovení v ČSN 33 2130 nějakou úlevu.

Dle mého názoru se požadavek odstavce C.2 v ČSN 33 2130 ed.4 týká i netýká. Zní to divně, ale vysvětlení je celkem jednoduché.
Jelikož ČSN 33 2130 ed.4 se průmyslových objektů dle rozsahu normy netýká, tak se to průmyslových objektů netýká.
Jenže, tento požadavek je jen vytřený kousek požadavků na dimenzování nulového vodiče z ČSN 33 2000-5-52 ed.2, což je podrobněji rozebráno v normativní příloze E. Tam je stejný odstavec součástí celé kapitoly týkající se tohoto problému. Takže dle ČSN 33 2000-5-52 ed.2 se stejný odstavec průmyslových objektů týká. Navíc u průmyslových objektů je třeba vzít v úvahu ještě stále platnou ČSN 34 1610.
Takže dle znění dvou ČSN stejný odstavec pro průmysl platí i neplatí, a z hledisky fyziky platí všude.
Každopádně tam kde nejsou při návrhu známé zátěže a spektrum harmonických, které mohou ze sítě odebírat, tak tam je uplatnění tohoto požadavku rozumné. Není to v podstatě nic jiného, než to, že by se v instalaci neměl používat redukovaný vodič PEN, respektive N.
Pokud jsou známy připojované zátěže, které mají v normách na EMC definované limity pro vyšší harmonické, pak lze návrh provést tak, že to bude pak odpovídat i realitě. Pokud ale připojujeme zátěže technologií či strojních zařízení, kde tyto údaje nejsou k dispozici ani od výrobce, pak je návrh vedení s ohledem na vyšší harmonické problematický a je opravdu rozumné neredukovat průřez vodičů PEN, respektive N. Je ta pak ale trochu rozpor s ohledem na ekonomicky výhodný návrh průřezu vedení.

N vodič je rovnako ako fázové vodiče ,vodičom pracovným a teda musí mať rovnaký prierez ako fázové vodiče. Je jedno kde je realizovaná inštalácia. Káble s redukovaným prierezom "N" a PE sa ani nevyrábajú. Jedine s redukovaným PEN vodičom

Máte pravdu. Avšak u vedení provedených z jednožilových kabelů se dají občas vidět prapodivně provedená díla.

Tak nějak se domnívám, že se nevyrábějí kabely s dopředu určeným PEN, nebo PE vodičem. Fnukce je určena tím, kam a jak je ten kabel připojený. Bez problému si dovedu představit velký motor napájený kabelem s "redukovaným" vodičem PE. To jen tak pro pořádek.

K otázce : citovaná norma má zcela jasné určení, viz :  (už psal Jirka Schwarz, jen jsem to našel až na straně č.5)
1 Předmět normy 
Tato norma platí pro navrhování, provádění a rekonstrukce vnitřních silových a sdělovacích elektrických rozvodů ve stavbách bytové a občanské výstavby a ve stavbách s obdobným provozem, například administrativn ího charakteru.

Ale podobné požadavky najdeme i v dalších normách, které se průmyslu týkají. Viz už citace jiných kolegů.

Nicméně ohledně zatížení vodičů PEN / PE v důsledku vyšších harmonických je taková vyšší eletrotechnika . Protože stejně jako máme v průmyslu "zdroje rušení",  máme i způsoby jak toto "rušení"  minimalizovat tak, aby nedocházelo k následným problémům, které by mohly ohrozit výrobu, nebo nedej bože snížit bezpečnost. Například pomocí tlumivek (asi nejčastější),  vícepulzních usměrňovačů(12- a 18pulzní) nebo aktivního či pasivního filtru.
Tlumivky jsem sám párkrát montoval, to ostatní vím spíš jen teoreticky. Ale lze dohledat firmy které se tím naplno zabývají a firmy co staví například kompenzační rozvaděče už s některými těmito filtry.

Je to pravda. Veľa sme videli a veľa pamätáme. A filter, RT nie vždy funguje ako by mal.


Káble sa ale vyrábajú s dopredu určeným PEN, aj N+PE. Otázka znela na N vodič a ten ako pracovný musí mať prierez fázových. Pokiaľ je v kábli 3L+N+PE majú všetky rovnaký prierez pre TN C-S a TN S. váš prípad s motorom nesedí. Ten motor nepotrebuje N vodič a na napájanie potrebujete 3L+PE . Ide tu o inštalácie a nie napojenie spotrebiča, kde  v kábli so zníženým prierezom PEN ho  použijete ako PE a je to OK. Pokiaľ ho napojíte plným počtom vodičov a N nepripojíte, bude mať PE rovnaký prierez ako fázové vodiče

Trochu se ve vašem příspěvku ztrácím. Kabely ani vodiče nemají dopředu určené funkce, jenom barvy nebo písmeno-číslicová značení. Význam, jestli je černá fáze AC nebo plus DC dostane až v konkrétní aplikaci. Dotaz v úvodu na vodič N de facto znamená dotaz na vodič s funkcí N a vychází z podobnosti na HDV, tudíž na soustavu TN-C.

Jedná sa o prierez vodičov.
Pôvodný dotaz znel : Je požadavek odstavce C.2  v ČSN 332130 ed.4 uvedený v příloze týkající se hlavního domovního vedení v bytových domech obecně použitelný například  i pro průmyslové objekty? 

 Podstata je, že ak je v kábli N vodič, musí mať rovnaký prierez ako fázové. Je totiž pracovným vodičom a rovnako aj PE má v tom kábli rovnaký prierez. Teda všetkých 5 vodičov s rovnakým prierezom  Ak je v kábli PEN vodič ( 4 vodiče) môže mať rovnaký ale aj redukovaný prierez. To prvé nie je pre TN C a to druhé áno. V TN C      "N" vodič neexistuje len PEN.

Pracovné vodiče musia mať rovnaký prierez a teda N vodič má pre všetky inštalácie rovnaký prierez ako fázové vodiče. A netýka sa len ČSN 332130 ed4 príloha C  čl C2 . To prečo sa tam dostali harmonické netuší zrejme ani normotvorca, keďže píše: povedou třetí a liché násobky třetí harmonické