Diskuse Elektrika.cz

Záznam základních zásad ze školení bezpečnosti práce
    Praxe ze stáží mi dává víc než škola. Poradil mi to děda. Žádný kurz nenahradí opravdové zkušenosti z montáží. Jenže sehnat stáž a to i bez nároku na mzdu bývá skoro sci-fi. Z poslední akce přináším záznam úvodního školení o bezpečnosti. Proč jsou ta pravidla práce na elektrických zařízeních tak zásadní? Každý z nás musí vědět, co smí dělat a jak se chránit ...
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/par-zakladnich-zasad-bezpecnosti-prace-na-elektrickych-zarizenich)
   



           

Přečetl jsem článek se zájmem, protože

1) "Martinové" to obvykle v elektrotechnic e někam dotáhli
2)  Dědeček ti dál do vínku skvělou radu
3)  Mám velké zkušenosti s učni ale i se studenty VŠB, kteří chodili na brigády do elektroúdržby
4)  Měli jsme studenty ve 3. a 4. ročníku, kteří v letních měsících chodili na celý měsíc na brigádu
     a byli zařazení do směnové poruchové údržby a byli za to placeni.
5)  Pro zaměstnance to bylo oživení a vždy měli svého patrona
6)  Všichni studenti při nástupu dostávali červenou knížečku Obsluha a práce na elektrickém
      zařízení dle ČSN 34 3100
7)   A každá pracovní směna začínala bezpečnostní "desetiminutovk ou" v podobném duchu.
8)   Dobrá práce

Myslím, že článek je povzbuzením pro mnohé předáky, mistry a stavby vedoucí. Měli jsme vedoucího, který každý týden kontroloval naše nářadí v brašně i v pracovním stole. A zvláště kontroloval hroty zkoušeček a osobní tabulky Pozor na zařízení se pracuje, kde se křídou dopisoval datum, čas a jméno. ( jméno bylo již předepsáno písmomalířkou a telefonní číslo)

Smutný je, že tyhle věci se vtloukaly takzvaným hloupým učedníkům do hlavy nejpozději od druhého ročníku celkem intenzivně. Ale to skončilo, když se učedník stal váženým klientem ústavu, který za tři roky průměrné docházky očekává papír.
Znám dost VŠ nedouků typu bc dis, kteří mají jen ten papír, ale Gaussova křivka je neúprosná. Znám i inženýry, co začali výučákem, tam je ten zájem prostě znát. Pak jsou tu inženýři spokojeni s titulem, vědomi si znalosti, ale bez zájmu o praxi, přesvědčení o své dokonalosti. A pak takoví, kteří si sice jsou vědomi teoretických znalostí, ale nebojí se zeptat holoty na praktickou stránku věci.
Zájem o praxi u firmy je věc složitá. Po zkušenostech s pár adepty zákaz. Jednak nikdo nebyl zvědavý na kecy typu “proč bych tu měl stáčet nějaký dráty, to umět nepotřebuju, já budu Ing a v kanceláři” a druhak problém bezpečnostní, protože takový člověk nesmí nic a spíš překáží a je třeba hlídat, aby se mu něco nestalo. A o to nikdo nestojí, proto je i zadarmo drahej.
Měl jsem půl roku na praxi jednoho inga, budoucího projektanta. I díry na sloupy kopal. Pointa byla v tom, že pak nemaloval kraviny od stolu, ale tvořil solidní PD a znal materiál a jeho použití.
V oborech, kde něco fyzicky vzniká, musí opravdový odborník znát i to, jaký mají jeho teorie dopad na fyzickou stránku věci.
Technik není teolog, aby mohl průser okecat.