Diskuse Elektrika.cz

Chtěl bych vysvětlit, jak to dělají ostatní provozovatelé EZ.
Na provoze je např. několik stovek motorů, které pohání čerpadla apod. Je to stroj nebo součást pevné elektroinstala ce? Pokud stroj, musíme dělat kontroly roční dle 378/2001 a udělat záznam např. do deníku a navíc sólo papír na ověřování stroje. Takže budeme mít stovky takových deníků a záznamů o ověřování. Nebo je to součást pevné instalace?

1. Provozovatele technického zařízení před 25 léty prostudovali NV 378/2001 Sb, které stanovuje bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technického zařízení,  přístrojů a nářadí.

2. Tak odborně způsobilá osoba za elektro sestavila seznam technického zařízení, která má  něco společného s elektrikou. Technické zařízení tvoří nějaký celek, daný dokumentaci nebo zvyklostmi.

3. Někdy to může být celek, kde je 30 pohonů (motoru) a někdy jen jeden motor.

4. SZ je definováno motorem, který se otáčí, vyvíjí nějaký pohyb.

5. A tak v každé firmě již před 60 léty vznikl lhůtník kontrol a revizí technického zařízení

6. Jakým způsobem odpovědná osoba zorganizuje agendu, záleží na jeho zkušenostech, vzdělání a na chtění. To poslední je velice důležité, protože to celé konání slouží k bezpečnosti technického zařízení. Cílem je prevence a to jak bezpečnostní, tak otázka spolehlivosti. Mnozí provozovatele mají zafixováno, že porucha je mimořádná událost.

7. Deníky a revizní knihy je minulost. Digitalizace vstoupila i do údržby před 30 léty.

8. Rozumný vedoucí elektroúdržby má databázi veškerého EZ, kde rychle vyhledá VRZ, PR, roční kontroly a technické údaje EZ včetně odkazu na dokumentaci v archivu. A má tam především lhůty kontrol a revizí, aby v průběhu roku to systematický obsáhl

PS. Aby jsem byl i konkrétní.
Za těch 25 roků se vytvořilo desítky různých protokolů, kde se podílejí na kontrole bezpečáci, strojáři a v malé míře i elektrikáři. I zde na elektrice kolovaly různé vzory protokolů. Někde to mají samostatně, kde roční kontrolu dělá bezpečák a extra strojaři a také elektrikáři. A to proto, že je různá organizace okolo údržby technického zařízení.
Z hlediska RT vítám tyto protokoly a zprávy, protože se na ně v revizích i odkazují.|

Na druhé straně, kde ještě nedělají tyto kontroly, tak v revizích EZ uvedu, že je porušován zákon a neprovádí se řádná údržba a kontrola EZ podle ZP a NV 378/2001 Sb.

Pevnou instalaci obvykle zařazujeme do do kategorie rozvodu elektrické energie od hlavního rozvaděče s elektroměrem až po podružné rozvaděče z kterých je technické zařízení napájeno. Obvykle začíná TZ hlavním vypínačem.

Odborníkům se omlouvám, informace slouží začínajícím odpovědným osobám, které nemusí mít elektrotechnic ké vzdělání a praxi v údržbě. Je to sice nesmysl, ale zákon to umožňuje...... pokud není OO stanovená tak je to statutář firmy

Pokud digitalizace provozního deníku a záznamu o kontrole je provedena v pc prokazatelně=jméno a podpis kdo kontrolu provedl, potom OK. Z vašeho příspěvku jsem pochopil, ze motory-pohony k těmto zařízením jsou stroje, tudíž musíme na nich provádět roční kontroly (stejně tak i u TZ) ale navíc musíme udělat ověření dle 60204-1. Neumím si představit, jak takové ověření motoru jako stroje bude podle cl18 probíhat. Přívodní vedení vc. Ochranného pospojování bude součástí motorové instalace.

Ne, ne, motory jsou součásti elektrického zařízení stroje
A my revidujeme a kontrolujeme a ověřujeme elektrické zařízení strojního zařízení.
A proto že EZ SZ je rovněž TZ, tak jej musíme kontrolovat podle  §3 NV378/2001 a ČSN EN 60204-1 a podle článku pro ověřování musíte ověřit body a, b, a f, a můžete zahrnovat i body z c) až e). A to určí odpovědná osoba, anebo i kvalifikovaný elektrikář podle situace. Ale to je minimum podle NV 378/2001.

Při revizi SZ se toho ověřuje trochu více. Před léty uvedl pěkný kontrolní záznam inspektor TIČRu ing. Jiří Sluka na SZ, který obsahoval 40 kontrolních bodů. Ale v praxi je to obvykle předmětem revize SZ.

Ano, přívodní vedení může být součástí EZ SZ.
Ochranné uzemnění a pospojování musí být součásti EZ SZ  a musí být jeho spojitost
a impedance poruchové smyčky ověřována každým rokem. To máme uvedeno v článku o ověřování v sítích TN.

A také musíte elektrikáře k této činnosti podle ČSN EN 60204-1 vyškolit, vycvičit a prokazatelně přezkoušet. A měli by dostat od provozovatele platný výtisk ČSN EN 60204-1 se zápisem o kvalifikační zkoušce. Případně má (musí) být umožněný přístup k papírové nebo digitální formě.

Dobře, teď to zase chápu tak, že pokud máme X pohonů (motorů) například pro čerpadlo, dmichadlo, dopravník, ventilátor, i motor hermetik…tak je to soubor strojů a musím na to nahlížet jako na celek (jako na SZ) a ten celek si určím buď podle dokumentace nebo podle rozdělení provozu či technologie…když to mám určené jako celek toto SZ, tak budu provádět roční kontrolu na SZ a jednou za 3 roky ověření EZ SZ (SZ je v zóně ex) dle 60204 a ještě jednou za 3 roky revizi 33 1500, která bude řešit prostor této technologie - to je hromosvod, uzemnění, motorová a světelná instalace a SRTP a slabo…

Proč na to nemůžeme nahlížet jako na technologii, která je součástí pevné instalace, když je to tak složitý a rozsáhlý soubor motorů?

Mimochodem, v textu zmiňujete revizi SZ ale na SZ se revize nedělají, protože není VTZ, jen pro upřesnění, revize u SZ bude končit u připojovacího bodu, svorky hlavního vypínače…toto je rozhraní mezi 60364 a 60204

Ještě posílám obrázek pro upřesnění. Co z toho zbude pro ověřování dle 60204? Vše pokryjí revizi dle 33 1500

Myslím, že v oboru kontrol a revizí elektrického zařízení máte velký zmatek.

To, že EZ SZ je vyjmuto ze zákona o VTZ Z250/2021 Sb. a je uvedeno, že spadá pod Z22/97 a tím pod NV 118/2016 Sb o posuzování shody elektrického zařízení, neznamená, že nepodléhají revizím EZ.
Pořád platí Z 266/2006 a 309/2006 Sb o povinnostech provozovatele provádět revize EZ.

A jak je provádět?
Máte k disposici pokyny v NV 118/2016, 117/2016, 176/2008 a pak řadu norem ČSN EN 60204-1 a konče ČSN 33 1500


A je to právě naopak.
Revize SZ bude začínat u připojovacích svorek SZ, pokračuje přes hlavní vypínač a konči u posledního prvku s EZ navěšené elektriky na stroji.

Ale elektrický rozvod, který je tvořen připojovacím vedení z rozvodny, kde je elektrické měření elektrické spotřeby, tak bude jeho revize končit u připojovacích svorek strojů. Jsou to dvě odlišné položky v plánu revizí a mohou mít i odlišné lhůty revizí podle PVV.

Obrázek, nebo situační schéma jste nepřiložil.

P.S. Zdá se, že Z 250/2021 hodil do myšlení elektrotechnik ů tak trochu vidle.  Odpovědná osoba za elektrické zařízení, která "dříve",  to je před Z250 prováděla naplnění NV 378/2001 Sb. a naplnění ZP 266/ a 309/2006 o revizích, tak s tím nemají problém. Ale tam kde se nedělalo ani první, to je prohlídky ani druhé, to je revize ze zákona, tak mají problém se zavedením řádné prevence.

 Jenže právě Z 250/2021 přenesl tu zodpovědnost právě na pověřené a osvědčené osoby odpovědné za elektrická zařízení. Osvědčení OO za EZ by mělo obsahovat školení a přezkoušení ze základní legislativy, to je Z22/97 a Z90/2016 a následně NV118/2016 a pak Z250/2021 a následně NV190/2022. A nakonec 25 roků platné NV 378/2001.  /i]

Přiznám se, že do teď jsem si myslel, že revize na SZ neděláme, ale děláme tzv. ověřování (což je vlastně revize) a tak se to hlásá i na školeních…mohl bych vyjmenovat řadu školitelů a odborných článků…nicméně obsahově to bude stejné jako revize jen se ten papír nejmenuje revize ale ověřování. Myslím si, že tu řešíme jen pojmenování ono papíru…

Zákon 266/2006 už neplatí a moc jsem nepochopil co má společného s revizi (ověřování) úrazové pojištění. Jediný zákon, který zmiňuje revizi SZ je 309/2006 ale máme novější…který říká že to není vtz

NV co jste napsal jsou hodně o posuzování shody a dodání výrobku na trh a bezpečnost při navrhování SZ..nicméně 60204 je také pro výrobce a děláme podle ni ověřování (revize)


Ale ještě bych se vrátil k první vaší odpovědi, kde jste psal o pevné instalaci a technickém zařízení. Pochopil jsem to správně, že jste to myslel tak, že TZ není ER, HR ale až v podružném rozvaděči za hlavním vypínačem? To znamená, že rozvody vn do PTR není TZ?

Ale pochopil jste správně, že se jedná o zákoník práce a že uvedený Z 266 je překlep a má být Z 262/2006 Sb.,  kde v §102 páté části BOZP o předcházení ohrožení života a zdraví při práci ...podle zvláštního právního předpisu a tím je Z 309/2006 Sb.,  kde ve svém §4 provozovatel musí zajistit aby stroje a technická zařízení byla za
c) pravidelně  a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

A jedno zdá to je, anebo není VETZ, je to stále ETZ, elektrické technické zařízení.


Norma živitelka není jen pro výrobce, ale je také pro provozovatele a údržbu.
Při VRZ má tolik bodů, co má šlánků 60204-1 a při PRZ máme nejméně 40 kontrolních bodů.

Ve všech zákonech bylo elektrické zařízení vždy definováno  jako
-zařízení pro výrobu a přeměnu
-pro přenos, rozvod a distribuci
-pro odběr elektrické energie
-pro elektrické instalace staveb a technologií
- pro ochranu LPS

Z tohoto hlediska bych také dělil elektrická technická zařízení do jednotlivých položek k revizím a kontrolám. Řečeno jinak a polopatický, veškeré technické prostředky pro přenos a distribuci až je spotřebiteli jako je žárovka nebo elektrické pec s výkonem 1 MW, je elektrické zařízení. Některé je ale v kategorií vyhrázených ( chráněných zařazených do tříd a skupin).

Ne tak docela.....

Jen bych chtěl upozornit, že titul předpisu zní: NV o posuzování shody EZ určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh.

NV 118 vychází ze zákona 90/2016, kde v preambuli §1 je uvedeno, že (2) a) obecné zásady pro dodávání výrobku na trh, popřípadě uvádění výrobků do provozu.

V §3 Z90/216 je to rozvinuto, že posuzování shody je postup prokazující, že byly splněny základní technické požadavky týkající se výrobku, postupu, služeb a systému.

A když se vrátíme do NV 118/2016 Sb.,  tak v  §3 je uvedeno
Na trh lze dodávat jen EZ, která jsou vyrobena v souladu se správnou praxí z hlediska technické bezpečnosti a která za předpokladu, že jsou správně instalována,  udržována a užívána k účelu, pro který byla vyrobena, neohrožují zdraví a bezpečnost osob, domácí zvířata nebo majetek.

Myslím, že se jedná o nekvalitní překlad, protože ve slovenském překladu je §3 rozdělený na a) a b),  kde v části b) je polopaticky uvedeno:

§3 b) Základní zásady bezpečnosti musí EZ plnit při jeho zpřístupnění na trhu a při jeho uvedení do provozu.

Z toho všeho vyplývá, že dodavatel, instalační firma musí u elektrického zařízení, které spadá pod zákon 22/97 ,  musí vyhotovit technickou dokumentaci   a musí provést, nebo si nechat provést postup posouzení shody stanovené v NV 118/2016 Sb.,  podle příloh v NV.

Zákon i NV klade důraz na správnou montáž  a připojení EZ. A při výchozí revizi má RT ověřit dokumentaci shody a dokumenty uvést jako přílohu RZ.  Ne jenom prohlášení s označením CE.

Z dokumentace shody se pak odvíjí pravidelná údržba a následné revize.

Je  vhodné rozlišovat dvě záležitosti:

1) Dodávání výrobku na trh
2) Uvedení EZ do provozu a následné udržování

To vše platí od roku 1997 a upřesněním od roku 2016