Diskuse Elektrika.cz

Dle projektu: LPS III, 5 svodů rozmístěných na vnějších rozích budovy. Reálná vzdálenost mezi svody okolo 20 m (viz obr.). Dle mého názoru pochybil projektant, protože dle 62305-3 5.3.3, tabulky 4 má být "typická hodnota vzdálenosti mezi svody podle třídy LPS III = 15 m".
Než konfrontuji projektanta s nesouladem, rád bych podiskutoval nad bodem normy 5.3.3. Nerad bych přepisoval celý text tohoto bodu normy, ale bod říká "musí být minimálně dva svody",   "Měly by být rozmístěny po obvodu chráněné stavby s ohledem na architektonick é a praktické požadavky.",   "Svody BY MĚLY BÝT rozmístěny po obvodu ve stejných rozestupech. TYPICKÉ hodnoty vzdáleností mezi svody jsou uvedeny v tabulce 4.".
Chápu, že téma hromosvodů je komplexní a norma nechává určité benevolence ve výkladu vzhledem k možné rozmanitosti architektur staveb, ale jak toto vnímáte vy? Je dle vašeho názoru chyba na straně projektanta, nebo výklad normy určitým způsobem dovoluje vzdálenosti upravit vzhledem k architektonick ým a praktickým požadavkům? Slovo "typické" se, dle mého názoru, nerovná slovu "přikázané". Rovněž tak "by měly být" neříká "musí být".


(pochybil projektant při návrhu LPS?)

Zajímavé. Jednou podle vašeho názoru projektant pochybil a vzápětí zase nepochybil. Typická hodnota je něco jako obvyklá hodnota, čili řekněme hodnota, ke které se něco blíží. Není to tedy dogma, ale hodnota přibližná. Je třeba vnímat kontext nejenom v rámci jednoho článku, ale v rámci celé normy. Viz vámi zmíněné architektonick é požadavky. Hned v dalším článku se třeba dočtete, že je žádoucí se se svodem oddálit od dveří, oken apod. To vám samo o sobě může rozhodit původně stanovených 15 m.

Normativně zde máme i jakousi toleranci v hodnotách +/- 20%. Pak tu rázem máme možné hodnoty vzdálenosti 12 až 18m. A já bych se 20m vůbec nebál. Někdy to opravdu nejde jinak vyřešit (okna, dveře...). A co potom třeba řadové činžovní zástavby v Praze, kde je z jedné strany chodník a ulice, kteří jsou nabiti všemožnými sítěmi a z druhé strany společný dvůr. Tam většinou více jak dva svody nedáte. A pak jde především vždy o dodržení dostatečné vzdálenosti "S",  která je úměrně vyšší s klesajícím počtem svodů. Já toto pak řeším pomocí HVI a je klid.

Tak první, na co bych se v normě podíval, kde je ta tabulka umístěná v ČSN EN 62305-3.
Stačí otočit o stránku a podívat se na název kapitoly: 5.3.3 Umístění neizolovaného (neoddáleného) LPS
Pokud bych i tak nevěřil, že se to týká pouze neizolovaného hromosvodu (tedy Faradayovy klece) tak bych se ještě podíval do přílohy a tam bych v bodě E.5.3.3 Počet svodů neizolovaného (neoddáleného) LPS našel podrobnosti, zatímco u izolované jímací soustavy E.5.3.2 Počet svodů izolovaného (oddáleného) LPS - Žádné další informace.

Z logiky věci, pokud mám izolovanou jímací soustavu, alfa a omega řešení je dodržení dostatečné vzdálenosti uvedené v 6.3 a počet a vzdálenost mezi svody mne vyjma elektromagneti ckého pole a jeho intenzity nezajímá (tam kde bude problém se 100 % elektromagneti ckého pole, bude problém zajisté i v případě 66 %,  pokud na domě typu stodola budou svody propojeny – opatření se pak v obou případech kvalitativně neliší).

Pro posouzení Vašeho projektu chybí tedy důležité údaje, jako jsou výpočty dostatečných vzdáleností a vyšetření ochranných prostorů. Vlastní počet svodů a jejich rozmístění po obvodu leží jako možný problém až za nimi.

POdrobnosti najdete zde: eDEHN#38: Výpočet přeskokové vzdálenosti "S" dle ČSN EN 62305-3 ed.2

Upřesnění k pojmu "má být" nebo "doporučuje se": pan JUDr. Zbyněk Urban, který má zajímavou kombinaci profesí (doktor práv/revizní technik) to jednou vysvětloval takto :
- když je někde uvedeno "musí",  tak je to bez debat,
- když je někde uvedeno "má být" nebo "doporučuje se",  tak se to taky musí, s vyjímkou okolností, hodných zvláštního zřetele.
Mezi ně ale určitě nepatří, že TO bude dražší, je TO složitější nebo se prostě nechce...

Přesně tak to bylo s podklady k provádění výchozích a pravidelných revizí. Norma doporučovala a a citovaná výjimka okolnosti byla v tom, že dokumentace nebyla a nebo se nechtěla nikomu hledat. A najednou tu máme NV, kdy už hrozí poměrně vysoké pokuty a další odměny za porušování vládních nařízení. Pak všichni ti, co na to několik desetiletí tzv. házeli bobek a revize jsou jejich jedinou obživou, se dnes klepou a hledají neustále další kličky, jak se všemu opět vyhnout. A ono se nedaří a nedaří. A přitom stačí tak málo...