Diskuse Elektrika.cz

Mám dotaz ohledně dvou situací
jedna situace-nová instalace v domě TN-S s proudovými chrániči
druhá situace-stará instalace TN-C

Pokud se budu koupat v kovové vaně, která je uzeměna a propojena vodičem CY se svorkou hlavního pospojení a zároveň se dotknu rukou pračky, která má poruchu a má na svém krytu nebezpečné dotykové napětí, není v tu chvíli právě to zapojení vany na potenciál PE kontraprodukti vní? Ohlédněme od faktu, že pračka by neměla být blízko vany, můžeme se rukou z vany plné vody dotknout jiného bodu, na kterém se objeví větší napětí.
Uvažuju, že vana je na plastových nohách a tím jinak docela slušně izolována(jen je uzeměna vodičem CY)

Hlavně v TN-C mi přijde mít v téhle situaci uzeměnou vanu jako horší věc, protože, to umožní průchod proudu daleko více, prostřednictví m měděného vodiče CY (PE)

Nějak mi vychází různými úvahami, že ne všechno je vhodné v koupelně připojovat k uzemění v HOP. Záleží na situacích

Ano máte pravdu! On nikdo nikoho nenutí pospojit vanu. V TNI 33 2000-7-701 čl.3.9.5. je psáno:
Dopl.pospojení musí zahrnovat všechny neživé části a cizí vodivé části. Vana žádná cizí vodivá část není. Kdysi byla, když byl odpad z litiny. Dne je vana v podstatě uložena izolovaně.

Mno, nikoliv TN-S ale TN-C-S. A pokud má vana svorku na pospojení, pak je dobré číst, co píše výrobce vany v návodu použití. To je závazný dokument. Jinak souhlasím s úvahou! :-)

Neuzemněná vana je potenciálně na úrovni podlahy, rozdíl lze spatřit v odporu ve velikosti plosek nohou na podlaze vs. napařené prdeli ve vaně.

když už jsme u těchto úvah tak co by se muselo stát aby měla ta pračka na krytu síťové napětí?

pokud je zapojena do TN-C tak kolik je spojen s N a tudíž by vybavil jistič, pokud v TN-C-S tak by vybavil chránič. Leda by došlo k poruše v pračce a zároveň byla buď porucha v zásuvce a nebo byla zásuvka špatně zapojena.

To bych spíše bral jako úvahu jaké napětí se může objevit mezi vanou a podlahou pokud v té soustavě TN-C je vana zapojena na PEN, který není nikde řádně uzemněn.

Pračka bude mít na krytu napětí při.přerušeném PENu, nebo při poruše v pračce, ale také při poruše jiného spotřebiče, a ted napíši zjednodušeně "toho samého zás.obvodu" (porucha z jiného obvodu bude do jisté/větší míry eliminována lištou PE v rozvodnici).
Toto byl jeden z důvodů (řekl bych hlavní) proč se pro pračky/zásuvku v koupelně tahal i v dobách max.šetření materiálem zvláštní přívod.

Tuto úvahu jsem řešil někdy v roce 1983 kdy jsem uvažoval, zda si kovový stůl uzemním nebo neuzemním. To byla doba, kdy se mi v šuplíku ještě neválelo tolik proudových chráničů, co dnes.

Dnes jednoduše vycházím z myšlenky, kde chci očekávat "nulu",   tam ji přivedu.  (drinks)

Za mne je nejsnadnější a nejspolehlivěj ší když máte vše na jednom potenciálu. Vámi popisovaný případ jsou prakticky minimálně dvě poruchy, přitom už jedna by měla vést k vybavení předjištění  či jiné ochraně a tedy by nemělo k podobné situaci prakticky nikdy dojít.
Zde se vždy budou setkávat dvě roviny. Vyrovnání potenciálu a riziko zavlečení jiného potenciálu. Nicméně i při zavlečení jiného potenciálu riziko nehrozí, pokud bude všechno na tom jednom potenciálu.  
Taky jedna z úvah.

Jinak izolovaně uložená vana, plastové rozvody vody i plastový odpad. Nevidím moc důvodů k tomu abych tuto vanu musel nutně přizemnit, nebo pospojovat. Pro jistotu? Může být. ALe není to nutné pokud se bavíme o nové koupelně provedené dle platných předpisů. Ve starých rozvodech TN-C to byla nutnost a opravdu rozumná.

V praxi se setkávám občas i s tím, že i minimální rozdíl potenciálu vnímají citlivější osoby (zpravidla ženy) třeba během sprchování, obzvlášť pokud mají na kůži nějakou ranku (škrábanec, řeznou ránu a podobně) . Tedy za určitých specifických podmínek. Řešením bývá právě to vyrovnání potenciálu. Proto vždy tahám pod vanu vodič pospojení, jen ne vždy jej připojím k vaně.

V TN-C síti byly důvody pro pospojení spotřebičů v koupelně  dva -  redundance vodiče PEN a pak vyrovnání potenciálu všech kovových částí v místnosti - bez něj mohl totiž úbytek na pracovním PEN při větších odběrech vést k pozorovatelném u brnění a průtoku malého proutu tělem obsluhující osoby. I když se jednalo o hodnoty v řádu desítek nebo stovek mikroampér,  mohou to lidé cítit.
V dřívějších dobách neexistovala jiná možnost než kovové vodovodní trubky, casto i odpadní trubky bývaly litinové těsněné (spojované) litým olovem. Riziko zavlečení cizího potenciálu bylo docela veliké.
Ono je potřeba, než někdo začne bezhlavě tahat žlutozelené dráty, přemýšlet o tom čeho tím chci dosáhnout a jaké riziko tím hodlám eliminovat.
Abychom se zase nevraceli k přizemňování kovových vodoinstalační ch baterií na plastovém rozvodu, pro které není v 99 procentech žádný racionální důvod.
Když budu mít neuzemněnou kovovou vanu tak  bude proud při náhodném dotyku  na potenciál L clověkem v ní se koupajícím omezen především odporem zdiva.

Přesně tak. Nikdy nevíte jaký potenciál vám tam odněkud objeví
Ono tam třeba nebude plné síťové napětí, on tam nepoteče takový proud, aby vám to přímo ublížilo
Ale stačí k nepřiměřené reakci, pádu a lepším případě je z toho pořádná modřina

Souhlas.

Zrovna nedávno jsem byl u incidentu probíjející vodovodní baterie, v rok staré novostavbě.

Velké překvapení bylo, že závada byla v myčce nádobí. Mezi baterií a nejbližším kolíkem zásuvky se naměřilo 72 VAC. Voda v PPR, všechny okruhy za funkčními chrániči, které nevybavily. Někde ve spotřebiči došlo k zavlečení napětí na vodní sloupec v přívodní hadici.

Ve spotřebiči došlo zřejmě k prorezivění topného tělesa nebo k poruše napouštěcího ventilu, celkem běžné závady myček a praček. Unikající proud nebyl dostatečný k iniciaci chrániče, ten je pro předepsaný chránič 30mA dle normy 15 až 30mA  a typicky bývá výrobní tolerance 18 až 24mA, což se v počátku poruchy nemusí dosáhnout.

K původnímu dotazu: Pokud se tazatel bojí pospojované (uzemněné) vany, nechť si pořídí vanu plastovou - laminátovou.