Diskuse Elektrika.cz

Stará elektroinstala ce TN-C
V PODSTATĚ jsou dle správného provedení N a PE propojený ve svrokovnici drátech ve zdi(zde se dělí PEN na PE a N)
Musí být i ta červená klema ve svorkovnici sporáku?
Jedná se o plně elektrický sporák
Jaké je nejlepší řešení z hlediska funkce i bezpečnosti?

Norma říká, že se propojovat po rozdělení nesmí, což je dle mého názoru poněkud unáhlený závěr.

Kde je provedeno ono rozdělení? V rozvaděči, nebo v krabici ve zdi, případně ve vypínači?

Otázkou je, zda se jedná o rozdělení.

Také se na to dá nahlížet jako na zdvojený PEN, což by mohlo být ve staré instalaci opravdu bráno jako bezpečnější a spolehlivější řešení.

Ve zdi jsou 4 vodiče -3 fázové a jeden PEN. Proto píšu elektrická instalace v bytě TN-C
I v sítích TN-C se za komunistů měl připojit sporák pomocí 5ti vodičové šňůry.
Otázka je, jestli se tam má na sporáku propojit PE a N tou červenou klemou a PROČ to případně udělat.
Děkujeme

S tím jsem se tedy nikdy nesetkal a že jsem těch sporáků opravoval a vyměňoval hodně. Ještě v první polovině 90. let byl připojen sporák běžně kabelem 4x2,5. Změna přišla až po r. 1995. Dle tehdejších požadavků nebyl u pevně připojeného sporáku důvod rozdělit N a PE, sporáky se přes zásuvkový spoj nepřipojují. Také dostupnost pětižilovýh kabelů byla tehdá mizivá.

Naprostý souhlas.

Nicméně zpět k původnímu dotazu. Z mého pohledu to má dvě roviny. Řekněme že z pohledu předpisů a z pohledu bezpečnosti, což neznamená že se v mnohém neprotínají.

Z pohledu norem to je v duchu co je rozděleno, už nikdy nespojuj. Má to své logické i technické důvody. NIcméně jsou okamžiky kdy "posílit" ochranou funkci vodičů může mít smysl z důvodu posílení takové ochrany. Na druhou stranu musí tento vodič zvládnout tuto funkci sám, jinak tam nemá co dělat. Jeho zdvojením (ponecháním klemy) se pro mne vlastně nic moc nezmění. Jen znepřehledním zapojení (pokud tam nebude vyloženě výstraha nebo přeznačení) a pořád tam bude jedno slabé místo a to vodič PEN a pod rozdělení na PE a N. Za mne tedy rozhodně klemu vyndat a jasně každému kdo se v tom bude hrabat dát vědět, že někde předtím je bod rozdělení vodiče PEN.
Nicméně pokud jde o kousek kabelu od sporáku napojeného z instalace TN-C, bych asi takové problémy neměl, i kdybych na konci našel nesundanou tu klemu. Zůstatková rizika vnímám jako minimální, tedy vše v klidu. Asi bych na to upozornil a dál to neřešil.
Rozhodnutí je na tom kdo to připojuje a provozuje. Za mne je lepší dát jasně najevo správné funkce vodičů a mít připojení přehledné, ale ponechání klemy v tomto případě nepovažuji úplně za závadu a problém. Ale opravdu jen v tomto případě. Sám bych jí vyndal a soustředil se na kvalitu samotných spojů a bodu rozdělení obzvlášť.

Pokud to máte podle vašeho plánku,tak máte TN-C a tady jde o zdvojení vodiče "PEN."
Není to podle normy ,    ale zvětšení zžl. vodiče není na škodu ani na snížení bezpečnosti.

Pozn:
Už jsem byl u toho, že na stavbě měli jedno FI 40/4/003 a při dokončování jim pořád vypadávalo,nahazovali ho a jednou (podle mne asi spínání vodiče N) nějak zahaprovalo a odešli všechny osvětlení (provizorní-žárovky) a nabíječka mobilu pro zedníka!
Škoda skoro nic!(To co bylo na 230V)
Ve sporákonce nemáte vodič N samostatně spínaný ,jen prochází....

Já bych ještě dodal, že užitečné bývalo u sporáků v dávnějších dobách připojených na čtyřvodičový rozvod provedené ochranné pospojování na vodovod.

K propojce mezi N a PE ve svorkovnici sporáku, tedy výše jmenované klemě - neuškodí a nepomůže. Vše již rozebral a odůvodnil správně kol. Franěk.

  Důležité je zkontrolovat a proměřit stav vodiče PEN po celé trase až do rozvaděče. Je třeba dát velký pozor na připojení sporáku u starých hliníkových rozvodů, kde je nutný minimální průřez vodičů 4 mm². Staré celoelektrické sporáky mívaly nižší celkový příkon (7 - 8kW),  kdežto dnešní celokeramické desky mohou mít podle provedení varných zón a vybavení trouby 10 - 11kW

Revizemi se zabývám 30 let, ale pospojení sporáku v bytě (na cokoli) jsem ještě nikdy neviděl...

Na vesnicích s poddimenzovaný m trafem/rozvodem běžné, pro nedělní provoz trouby (pekla celá ves) velice důvtipné řešení zvednutí napětí (na ochranné pospojení na vstupu/dnešní MET se moc nehrálo).

Ano, tak to bývalo hodně roků na vesnicích. Dnes je ale už většinou nové vedení po obcích (alespoň u distribuce EGD).Hodně se rekonstruovalo,před 15 a více lety v neděli dopoledne to bylo všude podpětí,když všichni vařili.Dnes jsem na konci od trafa a mám do HDS nataženou AYKY 35mm.Dříve to byla sotva 16mm (možná 10mm).Je vedení zokruhované na příč v ulicích.Takže to jde různě zvyšovat proudově.

V dobách čtyřvodičových rozvodů hliníkovými vodiči se to dělávalo. Vodovodní potrubí ke kuchyňskému dřezu bývalo většinou poblíž sporáku, dělali to elektrikáři pro vyšší bezpečnost sporáku a jeho obsluhy a zamezení napěťových rozdílů mezi sporákem a blízkým vodovodem - klasické pospojování. Někteří zem připojovali do svorkovnice sporáku, jiní do sporákového spínače a setkal jsem se i s připojením pod šroubek v zadním krytu sporáku.

V dnešním zapojení sporáků s plným počtem měděných vodičů už to není důležité, s plastovými vodovodními trubkami to není ani možné,  tehdá to ale mohlo zachránit život hospodyně.