Diskuse Elektrika.cz

Obvodové a zapojovací schéma
    Obvodové a zapojovací schéma. Obvodové schéma se dělí na silové a ovládací obvody. Proč toto rozdělení existuje? U složitějších zapojení se kreslí zvlášť, aby bylo jasné, jak vše funguje. Ovládací schéma je klíčovou součástí elektrodokumen tace pracovních ...
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/obvodove-a-zapojovaci-schema/@@eview)
   



           

Vaše názvosloví je pro mne neznámé.
Názvosloví pro schéma zapojení, které používám již více než 40 let, se dělí na:
- jednopólové schéma (jednopólák),  což je schéma zapojení silových obvodů

- liniové schéma (liniák),  což je schéma, ze kterého se dá vyčíst funkce zařízení a podle kterého se zkouší zařízení. Název liniák vychází z toho, že obvody jsou řazeny pod sebou v linkách a  každá linka má svoje číslo, které se  používá pro odkazy

- zapojovací schéma (drátovačka),  znamená, jak je rozvaděč fyzicky zapojen (vydrátován),  používá se při drátování ve výrobě, případně při dohledávání chyb z výroby, je zde zakreslen každý jednotlivý vodič

Také mám v paměti liniové a zapojovací schéma, přičemž jsme měli raději to zapojovací :-)

Plně se podpisují pod tohle dělení.

1. Jednopólové schéma zapojení silových obvodů má svá pravidla. Na příklad označení prvků a proudových hodnot, typ soustavy, označení pohonů, rozvaděčů. Je to schéma zjednodušené a přehledové. To je velice důležité pro údržbu, opravy a revize. na příklad v rozvodnách vn i nn je povinnost, aby viselo na stěně ve zvětšeném měřítku a bylo pravidelně aktualizováno při každé změně.

2. Obvodové schéma ovládacích obvodů,
neboli liniové schéma se používalo již v roce 1960. Někdy bylo dlouhé i několik metrů. Od  těchto "harmonik" se upustilo a přešlo se na formát A4 na délku. Místo linek se používají řádky, ale název zůstal "liniové schéma zapojení". Tomu v praxi každý rozumí. Obvodové schéma není zapojovací schéma i když dobrý liniák má náležitosti zapojovacího schéma. Musí ale se zapojovacícm schématem korespondovat.

3. Vnější a vnitřní spoje, neboli zapojovací schémata přístrojů, slouží hlavně pro montáže zařízení a pro jejich úpravy. Vhodné je na jednom výkrese mít zapojovací schéma pro vnější i vnitřní spoje. Takto lépe vytvoříme štítky na vodiče a kabely se svou jedinečnou adresou.
Je to přehlednější a méně chybové. Ale záleží na architektuře projektanta a na jeho zkušenostech. (Každý projektant by měl projít nejdříve montáží el. zařízení....)

4. Při montážích nového zařízení je důleržitý výkres "kabelová listina" a schéma navěšené elektriky v kombinaci s kinematickým schématem zařízení.

5. Poznámka: pokud použije projektant nezvykle názvosloví a jiné než zaběhnuté formy kreslení včetně nestandarfních značek, měl by dodat k tomu svůj manual s vysvětlením.

P.S S tímto názvoslovím a způsobem kreslení by vás v automobilce Škoda vyhodili. Stáhněte si jejich manuál pro obor elektro.

Souhlasí, o to víc mne překvapilo odkud se to vzalo. Ještě, že se zdrojuje! Takto se to učí ve škole!

Prosím o informaci, co to je ten manuál pro obor elektro. Kde je něco takového ke stažení? Na webu Škoda auto? Nebo na webu SOU Škoda? Tam jsem v sekci dokumenty nic podobného neobjevil.

Interní technické standardy (ITS) jsou závazné pro všechny dodavatelské firmy, pokud se dotýkají jejich odborné činnosti dodávek a rekonstrukcí strojů a zařízení, budov a staveb, energetické činnosti. Centrální technický servis je vydavatelem ITS pro všechny závody Škoda Auto.

Pro elektro je ITS 1.11
a lze jej dohledat i v archivu Elektrika.
V příloze je verze 2019