Diskuse Elektrika.cz

Prosím o navedenie, ktoré normy alebo technické predpisy prevádzkovateľ ov pojednávajú o spôsobe uzemnenia tienenia vn káblov (uzemnený jeden koniec/oba konce).
Prípadne, aká je aplikačná prax a dôvody o ktoré sa táto aplikačná prax opiera.

Uzemnenie tienení na strane zdroja v prípade sekundárnych obvodov je mi jasné. Je to z dôvodu EMC.
Ale ako je to v prípade silových káblov vn, vvn alebo zvn? Tam je to tienenie na riadenie eletrického poľa a malo by byť uzemnené na oboch koncoch. Alebo sa mýlim?

PNE 34 1050 hovorí:

2.1.3 Použití kovových plášťů
Stínění kabelů vn se uzemní na obou koncích. Je-li třeba omezit indukovaný proud v stínění, postupuje se podle ČSN EN 61936-1.

EN 61936-1 stanovuje, že pri uzemnení tienenia plášťov je potrebné zvážiť výskyt dotykového napätia na izolovanom konci v prípade jednopólovej zemnej poruchy v elektrickej stanici.
Tiež stanovuje, že je potrebné dostatočne dimenzovať uzemnenie s ohľadom na možný výskyt poruchových prúdov.

To isté v modrom hovorí aj EN 50522.

Viac som nenašiel. Viete mi niekto poskytnúť viac informácií?

Může si to pro sebe stanovit konkrétní resort, např. v případě elektrizované dráhy zamezení průtoku zpětného trakčního proudu, viz ČSN 34 1530 ed. 2.

Áno, s touto informáciou som sa stretol a má opodstatnenie.

Podstatou mojej otázky je spor s pracovníkom investora, ktorý mi tvrdí, že uzemnením tienenia vn káblov 3x AXEKVCEY 1x150 v dĺžke 3m na oboch koncoch a na jednu a tú istú uzemnenú oceľovú konštrukciu som vytvoril závit nakrátko, ktorý spôsobí poškodenie káblov.

Nezabýval bych se tím a ono důkazní břemeno domnělého rizika, které tomu investorovi náleží, bych mu ponechal.

S tím bych také souhlasil. Podobně jako u revizí, bych požadoval konkrétní předpis (návod, normu, .....)  se kterým je to v rozporu.

Je trošku komplikovanejš ie. Predstavme si vn kábel ako kondenzátor, kde jedna doska je živý vodič a druhá doska tienenie. Frekvencia je 50Hz, tečie tam kapacitný prúd úmerný kapacite napätiu a frekvencie v kábli cca 20mA/m podľa typu. A predstavme si jeho zapojenie ,  uzemnenie a uzemnenie tienenia. Tým že tienenie je pripojené na obidvoch koncovkách nevytvoríte závit nakrátko, nakoľko kapacitný prúd tečie smerom k zdroju a nie od koncovky ku koncovke. Gradient napätia je =0.  S istotou môžem tvrdiť, že ak tam bude jedna koncovka, 3m kábla problém mať nebudú. vn káble pri ukončení koncovkami musia mať ale tienenie VŽDY pripojené na zem, s hodnotou podľa STN 50522. Naviac výrobca koncoviek má technologický postup a návod ako osadiť koncovku na vn kábli spolu s jej uzemnením. Nevytiahnutím a neuzemnením tienenia tento návod porušujete a za porušenie nesiete plnú zodpovednosť. Teda ten kto to montuje a projektuje. BTW ,  všeky kioskové TS to majú rovnako . 3-4 m vn kábla s uzemnenými koncovkami na  strane trafa a vn rozvádzača a veky bez problémov. A 250m vedenia s uzemnením len na vzdušnej sieti ( obmedzený kapacitný prúd ladenou tlmivkou) a odpojeným uzemnením koncovky vo vn rozvádzači ( niekto nedosledoval) odpálená koncovka a diera v KKT  RDJH Siemens. Ak na tom investor trvá, dajte to do poznámky

Aj toto je pripojenie trafa vlastnej spotreby 22/0,4kV vo vonkajšej kobke.
Predpisom som sa oháňal iba ja. Dohodli sme sa, že sa k tomu vyjadrí ich firemný revízny technik. Nakoniec sa ku mne dostala od investora iba informácia, že to ostane obojstranne uzemnené a aj zakreslené do projektu.

V kútiku duše som dúfal, že si všimnete túto otázku a budete vedieť poskytnúť skúsenosti z praxe.
Klaniam sa  (poklona) ,   lebo  pravidlá  (dance)

Inak aj ten kus kábla musí prejsť diagnostikou bez plášťovej skúšky v tomto prípade. Musí byť spravená napäťová skúška a diagnostika kábla. Bez toho opos nemôžet ( nemali by ste) dať. Ak to chcete dotiahnuť do konca, požiadal by som o ich doloženie. Nech si objednajú voz a zmerajú to . Inak zafungovali skvele a našli alibi. Ako v tom filme S tebou mě baví svět.... Matýsek se ....

Ešte jedna vec. Kábel je AL 150mm2. Normálny projektant tam dá meď 35mm2. Pnutie na 150 tke môže poškodiť prechodky na vn strane trafa, jedine ak by bol v rovine a nebol tam ohyb a pnutie by bolo nulové .

Trafo je suché, epoxidové, okapotované. vn prechodky sú plastové. Kábel svojím tvarom vytvára tlak na os prechodky. Ťah do strany je prakticky nulový.

Protokol o napäťovej skúške kábla som dostal. Káble majú cca 15GOhm a unikajúci prúd cca 55uA.
Skúšobné napätie 38,1kV/0,1Hz.

Nejsem vn kař, jen jsem se v bývalé práci kolem toho trochu motal...
Mám dotaz, proč jsou na těch průchodkách ještě ty měděné praporce? Proč to není připojené přímo na ty průchodky? Má to nějaký speci důvod, nebo je to pomoc, protože někdo dal na kabely oko s menší dírou a takto se vyrobila redukce?

Je možné aj to s tou dierou. Ale skôr je to kvôli fázovaniu. 150tka je krátka (3m) a tvrdá a nedá sa tam nechať rozumná rezerva.Ak je kábel nameraný správne a oko je na prechodke TR, dve fázy neprehodíte. Tým, že je tam praporec, viete ho natočiť a koncovky prehodiť. Dimenzia kábla je zbytočne veľká 22-CXEKVCEY 35 je ohybná a je možné na nej nechať rezervu. Tam s prehodením fáz problém nie je.

Protože je to standard. Ať už obyčejná, nebo antivibrační verze.
Redukuje se tak v  případě potřeby díra, chrání se tím průchodka před nadměrným namáháním i opálením (i dobře vyměřené oko se svěsí, nebo vymáčkne a pak nejde sundat, nebo se vypálí),  dává se tam CuAl podložka a vůbec je to praktická věc.
Nikdo soudný nerve Al oka koncovek větších průřezů přímo na svorníky a platí to i pro odpínače. Vždycky je snazší při poruše, nebo zareznutí či zaseknutí (nerez) šroubu odříznout praporec, než riskovat poškození stroje.
I zmíněná možnost pootočení je užitečná, ovšem nafázování stroje se dělá ještě před jeho spuštěním měřením, přehazování je někdy hrozná práce.
Malé průřezy mědi se připojují zpravidla přímo na svorníky průchodek.