Diskuse Elektrika.cz

Zajímalo by mě, proč jsou kabely uložené v zemi v průřezu např. 3x240+120, zatímco lana vrchního vedení nízkého napětí mají mnohem slabší průřezy?

Souvisí to s několika faktory.
Sítě nn nejsou rozlohou nijak rozsáhlé, takže pro splnění podmínek odpojení a úbytků to vyhoví. Nároky se však zvyšují a může přestat vyhovovat.
Proudová zatižitelnost Ale je vyšší, než u kabelu AYKY.
AlFe snese vyšší oteplení, díky chlazení na vzduchu a vzdálenosti vodičů.
Z pohledu mechaniky by použití velkých průřezů, znamenalo použití opěrných bodů s velkými tahy, což by nebylo na síti nn ekonomické.

Navíc při kladení nových kabelů do země, rozumný projektant průřez lehce naddimenzuje, s ohledem na rozvoj sítě, protože kabel samotný, je v takovém projektu  ta nejlevnější položka.

Pro přenos stejného výkonu při vn teče menší proud než při nn a tak stačí menší průřez.

Jedním z důvodů je také to, že vrchní vedení neisolovanými vodiči na konzolách s isolátory jsou obvykle stará nejméně 40  let. Tehdá byly menší nároky, tudíž slabší vodiče vyhovovaly. Dnes se nová vedení dělají s určitým výhledem do budoucna, přesto jsem již zažil, že se rozvody udělané v 90. létech předělávaly, protože nevyhovovaly nárokům odběratelů.

U vysokého napětí na přívodu distribučního (obecního) trafa je napětí zhruba 50x až 100x vyšší (22kV, 35kV) takže pro daný přenášený výkon stačí vodiče slabší, důležité jsou jiné parametry, zejména odpor vodičů a mechanická pevnost.

Zajímalo by mě, na co se vlastně tazatel ptá.

Také mne to napadlo. Již dávno jsem se naučil na takové hloupé otázky neodpovídat. Odpověď je třeba již v tom jeho "nicku". Zákon pana Ohma se učí na základní škole.....

Najdou se tací co se jednou za čas zamyslí nad něčím mimo jejich běžnou práci či vzdělání a jelikož se rádi vzdělávají a chtějí mít určitý všeobecný přehled tak si o tom chtějí něco zjistit a pak chápu, že třeba v tomto případě se odhodlá zeptat tu na elektrice kde očekává odpověď osob, které o tom něco vědí a nechce spoléhat na informace, které mu vyplivne google (a nebo si je chce potvrdit).

nedávno se mě jeden známej jen tak mimo řeč zeptal jak je možné když do domu vedou 4 dráty jsou všude venku na vn a vejš tahané jen 3. Tak jsem mu musel nakreslit a vysvětlit jak je to s uzemňovacím uzlem v trafačce

Zeptat se, když nevím není chyba ani ostuda. Chyba je zůstat v nevědomosti.

Nám elektrikářům to nepřijde, laikům jsou v elektrotechnic e běžné věci mnohdy záhadou. Všichni máme po létech od školy nějaké mezery ve vědomostech. Něco jsme zapomněli, protože to nepoužíváme, jiné znalosti nám chybí, protože poznání se rozšiřuje a za nás jsme se to neučili. Laik si také dost často neuvědomuje souvislosti a ptá se nešikovně vzhledem k neznalosti odborných termínů.

V současné době jsou skoro veškeré větší a velké akumulace dimenzované pouze na 1-2 hodiny provozu max.,  protože je z toho v Kč/kapacita.rok největší finanční výnos. Využívá se to totiž prakticky výhradně pro poskytování tzv. podpůrných služeb přenosové soustavy, tj. aby to vykrývalo nějaké krátkodobé provaly v řádu minut (než prostě stačí najet nebo sjet dolů nějaký systémovější avšak pomalejší zdroj). Ne na to, aby to akumulovalo elektřinu přes den a ve špičce ji cpalo systémově zpátky do sítě - pokud se tak mimoděk děje, tak je to v zásadě pouze sekundární využití a ne primárně plánované.