Diskuse Elektrika.cz

Na domku od našich prarodičů (postaveno 1968) jsme si chtěli nechat ověřit funkčnost hromosvodu. Přišel nějaký elektrikář od manžela z práce a přinesl si sebou přístroj Metrel Eurotest (easi) a dlouhé kabely a takové kolíky do země.
Manžel mu pomohl rozebrat svorku na hromosvodu a pán natáhl kabely a zatloukl kolíky do země pak to změřil, řekl, že to ještě jde a zase to s manželem dali dohromady a odešel.

Mě, ale nyní vrtá hlavou jestli jsme tam u něj mohli stát v crocsech. Jestli je to bezpečné? Běhal nám tam po zahradě i pes.

Ptám se jen proto, že manžel má mírnou arytmii a já mám jen obavy.

Toto měření používá tak malé napětí, že tam nevzniká nebezpečné krokové napětí, které by nějak mohlo ohrozit osobu, které se v prostoru pohybuje.

Jedna taková kuriozitka
před několika léty jsem stejným způsobem podobným přístrojem měřit uzemnění u jedné chatičky
Asi za 2 týdny mě volal majitel a ptal se čím jsem to měřil, co jsem do té země pouštěl, že v místech, kde jsem měl sondy, vyrostly houby

No tohle by měl vysvětlit mykolog - mě napadá jen tohle :Při průtoku zeminy proudem okolo sond se dávají do pohybu různé ionty a pokud tam existuje podhoubí tak může dostat šok - podobně jako při skokové změně teploty a následkem toho začne růst plodnic. do jaké míry je to skutečně tak nevím ale s teplotou to funguje.

Při měření třívodičovou metodou opravdu žádné riziko nehrozí.

Dá se ale použít alternativní metoda měřením impedance.

Někde si půjčím fázi, která není za RCD. Změřím impedanci této fáze proti zemniči a následně odečtu předem změřenou impedanci fáze samotné (polovina impedance ochranného obvodu).

Měřák zemničem protlačí proud okolo 10 A, který se bude pohybovat směrem ke zdroji. Bude-li změřená impedance 10 Ohm a vnitřní impedance zdroje bude zanedbatelná, pak celkový úbytek napětí mezi zemničem a zdroje dosáhne téměř 100 V *).

Tady bych se moc nerozkročoval.

*) Pominu to, že by moderní měřák měl zastavit měření v případě, že dotykové napětí přesáhne 50 V (nezkoušel jsem to). I tak je to poměrně dost.

Moderní měřáky mají bezpečnostní ochranu-při jejím případném zvýšení (bezpečné napětí) vypnou!!
Není co k tomu jinak dodat  (dance) Od toho jsou podle norem vyráběny!

Nebo se těmi dírkami dostala voda hlouběji do podhoubí. Nebo to byla náhoda. Což je asi nejpravděpodob nější.

Nebo se na těch kolících přenesly spóry hub na nové místo ...

V devadesátkach byl oblíben pěstiteli žampionů urychlovac spočívající v ploché baterii s diodou zapojenou v závěrném směru a sondami.
Výhodou byla velká výdrž baterie.
Jistou nevýhodou relativně vysoká pořizovací cena a neúčinnost.
 (dance)

U běžné křemíkové diody je závěrný proud tak malý, že tam nemusela být ani ta baterie.

K samotnému měření měřičem zemního odporu: Pracovní napětí měřiče může být až 80V~,  kmitočet bývá odlišný od kmitočtu sítě a jeho násobků, ovšem s ohledem na délky měřících kabelů a zdroj v podobě bateriového měniče, není pracovní proud ani krokové napětí nebezpečné. Klasický Terromet měl při doporučené rychlosti otáčení kličkou 3ot/s zhruba 65+V~.