Diskuse Elektrika.cz

Měl bych řešit pravidelnou revizi venkovního osvětlení v oploceném sportovním areálu, umístěném na sloupech.
V minulosti u tohoto osvětlení byly pravidelné revize prováděny v ročním anebo čtyřletém intervalu, každý revizní technik měl na to jiný pohled.

Dle ČSN 33 2000-7-714 ed.2 2012 se určuje vnější vliv AD3 a podle ČSN 33 1500 Z3 2004 k tomuto vlivu vychází periodika 1 rok.

Dle ČSN 33 2000-6 ed.2 2017 je doporučena lhůta pro venkovní osvětlení (oddíl 714) 4 roky.

Můžete mi prosím poradit, který pohled správný, zda by se mělo počítat s 1 rokem či se 4 roky?  
 

Termín (periodu) revize by neměl určovat revizní technik, ale provozovatel takového zařízení (rozvodu) by měl mít odborného zástupce elektro, který posoudí (nebo si přizve další a vytvoří komisi) rizika a podle toho si revizi objedná

Jak staré je to osvětlení, dá se dohledat nějaké doporučení nebo pokyn od výrobce?

Žádnou průvodní ani provozní dokumentaci jsem od provozovatele nedostal, zatím ještě hledám v šanonech kde by to snad údajně mohlo být.
Protokol o určení vnějších vlivů taky není, toto je poznamenáno v předchozí pravidelné revizi z roku 2023, tam je i doporučena lhůta pro příští pravidelnou revizi na 1 rok.
Výchozí revize je z roku 2015, to jsem vyčetl z předchozí revize.

Už jsem provozovatele informoval, že pokud se nic nenajde, tak se prvně bude muset chybějící dokumentace doplnit.

Za dobu provozu tohoto zařízení bylo uděláno několik pravidelných revizí však s rozlišnými lhůtami.

Podle toho co píšete, tak by to mělo být určeno v protokolu vnějších vlivů?
Jedná se o sportoviště, kde se pohybují jen laici a převážně děti a dorost. Jakou lhůtu by jste dle Vaších zkušeností doporučil?

Tak především potřebujete PD, která musí obsahovat i zde již zmiňovaný protokol určení VV. Pokud tyto podklady pro revizi nemáte, jde o závadu kódu C1 a tudíž "Elektrická instalace NENÍ z hlediska bezpečnosti schopna provozu" (ČSN 33 2000-6 ed.2, změna Z2).

Vliv AD3 je sice roven (byl roven) jednomu roku, nicméně by muselo jít o jen trvalý, což déšť není a proto se může lhůta prodloužit na uvedené 4 roky.

Vy ale začněte u PD. Bez ní doporučuji odchod o dům dál.

Jště lepší, než ČSN, použít zákon č. 250/2021 Sb.,  §20, odstavec 3, písmeno c.
Neb ČSN je nezávazná, kdežto zákon je obecně závazná právní norma.  O0

Naopak.
V zákoně 250 a NV 190 je napsáno, že součástí každé revize je určení termínu příští revize!!
(Protože neelektrikář majitel neví, kdy je termín........ .proto to dali do zákona)


Jak píší kolegové....
Součástí každé revize (požadovaná dokumentace) je PD a určení VV -jinak revize nejde-nesmí se udělat!

Je to sice trochu slovíčkaření, ale součástí revizní zprávy je "pouze" doporučení. Vlastní lhůty stanovuje řád prohlídek, údržby a revizí, který musí být pro tento účel zpracován. Ten ale revizní technik v rámci revize určitě nevyhotovuje. Je tedy otázkou, do jaké míry je doporučení lhůty ze zprávy o revizi pro provozovatele závazné.

Příklad z praxe: Jeden kolega uvedl do revizní zprávy doporučenou lhůtu pravidelné revize 2 roky. Zástupce provozovatele mu to rozporoval s odůvodněním, že oni mají ve firmě zavedenou preventivní údržbu, a proto ta lhůta může být dvojnásobná. Co byste takovému člověku odpověděli?

Dnes už není v zákoně žádná dvojnásobná lhůta, jak to dříve bývalo! Ani preventivní údržba se zápisem toto už neřeší.... (poklona)
Dnes se revize určuje podle prostředí a určených tabulek.

Rt doporučí postupovat dle řádu a hotovo, není důvod aby se zaplétal do niancí řízení bezpecnosti.

Viz NV 190/2022 Sb.,  Příloha 4, písmeno c):

Provozovatelé, kteří mají zpracován řád preventivní údržby, kdy pravidelnými kontrolami a údržbou je zajišťována minimalizace rizik souvisejících s provozem elektrických zařízení, mohou ve svém řádu preventivní údržby stanovit lhůty pravidelných revizí až dvojnásobné.

Voda z deště je dostatečně určena v kódu AB (například AB8 obsahuje 15mm/min. vody z deště, sníh, kroupy a námrazu).
Kód AD se stanovuje pro jinou vodu než z deště (například  při zalévání sportoviště).

Myslím, že tento pohled je již překonaný. V aktuálním vydání 5-51 je již vliv AB uveden jako atmosférická vlhkost. Uvedené charakteristik y udávají navíc pouze teplotu, která s vlhkostí přímo souvisí. U AD není v normě ani zmínka o jiném zdroji vody než z deště, u AB není ani zmínka o dešti, sněhu, námraze nebo krupobití. Ta norma to zkrátka používá jinak než ten obecný soubor EN 60721, na který je tam odkazováno.

Nehledě na to, že na ty kódy jsou v dalších částí souboru ČSN 33 2000 vázány další požadavky a nevím, že by se v souvislosti s AB někde řešil IP kód nebo mechanická odolnost.

Občas vidím u nových PVV, které tvoří mnozí aktivisté, že místo aby k pracovišti přiřadili kody VV, tak k těmto kódům přiřadí IP kódy. Ale schází mapa pracovišť a jejich označení...
Je to sice mimo téma VO a pravidelných revizí, jenže ty PVV s tím souvisí.



Není nad dobrou, polopatickou radu....

Aby to neměl tazatel tak jednoduché, tak já ještě připomenu, že mimo elektrické revize se dělá na VO také defektoskopick á kontrola. Tedy kontrola koroze stožárů

Stanovování vždycky AD3 by znamenalo univerzálně pro všechny případy automaticky revizní lhůtu 1 rok, což je tedy závěr podezřelý. Potom by různé komise VV a provozní řády byly k ničemu. ČSN 33 2000-5-51 ed 3 +Z1+Z2 odkazuje u AD mimo jiné na neplatnou normu 60721-3-4:1995, kde jsou kódy 4Z6 až 478 přiřazené u zanedbatelné, stříkající a tryskající vody z jiných zdrojů než z deště. V dnes platné 60721-3-4 ed.2 je tam totéž (přesněji voda kapající, postřiková a stříkající),  opět z jiných zdrojů než z deště, jenom jinak okódována (4Z12 až 4Z14). Takže bych si to vysvětlil tak, že stanovení AD je relevantní jen v případech zdrojů jiných než dešťových a tak bych přistupoval i u toho AD3 v ČSN 33 2000-7-714 ed. 2. V praxi bych to rozlišoval tak, že pokud je sloup VO u silniční komunikace, je tam nějaký AD (minimálně AD3),  což znamená lhůtu 1 rok. Pokud tam není ostřik z okolního provozu, není tam AD a pak můžeme uvažovat o delších lhůtách.

S tím úplně nesouhlasím. V ČSN 33 1500/Z3 z r. 2004 je uvedena pro prostředí venkovní a pod přístřeškem lhůta 4 roky. Je tam přímo uvedeno, že tam může být AD3 až AD5 i pro výskyt vody z jiných zdrojů než deště. To znamená, že AD není omezen pouze na "původní prostory mokré",  ale záleží také na četnosti výskytu vlivu, lidské činnosti atd.


Teď je otázkou, proč normotvůrci tuto zásadní informaci do -5-51 nepřevedli. Naopak jsou tam u AD4 jako příklad elektrického zařízení uvedena „některá venkovní svítidla“.

Prostory mokré a s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek
Říká 190tka.
Chybějící čárka za prostory či za mokré dělá holt svoje. (dance)

Máte pravdu, u venkovního zařízení s určeným AD3-AD5 může být lhůta 4 roky. Nicméně i tak by se podle mě vliv AD stanovit neměl, pakliže jde jen o déšť. Rutinně jsem najetý na vyhl. 100/1995 Sb. a tam AD3 je prostě 1 rok. Projektanti nám předávají pro venkovní osvětlení nástupišť protokoly s AD3 nebo AD4. Potom bychom správně měli tyto protokoly zahodit a vypracovat si svoje bez AD, aby to bylo v souladu s běžně stanovenou lhůtou 4 roky. Nikdo na venkovní osvětlení kratší lhůtu než 4 roky nestanoví, přes to vlak nejede.

To vůbec vypadá na šlendrián, určitě nejde o prostory venkovní, byť venkovní prostor je mokrý a obsahuje korozivní a znečišťující látky.

V příloze něco z historie.
Starý článek “Vnější vlivy z pohledu soudního znalce” od Ing.Melena (starším autora netřeba představovat).

Pokračování.

To sice ano, ale pro venkovní prostřední je tam uvedeno AB8, AD4 a je to 4 roky. Je to na tom posledním řádku v tabulce.

Často se setkávám s tím, že se venku se uvádí AB8 s omezenou teplotou do -25 °C nebo  také kombinace AB3 + AB5.

Dle již neplatné ČSN IEC 721-2-1 (následující normu jsem nečetl) je ČR zařazena do mírného typu klimatu (WT),  dle tabulky II - Roční extrémní hodnoty jsou -20 až +35 stupňů C, dle tabulky III - Absolutní extrémní hodnoty teploty jsou -30 až +40 stupňů C (tuším cca 10 hodin v roce).
Omezení minusových teplot v protokolu VV u kódu AB8 je tedy myslím správné.