Diskuse Elektrika.cz

Stávající dům s plochou střechou, živičné pásy jako krytina, mírně vyvýšená oplechovaná atika, stávající mřížová soustava s revizní zprávou.
Nyní nově přidaná FVE se svojí revizní zprávou, také vše ok. FVE a LPS jsou propojeny.
Ale obě revize nereflektují na sebe, není tam zmínka o změně "vlivů",   rizik atd.
Můžete prosím poradit jak toto řešit, co by vše mělo být součástí dokumentace, projektu, aby, až přijde RT revidovat hromosvod, viděl, že je bylo na vše myšleno?
Projekt FVE má, projekt LPS má také.

A jak to vypadá v dokumentaci skutečného stavu? Tam by měl být dům zhodnocen jako celek.
Pokud někdo propojil FVE a LPS, bylo by fajn na to mít důkaz, bude se to možná hodit.

Pokud byla jako první revize LPS tak je to jasné.... (dance)
Montáž FVE vždy zhodnotí LPS jinak, jak byla před tímto.

Investor FVE na domečku je zpravidla laik, takže mu firma dodá jakousi revizi jen na to, co montovali, bez nějakého seriozního vztahu celému objektu
Je to špatně, ale spousta lidí ani netuší jak moc, co si nechali na dům dát za "časovanou bombu"

Pro drtivou většinu dodavatelů FVE, je hromosvod překážkou v práci nebo zakázce. Pokud se k tomu postaví čelem, investor si vybere jinou - levnější firmu. Proto často vidím dokumentaci k FVE s odstavcem, kde se píše o tom že vnější ochrana není řešena proto a proto. Osobně s tím samozřejmě nesouhlasím, ale prostě to hodí na neznalého investora. Ten "vyždímán" z rodinných úspor, samozřejmě nerad poslouchá něco o další investici. Obzvlášť když jsou upozorněni na to, že si sami mají najít projektanta pro přípravy návrhu s výpočty a podobně.
Osobní zkušenost pro mne je ta, že cca v polovině revizí FVE je to řešené (díky spolupráci se dvěma firmami) celkem slušně, ostatní si musí nechat vnější ochranu dodělat (ne všichni to skutečně dotáhnou do bezpečného konce)

Pokud instaluji na střechu nové zařízení (obzvláště tak rizikové a drahé jako je FVE) ,   je v zájmu investora :
1 - najít firmu která vnější ochranu skutečně řeší, nebo si najít firmu která to dodatečně upraví
2 - pozvat si vlastního nezávislého RT

Přitom často vidím střechy, kde úprava hromosvodu okolo FVE nebývá složitá ani nějak drahá. Spíš ale vidím nepochopení dodavatelských firem, kdy tupě propojují panely s hromosvodem bez ohledu na místní podmínky, nedodržují vzdálenost S, nebo je někdo "naučil" že S=40cm a není potřeba výpočtů a ověření.

Projekt ochrany před bleskem a přepětím musí obsahovat analýzu rizik, výpočty s zařazením do LPS a samozřejmě návrh řešení. Vše najdete v příslušných normách (ČSN EN 62 305-X)

Z těch stovek tisíc střešních fotovoltaickýc h elektráren navíc většinou dotovaných státem, odhaduji že minimálně desítky tisíc neodpovídají předpisu z titulu ochrany před bleskem jen při pihledu na střechu.
Na vině jsou i revizní technici, kteří nejenže neznají předpisy, ale mnohdy neznají ani řemeslo.
To je ale vizitka orgánu, který vystavil takovým technikům Osvědčení o odborné způsobilosti RT.

Ano, máš pravdu pokud tam revizní technik opravdu byl. NApříklad firma Schlieger na místa montáže ale neposílá revizní techniky, ale spouštěcí techniky, kteří vyplní on-line tabulku, nasdílí pár fotek a dámy v kanceláři dle toho napíšou revizi. Revizák, tedy spíš jeho atrapa, přijde v pátek, posadí se ke stolu a jen razítkuje a podepisuje. Odpoledne pošle fakturu za metrák podepsaných revizí.

Tito lidé nemají ani potřebné technické vybavení, ani znalosti RT. Přesto takto vzniká několik desítek revizí každý týden. NA tu firmu je přes osmdesítek stížností na SUIPu, mnoho na ČOI a již mnohokrát byli u soudu. Přesto na mne neustále skáče mnoho reklam s "nejlepší firmou" a na FB shání stále další zaměstnance nebo spolupracovník y. Podle toho co okolo sebe mohu vidět, mají stále mnoho nových zákazníků, přesto že třeba přívod pro tepelné čerpadlo jsem jim zrevidoval až na potřetí, díky neskutečným prasárnám co tam firma předvedla.

Nicméně poté co do nich veřejně cca půl roku "kopu" došlo ke změně textů na jejich stránkách.  Nyní doporučují pravidelné revize ve 2 letých lhůtách, jak jinak prováděných jejich revizákem.
Nicméně důkazy nezmizely, ale byly předány spolu s podnětem na SUIP

docela by mě zajímalo jakou spotřebu RT má taková firma. Leda, že by se nikdy ty stížnosti nedostali tak daleko aby onen RT přišel o povolení

Ona by něco napověděla statistika
- kolik objektů během roku zasáhl blesk
- k jakým škodám při tom došlo
- kolik fotovoltaik bylo poškozeno bleskem, přepětím...

V přepočtu na počet objektů v této zemi, na počet provozovaných fotovoltaik to procentuálně bude tak nízké číslo, že na to firmy a RT hřeší a věří, že právě jejich dílo si blesk nevybere

Pokud to v případě RD ušmoulí na neVTZ, není kdo by papíry (v tomto případě řekněme nadbytečné) sebral.

A jseš si jistej že výrobna energie s připojením do distribuční sítě, byť instalovaná na rodinném domě, není VTZ? A pokud opravdu nespadá pod VTZ, že tam pravdu neplatí normy a tedy se nemusí dělat revize? Za mne celkem odvážné tvrzení.

V příloze část rozsáhlejší odpovědi na dotaz ohledně rodinných domů a jejich zařazení pod VTZ v reakci na můj dotaz položený MPSV.

Pokud jsou instalace v RD VTZ, tak všichni majitelé porušuji zákon, proboha kdo má zpracovanou an.rizik a provádí pr.revize.
Můj názor je, že se úředník uťal.

No jo, ale co s tím. Teď si představ, že se toho úřady chytí. Pak budou bytaři a baráčníci rázem v řiti. Budou se pak soudit?
Pokud se úředník uťal a jeho utnutí je uvedeno pod hlavičkou Ministerstva práce a soc. věcí, pak je to docela průšvih. Nezdá se ti?

Honzo, což takhle poslat jeho vyjádření někam dál, popřípadě ho předat médiím.
Pak by se třeba začali dít věci a mě by to moc zajímalo.

Mě se hlavně nezdá, proč bys měl na svoje obydlí roubovat zákon o "bezpečnosti práce".
Např.by to znamenalo, že všichni občané by museli být minimálně osobou školenou atd.....,  nemyslitelné.

Jen na doplnění:
Nedávno na jednání na TIČRu mě bylo řečeno, že třeba spotřebiče nejsou VTZ (což vím... o:-))
a už se nedělá revize spotřebičů ale jen kontroly.Při oponování, že je v normě tabulka na kontroly a revize, mě bylo taktně řečeno, že spotřebiče nejsou VTZ a z toho důvodu se žádné revize nemají dělat!! Revize se dělá jen u zařízení spadajcích pod VTZ. Prý by museli dělat opravy norem pořád! (drinks)

Teď tedy otázka, kdo rozlouskne zda je nebo není VTZ RD?? :(

Je to jednoduché, pokud je v důvodové zprávě k zákonu uvedeno, že se netýká "bytů",  v tomto duchu je schválen zákon, tak tuto skutečnost nemůže změnit dopis od úředníka.

Nechápu, proč je tady šířen názor, že když něco není VTEZ, že odpadá povinnost provádění revizí. Máme tady přece platnou ČSN 33 15000, která pojednává o revizích elektrických zařízení jako takových (tedy i spotřebičů),  a neřeší, zda je něco VTEZ nebo není.

To máš sice pravdu, ale jsme někde jinde, kdy vyšla 33 1500!Tato nemůže vzít v potaz Z 250/2021 a ten je jí nadřazen! (několik desetiletí má 33 1500 skluz ) (dance)
Termín revizí je už určen s jinými časy jako v 331500......

Milane, moc Tě prosím, můžeš mi poslat nějaké ucelení toho, že byty, hromosvody na objektech k bydlení a FVE na objektech k bydlení není potřeba pravidelných revizí. Rád bych si to založil do svého archivu, abych to mohl později vždy vyndat a někoho tím uargumentovat?  Moc by mi to pomohlo a myslím, že ne jen mě.   Budeš tak hodný?

Ono by to chtělo tu vousatou ČSN 33 1500 číst pořádně. Jinak se můžeme rychle zacyklit v problémech.
Stejně je norma zralá na kompletní předělání.

Pokud má být systém norem konzistentní a mají mít nějakou váhu, tak nechť ty opravy dělají.
Podobné je to se zákonama.
Navíc normy nejsou zadarmo a v dnešní době nikdo novou verzi nevytváží psaním na stroji a k vydání normy není potřeba sázat ručně text.
Nebylo by to řešení všech problémů ale trochu by to tomu pomohlo

Citovaná argumentace

„Jak již bylo zmíněno, tak podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 190/2022 Sb.,  o vyhrazených elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, lze mít za to, že elektrická instalace v rodinném domě je vyhrazeným elektrickým zařízením“

je v základu chybná. Úředník se měl odkázat na úvod NV, kde je uveden zákon 250/2021 Sb. a následně na nějaký § z tohoto zákona, ze kterého by nějak vyplýval vztah zákona k RD. Argumentace ale ustanovením, kde je uveden výčet typů zařízení s poukazem na jejich nebezpečnost, je úsměvná. To je jako kdyby říkal, že důlní lokomotiva je určené technické zařízení, protože v zákoně o dráhách je napsáno, že lokomotiva je určené technické zařízení, přičemž by úplně pominul, že zákon o dráhách se nevztahuje na důlní dráhy.

NA rovinu, také se domnívám že v RD se nejedná o VTZ. NIcméně pro jistotu jsem zaslal dotaz a odpověď  je (tedy její část) v diskutované příloze. Ovšem jinak už vnímám vnější ochranu před bleskem. Ta, třeba na rodinném domě je podle mnohých výkladů už VTZ. Tedy když pokrývač sundá hromosvod a pak jej "vrátí na místo",  porušuje zákon.

Jen prostě nesouhlasím s tvrzením že v RD není potřeba dělat revize a že k této činnosti nemáme revizáky. DLe mého je jasně stanovené že každé elektrické zařízení musí být před uvedením do provozu revidováno a kdo jej dle těchto předpisů může revidovat, je také jasné. Nevidím tam žádný prostor pro spekulace.

Revizaky pro neVTZ nemáme, využívá se zvyklostního práva, že revizák VTZ je pro tyto činnosti vhodný adept
Provádění revizí dle čsn nerozporuji, pokud je tato pro akci zezavázněna
Proč by se měl hromosvod na RD stát po úpravě střechy VTZetem nedávám.

Avšak jsou tady tací, kteří to rozporují...

Protože se v rámci probíhajících prací sundá a pak se zase v rámci prací musí nově nastrojit?
Hromosvod je pak VTZ do doby provedení výchozí revize.
Stejné je to s elektroinstala cí, před jejím uvedením do provozu. Do té doby je elektroinstala ce součástí pracovní činnosti na objektu.
Alespoň tak si to vysvětluji já a přijde mi to logické.
Stejné by to pak mělo být s FVE....i když tam bych se opravdu bál dalšího neprovádění pravidelných revizí. Jde přeci jenom o elektrárnu, která dokáže napáchat na objektu pěknou paseku.

Legislativa kolem z250 hovoří oprovozu VTZ již hotového, neřeší polotovar instalace/hromosvodu ve výstavbě.

S tím jsem se setkal jenom jednou, když majitel měl stávající FVE a dělal na jiném místě další FVE.
Nová měla VRZ od montážníků, na starou chtělo EGD pavidelnou revizi, jinak by nepřipojilo novou FVE!
(Asi 2-3 roky nazpět) Ale to vyslověně chtělo EGD.Ale to asi tehdy neplatila 250/2021??

Na rozdíl od kolegů se domnívám, že elektrické zařízení, jehož provozovatelem je fyzická osoba nepodnikající,  VTZ je, avšak provozovatel má pouze minimum povinností.

§1 zákona 250/2021 uvádí: "Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje a) požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při práci po celou dobu používání vyhrazených technických zařízení......,  

Předpis EU je sice výhradně o požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, avšak za odkazem je a,  tudíž se zákon týká i dalších oblastí. Sice nejde o tzv. "střechový zákon",  ale podle dostupného právního výkladu jde nad rámec zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a současně upravuje i práva a povinností právnickým a fyzickým osobám k zajištění bezpečnosti provozu těchto technických zařízení při jejich uvedení do provozu a během jejich používání.

Vycházíme-li z toho, že provozovatel - fyzická osoba nepodnikající zařízení výhradně obsluhuje, tak mu z toho zákona žádné povinnosti neplynou vyjma poněkud sporného §22 o hlášení havárií.

Vyhláška 190/2022 je podzákonným předpisem, který uvádí:

Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) elektrickým zařízením zařízení silové, sdělovací, řídicí a zvláštní, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagneti ckých jevů a systém ochrany před bleskem, přepětím a statickou elektřinou (§2) a

Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to a) elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií, b) zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny  (§3 odst. 1)

Z toho lze vyčíst, že všechny elektrické instalace staveb a LPS jsou VTZ. Což je i odpověď ministerského úředníka panu Fraňkovi.

Takže hledejme povinnosti fyzické osoby nepodnikající. Zařízení do provozu neuvádí (to už je),  činnost na něm neprovádí (nesmí),  výchozí revizní zprávu má, takže pouze obsluhuje. Tudíž se jí týká pouze a jen §7. A v něm má v zásadě tyto povinnosti: zařízení vypnout v případě poruchy a objednat provedení revize v termínech uvedených ve vyhlášce nebo jiných právních předpisech. Pokud jsou nařízeny. Nic víc.

Nejsa právnickou ani fyzickou podnikající osobou, žádné řády prohlídek apod nezpracovává ani podle nich nemusí konat (kdy musí být viz §2 odst. d)

S tím bych nesouhlasil. V souvislosti s provozem může být nejenom stav zařízení v provozu, ale i příprava pro provoz. Navádí mě k tomu jednotlivé § v Z 250 a NV 190, které na některých místech předepisují povinnosti, které jsou v čase právě před uvedením do provozu. Čili už na začátku výstavby musí být z projektové dokumentace indicie, jestli se začíná pracovat na elektrickém zařízení, které po uvedení do provozu bude mít parametry VTZ. Pokud ne, tak ani při výstavbě není důvod na něj pohlížet jako na VTZ. Povinnosti BOZP a případně k OIP jednotlivých pracovníků na stavbě tím nejsou dotčeny.

Ano, souhlas.
Reagoval jsem na myslenku, že by neVTZ přeslo během montáže do VTZ a pak zas do neVTZ.

Nesouhlasím.
250=EU+VTZ
VTZ=kam může přijít SUIP na kontrolu, (rozhodně to není domácnost či RD bez podnikatelské činnosti, může to ovšem být stavba jako taková, kdy kontroluje BOZP obecně, a pokud je záměr stavbu provozovat k podnikatelské činnosti a pod.,    tak i "rozestavěnou instalaci".
Zjednodušeně:
Zákon je v gesci Ministerstva práce, takže platí tam, kde se pracuje, tj.zásuvky u našich postelí to nebudou do doby než se začnem živit coby gigolové (dance)

Aby el.zař. bylo VTZ, musí být provozováno osobami nebo organizacemi vyjmenovanými v § 6 odst. 1) zákona 251/2005 Sb. Na ně platí působnost SÚIP a OIP. Tam, kde není působnost, není VTZ. Provozovatel bez působnosti SÚIP a OIP se také zodpovídá za bezpečnost svého provozovaného zařízení, ale ne SÚIP nebo OIP. Zařízení nesmí nikoho ohrozit a když se tak stane, dojde k porušení příslušných § obč.zákoníku, ne pracovně-právní legislativy. Provozovatel VTZ má spoustu povinností, které má OIP právo kontrolovat a sankcionovat, pokud nejsou dodrženy. Nic takového ale neplatí pro osoby, které nejsou obsaženy v onom § 6. Provozovatel bytu může mít povinnost provádět revize plynoucí třeba z průvodní dokumentace. Tyto se musí provést osobou odborně způsobilou. Je zvykem, že to udělá RT VTZ, protože u něj byla odbornost ověřena přesvědčivě a prokazatelně. Nicméně mezi případnými vyšetřujícími orgány nebude SÚIP nebo OIP, neb není to jejich resort, takže eventuální nesplnění jejich legislativy nemá význam. Všude tam, kde nestojí obsah § 6 odst. 1) zákona 251/2005 Sb.,  může operovat jakýkoli elektrikář nebo revizák i bez kvalifikace podle NV 194/2022 Sb. 

...a on existuje revizní technik bez kvalifikace?

Jak to tu tak čtu, nemohu se zbavit dojmu, že je to zase pěkná prasečina, kterou si bude každý ohýbat dle svého uvážení. Já si třeba i tak myslím, že pokud se na stavbě pracuje a objekt nebyl zkolaudován, pak jde o jasné pracoviště, na které mohou dohlížet výše jmenované organizace a na pracovišti se pracuje na VTZ. Pak zreviduji, objekt se zkolauduje k bydlení a pak tedy VTZ padá....což je tedy ale hrozné.
Jak říkám "prasečina".
Mě by zajímalo, jak to ohne třeba pět právníků.

Hrozný bordel je v té naší zemi.  (zle)

Bez kvalifikace dle 250tky máš revizní techniky pro dráhy či baně, (oni se nejmenují přímo RT, ale osoby způsobilé a oprávněné),  proč si myslíš že by nezvládly RD, když jsou vycvičeni na složitý průmysl?

Stejně jak ty, se domnívám že nikoliv. S Milanovým výkladem ohledně RT a toho že nemáme institut RT pro RD a byty, prostě nemohu souhlasit. Přijde mi to jako opravdu silná spekulace


Spíš se domnívám že je to systémová chyba, když vykládat správný názor může pouze soud. TO se musím obrátit na soud, abych dostal správnou odpověď na otázku ohledně své práce o kterou se mohu právně opřít? ALe asi nám nezbude nakonec nic jiného. Už mě ty dohady a spekulace začínají docela štvát. BOrdel v oboru díky tomu neustává, ale spíš roste

Dívám se na to tak, že mám reakci MPSV a tou se budu kdykoliv bude potřeba ohánět. Tečka. Ať pak ten úředník (přesněji úřednice) vysvětluje svůj postoj


A proč si myslím že by dlouholetý řidič dodávky nezvládl malej 7t náklaďák? Vždyť je jen o "pár ceňťáků větší" a uveze jen o trochu víc než ta dodávka? Obzvlášť když 20 let jezdí každý den  a bez nehody? Jen kvůli tomu písmenku v řidičáku nesmí? Není to špatně?  (drinks)

CO na to říct Milane??

Pro některé - ironie  (dance)

Nerozumím tomu co nechápeš. Hromosvod je prostě VTZ dle NV  č. 190/2022 Sb.  § 3 odst. b)

a o činnostech na VTZ něco povídá i Zákon č. 250/2021 Sb. Koukni třeba na § 2 a písmeno d)  Za mne jasné porušení zákona kterého se dopouští mnozí střechaři, když si nepozvou osobu odborně způsobilou k této činnosti.

O zařazení do VTZ, UTZ nebo nikam rozhodne de jure "normální" nebo "drážní" stavební úřad, který obdrží žádost o stavební povolení, uzná ji jako jemu příslušnou a zahájí stavební řízení s tou kterou stavbou. Tím je to předurčeno, s tím se jede do kolaudace a následně do provozu. Charakter UTZ a VTZ může být technicky vzato zcela totožný, stávající objekty mohou být při změně uživatelů prakticky beze změny rekolaudovány, čímž se mění UTZ na VTZ nebo naopak. Přitom nikdo nemusí ani změnit jeden obvod. Takže odborné požadavky na RT VTZ a UTZ jsou právě pro ty sporné případy naprosto totožné, pro případy specialit odlišné, tam však zase nemáme nejasnosti o zařazení VTZ/UTZ. No a pak tu máme nářadí a spotřebiče, stroje, u kterých třeba výrobce může požadovat provádět pravidelné revize a není zde žádný důvod se zdráhat nazývat někoho takového RT. To, že někoho nepověřil k provádění revizí zrovna stát, neznamená, že ho tím nemůže pověřit někdo jiný, když to stát vypustil ze svého vlivu.

To je právě ta zacyklená argumentace. Úplně stejně mohu tvrdit já, že hromosvod je prostě UTZ  (drinks)

Obávám se, že brzo vznikne novela, kdy bude VTZ a "zařízení plnící funkci VTZ",   tedy stejně, jak je tomu u staveb a jak je tomu u lesa...

Vznikne 9 právních názorů.
Asi nejucelenější výklad dle mého názoru zde podal pan Palička.

Mimochodem, toto jen ilustruje právní marast, ve kterém se pohybujeme.
K výkladu konkrétnímu zákona je oprávněn pouze soud - kdo se ve svém vlastním výkladu spoléhá na důvodovou zprávu k zákonu, fakt nečiní dobře.
Pokud bych chtěl se dobrat jasného stanoviska, musím podat žalobu. Pravděpodobně ke správnímu soudu,  žádný vhodnější mě nenapadá. OK, obětuji 10kKč a dozvím se nějaký výsledek. Problém je, že tento výsledek není právně závazný, takže jiný senát téhož soudu může vydat verdikt zcela opačný, o senátech jiných soudů nemluvě...

Kde spatřuješ spojnici, hromosvod na RD bez podnikání =VTZ?
Daleko zajímavější je případ bytového domu s hromosvovem, kde podniká jeden z nájemníků.

pane Hudče,
Platí toto Vaše vyjádření i pro společné prostory bytového domu?

1.si dávno tykáme
2.Ano

Abychom se posunuli na vyšší level...
Pokud by veškerá instalace nyní dejme tomu nezařazená měla přejít do VTZ, tak pouze za vyhlášení nouzového stavu.
Obyvatelstvo by nebylo schopno do tohoto režimu přejít pouhým rozhodnutím zákona, .....kdo by den ze dne vytvořil dokumentaci a provozní předpisy kdejakého domku/pergoly/garaže......,  kdo by to zrevidoval a dále revidoval v pravidelných lhůtách, všichni občané by museli být držitelem "parag" min osoby seznámené atd....
Covid by byl právně dětskou rýmou....

Omluvte prosím stařeckou zapomětlivost/demenci (nehodící si škrtněte)
 
Tedy já jako obyvatel takového domu ve společných prostorách
1) mohu bez patřičné kvalifikace například vyměnit vypínač?
2) mohu bez patřičné kvalifikace například vyměnit těsnění u plynoměru
3) mohu bez patřičné kvalifikace například vyměnit patrový snímač u výtahu?

Myslím, že v bytovém domě (se SVJ) VTZ je. Viz § 6 odst. 1) písm. c) zák. 251/2005 Sb. 

 Vzhledem k působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí
a Státního úřadu inspekce práce se návrh zákona a navrhovaná pravidla nevztahují na zařízení
využívaná pro volný čas (prostředky lidové zábavy),  na zařízení společné části domu
v bytovém domě a na nebytové prostory včetně bytů a rodinných domů v osobním vlastnictví.

Ale napřímo tam zmiňován není...."zařízení elektrická jsou.....

Buď konkrétnější, jinak se z příspěvku stává jen nic neříkající bláto.

Teď nevím, zda se Tebou citované prostory řadí do VTZ nebo ne. Už v tom díky neurčitým příspěvkům začínám mít dobrý guláš.
Když na konci Tvého příspěvku čtu "včetně bytů a rodinných domů v osobním vlastnictví",  začínám se bát toho, že se pak tedy nemusí dělat pravidelné revize na spol. prostory domu, hromosvody bytových domů, tanečních sálů atd.

Pak tu ale máme hasiče.  (drinks)

omlouvám se skokem do této zajímavé diskuze, ale při pročítání jsem se trochu více zamyslel nad tím, že pokud v RD/bytu probíhá podnikání tak je pak EI v něm VTZ a začal jsem přemýšlet zda to mají obecně bez ohledu na obor a nebo to specifikují. Ještě jsem se do toho nepodíval, ale dovedu si představit dva naprosto protikladné příklady a to
Truhlář kterej má v garáži, která ej součástí RD udělanou dílničku a dělá na sebe a tudíž celej RD spadá pod VTZ a měl by tak dělat pravidelné revize dle tabulky
Grafik, kterej je na volné noze a dělá sám na sebe a k práci používá přenosný počítač i tablet a případně pak klasická média jako jsou pastelky atd, opět žijící v RD a i tam spadá onen RD pod VTZ byď tam třeba onen grafik skoro ani nepracuje jelikož si může svou práci vzít klidně ven do parku.

klidně mě odpálkujte, že vymejlším blbosti

Je to citace z důvodové zprávy k zákonu, je zde shrnuto o čem se tu vedou nekonečné debaty.
Povinnost provádění revizí neVTZ holt musíš hledat jinde.

Myslím, že nevymýšlíte blbosti.
Mě to také napadlo.
Vezměme si např. paní, která má v RD pracovnu, kde na IČO lepí strašidýlka na zpětné zrcátko do aut. Je to řemeslná činnost a podniká. Zásuvka, která je používána k její činnosti, stejně tak jako osvětlení místnosti. Co pak?

Mám dojem, že se na toto téma můžeme bavit donekonečna a nic nevyřešíme.
Poslední slovo bude mít stejně soud a to bez ohledu na to, co někde řekl nebo napsal nějaký Horský, Hudec, Strycharski, Franěk, Liskat a další.

Já vycházím ze zásadního pravidla a tou je bezpečnost. Doporučuji provedení revizí všem s přihlédnutím k nebezpečí, které může absencí pravidelných kontrol nastat. A protože jsem měl "tu čest" koukat do očí otci, který zavinil svojí nedbalostí smrt svého syna, věřte, že vím o čem mluvím. Na ten výraz v jeho očích do své smrti nezapomenu.
 

Ano, to je citace z důvodové zprávy. Já jsem zase použil názory z právního komentáře k jednotlivým ustanovením zákona 250/2021 a vyhlášky 190/2022 z nám dostupného právního systému.
Takže je vidět, že největší pravdu má pan Liskar a dříve či pozdeji to skončí buď novelou nebo výkladem soudu.

Nicméně stále si nejsem jist, zda zákonodárce měl opravdu na mysli, že neVTZ přejde do VTZ okamžikem, kdy elektromontér sundá kryt zásuvky, aby přešlo zpět na neVTZ okamžikem, kdy jej opět přišroubuje. Už proto, že u neVTZ lze pochybovat o tom, zda na výměnu zásuvky volat  odborně způsobilou podnikající osobu.

Další otázka?
Proč tedy, podle čeho nepřipojí RD  distribuce bez aktuální revizní zprávy?
Když by nebyl RD  VTZ?
Zákon je přeci nadřízen připojovacím podmínkám??

¨

jestli jsem to pochopil dobře tak ve své podstatě dokud to distributor nepřipojí tak není onen RD a jeho EI uvedena do provozu a tudíž je to stále VTZ a pro to platí, že před uvedením do provozu musí být VRZ a tudíž na základě tohoto to distributor nepřipojí, ale myslím, že jemu stejně jde jen o revizi přípojného místa = elektroměrovéh o rozvaděče a dál ho to nezajímá co je za elektroměrem

To je jedno, jestli elměr.rozv. nebo celá isntalace -je to  na RD.(Pro bydlení)
Pak musí RD být VTZ....?Podle distribuce.

Myslím, že to je úplně jiná záležitost. Oni do ER instalují své ocejchované fakturační měřidlo, tak chtějí mít jistotu, že je vše připraveno tak jak oni vyžadují.
S tím bych to nesrovnával.

To se nerozporuje. Bytový dům může mít 4 byty a nemusí tam působit žádná forma právnické nebo podnikající fyzické osoby. Typický bytový dům má ale víc bytů a je ve správě právnické osoby, takže to jde nad rámec důvodové zprávy.

To je jedno. Jednou se tam podniká a místo podnikání (nikoli provozovna) je evidováno v místě bydliště. Takže VTZ je bydliště a pokud ještě existuje provozovna, tak je tam další VTZ. Opět nezbývá než odkázat na § 6 zákona 251/2005 Sb.

To je přínosná otázka. Na ČEZu si taky svého času mysleli, že všechno, co kope, tak je VTZ. Až do doby, než narazili na číslo osvědčení drážního RT, které neměli ve své databázi. Takže ani tam nejsou vševědoucí a systém funguje bez problémů spíš náhodně než na základě promyšleného opatření. Když někde v souvislosti s odběrným místem vystupuje RT, na 99,99 % má osvědčení na VTZ. Že to ale nemusí být 100 % nutné, na to architekti systému zapomněli.

Tak a teď jsem z toho už úplně gumovej  (dance)
Sídlo podnikání mám napsáno na svůj byt, takže bych měl provádět pravidelné revize.
Provozovna (kancelář) je ve veřejné budově a je pod pravidelnými revizemi, ale ten byt...
Tak to už je vážně hotovo.
Ještě chvíli a budu z toho všeho zralý na Chocholouška.  (dance)

Ano,Rozumím....
Ale elměrák je výrobek, jen kabel do něj a kabel z něj...Co tam jinak chceš revidovat.

Že by způsob instalace a způsob připojení výrobku? Podle požadavků výrobce, dále podle požadavků NV 190/2022 přílohy 1, část A a B a také podle požadavků PP distributora.

Nechci vám brát nadšení, ale otevřme si zákon živnostenský 455/1991 Sb.

Sídlo je adresa, na které je podnikatel k zastižení a na kterou písemnosti adresované podnikateli doručují jak živnostenské, tak i další úřady. Sídlo také určuje místní příslušnost soudů a jiných orgánů státní moci pro soudní i správní řízení. Jedná se o údaj, který je spolu se jménem a příjmením fyzické osoby, resp. názvem nebo obchodní firmou právnické osoby, a identifikačním číslem osoby základním identifikátore m podnikatele, který se zapisuje do živnostenského rejstříku. Sídlo nemusí být jeho bydlištěm, musí však v takovém případě prokázat, na základě čeho může tuto adresu jako sídlo uvádět. Pokud má podnikatel sídlo mimo své bydliště, při změně bydliště se sídlo nemění

Naopak provozovna je místo, kde podniká, což může být v sídle nebo nemusí.  Provozovna musí pochopitelně splňovat podmínky pracoviště, sídlo - pokud se v něm nepodniká - nemusí, neboť v něm se podnikání neprovozuje.

Viz https://ares.gov.cz/

Sídlo je nový název nahrazující místo podnikání. Takže pokud se v místě podnikání neprovádí podnikání, tak máte pravdu. Mám si tedy váš příspěvek vyložit tak, že podnikání se provádí jen v provozovně nebo v provozovně a mimo provozovnu nebo jen mimo provozovnu (pokud podnikatel provozovnu nemá),  ale nikdy ne v sídle (dříve v místě podnikání)?

Osobně si myslím, že rozšíření označení  "sídlo " i na fyzické osoby zpřesnilo rozdíl mezi sídlem a provozovnou; původní "místo podnikáni" bylo ne vždy přesně odpovídající
A ano, podle živnostenského zákona se místo, kde se podniká, označuje jako provozovna (§17). Která může být v sídle nebo mimo sídlo.

Blížíte se k top levelu práci z domu, kde se odborníci na pracovní právo neshodují vůbec.

Tak mě napadá...exist uje ve světě ještě nějaké jiné řemeslo, kde by vše tak hodně viselo na zákonech, vyhláškách a normách, ve kterých se pak vlastně 80% řemeslníků stejně nevyzná a ohýbají si vše podle svého uvážení? Řemeslo dělám 3/4 svého života a tak mohu říci, že jde pomalu, ale jistě do kopru. Je mi z toho všeho tak trošku smutno  :(   Když se tu vlastně ani nemůžeme shodnout co je VTZ a za jakých podmínek....to je konec  :(

Osobně moc nechápu proč se máme dohadovat. Oficiální vyjádření mám v písemné formě od MPSV, byť s dovětkem o tom že konečné slovo má soud. mohu si o tom myslet co chci, ale zatím se zařídím podle tohoto dokumentu. Pro mne to tím prostě končí. Kdo jsem abych zpochybňoval vyjádření MPSV. Leda to dát k soudu a na to nemám čas a sílu. Jestli se někdo takový najde, popřeju hodně štěstí.

Dá-li se zemědělství považovat za řemeslo, pak je to zemědělství.

Všechna. Jen profesanti vidí svůj problém víc do hloubky. Kdybych tu měl napsat naplno názory našich právníků na některou legislativu, dostanu ban za hrubost.

I poměrně dobře připravené podklady se v průběhu projednáváni často posunou mimo původní představy. Implementují se předpisy EU, svoje si řeknou dotčené rezorty, poslanci v oboru naprostí laici požadují zapracovat pozměňovací návrhy, taky senát si přidá - ta tvorba je jako když pejsek s kočičkou pekli dort.

Výsledek je pak vidět třeba na současném stavebním zákonu, kdy byly  domácí studny a čističky zařazeny mezi "ostatní stavby" a proto se za jejich povolení i kolaudaci platí stejně jako za povolení stavby a kolaudace nemocnice či fabriky. Ohledně legislativy VTZ si pak už vůbec nedělám iluze o tom, že by někdo z lidí, kdo se na ní podílel, do hloubky tušil, o co jde

A tvoje otázka na MPSV vlastně zněla jak?
Máme zde kompetenční zákon, a z toho nevyplývá, že mají pod palcem "kdejakou zásuvku v RD".
Při troše fantazie si coby VTZ dokáži představit FVE s přeprodejem, tj.podnikání.. ........

Konkrétně
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a dětí, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí připravuje a předkládá vládě návrhy právních úprav v oblasti odměňování státních zaměstnanců

Bez ohledu na to, že zprovozněné elektro v RD nepodnikající FO nespadá do gesce MPSV a tedy se ani nemá co k němu vyjadřovat, signifikantní je i formulace, kterou použili (sic!) “lze mít za to, že elektrická instalace v rodinném domě, je vyhrazeným elektrickým zařízením.” Tedy ne že si to myslíme, ne že jsme o tom přesvědčeni, ne že to tvrdíme, ale pouze se domníváme, že si to lze myslet.

P.S. O tom, že po dobu instalace a uvádění do provozu dodavatelským subjektem se o VTZ jedná, asi sporu nebude. Otázkou asi zůstává, zda během rozšiřování dodavatelským způsobem (např. o FVE) má tento statut celá instalace, nebo jen její dotčená část.

Přiznám že jsem si to musel vyhledat  o:-)

Jo, je to divná formulace, ale pořád oficiální vyjádření MPSV. Jak jsem psal, osobně nezpochybňuji nedotknutelnos t a tedy ne VTZ v RD a bytech, po provedení revize a uvedení do provozu. Nicméně stále (stejně jako kolega Horský) budu doporučovat pravidelné revize a další úkony dle VTZ.
Ovšem zajímavá otázka ohledně montáží FVE a rozhraní kde asi VTZ končí. Podle mne je během montáže VTZ všude tam, kam vkročí noha montérova. V drtivé většině od střechy po bytový/domovní rozvaděč. A to až do okamžiku vypracování kladné revize.

Nicméně nejsem si jist VTZ ohledně FVE, kde je je minimálně část kam laici nesmí, tudíž bych to tipoval na VTZ. A to furt.

Pokud není předem určeno, že instalace má být v budoucnu VTZ, tak montážní práce nejsou na VTZ (vyjma např.dočasných staveništních rozvodů a pod.),   ale je nutno dodržovat BOZP, přičemž legislativa kolem VTZ se bere coby vhodný nejbližší nástroj.
Že by laik, majitel porušil zákon o VTZ, když se pohrabe ve FVE si nedokáži zdůvodnit.
Obdobně nelze preventivně vymáhat "silniční pravidla" při jízdě po poli.
Rovněž revize již hotového díla, pokud toto nebude předem zařazeno do VTZ, není revizí VTZ, ale při samostatném úkonu je potřeba dodržet BOZP.

Na TIČRu také nepracují samí Einsteini, mě úplně postačují jejich závazná odborná staniska k instalacím
napájených např. v soustavě TN-S, a rozvaděče mají 4-žilový přívod.
To mi fakt hlava nebere ...