Diskuse Elektrika.cz

Pračky původně do koupelny, či kuchyně nepatřily
    Proč nejsou pračky určeny do koupelny? Co musíme udělat, když máme pračku v prádelně? Co se změnilo s moderními pračkami? Kam můžeme umístit moderní pračku? Proč se pračky často dávají do koupelny? Je koupelna pro pračku ideální? Co by měl udělat uživatel, když má pračku v koupelně? Co když je pračka součástí projektu?

   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/pracky-puvodne-do-koupelny-ci-kuchyne-nepatrily)
   



           

Vyhoviet poziadavkam na instalacne zony je v panelaku casto proste nemozne, kupelne su aj rozmerov 1.6 x 1.5 metra. Projektant v roku 1970 nepocital s individualnym pranim, na to boli spolocne pracovne a manglovne v suterene.
Umiestnit pracku mimo kupelne zase moze narazit na nutnost tahat odpad do jadra z vacsej vzdialenosti, vrtat do nosnych panelov a pod.

Mimiliony praček desítky let v koupelnách, a žádné řady mrtvol.

A to este cele na TN-C hliniku, jeden zasuvkovy okruh na cely byt  isteny 50 rocnym IJV 10A a zhodou okolnosti z poslednej zasuvky vytiahnuta med do kupelne a tam kdesi vedla vane zasuvka.
V lepsom pripade aspon samostatny istic + privod, aj  ked chranic samozrejme nikde.

V malých koupelnách nastává ještě další problém, pračka často stojí vedle WC
a to aby zde byl stanoven vnější vliv AF3-4 .

Tak to snad řešíme bezpečnostní tabulkou!!! (norm)

Pokud si u vykonávání jakékoli potřeby sednete na prdel, bude tu rázem AF1. Stačí, když to uvedete do prováděcího předpisu  (dance)  Vše se dá řešit bez ztráty kytičky

Zkusme se od "elektrické bezpečnosti" posunout ještě i k jiným vlivům.

Např. otřesy a vibrace. Dnes je jsou pračky lépe dělané než staré Tatramatky, ale může se stát, že se prádlo tak nějak setřese na jednu stranu a pračka především při odstřeďování může trochu skotačit. Kromě poškození pračky, nábytky, obložení... to také může pěkně dráždit někoho v jiném bytu

Nebo závada - nestává se to často, ale vyloučit se to nedá, něco se ucpe nebo nefunguje jak má, něco praskne... A pak je výhoda mít pračku v místnosti, kde je na podlaze odpad, aby to nevyplavilo celou místnost nebo i další,... Nepředpokládám, že sedíte u pračky a sledujete jak funguje...

Ano, v domu mohu mít pračku ve své místnosti, pod ní kanálek, na zdi záplavové čidlo a na přívodu vody servoventil. Proč ne.
Ale takový obyvateli činžovního nebo panelákového bytu 2+kk s koupelnou 4m2, kuchyňskou linkou v koutě obýváku a jednou ložnicí si moc vybírat nemůže - v zásadě jen tu koupelnu. Kde je pračka ne z jeho svobodné  vůle, ale z donucení...... .
Což je moje odpověď na autorovu otázku Proč se pračky často dávají do koupelny?
 

K problému stačí shoda náhod a jedno klasické triko. Naposledy, když měla naše pračka chuť skákat, tak se polovina praného obsahu naskládala do prachobyčejnéh o trička a vytvořila kouli.  Nevyvážení bylo silně vidět i slyšet.


Ve starém činžovním domě z I. rep. jsem viděl pěkné řešení problému. Koupelna měla vyvýšenou podlahu o jeden schod. Když jsem do ní vstupoval poprvé, tak jsem se o něj málem natáhl a říkal si, co je to za blbost. Pak jsem se rozhlédl a bylo hned jasné. Koupelna byla vyspádovaná k podlahové vpusti. Když jsem o tom pak hovořil s majitelem, tak to právě udělali jako ochranu proti vyplavení pračkou.

Problém bývá ovšem v tom, že staré činžovní domy mají trámové stropy s celkovou únosností max 300, ale spíše 250 kg/m2. Sečteme-li zatížení konstrukční + zatížení užitkové (pračka má cca 80 kg),  jsme tak často na hraně. 1 cm betonové desky 1 m2 váží 16 až 18 kg, pokud bych dal 10 cm, je to skoro 200 kilogramů navíc. I když schod udělám z něčeho lehčího, tak to prostě stovka bude.
A s tím časem oslabené trámy mohou mít problém......

Jak to bylo udělané netuším,  já jsem tam byl řešit jakousi poruchu v době, kdy byl byt již hotový delší dobu. Do koupelny jsem se šel jen umýt a jak jsem psal, o schůdek jsem zakopl, protože jsem ho nečekal. Samozřejmě nosnost stropů je limitující.

Poznámka k těm vibracím: většina slušných praček má dnes kontrolu nevývažku (obvykle na principu
kontroly houpání proudu pohonu) a při zjištění nadměrného nevývažku se pokusí krátkou reverzací znovu rozrovnat prádlo, když se to nepovede, automaticky sníží odstřeďovací otáčky. To jen pro info.

kolikrát to snížení otáček nepomůže. U naší starší pračky jsme si všimnul, že při plnejch otáčkách při odstřeďování se nijak neklepe, ale když do nich nabíhala tak v určitém spektru začala klepat a poskakovat. A u té naší nové když se jí nepovede napotřetí srovnat prádlo tak se zastaví a zahlásí chybu a požaduje od obsluhy ruční srovnání