Diskuse Elektrika.cz

Jedná se o propojení baterií se střídačem.
Kladné kabely jdou z MRBF pojistek na bateriích na odpínače na zdi a z nich na hlavní pojistku ANL FUSE vedle, pak do střídače. Je třeba použít nehořlavou podložku pod odpínače a krabici pojistky, když budou našroubované na dřevěným podkladu? Sice je to jen 24V, ale kabely poteče až 150A? Ke zkratu nemůže dojít, mínus vede jinudy, ale třeba nenadálé povolení spojení oka s kabelem... Při 24V/150A by k nějakému teplu mohlo dojít.

Stejnosměrné rozvody malých napětí s velkým proudem jsou požárně velice nebezpečné!


Nehořlavé podložky se nedávají kvůli výši napětí. Zkraty jsou při správně provedené a nadimensované instalaci paradoxně méně nebezpečné než zahřívání provozním proudem při nedokonalém spoji

Při rozvodech 12/24V tečou velké proudy u kterých je daleko větší pravděpodobnos t zahřátí spínače a spojů vodičů, takže není o čem přemýšlet. Když jsem v dávné minulosti elektrifikoval několik chat pomocí akumulátorů 12/24V, vždy jsem řešil požární bezpečnost důkladněji a pečlivěji, než doporučovaly normy pro elektroinstala ci střídavou síťovou. Při 24V/150A hrozí nejen zahřátí přístrojů nebo spojů, ale též vznik oblouku a odtavení části materiálu s následným odkápnutím tohoto žhavého materiálu.

Ak sa k tomu postavím z pohľadu požiadaviek normy na dôvod, prečo sa používa chránič 300mA, tak je je jednoznačne potrebné použiť všetky dostupné preventívne opatrenia.

Chrániče 300mA sa nasadzujú ako ochranný prvok pred požiarom spôsobeným poruchou izolácie. V norme je dohodnutý stratový výkon 69W ako výkon,  ktorý by už mohol spôsobiť požiar.

Pri 24V a 150A v obvode sa tento výkon vyžiari na spoji s prechodovým odporom 0,003Ohmu.
Ak sa prechodový odpor spoja zhorší na "elektrikársky prijateľných" 0,1 Ohmu, tak sa na ňom vyžiari 2250W tepla. To už je výkon schopný zapáliť horľavý materiál.

Asi bych trošku upravil. Jako ochrana před požárem se používají chrániče až 300mA,  tedy tuto ochranu splní a i mnohem lépe chránič 30mA  (drinks) 

Upozorňuji jen proto, že mnozí neustále osazují 300mA chránič a za něj další 30mA  (norm)

Osobně předpokládám že se bavíme o pojistkách, které jsou uloženy v nějakém rozvaděči. Tedy to není vypínač, ale rozvaděč. Osobně neznám malý plasťák, určený k přímé montáži na hořlavý podklad (možná kolegové nějaký doplní, ale pokud je, tak sakra mizerný výběr) Obzvlášť pokud se bavíme o malém napětí a velkých proudech. Za mne není o čem přemýšlet a jednoznačně provést další opatření

Použití chrániče v rozvodu z baterií 24V s možným proudem až 150A nevidím jako principielně možné.

Pojistky MRBF se montují pomocí upravených svorek přímo na akumulátor. Pojistky ANL se montují do držáků umístěných obvykle na karoserii vozidla. Oboje tyto pojistky mají svůj původ v autoelektrice a jsou určené pro použití do 32V. Jaký má tazatel odpínač neuvádí.

Jako možnou ochranu před požárem vidím použití kvalitních připojovacích ok lisovaných předepsaným nářadím a nerezavějících šroubů (mosaz, nerez),  velice pečlivou montáž a samozřejmě nehořlavé teploodolné podložky. V případě, kdy je to možné, tak se vyhnout montáži na hořlavé podklady

Kolegovia, nemýľte so moje úvahy so snahou o nasadenie chrániča.

To bol iba prímer, ktorý mal poukázať na požiarne nebezpečenstvo vysokého prechodového odporu z dôvodu takého stratového výkonu, ktorý je už schopný zapáliť horľavý materiál.
Ako prvé ma napadol prúdový chránič a dôvod jeho nasadzovania - definovaný tepelný stratový výkon pri poruche izolácie.

Pri hodnotách, ktoré uvádza pýtajúci sa sa bežne zvára oceľ elektródou 4-5mm.

Ale to je přece v pořádku.
Ten 300mA je pak předřazen všem okruhům a to i těm, které se přes 30mA chránič nedávají.
A nebo předřadit všem okruhům 30mA?
No nevím.

Asi v dnešní době co by šlo teoreticky použít z aktuální nabídky je asi AFDD+FI 30mA kombi...
Proti požáru...jedno fázový obvod.
Ne všude, ale tam kde to půjde použít.
(Tady by se to dalo nazvat "lepší" jak uvádí minimum norma)

Nehořlavá podložka je minimum.
Nejlepší dokument co jsem o napojování akumulátorů do 48V četl je od firmy Victron.
Jmenuje se  Wiring-Unlimited-EN.pdf, ale sem se nevejde, má 8MB.

Jako ochutnávku posílám ve formě obrázků nějaká rizika, která vás ani nenapadnou. Například při paralelním řazení baterii mohou být při chybném propojování některé baterie přetíženy jak vybíjecím tak nabíjecím proudem a jsou to nejištěné obvody. Když si uvědomíte, že vnitřní odpor každé z baterií je 10-2 miliohmy, tak najednou proudové rozdíly mezi bateriemi mohou být i přes stovky ampér. Pak najednou dávají shodné délky vodičů, diagonální připojování a jiné zásady rozměr vyhoření či nevyhoření celé bateriové instalace.

Mimochodem v DC sítích se nepoužívají proudové chrániče, ale speciální hlídače izolace pro DC sítě.
Jenže zde není nebezpečí unikajícího proudu, ale oteplení z přechodových a vnitřních odporů (ano i nejištěný akumulátor může při zkratu vyhořet i bouchnout).
A zde je kromě pečlivosti nejlepší ochrana termokamera a kvalitní milivoltmetr. Při největším proudu měřit úbytky na spojích ,     sledovat oteplení a porovnávat mezi sebou.

On rozdíl několika milivoltů na přechodovém odporu může být i několik stovek ampér rozdílu mezi paralelními vodiči či bateriemi. Pro sinoproudaře nezvyklé, ale musí si vše násobit tisícem aby měl jakous takous představu. Je-li na 230V odpor 5kW tělesa 10 Ohm a proud 23A přes 0,01Ohm přechoďák topí 5,6W. Ale na 24V bere 5kW zátěž z baterek 208A. Stejný přechoďák při tomto proudu by topil 0,4kW. To zapálí leccos i daleko široko a jen nehořlavá podložka nestačí.

Strašně jsem nadával, když jsem měl coby mlaďoch do příložkových ok k bateriím zapojovat vodič cca cya50 bez přerušení (hrozná piplačka)......

Zajímavé je, že s ohledem na evidentní zvýšené požární riziko u mn nebyla stanovena bezpečná hodnota proudu vágně zmíněná v NV 190/2022 Sb.,  takže se dodnes neví, které zařízení mn s jak velkým proudem je už VTZ. 

Ale jenom v případě, že je ten 300 mA časově selektivní (charakteristik a S). Pokud není, jakýkoliv i menší zkrat spolehlivě vyrazí oba.