Diskuse Elektrika.cz

Ruzne zdroje, napr https://www.independent.co.uk/tech/superconductor-lk-99-material-room-temperature-ambient-b2385781.html

(supravodic fungujuci pri izbovej teplote)

To by bol bleskosvod, co? :D

Obavam sa ale, že pes, který štěká, nekouše :(

Ak by to aj bola pravda, čo pravdepodobne nie je, tak pre bežné využitie to nemusí byť vhodné.
Mnoho nádejných supravodičov nemá vhodné mechanické vlastnosti - často nie sú tvárne alebo sú tvrdé až krehké.

Zbytočná debata o materiáli, ktorého existencia sa zatiaľ preukázala iba počítačovou simuláciou.

o supravodičích při pokojové teplotě sem slýchával už před 15 lety a zatím nic. Jak bylo řečeno výše Panem Revúsem vždy se u nich vyskytli nežádoucí ostatní parametry.

Je to jako s těma grafenovejma superbateriema, které tu už dle předpovědí měli bejt před rokem.

to by do toho musela nějaká velmoc začít rvát hodně prachů a bohužel to se děje většinou pokud by se jednalo o něco co by poskytlo vojenskou výhodu

Kéž by to bylo v praxi použitelné, pak máme skladování elektrické energie vyřešené a celý Greténismus Dealismus a východní i středovýchodní plynové a ropné vyděračství se může jít vycpat.
A nakonec bychom vydělali na naší neschopnosti doposud postavit kilometr rychlodráhy, protože Maglevy by železnici a kontinentální letectví přeoraly naruby a takových přeoraných odvětví by bylo povícero.

A vojáci by po tom sáhli jako první pro střelbu elmg dělem i z letadel, takový objev by měl bohužel obrovský vojenský potenciál. 

Bleskosvod by to byl asi úplně stejný, jako z FeZn. Rezistivní odpor samotného svodiče u bleskosvodu je totiž ve srovnání s jeho indukční reaktancí zcela zanedbatelný. Je ale úplně klidně možné, že při velkém proudu blesku by se stal ze supravodiče téměř izolant : ))

Ukládání el. energie do magnetického pole velkých vzduchových toroidů je opravdu pěkná představa.

Pro velmi hrubou představu jsem to hodil do kalkulačky a při 10T by se do 1m3 vzduchu uložilo 11kWh energie. Toroid o světlosti 3m a středním průměru 10m má cca objem 222m3, to je pak 2,24MWh. Ovšem k supravodivým materiálům bychom asi potřebovali i nějaké supravodivé diody a tranzistory, kterými bychom realizovali příslušné nabíjecí/vybíjecí DCDC. O jejich vývoji osobně nevím ale moje znalosti jsou v tomto směru celkem omezené.

10T je 8MA/m. Vinutí musí být velmi silné a pevné. Kdyby se na 1m střední dráhy toroidu vešlo řekněme 100z, tak při 10T by v nich tekl proud 80kA. Jít s polem hodně nahoru by určitě nešlo. Supravodič by ve velkém B ztratil svou supravodivost a malá kritická velikost B bude nejspíš asi i hlavní kámen úrazu tohoto nového materiálu.

Majitel solání elektrárny by si rád takový toroid zakopal na zahradě a syslil přebytkovou letní energii na zimu přímo z DC panelů. A ztráty z převodu DC-AC by jej až tak moc nezajímaly, může s nimi v zimě také topit.

Bylo by to krásné, ale prozatím to má vždy nějakou těžko splnitelnou podmínku.

Pokud je pravda co se píše v některých zprávách z laboratorii, tak supravodivost toho materiálu končí na kritické proudové hustotě někde v rádu desítek mA / mm2

Takže hezká laboratorní hříčka v praxi použitelná snad jen na nějaké senzory...

ideální materiál na vedení proudových smyček. Tam sme mezi 4 a 20mA :). pak můžeš tahat na velké vzdálenosti s výhodou nízkého napětí XD

Už sama o sobě počítačová simulace materiálové struktury a jejich vlastností v mezních podmínkách je obrovský pokrok. Hodnotit základní výzkum hned v prvních okamžicích z hlediska profitability je naprosto mimo. Potenciál tu je a docela veliký. Jestli to někdy povede k řešení ekonomicky rozumné akumulace elektrické energie to je otázka. Nad jadernou fůzí zlomilo spousta investorů hůl, protože reálný pokrok nesliboval ekonomické zhodnocení během životnosti investora.

Já bych bral třeba relátka se supravodivým vinutím. Často je používám na spínání malých signálů a tam je jeden z poruchových módů, kdy při dlouhodobě sepnutém stavu se z vinutí vlivem ohřevu odpařují složky laku a usazují se na kontaktech, takže může dojít k poruše přenosu signálu přes sepnuté kontakty. Kdyby bylo vinutí supravodivé, nedocházelo by k jeho zahřívání a byl klid : ))

Doposud jsem to řešil používáním bistabilních relé ale u těch je mi vychází hodně složité řízení. Druhou možností je mít relé napólovaná tak, aby spínání bylo jen krátkodobé ale to není vždy možné.

PS: Docela by mne zajímalo, jakou nejdelší proudovou smyčku jste potřebovali. Bylo by to víc než 1000m?

Tak už se ví, že to supravodič není.