Diskuse Elektrika.cz

V odborné knize z roku 1958 "Domovní a elektrické instalace" od Cyrila Macháčka je zmiňována univerzální zkoušečka elektrických obvodů vzor "Trubač".
Zkoušečku údajně vyráběly Energetické dílny v Pardubicích dle vynálezu s. Trubače.

Zkoušečka je uvedena pouze ve čtvrtém vydání. V prvním (1951) a druhém (1954) vydání uvedena není, třetí vydání neznám.

Dle popisu měla deset funkcí, které se volily otočným přepínačem:

1 - zkoušení napětí 380 V - světelný signál
2 - zkoušení napětí 380 V - zvukový signál
3 - zkoušení napětí 220 V
4 - zkoušení napětí 120 V
5 - zkoušení elektrického obvodu žárovkou
6 - zkoušení obvodů s velkým činným odporem neonkou
7 - vyhledání fáze nebo nulového vodiče (jeden zkušební "prst" se uchopí rukou)
8 - zkoušení přerušeného obvodu pomocí pomocného zdroje (baterie 4 V) - světelný signál
9- zkoušení přerušeného obvodu pomocí pomocného zdroje (baterie 4 V) - zvukový signál
10 - zjišťování napětí do 24 V světelně

Elektrotechnic ké měření Krejčí- Kabele ( 1957),  ani Elektrické měření Vitejček-Hos ( 1963),  ale ani v Přehledu elektrotechnik y od Trůnečka ( 1955),  nebo v Přehledu radiotechnické praxe od Miroslava Havlíčka (1958)
se nikdo o zkoušečkách nezmiňuje.

Do průmyslu tyto zkoušečky Trubač nepronikly. Ještě v roce 1958 se v průmyslu používaly zkoušečky napětí vyrobené z porcelánových spodku E27 se dvěma i třemi žárovkami v serií na 260V. V průmyslu převažovalo napětí 500 V jak AC tak DC.
Teprve v roce 1962 se začaly používat VADASKY v papírovém futrálu. Jaroslav Vadas začal s výrobou zkoušeček v Pardubicích v roce 1929 a vydržela dalších 40-50 roků. Historie firmy je zajímavá.

Miroslav Trubač byl možná žákem u Jaroslava Vadase. Žárovkovou zkoušečku patentuje v roce 1952.

Otázka pro znalce a historiky, Energetické dílny v Pardubicích byly pokračovatelem Vadasovy továrny po znárodnění v roce 1948?

A což tato kniha?
Rádce instalačního elektromontéra
CYRIL MACHÁČEK nositel Řádu republiky P R A H A 1960  (norm)
Velmi účelná je univerzální zkoušečka elektrických obvodů
vzor „Trubač”,  která často nahradí dříve používané různé přístroje,
jako vibrační nebo žárovkové ,neonky, induktory, voltmetry apod.
Vyrábějí je Energetické dílny v Pardubicích podle vynálezu s. Trubače.

Tak bych řekl, že to soudruh Trubač obšlehl ze znárodněného know-how. Ostatně dál už to známe ...  (dance)
https://zdroje.elektrika.cz/book/radce-instalacniho-montera/page/405

Archiv Elektriky je skvělý....ale fakt jsem nikdy o zkoušečce Trubač neslyšel

Jen uvažuji o tom prakticky, jako starší elektrikář, který říká učni:

- podej mi Vadasku ( zcela běžná diskuse před 50. léty) a on mi podává Vadasku

- podej mi Trubače ( učeň mi podává trubkový nástrčkový klíč na otevření rozvaděče)

Zřejmě je tedy zkoušečka Trubač uvedena pouze v knihách Cyrila Macháčka.

Autor bohužel zkoušečku nemohl ve svých publikacích dále propagovat, jelikož zemřel již roku 1959 ve věku 47 let na následky těžkého úrazu. Kniha Rádce instalačního elektromontéra tedy poprvé vyšla až po jeho smrti.

Zdroj: časopis Elektrotechnik 1959/11 

Ťěžkého úrazu? Snad ne elektrickým proudem  (dance),  že by ho dostala vlastní zkoušečka?

Zkoušečku vzor Trubač znám též pouze z literarury, nikdy jsem ji ve skutečnosti neviděl a ani jsem neznal nikoho, kdo by ji měl a používal.

Podařilo se mi však nalézt na internetu patentní spis CZ 83245 Universální zkoušečka pro elektrické obvody. Autor Miroslav Trubač, Hrádek u Nechanic.
 Podáno 31. října 1951 s platností od 1. duba 1952

Součástí spisu je detailní popis funce a obvodů včetně elektrického schéma. Zařízení bylo docela nebezpečné, jak jsem po prozkoumání schématu zjistil. Neonka (doutnavka) byla zapojena v serii pouze s kondenzátorem (nebezpečí probití, ochranné odpory zcela chybí) a při funkci fázovky měla obsluha držet vodivou část jednoho zkušebního hrotu v ruce. Stačilo se splést v poloze přepínače o jednu polohu a obsluha se drží fáze přes vlákno žárovky a předřadné odpory! V popisu i schematu chybí hodnoty odporů a žárovky, z jiného popisu vyplývá, že použitá baterie měla být 4,5V a žárovička 6V. V té době se vyráběly žárovičky 6V s proudy 50, 200 a 300 mA. Budeme-li uvažovat tu s nejmenším příkonem, vychází ztrátový výkon na předřadných odporech až 20W, celkem slušné topení vhodné na ohřátí promrzlých prstů při montáži v zimním období.

P.S. Aby nevznikla mýlka, ve věku 47 let, dne 7. října 1959, zemřel Cyril Macháček, autor mnoha elektrotechnic kých knih, nikoliv autor zkoušečky. Před časem jsem pátral po příčině jeho smrti a zjistil jsem, že informace o životě Cyrila Macháčka jsou velice skoupé, dostupná je pravděpodobně pouze jeho fotografie v již zmiňované knize, která vyšla až po jeho smrti a u ní nekrolog. Podle slov jednoho kolegy, který nechtěl být jmenován, zemřel při dopravní nehodě.

To se (ne)povedlo, teprve  před chvílí jsem si všiml, že již v příspěvku #1 má kol. Bocek odkaz na Trubačův patent. To je tak, když jeden (pořádně) nečte. Vůbec jsem si příloh při prvním prohlížení tématu nevšiml. Tímto se omlouvám.

Jen by mne zajímalo, zdá Miroslav Trubač měl nějakou spojitost s firmou Jaroslava Vadase v Pardubicích. Téma je o zkoušečkách a Vadasky byly známe po celém světě. Trubačové zkoušečky i když patentované zřejmě nebyly zavedeny do výroby vůbec.

Život a dílo Jaroslava Vadase není nikde uceleně podchycen. Zato v diplomových pracích o vývoji státní bezpečnosti se dočteme, že po válce byl Jaroslav Vadas často na výslechu pro spolupráci s firmou Bosch. A dokonce i po znárodnění firmy, kdy již tam nepracoval. Na jedné straně barikády byli podnikatele, kteří něco uměli a dovedli zaměstnávat stovky lidí a na druhé straně u výslechu byli lidé, kde v roce 1950 mělo maturitu 1% lidí a 30% nemělo dokončené základní školní vzdělání. Z historie a z divokého desetiletí po válce se lze jen poučit. Kéž by.

Vazba by mohla být, Hrádek u Nechanic a Pardubice nejsou nijak daleko od sebe.

Co se možné výroby týká, je to otázka v dnešní době těžko řešitelná. Možná byl vyroben nějaký prototyp nebo ověřovací serie, nebo si také M. Trubač vyrobil pouze kus pro sebe, dal ho patentovat a tím vše skončilo.

Já ji znám z Macháčkovy knihy "Rádce instalačního elektromontéra"(1960) a kol. Bělohlávek ji má v knize"Domovní elektrické instalace" 4. vydání (tu mám pouze vydání  první z r.1951, vydalo vydavatelství ROH - Práce a tam samozřejmě není a měření je tam věnováno velice málo prostoru, jmenováno je pouze měření izolačního stavu vedení induktorem a měření odporu uzemnění Mášovým přístrojem, dokonce ani Vadaska není zmíněna ).

 V obou knihách je zkoušečka v perokresbě, v každé trochu jiná, ale určité prvky jsou zřetelně vidět, jedná se o zobrazení stejného zařízení asi dvěma různými kreslíři. Jednoznačné je, obrázek je přesný i v detailech, že gumové zkušební kablíky vyrobené společně i s hroty, pochází z Vadasky, tedy později známé jako Metra typ ZN 500.

 V "Rádci" je vyobrazeno celé spektrum měřící techniky té doby - Avomet, Megmet, Terromet, Mášova souprava, Nulomet, klešťový ampermetr a ukazatel sledu fází a také ZN 500 a všechny přístroje jsou vyfotografovan é, pouze "Trubač" je perokresba.

Citace:
Jednoznačné je, obrázek je přesný i v detailech, že gumové zkušební kablíky vyrobené společně i s hroty, pochází z Vadasky, tedy později známé jako Metra typ ZN 500.

Ty gumové zkušební kablíky se zvláštním rýhovaným ukončením byly nadčasové. Samotné hroty byly poněkud dlouhé a občas se s nimi udělal i zkrat. Jinak jádro v cívce dělalo dostatečný zvukový efekt, že nebylo zapotřebí se ani dívat na ukazatele. Zvláště na 500 V.
Dneska jsou podobné silně pogumované měřící šnůry u zkoušeček firmy Benning pod označením Duspols nebo Combipol.

V příloze je několik Vadasek ale s firemní značkou Metry. Vadas měl jinou značku...možná někdo má ještě ve svém archivu původní vyrobenou před 1948.

Mám také několik těchto zkoušeček, jednu dokonce stále používám (má ovšem vyměněné přívodní vodiče, guma již nebyla v pořádku). Určitě minimálně u jedné mám místo znaku Metra nápis VADAS. Znak Vadas je ve fotogalerii jako poslední a přesně tento býval na papírovém pouzdře, ve kterém se zkoušečka dodávala (půlené pouzdro z tvrdého papíru zvnějšku upravené lakováním, vzhled obdobný jako tehdejší pouzdro na brýle).

Klub přátel Pardubicka vydal roku 2010 ve svém klubovém časopise pětidílnou sérii článků VADAS - JUBILEJNÍ VZPOMÍNKA,  jejichž autorem byl místní publicista. V závěrečné části lze dohledat tuto informaci:

Krátce po únorovém převratu v roce 1948 došlo 2. března ke znárodnění podniku i prodejny. Z prosperujícího podniku se staly pouhé Energetické dílny, n. p.,  které se snažily zabavit i Vadasův osobní majetek.


Existuje mnoho variant těchto zkoušeček. Pod značkou Metra bylo vyrobeno také několik různých provedení, které se lišily způsobem vylisování nápisů, stupnice a žebrování.

Tak to je opravdu unikátní historická vývojová série.
Nýtované stupnice, tak to jsem ani netušil.
Zajímavé bylo, kdy přešel ze štítku na lisované stupnice do bakelitu
a z 380V na 500 V.
Co znamenala ta značka s prefixem a E82 ?
A Vadasky v červené barvě fakt byly vyráběny pro jakého zákazníka?

Vypadá to na celou studií okolo Vadasek a Elektrotechnic ké továrny
Jaroslav Vadas. ( Z E továrny jen E dílny....)

Kdo dříve měl pásovou výrobu, Vadas nebo Baťa ?

Nádherná sbírka!

.
Při uklízení dílny jsem našel po dědovi v jedné bedně toto. Děda byl elektrikář a pracoval s vn a VVN v Plzni u Elektrických podniků. Zdá se, že jsem jediný, kdo má Trubače  o:-)

Zase jeden kamínek doplněn do historické mosaiky.

Děkujeme za fotografie. Jedná se o velice cenné zjištění, že se zkoušečka skutečně vyráběla a asi i ve větším množství, její výrobní číslo je 5400. Také se dostala do Plzně, což znamená, že byla používána možná všemi energetickými podniky (rozvodnými závody) v ČSR.

Když nad tím tak přemýšlím, její malé rozšíření bude možná vázané právě na rozvodné závody. Mohla to být také interní záležitost a běžným elektrikářům nevázaným na rozvodné závody nemusela být dostupná.

 A ještě dodám, že jsem kdesi v literatuře narazil na poznámku, že vadasky vyrobené v červené barvě byly určené pro rozvodné závody, ovšem za I. republiky a za války, to by také mohla být jedna chybějící odpověď.

Provázanost výroby s Vadasovou elektromagneti ckou vadaskou (tedy zkoušečkou Metra ZN 500) ukazují nejen zkušební hroty s kablíky, ale také dolní bakelitový díl vadasky, který je i zde použit k jejich uchycení.

O Trubači jsem nikdy neslyšel.
Zkoušečka VADAS byla u nás doma běžně k použití (otec elektrikář u rozvodných závodů)...
Tuto zkoušečku ještě doma někde mám, byla "nezničitelná"....I vydržela nějaký ten pád.

Asi 10 sekúnd som premýšľal, prečo je na výstavke k histrórii firmy pripnutá rozrezaná fľaša od vína. Až potom mi došlo ... Mimochodom, v rodičovskom dome sa tie oblé zásuvky 380V/25A stále používajú.

Zásuvky MEZ 25A/380V (původně ČKD) se stále používají v mnoha objektech na vesnicích i ve městech. Stále se také najdou na různých tržištích a v inserci, kde se nabízí i poptávají. To je legenda, která nás přežije, byť se již 50 let nevyrábí. Výroba skončila v roce 1972.