Diskuse Elektrika.cz

Ve vzdálenosti 500m od RD výšky 8m jsou stožáry vedení vvn 400kV.
Ve vzdálenosti 3km je elektrárna s 300m komínem
Ovlivní to nějak riziko úderu blesku do budovy?
Bude vyšší pravděpodobnos t, že blesky udeří do stožárů?

Kdysi jsem pozoroval za bouřky údery blesků, všechny blesky šly do stožárů vedení vvn vzdáleného asi 1-1,5km. Bylo krásně vidět ja si blesky vybíraly jednotlivé stožáry.

Od toho je analýza rizik...
zvn sice může pochytat hlavní výboj a často se tak děje, ale stačí vedlejší kanál BV a odnese to domeček.
Takže stoprocentní ochrana to v žádném případě není a stavbu, která by se vešla do ochranného úhlu stožáru nikdo nepovolí (ano, je pár dřevěných chatek, disponujících touto "ochranou").
Blesk nepřemýšlí kam to flákne, lze mu jen připravit vhodnější cestu.

V žádném případě mi nešlo o to, zda vedení VVN může nahradit hromosvod. Pouze o to, zda to může ovlivnit riziko, že blesk uhodí do hromosvodu RD.
Do svých 40 let bydlení ve městě jsem se nesetkal s problémem způsobeným bleskem.
Za posledních 8 let na vesnici jsem již stihl zažít:
1) v našem RD zničený router a základní deska PC - přepětí po telefonním kabelu vedeném vzduchem, přepětí po přívodním kabelu nn vedeném vzduchem naštěstí "zarazil" jistič v elektroměrové skříni.
2) úder blesku do střechy u sousedů (200m). Zničená elektroinstala ce, "rozštípaný" střešní trám.
3) úder blesku sousedovi (150m) do kovového komína od plynového kotle - zničená elektroinstala ce. Při tomto výboji nám problikly žárovky a zářivky v domě, ale přepětí šlo naštěstí na druhou stranu, nám se nic nestalo. Co vím, odnesly po vesnici to nějaké routery a elektrické ovládaní brány.
4) další dům zničená elektroinstala ce po úderu blesku, to bylo dříve, než jsem se přistěhoval a vím  tom jen z vyprávění.

Na vesnici o 40 číslech docela slušná koncentrace zásahů.

Na základě těchto zkušeností jsem se začal více zajímat o možnosti ochrany před bleskem a přepětím.

A děláte dobře. Jsou oblasti s vyšší četností bouřek.
Správně provedená opatření rizika výrazně sníží a u vzdálenějších zásahů je velká pravděpodobnos t, že správně navržené a realizované přepěťovky ji uchrání.
Ale aby to mělo smysl, je nezbytné svěřit se skutečnému odborníkovi. Takový tu je a jistě poradí s návrhem a realizací.

Více než vvn ovlivní počet zásahů charakter krajiny. Pokud jsou přítomny zdroje vlhkosti, mohou se vytvářet lépe vodivé komíny. Pokud se na mírném svahu vítr o něco , ,láme,,  opět je to něco, co ovlivní možnost zásahu více, než vedení.
U toho vedení spíše hraje roli jeho dominance v krajině, že je pro blesk těžké ho minout.

Jeden z případů mám i slušně zdokumentovaný .

Tak nic. Nejde sem vložit funkční odkaz. Tedy na mých FB stránkách, příspěvek z roku 2016.

 Po úderu do vedení vvn, se nebezpečný potenciál dostal do nedalekého domu a krom exploze elektroměru a jističe před ním, stihla zahořet i lednička v kuchyni. Naštěstí byli doma a tak škoda byla minimální. Tedy relativně.

Už více, jak 11 let sedím obklopen vedeními 400 a 110 kV a zatím žádný problém.

Sakra tohle by mě zajímalo, měl ten dům hromosvod? V jakém stavu, jakého provedení? Co svodiče?

Úder blesku do jednoho domu (bez následků),  vytřískaná instalace v jiném domě cca 100 m vzdáleného.

Oba domy velmi dobře provedený hromosvod, obstál by i podle 62 305 (vnější část).

Dům, který blesk zasáhl má provedenu vnitřní ochranu (svodiče 1+2),  poškozený dům nikoliv.

Situace se opakovala dvakrát v rozmezí asi tří let.

Incident z roku 1996:

U rodinného domku ze 40. let, který byl rekonstruován ke konci let 80. došlo k úderu blesku do samostatně stojícího ocelového stožáru s televizními anténami, který nebyl řádně uzenměn, pouze zakopán a zabetonován v písčito-kamenitém terénu. Vodivost půdy velmi malá, prakticky lze tento stožár považovat za neuzemněný. V objektu došlo k poškození veškerých spotřebičů, u většiny z nich neopravitelným způsobem, dále byl poškozen bytový rozvaděč, většina jističů roztržená, opálené izolace vodičů, upálený přívod PEN 16Al, dále obdobným způsobem poškozený elektroměrný rozvaděč a vadný elektroměr. V daném okamžiku nebyl naštěstí nikdo přítomen a kupodivu nedošlo k požáru, s ohledem na stav některých spotřebičů to byl docela zázrak.

V nejbližším sousedním objektu, vzdáleném asi 20 metrů, stavbě z roku 1980, byly v okamžiku úderu pozorovány výboje v místě železobetonové ho věnce a traverz ve stropě. Silová elektroinstala ce nebyla poškozena, došlo k poškození několika přístrojů domácí elektroniky, z nichž byla dokonce část opravena.

V obou objektech nebyly použity žádné ochrany proti přepětí (celkem pochopitelné vzhledem k době),  starší objekt bez hromosvodu, novější s hromosvodem, jehož uzemnění nebylo propojeno se zemněním sítě. Nejvzdálenější škoda zjištěná a evidentně související s tímto icidentem byl poškozený domofon u RD vzdáleném asi 200m, umístěný na ocelovém sloupku plotu a mající přívodní kabel vedený zemí.

Podle pohledu zvenku oba bez hromosvodů. Domy staršího data, lze usuzovat na TN-C.

Analýza rizik toho moc neřekne, hrozby přeskoků z vedení VVN a ZVN totiž neřeší. Spíše bych se zajímal, jestli se dům/domy nenachází v ochranném pásmu. V tom nejsou přeskoky výbojů vyloučeny. Když se tomu přidají indukční a kapacitní vazby může to být pěkný mazec v elektronice. Popisovaným poruchám odpovídají i mé zkušenosti, které jsem získal na údržbě na vodárně v Káraným. Tam o poruchy způsobené zejména spínacím přepětím nebyla nouze. Řešením bylo přesunutí komunikačních antén do větších vzdáleností od vedení, výměna metalických vedení za optické a především důsledné uzemnění a vyrovnání potenciálů v každé stanici. A totéž pak platí i pro RD.