Diskuse Elektrika.cz

Včera jsem se dostal na dům, který je podle všeho napojen "T" spojkou. (Ano ani to nemám zatím 100% potvrzené.
Napojeno nějakou 25 AYKY, asi 50m od kmenového vedení je umístěn elektroměrový rozvaděč, kde kabel končí na pojistkách. Po vytažení pojistek zjišťuju na přívodu:
2x fáze naprosto bez problémů, fázové napětí 235V, smyčka 0,35Ohm.
1x fáze, napětí cca 135V, měřeno jen zkoušečkou a vibračním motorem, napětí nepoklesne. Smyčku nezměřím, Zerotest, který jsem měl k dispozici neumí změřit smyčku při nižším napětí jak 190V.

Co mě zaráží, tak ta hodnota 135V bez ohledu na "zatížení". Zkoušečka měří nějakým malým proudem cca 10mA (nevybaví proudový chránič 30mA) a vibrační motorek pak má zřejmě kolem 30mA, kdy výrobce uvádí, že je možné jím "otestovat" proudový chránič. Při jednoho i druhého není znatelný rozdíl v napětí.

Máte někdo praktickou zkušenost, než se kopne do chodníku?

135V měřeno zkoušečkou proti N je hodně podobné hodnotě napětí, kterou by zkoušečka změřila, kdyby v cestě jedné fáze byla dioda.
Zatížení alespoň 5-10A odporovým spotřebičem a měření napětí jak proti zemi tak zbývajícím fázím by řeklo více. Případně i se sledováním průběhu napětí osciloskopicky .
Připadá mi to, jako když je vypadlá jedna fáze a do ní se dostává napětí z jiné fáze přes nevypnutý dvoufázový nebo trojfázový spotřebič (třeba trojfázový usměrňovač). Nebylo by to úplně tvrdé, ale ani úplně měkké napětí.
Na osciloskopu by bylo vidět kromě tvaru napětí i fázový posuv oné 135V třetí fáze proti dvěma fungujícím.
Na některé měření je holt osciloskop (koukátko) nenahraditelně rychlé měření.
 
Jestli je to na kopání, tak je utržený jeden vodič přívodu do T, ne odbočka - spíš bych to osobně viděl na vypadlou pojistku na přívodu do T.

Pokud jsem správně posbíral informace (nebo spíše správné informace),  tak mezi mnou a kmenovým kabelem distribuční sítě je už jen cca 50M kabelu AYKY 4x16 nebo 4x25 (netroufnu si tvrdit 100%,  ale není to úplně podstatné) a ta "T" spojka. Měření bylo prováděno na přívodní straně pojistek na vstupu do ER s pojistkami samozřejmě vytaženými. Fázové napětí této fáze cca 135V, sdružené mezi touto a ostatníma dvěma cca 320V.
Bohužel jsem u sebe neměl nic víc, než to co běžně vozím v autě. Další co mě napadlo bylo to více zatížit, ale prostě jsem neměl čím.. To bude další kolo.

Dvakrát jsem již vypálenou T spojku řešil. Občas se stane. Není náhodou, že po boomu T spojek v devadesátých letech od nich už E-On upustil a dál se jede smyčkováním  ;)

I u ČEZu toto období proběhlo a několik vadných jsem viděl. U těch co se podařilo rozpitvat byl problém v chybně namontovaných rozpěrkách vodičů průběžného kabelu a z toho plynoucí špatný kontakt šroubu s frézovou hlavou, v jednom případě stržený šroub odbočky (zřejmě se nepovedlo napoprvé a šroub umožňuje povolení a utažení i po odtržení hlavy) a v jednom případě byl poškozen přímo kabel přípojky protlačením o oblázek.
Základ je změřit přípojky před a za.
 To co popisujete mi silně připomíná stav, kdy se v zemi načatá žíla začíná měnit na prášek.

Nojo, lokalita je trošku divočejší a přístup toho kdo mě tam zavolal taky tak.... Teď čekám až se majitel vrátí z nějakého školení v zahraničí a vyloví z paměti nějaký přesnější podklady...

Varianty jsou dvě: "T" z kmene a z něj ještě odtéčkovaný 2 baráky a třetí napřímo, 3x "T" z kmene pro tři baráky. v GISu E.onu je jeden "křížek" se třemi odběrateli. E.on se k tomu nehlásí, že to není jejich, že jim to nikdo nepředal (teoreticky mohl, ale musel by to nechat zaměřit - no ušetřili).

Co jsem se dohledal rozpojovaček, ta na začátku kabelu je jedna, která je za plotem v předzahrádce, druhá je někde asi obdobně, taky jsem nenašel, ale nikdo jiný ze sousedů údajně problém nemá.

V době kdy se dělaly "T" jsme jich u nás a v okolí udělali asi 30-40. Nepamatuju se, že by nějaká odešla. Ale je fakt, že na to kluci měli školení, vercajk (vč. momentového klíče - ty co jsme používali neměli trhací šrouby),  a dělali to dva o kterých se vědělo, že to udělají poctivě a pečlivě.

Zlatá smyčka i na hledání poruch. Porucha na paprsku s téčky je neštěstí.
 Co si vybavuju, tak z 25mm kabelu, který byl minimální pro T-přípojku  už nešlo a nesmělo se odbočit, protože ta spojka tuším fungovala až od 70mm, takže předpokládám 3 téčka na páteři, navíc byl i předpis, že muselo být každé odběrné místo zvlášť na T.

V působnosti EON se určitou dobu T - spojky používaly.
Mělo to svá pravidla - odbočení muselo být provedeno minimálně kabelem AYKY 4Bx 25, délka odbočky neměla být delší než 15m (tuším),  odbočka neměla být v souběhu s jinými kabely atd.

Dlouho se to nepoužívalo, pokud vím, tak jen cca rok, přišly problémy (ve většině případů způsobené nesprávnou montáží spojky),  dokonce se někde vyměňovaly už zhotovené trasy.

Navíc v tom byl i trochu guláš, zhotovování přípojek pomocí T - spojek neprobíhalo vždy v souladu s legislativou, nezřídka se to "nějak" udělalo, aniž by to bylo kdekoliv zaznamenáno.

EON od T - spojek úplně upustil, přípojky se řeší jinými způsoby.

Osobní zkušenosti s T - spojkami mám relativně dobré, několik jsem jich udělal a problém s tím nebyl. Nicméně ve většině případů šlo jen o jednoduché nepříliš zatížené přípojky pro zahrady a jednotlivé RD. 

Jo,jo....
Co jsem se díval na nové projekty na podzemní vedení EON ,tak max zapojí na 1 smyčku 5 RD.......6 RD už musí být bez kompromisů samostatně napojen ! :)
Tak by to mělo být i z hlediska možné poruchy.....

Nojo, ony se totiž pojistky pod zámkovou dlažbou chodníku mění dost blbě.

Pro T-spojky je předepsán minimální průřez odbočujícího kabelu 25mm2 AL. Menším průřezem by to nemělo být - pokud je někde jen 16mm2, tak je to vyloženě chyba, i když to samozřejmě nemá vliv na funkčnost.

A zklamu vás... Připojování T-spojkami je oficiálně PREFEROVANÝ způsob. Oficiální důvod je ten, že je to levnější. Že se to v reálu s různými odůvodněními praktikuje jinak (=v 95% se výhradně smyčkuje),  je jiná pohádka...

Z metodického dokumentu DSO_ME_0147r02 ČEZ Distribuce (účinný od 2. 9. 2013):

Připojení odběratelů se provádí smyčkováním hlavního vedení v přípojkových skříních nebo lze provést odbočení tzv. „T“ spojkami (téčkováním).
Téčkování se používá jen ve zdůvodnitelnýc h případech tam, kde to tato technologie umožňuje a kde je smyčkování ekonomicky nevýhodné (Musí být podloženo ekonomickým porovnáním a je nutné zvážit důležitost odběrných míst, provozní hledisko a dopady do standardů nepřetržitosti dodávky). K použití technologie „téčkování“ musí být udělena výjimka od oddělení Technická politika a standardizace.

Podmínky pro navrhování jednotlivých typů připojení odběratelů k síti nn:
•   Smyčkování se provádí propojením kabelových žil v kabelové skříni umístěné ve výklenu nebo pilíři bez jištění. Je vhodné, pokud odbočky z hlavní trasy do kabelových skříní nejsou delší než 10 m délky kabelu. Pokud je vzdušná vzdálenost trasy kabelu od kabelové skříně do 10 m, je smyčkování ekonomicky výhodnější vždy.
•   Téčkování lze navrhovat pouze v nově navrhovaných rozvodech jako doplnění smyčkovaného rozvodu. Mezi dvě kabelové rozpojovací skříně lze připojit max. 6 T-odboček pro max 12 odběrných míst (2 odběrná místa/1 odbočka). Dále je ale nutné, aby kabelová trasa byla v klidném prostředí (inženýrské sítě jsou již položeny a zbývá provést definitivní zádlažbu). Průřez odbočujícího kabelu musí odpovídat velikosti zkratového proudu v daném místě a vyhovovat požadavkům čl. 4.6. Nevhodné je uplatňovat jednotlivé „T“-spojky do stávajících kabelových smyčkových rozvodů a při připojování důležitých odběrů (bytové domy, penziony, velké chaty a hotely).

ČEZ je ČEZ... Ne u všech distributorů se na to metodicky pohlíží stejně.