Diskuse Elektrika.cz

Nenašel někdo zmínku o měření přechodového odporu s hodnotou 0,1 ohmů v platných normách?
ČSN 33 3210, kde byla tato hodnota uvedena, již neplatí.
Nepochybně se toto téma již probíralo.

Tato hodnota je uvedená v článku 3.1 ČSN 33 0360 (ta je k 31.1.2016 zrušená).
Je od června 2014 v souběhu s ČSN 33 0360 ed.2 a tam je v článku 6.1 stanoveno totéž.

6 Spojení kovových částí elektrického předmětu s místem připojení ochranného
vodiče
6.1 Všechny přístupné neživé části elektrických předmětů musí být v namontovaném stavu trvale a spolehlivě vodivě spojeny s místem připojení ochranného vodiče, a to i v případech, je-li k tomu třeba zvláštní opatření. V případě, že mezi hlavní částí, která je přímo spojena s ochranným vodičem, a odnímatelnou částí je těsnění, nesmí být spolehlivost vodivého spojení obou částí ovlivněna stárnutím nebo deformací těsnění.
Za vyhovující spojení těchto částí se považuje, je-li přechodový odpor v namontovaném stavu mezi místem připojení ochranného vodiče a nejvzdálenější částí elektrického předmětu nejvýše 0,1 Ω, pokud příslušné normy nestanoví jiná kritéria.

a já vám za to děkuji pane Vaňharo  ;)

Hodnotu přechodového odporu 0,1 ohmů uvádí také norma na rozvaděče ČSN EN 61439-1 ed. 2 - viz příloha.

Zajímavé je, že každá z citovaných norem požaduje jiný způsob měření a norma na spotřebiče požaduje měření proudem min. 200 mA. Přístroje pro instalace běžně měří proudem 200 mA, přitom ale žádná norma tento proud nestanoví (aspoň mi to není známo). Z toho mi vychází, že instalace se měří "spotřebičovým" proudem, který není stanoven a současně se instalační přístroje nemůžou použít pro zkoušky rozvaděčů a jiných výrobků, protože 200 mA je u nich málo.  ??

Je elektrickým předmětem například i CNC stroj, kompresor nebo balící linka dlouhá 20 m s několika pohony a rozvaděčem mimo vlastní stroj?

ČSN 33 0360 ed. 2  Místa připojení ochranných vodičů na elektrických předmětech
a  v Předmětu normy článek 1:

Tato norma stanoví technické požadavky pro místa připojení ochranných vodičů k elektrickým předmětům, popř. k jejich neživým částem,  které je nutno chránit před NDN připojením ochranného vodiče podle ČSN 33 2000-4-41, 61140 a dobré je podívat se do přílohy B jak se to zkouší.

Elektrickým předmětem je i výrobní lisovací linka v Hyundai dlouhá 50 m. A v protokolu měření jsem našel u VRZ měření všech těchto vzdálených elektrických předmětů i jejich krytů proti přívodní PE svorce. Hodnoty odporů se pohybují v hodnotách 10-40 miliohmů, měřeno metodou podle přílohy B.

Nemělo by se v tomto případě měřit a vyhodnocovat podle čl. 18.2.2 ČSN EN 60204-1 ed. 2? Tady to vypadá, že instalační přístroj je vhodný na měření u strojů. Podle čeho rozhodnout, zda měřit max. 10 A podle EN 60204 nebo min. 25 A podle ČSN 33 0360 ed. 2?

To jaký měřící proud zvolit záleží na tom jaké hodnoty odporů hodláme měřit. U velkých výrobních linek, kde je vše vodivě spojeno se vším přes masivní konstrukce je vhodné měřit větším proudem. Na malých odporech větší měřící proud znamená větší přesnost. Sice dle ČSN EN 60204-1 ed.2 mohu měřit i 200 mA, ale tam je přesnost dle mého názoru nedostačující a značně kolísavá.

Plný souhlas, protože 60204 uvádí proud v rozmezí od nejméně 0,2 do přibližně 10A.
Mám před sebou Zkušební protokoly o uzemnění konstrukce stroje, kde se měřilo Profitestem 204 HP Gossen Metrawatt v roce 2011 a proudem minimálně 10 A a frekvenci 50 Hz.
Protokoly z roku 2014 již mají uvedeno proudem minimálně 25 A a zkušebním zařízením TUV SUD Korea
Protokol obsahuje naměřené výsledky měření v členění. Číslo položky ( 1-155),  umístění PE proti čemu, označení předmětu v dokumentaci, odpor v miliohmech

Také dávám za pravdu Jiřímu, že rozdíly s měřícím proudem 0,2 a a proudem 10 A jsou značně rozdílné a opravdu někdy nepoužitelné.

Věřím, že se stále zde bavíme o měření spojitosti ochranného obvodu a ne o přechodovém odporu obecně, jak je v úvodní otázce.

No já to vidím tak, že měřením ověřuju "je/není vodivě spojeno" a velikost měřícího proudu není až tak důležitá (samozřejmě by se měl řádově blížit skutečnosti). Při poruše jsou podmínky pro vedení poruchového proudu stejně úplně někde jinde.

Jiří, máš pravdu, protože všimni si toho velkého rozsahu skoro ve dvou řádech u 60204 uvádí proud v rozmezí od nejméně 0,2 do přibližně 10A a 30330360 dokonce až 80A.

Proto záleží na okolnostech, kde mi stačí obvodová zvuková zkoušečka a případy, kdy použiješ zdroj proudu a budeš měřit konkrétní hodnoty a výsledkem je stejně vyhovuje/nevyhovuje.
Někdy stačí jen fyzická kontrola a někdy i měření. To je již ta rozlišovací schopnost daná také praxi. Ale zde společně studujeme normy a hledáme, co nám nabízí za doporučení. Osobně jsem často i překvapený.... .je to někdy i dobrodružství.